Před nasazením kontaktní čočky je nezbytné určit refrakční vadu oka. Tomuto vyšetření je nutné věnovat dostatečný čas, aby hodnota refrakce poskytovala klientovi maximální zrakový komfort. V žádném případě se nemůžeme spolehnout na výsledky měření autorefraktometru a musíme korekci doladit subjektivně. Po vyšetření každého oka zvlášť je nezbytné vyzkoušet korekci binokulárně a upravit ji tak, aby byla pohodlná.
Objektivní metody: abychom zjistili plnou korekci, potřebujeme vyloučit akomodaci (hlavně u dětí). Používáme cykloplegika, běžně se v optických přístrojích používá rozostřujících fixačních značek, které snižují akomodační úsilí. K vyšetření se používá i skiaskopie, tuto techniku můžeme použít i u velmi malých dětí a dále dospělých, které nemůžeme vyšetřit na optických přístrojích. Z dalších technik je to autorefraktometr, autokeratorefraktometr, Hartingerův koincidenční refraktometr a rohovkový topograf.
Subjektivní metody vždy následují po objektivním stanovení refrakce. Pouze v případech, kdy je objektivní stanovení nemožné se refrakce určí subjektivní metodou. Při určení korekčního skla dodržujeme několik zásad:
Měření poloměru křivosti rohovky v centru a v periferii se provádí keratometrem. Index lomu rohovky je 1,375, index kontaktních čoček od 1,42 do 1,52. Někteří výrobci uvádí jiný index lomu rohovky, proto různé přístroje mohou být jinak kalibrované (liší se v převodu na dioptrie). Proto je nutné uvádět u KČ lomivost rohovky v mm. Jiný způsob měření zakřivení rohovky je rohovková topografie, která vyjadřuje poloměr křivosti matematicky, je možné vytisknout grafické znázornění povrchu rohovky a kontaktní čočky v plošném zobrazení či 3D grafice.
Zjišťování kvality a kvantity slzného filmu – Schirmerův test. Tato metoda měří především sekreci serózní složky slzného filmu. Délka smočení filtračního papírku pak určuje slzivost:
Zjišťování breakup time slzného filmu – rohovka se obarví fluoresceinem, pozorujeme ji kobaltovým světlem štěrbinové lampy, jestli se objeví nesmáčivé plochy do 15 sekund, je mucinózní film nedostatečný.
Pravidelné mrkání – je ovlivněné kontaktní čočkou, při mrknutí je čočka posunuta dolů horním víčkem, vrací se zpátky. Frekvence mrkání a amplituda je důležitá a závisí na kontaktu KČ s povrchem oka. Je ovlivněna drážděním víčka a následným blefarospasmem (křečovitým stahem víček). S tímto stavem může být spojená porucha slzného filmu a hypoxie rohovky.
Vyšetření citlivosti rohovky Freyovými vlásky nebo esteziometrem. Základem je nylonové vlákno s měnitelnou délkou. Začínáme vyšetřovat nejmenším tlakem (nejdelším vláknem) a dálku vlákna zkracujeme o 0,5 mm. Každé měření opakujeme 4–8×. Zaznamenáme výsledek při alespoň 50 % odpovědi.
Měření šíře oční štěrbiny, vertikálního a horizontálního průměru rohovky milimetrovým měřítkem nebo štěrbinovou lampou s měřícím okulárem.
Měření velikosti zornice při dobrém a sníženém osvětlení pomocí měřítka nebo speciálního měřítka s měřícími polokruhy.
Základní vyšetření oka doplníme i přímou oftalmoskopií očního pozadí.
Skiaskopie umožňuje určit objektivně refrakční vadu. Vyšetřujeme z 1 metru, pohybem zrcátka vyvoláme zastínění červeného reflexu srpkovitým stínem duhovky. Pohybuje-li se stín v zornici souhlasně s pohybem planárního zrcátka, jedná se o krátkozrakost vyšší než -1 dioptrie. Pohybuje-li se obráceně, jedná se o myopii nižší než -1 dioptrie, emetropii nebo hypermetropii. Použijeme-li konkávní zrcátko, vše platí obráceně. Vyšetřujeme-li blíže k nemocnému, je třeba při vzdálenosti 0,5 m odečítat 2 dioptrie oproti 1 dioptrii při dodržení vzdálenosti 1 metru. V současné době se skiaskopie používá stále méně často a je nahrazována měřením na keratorefraktometrech.
Pomocí speciálního vybavení je možné provádět řadu testů.
Pomocí slzoskopu (Keeler) je možné vyšetřovat vzorek interference lipidového filmu. Interpretace – běložlutý až vícebarevný vzorek normální stav, šedý vzorek suché oko.
Neinvazivní break-up-time (NIBUT). Slzoskopem pozorujeme interferenci vzorků lipidové vrsty. Do 20 sekund se jedná o normální stav, pod 20 sekund suché oko.
Lactoferrinový test – pomocí testu (Lactoplaste) se stanovuje lactoferin v slzách, více jak 0,9 µg/ml – normální stav, pod 0,9 µg/ml suché oko.
Osmolarita – pod 312 mOsm/l normální stav, více jako 312 mOsm/l suché oko.
Sebumetr – pomocí fotometru změříme množství lipidů na okraji víčka, pod 1 µg/mm2 normální stav, nad 1 µg/mm2 suché oko.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.