Specifická rizika přenosu
infekcí při poskytování
zdravotní péče
I.Infekcespojenésezdravotnípéčí
MUDr. Bohdana Rezková, Ph.D.
Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU
Infekce
spojená se
zdravotní péčí
Definice
Zákon .č 258/2000 Sb.:
Infekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo
patologický stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce
nebo jeho produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony
prováděnými osobou poskytující péči ve zdravotnickém zařízení, v
týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením,
domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, v
příslušné inkubační době.
Epidemiologické
dělení
Nespecifické
klasické infekce zavlečené z
komunity
Původce:
běžné patogenní
mikroorganismy
Například:
 akutní respirační infekce
 alimentární nákazy
 svrab
Specifické
přenos v souvislosti s
vyšetřováním, léčbou a
ošetřováním pacienta
Původce:
mikroflóra pacienta,
rezistentní nemocniční
kmeny
Například:
 močové infekce
 infekce chirurg. ran atd.
Původci NN
Bakterie
 u specifických NN se uplatňují převážně podmíněně patogenní
kmeny
 uplatnění těchto kmenů je dáno stupněm patogenity kmene –
virulencí (tvorba toxinů, faktorů invazivity, biofilmu,…)
 v časné fázi od přijetí - převážně endogenní kmeny
 od 5.dne exogenní kmeny – rezistentní nemocniční kmeny
(kolonizace)
Původci NN
Viry
Rotaviry, Noroviry
 způsobují gastroenteritidy (zvracení, průjem)
 odolné k dezinfekčním prostředkům
 nízká infekční dávka
 přenos kapénkami
 NN časté na dětských a geriatrických odd.
Hepatické viry
 hepatitidaA,B,C
Další:
 Herpes viry, cytomegaloviry, adenoviry
Původci NN
Kvasinky
 invazivní kandidóza je nejčastějším houbovým
onemocněním u hospitalizovaných pacientů
 převažuje Candida albicans
 Candida auris (rezistence k flukonazolu!) - zvyšující se záchyt,
nejčastěji způsobuje infekce krevního řečiště
 ohrožují zejména novorozence a imunosuprimované
 ke kolonizaci přispívají ruce zdravotníků
Odolnost
patogenů
Odolnost vůči podmínkám prostředí
 většina původců NN je schopna dlouhodobě přežívat v prostředí
nemocnice
 G- tyčky ve vlhkém prostředí
 stafylokoky a enterokoky na suchých površích
 spory!
 viry dny (virus chřipky) až týdny (HAV)
Rezistence k antibiotikům
 epidemiologický význam má zejména genetická rezistence:
- přirozená (šíří se vertikálně)
- získaná (šíří se horizontálně!)
 kmen rezistentní – multirezistentní - extenzivně rezistentní -
panrezistentní
Odolnost k dezinfekčním prostředkům (snížená citlivost)
 nemá význam pro praxi (používány dostatečně vysoké koncentrace)
Pojmy
Kolonizace
 stav, kdy je mikrobiologicky
prokázán původce infekce v
určité anatomické lokalitě,
ale nejsou přítomny klinické
známky infekce
 !!! spory toxigenních kmenů
Clostridium difficile, kmeny
rezistentních enterobkterií ve
střevě….
Infekce (v případě NN)
 klinicky manifestní
onemocnění v kauzální
souvislosti s interakcí s
patogenem
? ZDROJ PŘENOS
VNÍMAVÝ
JEDINEC
ZDROJ
 Pacient!!! – hlavní zdroj, často endogenní rezervoár, opakované
hospitalizace, hospitalizace v zahraničí (kolonizace!)
 Personál – vzácněji (např. nazální nosičství stafylokoků)
 Prostředí – výjimečně (teplá voda, kontaminace ovzduší sporami
plísní během stavebních prací, oprav ….)
PŘENOS
 Přenos kontaktem – typický pro NN (převažuje nepřímý)
 Přenos kapénkami – vzácnější (respir.viry, streptokoky)
 Přenos vzduchem – výjimečný (varicella,TBC)
 Přenos krví – vzácný (VHB,VHC, HIV)
 Specifické mechanismy přenosu:
- kontaminace infekčním aerosolem (odsávání, splachováníWC)
- endogenní přenos (mikroaspirace u ventilátorové pneumonie,..)
VNÍMAVÝ
JEDINEC
I
Velikost infekční
dávky
Virulence
mikroorganismu
Schopnost
jedince
reagovat na
infekci
VNÍMAVÝ
JEDINEC
II
Faktory
ovlivňující
vnímavost
pacienta
VNITŘNÍ FAKTORY
(souvisí s biologickou rovnováhou
organismu)
 věk
(do 3 let věku, starší 65 let!)
 oběhové poruchy
 základní onemocnění
(diabetes, karcinom,
popáleniny,…)
 porucha výživového stavu
(podvýživa, obezita)
 návyková zátěž (alkoholismus,
nikotinismus, narkomanie)
Nedají se výrazněji ovlivnit!!!
VNĚJŠÍ FAKTORY
(souvisí s léčebnou a diagnostickou péčí)
 invazivní intervence
(operace, cévní a močová
katetrizace, plicní ventilace…)
 imunosuprese
(ATB, kortikoidy,…)
 délka hospitalizace, opakovaná
hospitalizace
 umělé implantáty
Dají se ovlivnit řadou
protiepidemických opatření!!!
Možnosti
omezení
rizika
přenosu
Standardní
opatření
základní úroveň
prevence a kontroly
infekcí
používána u všech
pacientů i
zdravotníků
z principu
potenciální
infekčnosti každého
pacienta
Isolační
opatření
při specifických
situacích
cílená opatření při
infekci nebo
kolonizaci
pro přenos
kontaktní,
vzduchem,
kapénkami, smíšený
Specifická rizika přenosu
infekcí při poskytování
zdravotní péče
II.Standardníhygienickáopatření
Standardní
opatření
dleWHO
1. Organizačně – režimová opatření (stanovení odpovědnosti,
režim návštěv,…)
2. Hygiena rukou a používání rukavic
3. Používání ochranných pracovních pomůcek
4. Respirační etiketa
5. Bezpečná manipulace s předměty a pomůckami používanými
při poskytování péče
6. Úklid
7. Prevence poranění ostrým kontaminovaným předmětem
Obecné zásady
minimalizace rizika
infekce, příjem
pacientů
I
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Přijímající lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče,
jednodenní péče nebo lékař ústavů sociální péče zaznamenává
anamnestické údaje důležité pro možný vznik nemocniční nákazy,
včetně zjištění cestovní a epidemiologické anamnézy,
popřípadě provádí příslušná vyšetření s ohledem na celkový
zdravotní stav fyzické osoby. U dětí se dále zjišťuje, která infekční
onemocnění prodělaly a zda jsou řádně očkovány.
 Při příjmu drogově závislých osob do péče poskytovatele
zdravotních služeb lůžkové péče k detoxikaci se provede vyšetření
základních markerů virových hepatitid.
 Pokud je s ohledem na zdravotní stav fyzické osoby přijetí
nezbytné i při podezření na počínající infekční onemocnění, je
třeba provést izolační a bariérová opatření, popřípadě přijímající
lékař zajistí přeložení na příslušné oddělení. Obdobná povinnost
platí i pro praktického lékaře, odborného lékaře a lékaře v
poradně ambulantního zařízení.
Obecné zásady
minimalizace rizika
infekce, příjem
pacientů
II
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Fyzické osoby se umisťují do péče poskytovatele zdravotních
služeb lůžkové péče především podle zdravotního stavu a způsobu
nebo rozsahu zdravotní péče při zvážení a realizaci
epidemiologických hledisek, zejména při riziku přenosu infekce,
kolonizaci multirezistentními mikroorganismy, nosičství
patogenních mikroorganizmů nebo pobytu v ohnisku nákazy.
 Při zjištění infekce nebo kolonizace multirezistentními
mikroorganismy se toto zjištění vyznačí ve zdravotnické
dokumentaci pacienta a do propouštěcí zprávy. Kolonizace
pacienta multirezistentními mikroorganismy není důvodem k
odmítnutí hospitalizace pacienta nebo přijetí do ústavu sociální
péče.
Režim
zaměstnanců
I
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Zdravotničtí pracovníci poskytovatelů zdravotních služeb
jednodenní nebo lůžkové péče včetně pracovníků laboratoří musí
nosit čisté osobní ochranné pracovní prostředky vyčleněné pouze
pro vlastní oddělení.
 Vyčleněnou pracovní obuv lze použít i pro další
pracoviště obdobného charakteru.
 Při práci na jiném pracovišti používají jen osobní ochranné
pracovní prostředky tohoto pracoviště.
 Zdravotnický pracovník nesmí v osobních ochranných pracovních
prostředcích opustit areál poskytovatele zdravotních služeb.
Režim
zaměstnanců
II
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Pro operační výkony musí zdravotničtí pracovníci používat sterilní
ochranný oděv a sterilní rukavice, masku, čepici (ochranná ústní
rouška a čepice musí být používána tak, aby zakryla vlasy, vousy,
bradu, nos a ústa), obuv vyčleněnou pouze pro dané pracoviště;
 Na operačních sálech nesmí být používány a volně ukládány šperky,
hodinky a jiné osobní předměty, mobilní telefony lze používat pouze
ve vyhrazených prostorech operačních sálů;
 U ostatních výkonů, při kterých je porušována nebo již porušena
integrita kůže a sliznic nebo provedena komunikace s tělesnými
dutinami, popřípadě nefyziologický vstup do organizmu, se ochranné
pomůcky volí ve vztahu k výkonu, zátěži a riziku pro pacienta;
 Ochranné pomůcky musí být individualizovány pro každou osobu a je
nutno je odkládat ihned po výkonu;
 Na pracovištích, kde je prováděna chirurgická nebo hygienická
dezinfekce rukou, nesmí zdravotničtí pracovníci nosit na rukou žádné
šperky. Zdravotničtí pracovníci v operačních provozech nesmí nosit na
rukou hodinky.
Vyhláška č. 306/2012 Sb.
Ošetřovací režim
I
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Při ošetřování pacientů musí zdravotničtí pracovníci využívat
bariérové ošetřovací techniky na všech pracovištích, musí být
používány pouze dekontaminované pomůcky.
 Pracovní plochy na všech pracovištích zdravotnických zařízení
musí být vyčleněny podle charakteru vykonávané činnosti.
 Bariérová ošetřovací technika musí být používána i při překladu a
převozu pacientů a při výkonech na společných vyšetřovacích a
léčebných pracovištích.
 K parenterálním zákrokům včetně drenáže ran a tělních dutin,
zavádění močových katetrů musí zdravotničtí pracovníci používat
pouze sterilní zdravotnické prostředky a dodržovat při každém
parenterálním zákroku zásady asepse.
 Při výměně sběrných vaků musí používat uzavřený systém odvodu
a sběru tekutin se zabezpečením před možným zpětným tokem.
Ošetřovací režim
II
Bariérová
ošetřovací technika
 soubor opatření a postupů, které jsou cíleny na minimalizaci rizika
přenosu mikroorganismů
 tyto postupy zabraňují nežádoucí kontaminaci rukou personálu,
pomůcek, prostředí, pacientů a dalších lokalit.
 jednotlivé postupy mohou být rozpracovány v interní
dokumentaci firmy – „standardní ošetřovatelské postupy - SOP“
 Například:
oProtiepidemické zásady ošetřování pacientů
s parenterálně přenosnými onemocněními
oPříprava pacienta k operačnímu výkonu
oKatetrizace močového měchýře atd.
Ošetřovací režim
III
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Pro každého pacienta je nutno používat vždy samostatnou sterilní
jehlu a sterilní stříkačku; u insulinových per se postupuje podle
návodu výrobce.
 Jednorázové stříkačky a jehly se likvidují bez ručního oddělování; k
oddělení jehly od stříkačky může sloužit pouze speciální pomůcka
nebo přístroj.Vracení krytů na použité jehly je s výjimkou
inzulínových per nepřípustné.
 U osob v péči poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče a
ústavech sociální péče musí být zajištěn dohled nad dodržováním
zásad osobní hygieny; před výkony a operacemi a i po nich musí
být zajištěna řádná hygienická očista.
Specifická rizika přenosu
infekcí při poskytování
zdravotní péče
III.Hygienarukoua používání
rukavic
Mikroflóra
pokožky rukou  Rezidentní (stálá) mikroflóra kůže - mikroorganizmy vyskytující
se v hlubších vrstvách epidermis, ve vývodech potních mazových
žláz, okolí nehtů a na povrchu kůže (Staphylococcus epidermidis,
různé druhy streptokoků, G+ tyčinky,….)
 Tranzientní (přechodná) mikroflóra kůže - mikroorganizmy
kolonizující povrch kůže rukou; jejich množství a poměr je
odrazem mikrobiálního zatížení prostředí a charakteru
vykonávané práce (Staphylococcus aureus, Proteus mirabilis,
Klebsiella spp.,….)
Hygiena rukou
Pojmy
 Hygienická dezinfekce rukou - redukce množství tranzientní /
přechodné mikroflóry z pokožky rukou bez nutné účinnosti na
rezidentní/ stálou mikroflóru pokožky, s cílem přerušení cesty
přenosu mikroorganismů.
 Hygienické mytí rukou - odstranění nečistoty a snížení množství
tranzientní / přechodné mikroflóry bez nutné účinnosti na
rezidentní / stálou mikroflóru pokožky, mycími přípravky.
 Chirurgická dezinfekce rukou - redukce množství přechodné /
tranzientní i stálé/ rezidentní mikroflóry na pokožce rukou a
předloktí.
 Compliance - sledování správného provádění hygieny rukou při
poskytování péče - dodržování jednotlivých indikací a postupů v
souladu s předpisy ČSN, EN, ISO, národními předpisy a ověřenými
doporučeními k praktickému zabezpečení hygieny rukou.
Dezinfekční
přípravky na
ruce
Vodné roztoky
 ponoření rukou
(ředění, stabilita, frekvence)
 nutnost osušení
 dráždivé
 barvicí
 při opakované aplikaci
vysušující
Alkoholové přípravky
 jednoduché dávkování
 aplikace na suché ruce
 rychlé vysušení bez otírání
 obsahují ochranné látky
 parfémované
 dostupnost při činnostech
epidemiologicky významných
 Riziko hořlavé!
Přenos
kontaminovanýma
rukama
 přítomnost potencionálních původců infekcí:
- kůže a sliznice pacienta
- tělní tekutiny
- předměty v prostředí pacienta –v „zóně pacienta“
(ze zdravé kůže se odloučí přibližně 106 kožních šupin)
 přímým nebo nepřímým přenosem jsou kontaminovány ruce
zdravotníka
 mikroby na rukou přežívají a množí se
 při poskytování péče dalšímu pacientovi dochází k přenosu
(manipulace s invazivními vstupy!!!)
Alkoholové
roztoky
dezinfekčních
přípravků na
ruce
Účinnost
 Většina je účinná na grampozitivní i gramnegativní bakterie,
obalené viry, plísně a kvasinky.
 Působí pouze na vegetativní formy mikroorganizmů, NE na jejich
spory!!!
 Při epidemickém výskytu infekce neomalenými viry (hepatitidaA,
noroviry) je potřeba volit dezinfekční přípravky s výrobcem
garantovanou účinností na tento typ virů.
!
5.květen
Mezinárodní
den hygieny
rukou
https://youtu.be/K-2XWtEjfl8
Postup mytí
rukou
 Navlhčit ruce vodou.
 Aplikovat dostatek mýdla na pokrytí celého povrchu rukou a s
malým množstvím vody ho napěnit.
 Mýt ruce minimálně 30 vteřin.
 Opláchnout ruce tekoucí vodou.
 Ruce si pečlivě osušit ručníkem na jedno použití.
Postup mytí
rukou
dleWHO
Mytí rukou
Kdy?  vždy při viditelném znečistění, před jídlem, po použití
toalety apod.
 jediný způsob dekontaminace při podezření nebo
průkazu expozice potenciálním sporulujícím
patogenům (Clostridium difficile).
Postup
dezinfekce
rukou
 Alkoholový dezinfekční přípravek vtírat na suchou pokožku v
množství cca 3 ml po dobu minimálně 20 vteřin a vyšší dle pokynů
výrobce.
 Ruce musí být po celou dobu trvání postupu dostatečně vlhké.
 Přípravek aplikovat na suchou pokožku rukou a nechat zcela
zaschnout.
 Ruce neoplachovat ani neotírat.
Technika
dezinfekce
rukou
Nejčastěji
opomíjená
místa
(zdroj:CDC)
Chirurgické
mytí rukou
Postup
 Je shodný s postupem pro mytí rukou po dobu 1 minuty rozšířený
o mytí předloktí.
 Jednorázový kartáček používat na okolí nehtů, nehtové rýhy a
špičky prstů jen v případě viditelného znečištění.
Chirurgická
dezinfekce
rukou
Kdy?
 vždy před zahájením operačního programu,
 mezi jednotlivými operacemi,
 při porušení celistvosti nebo výměně rukavic během operace
 ambulantních zdravotnických provozech před započetím
invazivních výkonů.
Chirurgická
dezinfekce
rukou
Postup
 Alkoholový dezinfekční přípravek vtírat v množství cca 10 ml po
dobu stanovenou výrobcem.
 Vtírat do suché pokožky rukou a předloktí opakovaně (směrem od
špiček prstů k loktům, od špiček prstů do poloviny předloktí a od
špiček prstů po zápěstí), do úplného zaschnutí.
 Ruce musí být vlhké po celou dobu expozice.
 Ruce neoplachovat ani neutírat.
Hygiena rukou
dle
vyhlášky č.
306/2012Sb.
I
 K vyšetřování a léčení mohou zdravotničtí pracovníci přistupovat
až po umytí rukou.
 Hygienickou dezinfekci rukou musí provést vždy po kontaktu s
infekčním materiálem, a to po každém jednotlivém zdravotnickém
výkonu u jednotlivých fyzických osob, vždy před ošetřením
pacienta, vždy po manipulaci s biologickým materiálem a
předměty a pomůckami kontaminovanými biologickým
materiálem včetně použitého prádla a nebezpečného odpadu, a
před každým parenterálním výkonem a vždy při uplatňování
bariérového ošetřovacího režimu k předcházení a zabránění
vzniku nemocničních nákaz.
 K utírání rukou se musí používat jednorázový materiál, který je
uložen v krytých zásobnících.
Hygiena rukou
dle
vyhlášky č.
306/2012Sb.
II
 Úprava nehtů nesmí ohrožovat zdravotní stav pacienta zejména s
ohledem na možné šíření nemocničních nákaz a nesmí bránit
poskytování zdravotní péče v plném rozsahu. Přirozené nehty
musí být upravené, krátké, čisté.
 Na pracovištích, kde je prováděna chirurgická nebo hygienická
dezinfekce rukou, nesmí zdravotničtí pracovníci nosit na rukou
žádné šperky. Zdravotničtí pracovníci v operačních provozech
nesmí nosit na rukou hodinky.
Dezinfekce
rukou
Kdy?
Rizikové
faktory pro no-
compliance
(dleWHO)
 statut lékaře (spíše než ošetřovatele/sestry)
 statut pomocného ošetřovatele (spíše než ošetřovatele/sestry)
 fyzioterapeut
 technik
 mužské pohlaví
 práce v intenzivní péči
 práce na chirurgickém oddělení
 práce na pohotovosti
 práce na anesteziologickém oddělení
 práce v pracovní dny (oproti víkendům)
 používání pláště a rukavic
 před kontaktem s okolím pacienta
„STARONOVÁ
STRATEGIE“
Pravidlo BBE
 BBE = Bare Below the Elbows
(doporučení SHEA, Special Report, Medscape Infectious Diseases, 2014)
Preventivní strategie proti přenosu infekcí určená ke snížení přenosu
patogenů, ke kterým může dojít v důsledku kontaktu pacienta s
kontaminovaným oděvem zdravotnických pracovníků.
Principy:
 Krátké rukávy
 Žádné šperky na zápěstí
 Žádné prstýnky
 Žádné kravaty
 Žádné pláště (bílé, laboratorní)
Krátké rukávy a holé předloktí - optimální podmínky pro účinnou hygienu
rukou.
Používání
rukavic při
poskytování
zdravotní péče
 Důvody použití:
1. redukce rizika kontaminace rukou zdravotníka
2. redukce rizika šíření mikrobů
 Typy rukavic:
1. vyšetřovací rukavice – sterilní, nesterilní
2. chirurgické rukavice
3. rukavice pro práci v jiném riziku než biologickém
(chemoterapeutika, antiradiační)
4. rukavice pro práci s pomůckami znečištěnými biologickým
materiálem
Pravidla
používání
rukavic při
poskytování
zdravotní péče
 Rukavice navlékat až po dokonalém zaschnutí dezinfekčního
přípravku.
 Jeden pár rukavic nelze používat pro péči o více než jednoho
pacienta.
 Jednorázové rukavice svlékat ihned po činnosti, pro kterou byly
použity.
 Musí se vyměnit vždy, pokud došlo při ošetřování pacienta ke
kontaktu s potenciálně infekčním materiálem a ošetřování
pokračuje.
 Použité rukavice je třeba likvidovat jako infekční odpad.
 Rukavice neposkytují kompletní ochranu proti kontaminaci rukou,
po sejmutí rukavic je vždy nutné provést mytí rukou nebo
hygienickou dezinfekci rukou podle indikací.
 Používání rukavic nenahrazuje nutnost provádět hygienu rukou.
Indikace k
použití
vyšetřovacích
rukavic
 vyšetřování fyziologicky nesterilních dutin (k úkonům bez rizika
narušení celistvosti sliznic)
 kontakt s krví, sekrety a exkrety, sliznicemi a neintaktní pokožkou
 potenciální přítomnost vysoce infekčních, nebezpečných nebo
multirezistentních mikroorganizmů
 zavádění a odstraňování periferních venózních katétrů
 odběr krve a dalšího biologického materiálu
 dále např. rozpojování setů; vaginální vyšetření; odsávání
endotracheální cévkou; koupel pacienta na lůžku
 kontakt s prostředím pacienta - vyprazdňování emitních misek;
manipulace a čištění použitých nástrojů; manipulace s odpadem;
při výměně lůžkovin; čištění rozlitých tělních tekutin.
Specifická rizika přenosu
infekcí při poskytování
zdravotní péče
IV. Poraněníostrým
kontaminovanýmpředmětem
Povinnosti
poskytovatele
Postup při poranění ostrým kontaminovaným
předmětem nebo nástrojem
 Poskytovatel zdravotních služeb a poskytovatel sociálních služeb
je povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví každé poranění zdravotnického nebo jiného
odborného pracovníka, které vzniklo při manipulaci s ostrým
kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým k
provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče
nebo sociálních služeb, v jehož důsledku by mohlo dojít ke vzniku
infekčního onemocnění přenosného krví. Příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví rozhodne o nařízení lékařského dohledu nad
poraněným pracovníkem.
 Poskytovatel zdravotních služeb je povinen postupovat při
laboratorní diagnostice u poraněného pracovníka v souladu se
systémem epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.
Postup při poranění
ostrým
kontaminovaným
předmětem
 Sundání rukavic a omytí rukou vodou a mýdlem
 Desinfekce poranění přípravkem s virucidním účinkem
 Ponechání spontánního krvácení po dobu několika minut, pak
zopakování desinfekce
 Nahlášení úrazu, zápis do knihy / databáze úrazů
 Do 72 hod od poranění návštěva lékaře pracovnělékařských služeb
Poranění ostrým
kontaminovaným
předmětem
Vyšetření Do 72 hodin
po poranění
90 dnů od
poranění
180 dnů od
poranění
HBV Anti - HBs ANO ANO ANO
HBs Ag
(pouze u
neočkovaných)
ANO ANO ANO
HCV Anti - HCV ANO ANO ANO
HIV Anti – HIV
1,2
ANO ANO X
Jaterní testy ALT, AST ANO ANO ANO
Sledování
zaměstnance
po poranění
 Prováděno výhradně příslušným lékařem pracovnělékařské služby
(PLS), není možnost výběru lékaře ze strany zaměstnance
 Sledováni všichni zdravotničtí a jiní odborní pracovníci i studenti
na praxi, u nichž došlo k poranění kontaminovaným předmětem či
nástrojem
 Vyšetření a odběry dle stanoveného harmonogramu
Specifická rizika přenosu
infekcí při poskytování
zdravotní péče
V.Izolačníopatřenív podmínkách
zdravotnickéhozařízení
Izolační
opatření
 zavádí se při zjištění infekce nebo podezření na ni, je-li třeba
vyloučit (izolovat) zdroj, případně jako ochranná
 cíleně při známé etiologii nebo empiricky do prokázání původce
 volí se postupy dle cesty přenosu ( jedna nebo i více):
- přenos kontaktem
- přenos kapénkami
- přenos vzduchem
 izolace musí být indikovaná uvážlivě s ohledem na:
- možné negativní dopady na pacienta
- nároky kladené na personál
• zvláštní režim pro úklid, používané pomůcky, vizity, návštěvy,
výuku,….
Izolační
opatření
u původců
přenosných
kontaktem
Kdy: ihned při suspekci/potvrzení původce s touto cestou
přenosu
Indikace: multirezistentní bakterie, Clostridium difficile, průjmová
onemocnění, infekce ran s hnisavou sekrecí
Pokoj: jednolůžkový, příp. prostorové oddělení 1 metr
Ochranné
pomůcky:
empír, rukavice
Pacient: u průjmů –WC etiketa
Izolační
opatření
u původců
přenosných
kapénkami
Kdy: ihned při suspekci/potvrzení původce s touto cestou
přenosu
Indikace: Bordetella pertusis, virus chřipky, adenoviry, rinoviry, jiné
respirační viry, meningokoky, streptokoky
Pokoj: jednolůžkový, příp. prostorové oddělení 1, 5 metr a
zástěna mezi lůžky
Ochranné
pomůcky:
empír, rukavice, ústenka
Pacient: mimo pokoj - respirační hygiena, ústenka
Izolační
opatření
u původců
přenosných
vzduchem
Kdy: ihned při suspekci/potvrzení původce s touto cestou
přenosu
Indikace: Mycobacterium tuberculosis, virus SARS, varicella,…
Pokoj: jednolůžkový s podtlakovým ventilačním režimem, příp.
překlad na plicní nebo infekční oddělení
Ochranné
pomůcky:
respirátor FFP3 (ochrana proti původcům infekce), ostatní
dle výše rizika (BLS – 3, BLS – 4)
Pacient: minimalizace pohybu mimo pokoj (příp.respirátor FFP3)
Výskyt
mimořádně
závažného
infekčního
onemocnění
WHO,ČR
 Mezinárodní zdravotnické předpisy 2005 (WHO)
 NÁRODNÍAKČNÍ PLÁN ČESKÉ REPUBLIKY pro případ vzniku
události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům
(2005)
 Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události
podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům v souvislosti
s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení
poskytovatele zdravotních služeb (2013)
 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013 o o
vážných přeshraničních zdravotních hrozbách
 Regionální směrnice ČR (2014)
Výskyt
mimořádně
závažného
infekčního
onemocnění
 Vysoce nakažlivou nemocí (VNN) – místně neobvyklé (exotické),
interhumánně snadno se šířící infekční onemocnění, především s
těžkým klinickým průběhem v akutní fázi, případnou vysokou
smrtností nebo často přecházející do chronicity, či zanechávající
závažné trvalé klinické následky.
 Podezřením naVNN – onemocnění projevující se především
vysokou horečkou + krvácivými projevy z tělních otvorů, do kůže
nebo tělních dutin a s intenzivním kašlem, s případnými dalšími
klinicky či epidemiologicky závažnými příznaky, jako poruchou či
ztrátou vědomí nebo selháváním životních funkcí, v jejíž
anamnéze je v období posledních tří týdnů:
pobyt v exotických mimoevropských lokalitách, či
přímý kontakt s osobami, které v takových lokalitách pobývaly a
během kontaktu vykazovaly podobné příznaky onemocnění,
nebo je uvedena manipulace s nezpracovanými materiály
přírodního původu, dovezenými z exotických mimoevropských
zemí.
Výskyt
mimořádně
závažného
infekčního
onemocnění
Úkoly
zdravotnického
zařízení
 Provedení základního vyšetření a stanovení pracovní anamnézy
příp. konzultace s infekcionistou (do 30 min).
 Okamžitě po stanovení podezření naVN použít osobní ochranné
pomůcky.
 Ohlášení podezření naVNN orgánu ochrany veřejného zdraví KHS
(do 30 min).
 Izolace nemocného v samostatné místnosti + zajištění jeho
základních životních funkcí.
 Zabránit vstupu dalších osob do prostor ZZ, kde byla osoba
podezřelá zVNN.
 Zajištění kontaktů.
 Vyčkat do příjezdu pracovníků KHS a dále se řídit jejich pokyny.
 Po odjezdu pacienta provést ohniskovou dezinfekci dle pokynů
KHS.
Výskyt
mimořádně
závažného
infekčního
onemocnění
Ochranné
pomůcky
Výskyt
mimořádně
závažného
infekčního
onemocnění
POSTUP PŘI
OBLÉKÁNÍ
OCHRANNÝCH
PROSTŘEDKŮ PRO
PERSONÁL
1. Proveďte dezinfekci rukou.
2. Sedněte si na židli a sundejte si boty.
3. Vložte jednu nohu po druhé do nohavic kombinézy.
4. Obujte si boty a přetáhněte ochranné návleky na obuv.
5. Navlékněte si první pár rukavic.
6. Postavte se, natáhněte si oblek až do výše pasu a vložte ruce do
rukávů.
7. Před zapnutím zipu si nasaďte ochranné brýle a obličejovou
masku.
8. Převlečte si kapuci přes hlavu a zapněte zip kombinézy až zcela
nahoru.Táhlo zipu zajistěte stlačením dolů.
9. Oblékněte si druhý pár rukavic. Navlékněte je přes první pár tak,
aby překryly zápěstí a rukávy kombinézy.