HYGIENA DOROSTU
Mgr. Jana Fialová, Ph.D.
Ústav ochrany a podpory zdraví
Lékařská fakulta
Masarykova univerzita
Hygiena
 Hygieia nebo Hygeia – starořecká bohyně zdraví a
čistoty
 HYGIENA v moderním pojetí – soubor pravidel a opatření
směřujících k uchování a podpoře zdraví
• Hygiena dětí a dorostu – návaznost na (zejména)
preventivní a sociální pediatrii
• Ochrana a podpora zdraví v období pubescence a
adolescence s ohledem na specifická rizika
• WHO definuje adolescenty jako samostatnou rizikovou
skupinu
Faktory ovlivňující růst a vývoj dětí
• Bezpečné, zdravé a čisté prostředí - základem pro
zdravý růst a vývoj dítěte
• Environmentální rizika (podmínky životního prostředí a
životního stylu - včetně technologických a informačních
rizik) násobena špatnými sociálními a ekonomickými
podmínkami
• Celosvětově: Každý rok zemřou více než 3 miliony dětí na
infekční i neinfekční nemoci (negativní vlivy životního
prostředí materiálního i sociálního), respirační
onemocnění (znečištění ovzduší), průjmová onemocnění
(kontaminace vody, hygienické podmínky), malárii,
onemocnění HIV (přenos matka-dítě)
• Podvýživa (1/3 všech dětských úmrtí)
WHO a hygiena dětí a mladistvých
• Zvláštní pozornost věnována prevenci
zdravotních problémů mladistvých
• Dětská obezita
• Násilí na dětech
• Sexuální a reprodukční zdraví (sexuálně
přenosné nemoci včetně HIV/AIDS, nechtěné a
předčasné těhotenství)
• Zneužívání návykových látek a oblast duševního
zdraví
Sledování zdravotního stavu dětí v ČR
Preventivní, léčebná a dispenzární péče o děti a
dorost – v kompetenci praktických lékařů
- systém preventivních prohlídek (vyhláška MZ ČR č.
70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách)
Součásti preventivní prohlídky:
- hodnocení antropometrických znaků
- hodnocení somatického nálezu
- psychomotorického a psychosociálního vývoje
- detekce rizikových faktorů
Důležitá je spolupráce s rodinou a pedagogickými a
výchovnými pracovníky, pracovníky orgánů ochrany
veřejného zdraví
Úloha orgánu ochrany veřejného zdraví
• V ČR zřízeny odbory Hygieny dětí a mladistvých (HDM) při
KHS (=orgány ochrany veřejného zdraví)
• Funkci vedoucího oddělení vykonává lékař – absolvent
specializačního vzdělávání v oboru HDM se stanovenou praxí
• Terénní dozorovou činnost vykonává asistent hygienické služby
(asistent ochrany veřejného zdraví – VOŠ, Bc. vzdělání)
• Odbor HDM vykonává státní zdravotní dozor a spolupracuje
s ostatními odbory KHS.
• Dozoruje povinnosti jednotlivých subjektů dané zákonem č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (všechny typy
dětských a školských zařízení, vč. školních jídelen a
zotavovacích zařízení pro děti, venkovních hracích ploch a
pískovišť)
Úloha Státního zdravotního ústavu
• V rámci SZÚ zřízeno Centrum podpory zdraví
s Oddělením hygieny dětí a mladistvých
http://www.szu.cz/oddeleni-hygieny-deti-a-mladistvych-1
• Sledování ukazatelů zdraví a zdravého vývoje dětí a
mládeže, jejich životní a pracovní podmínky.
• Provádění studií souvislostí faktorů zevních podmínek vs.
zdravého vývoje dětí a mladistvých
• Výsledky studií – tvorba preventivních programů
• Programy na podporu zdravého životního stylu, na
podporu zdraví ve školách, prevence násilí na dětech,
dětských úrazů a sociálně patologických jevů
Prevence poškození zdraví dětí a
mladistvých
Výchova ke zdravému životnímu stylu:
- Rodina
- Vzdělávací instituce (preventivní programy a výuka ve
škole)
- Lékař (preventivní péče a osvětová činnost)
- Nestátní instituce a nezávislé organizace (sportovní a
zájmové aktivity)
- Ostatní státní instituce (tvorba legislativy, dozor nad jejím
dodržováním…)
Rizika v dětském období: batolecí,
předškolní a mladší školní věk
• Batolecí (1 - 3 roky) a předškolní období (3 roky – 6/7let)
- Hlavní vliv: rodina a předškolní zařízení
- Ekonomická a sociální rizika, faktory životního stylu
(výživa, PA), úrazy, příp. otravy
• Mladší školní věk (6/7 - 11let)
- Hlavní vliv: rodina a postupně čím dál více školské
zařízení
- Ekonomická a sociální rizika, faktory životního stylu
(výživa, PA), školní zátěž (psychická i fyzická), úrazy
Rizika v období dospívání: pubescence a
adolescence
• Starší školní věk (11 - 15 let) – pubescence
- Hlavní vliv: školská zařízení, vrstevníci, rodina
- Ekonomická a sociální rizika, faktory životního stylu
(výživa, PA), školní zátěž (psychická i fyzická), úrazy,
závislosti
• Adolescence (15 - cca 20 let)
- Hlavní vliv: vrstevníci
- Sociální rizika, faktory životního stylu, úrazy, závislosti
Obezita
• Nadváhou trpí celosvětově 42 miliónu dětí mladších 5 let
• V dospělosti se mohou rozvinout chronické neinfekční nemoci:
- DM II. typu
- KVO
- poruchy pohybového systému
- některá onkologická onemocnění
• země se středními a nízkými příjmy – „dvojí břemeno“ (hrozba
infekčních nemocí a se současným rychlým nárůstem
chronických neinfekčních chorob)
Prevence dětské obezity – jedna z hlavních priorit WHO
(výživa, pohybová aktivita, ostatní faktory životního stylu)
Úrazy
• Úraz – porucha zdraví způsobená náhle vnější
příčinou
• Typologie úrazů:
- Dle příčiny (okolnosti vzniku): např. dopravní,
sportovní, domácí, násilné,…
- Dle následků: např. lehké, středně těžké, těžké, s
trvalými následky na zdraví, smrtelné…
- Dle jiných kritérií (dle věku, dle místa úrazu –
domov, škola,…)
Úrazy dětí a mládeže v ČR
• Péče o poraněné dítě se soustřeďuje do traumatologických center
(https://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/traumacentra_3496_3.html), ke
zhodnocení stavu a třídění poraněných dětí se používají skórovací
systémy.
PTS – Pediatric Trauma Score
• Vyvinut v polovině 80.let minulého století.
• Založen na hodnocení 6 ukazatelů, každému přikládá jednu ze tří
závažností, respektuje věkové zvláštnosti
https://www.thechildren.com/sites/default/files/PDFs/Trauma/protocols/
assessing-trauma-severity.pdf
Národní registr dětských úrazů: http://www.detskeurazy.cz/
• vytvořen kolegy z dětské nemocnice FN Brno, snaha o propojení s
Registrem úrazů ÚZIS
Úrazy dětí a mládeže v ČR
• Velké rozdíly mezi jednotlivými státy v úrazovosti a
úmrtnosti (velmi dobře je rozvinuta úrazová prevence
např. ve Švédsku, Nizozemí, Velké Británii)
• V ČR je vysoká úrazovost, úrazy jsou nejčastější příčinou
úmrtí u dětí a mladistvých, 3. nejčastější příčinou v celé
populaci
• 43 % úmrtí dětí (0-14 let) je následek dopravních nehod
• 10 % úmrtí dětí utonutím
• dle lokality – nejčastěji domov, okolí domova, při sportu,
škola
• Národní akční plán prevence dětských úrazů 2007-
2017
• Cíl: snížení dětské morbidity a mortality, četnosti a
závažnosti v ČR
Typy úrazů dle věku
- novorozenecký věk (do 1 měsíce věku): pád při přenášení, opařeniny,
riziko vdechnutí potravy
- kojenecký věk (1-12 měsíců): opařeniny (stáhnutí ubrusu), popáleniny
(sporák), poranění elektrickým proudem (zásuvky), pády (kočárek,
postýlka, schody), vdechnutí cizího tělesa
- batolecí věk (1-3 roky): v tomto věku nejčastěji smrtelné úrazy a
otravy, vdechnutí a následné dušení (korálky, oříšky), zranění ostrými
předměty (nože, nůžky, pastelky), pády (ostré rohy, schody, kolo…),
otravy (léky, rostliny, chemikálie), tonutí (pády do bazénu, nádrží),
opařeniny (převrhnutí nádoby)
- předškolní věk (4-6 let): úrazy související s volnočasovými a
sportovními aktivitami (kolo), pády, otravy, popáleniny
- školní věk (7-14 let): pády a nárazy při sportu, školní úrazy,
popáleniny, tonutí, dopravní úrazy (chodci, cyklisté), násilí
- dospívání (15-18 let): riskování v souvislosti se zvyšováním
sebevědomí, rizikové chování, abúzus alkoholu a drog; úrazy
dopravní a sportovní
Nejčastější místa úrazu
• Domácí prostředí
- 2/3 nehod dětí do 14 let a 1/3 v dospívání
- kuchyně, zahradní bazény
• Dopravní prostředí
- spolujezdec, kolo, dítě jako chodec
• V místech volnočasových aktivit
- jízda na kole (křižovatky, kruhové objezdy; častěji chlapci 4:1,
odpolední hodiny, sezónní výskyt - jaro, léto); přeprava dětí na kole
Adrenalinové sporty
- fotbal, paintball, skateboard, in-line brusle, koloběžky, trampolína,
nafukovací atrakce, zimní sporty (zlomeniny, poranění hlavy a mozku;
nepoužívání konkrétních ochranných pomůcek k dané aktivitě)
• Dětské hřiště
• Škola
Riziko úrazu dle fáze psychomotorického
vývoje
• důležité pro hodnocení rizikových faktorů a zacílení
preventivních aktivit
• malé děti – motorické dovednosti, ale nedostatečně vyvinuté
kognitivní schopnosti k rozpoznání nebezpečí
- zorné pole o 30 % užší, než u dospělých (zpomalení postřehu)
- špatný odhad rychlosti pohybujících se předmětů
- schopnost odlišit běžné zvuky od nebezpečných málo
rozvinutá až do předškolního věku
- těžiště těla umístěno výše (nestabilita, ztráta rovnováhy – pád
do bazénu…)
- vědomí rizika na základě zkušenosti (předvídání nebezpečí až
od 8. roku, často potlačeno jiným vjemem, zájmem)
• adolescenti – nižší motorické dovednosti v důsledku snížené
PA, přeceňování sil, riskování, „předvádění se“
Důvody a širší souvislosti vzniku dětských
úrazů a možnosti prevence
• Nedodržování zásad bezpečnosti v dopravě, při sportech, při
domácích pracích, atd…
• Neopatrnost a nepozornost
• Únava a přetížení
• Nadměrná zátěž
• Nedostatečná kondice
• Přeceňování sil
Prevence: velmi široký okruh konkrétních opatření, která
vyplývají z poznaných a možných příčin úrazů
• Aktivní prevence: schopnost rozpoznání nebezpečí,
vyhodnocení rizik, dodržování zásad bezpečnosti,…
• Pasivní prevence: dopravní předpisy, bezpečnostní a ochranné
prvky a vybavení, bezpečnostní uzávěry lékovek, kryty
domácích bazénů,…
Násilí na dětech
• Specifické druhy poranění, často opakovaně
• Týrané, zneužívané, zanedbávané děti
• Tělesné (fyzické a sexuální) týrání, psychické,
emocionální
• Prostředí:
Rodina
Škola
Zájmové aktivity
• Většinou těžko odhalitelné, často vydáváno za jiné druhy
úrazů
• Prevence – obtížná, nutná komplexní spolupráce
výchovných institucí, sociálních institucí, rodiny (je-li to
možné) a dalších…
Rizikové chování
• Rizikové chování v dospívání – zneužívání návykových látek,
agresivní chování, sociální maladaptace i poruchy
reprodukčního zdraví
• Zneužívání návykových látek – v Evropě jsme na prvních
místech (46 % 16letých zkušenosti s marihuanou)
• V poslední době je metodika individuální prevence formou
pohovorů s lékařem - dotazník CRAFT
• Dříve doména školního prostředí
Zdroje rizikového chování:
- biologické (genetika, vrozené či získané defekty, psychiatric.
dg.)
- psychické (dlouhodobá úzkost, frustrace, deprese, deprivace,
emociální labilita, obranná reakce na prožitá traumata…)
- společenské (vysvětlují rizikové chování na pozadí vazby mezi
jedincem a společností)
Druhy rizikového chování
• Šikana - „jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně týrá a
zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu agresi a manipulaci“
(Kolář, 2001).
• Kyberšikana - nebezpečné komunikační jevy realizované
prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, jež mají za
následek ublížení nebo jiné poškození oběti (Kopecký, Krejčí, 2010).
• Toxikomanie - stav, při kterém vzniká závislost na určitou drogu s
následnými poruchami tělesnými nebo duševními, tento stav škodí
jednotlivci i celé společnosti.
• Užívání alkoholu - psychotropní látka, která působí hlavně na zvyšování
nálady, legální droga.
• Tabakismus (kuřáctví) - “narkomanie všedního dne“, vedoucí k
psychické i fyzické závislosti, ohrožující život a zdraví, legální droga.
Závislosti
• Stav vyplývající z opakovaného užívání drogy – návykové
látky
• Projevuje se změnami v prožívání a chování
• Neodolatelnost nutkání užívat návykovou látku stále nebo
periodicky pro její účinky na psychiku
• Závislost psychická – behaviorální - osoba myslí, že
potřebuje pokračovat v užívání drogy, aby se vypořádala
se svým životem
• Závislost fyzická – změny v organismu- jedinec musí
látku užívat, aby zabránil abstinenčnímu syndromu
• Drogová závislost (dle WHO, 1969) – „duševní stav
periodické nebo chronické intoxikace, která škodí jedinci i
společnosti, vyvolán opakovaným užíváním drogy přírodní
nebo syntetické“
Závislosti
• Alkohol
• Nikotin
• Další omamné látky: marihuana, pervitin, heroin, toluen,
„taneční drogy“,…
• Patologické hráčství, počítačová závislost
• Sektářství
• Důsledky: poškození zdraví, vznik dlouhodobé závislosti,
agresivita a násilné či kriminální chování s rizikem
poranění, úrazy, dlouhodobé sociální vyloučení…
Přehled nejčastěji užívaných látek
Alkohol
• Nejdostupnější psychotropní látka
• Velká tolerance ve společnosti – důsledkem je častá
konzumace mladistvými
• Podobně jako u nikotinu platí: čím nižší věk, tím rychlejší
rozvoj závislosti
• Největší problémy: excesívní pití, konzumace
vysokoprocentních alkoholických nápojů, kombinace s
dalšími psychotropními látkami
Nikotin
• Viz samostatné téma „Kuřáctví“
Přehled nejčastěji užívaných látek
Opioidy
• Vyráběny ze sušené mízy nezralých makovic, ale jedná se i o látky polosyntetické
a syntetické.
• Účinky mohou být euforie, ale hlavně má tlumivé účinky - spavost, pocity dávení
a zmatenosti
• Závislosti na opiátech jsou ohroženi i lidé, kteří je užívají ze zdravotních důvodů
• Vyvolávají psychickou i somatickou závislost
• Heroin, kodein, morfin, opium, hydromorfan, braun a metadon
Kanabinoidy
• Marihuana
• Jedna z nejčastěji užívaných návykových látek v ČR
• Jedná se o přírodní látku, která pochází z indického konopí
• Euforie, zhoršená koordinace, zkreslené vnímání času a prostoru, zvýšená
citlivost na některé podněty, zrychlené anebo naopak zpomalené myšlení,
bezpředmětný smích
• Zdravotními riziky jsou: záněty cest dýchacích (bronchitida), ca plic, zhoršení
pozornosti a paměti, může dojít i k psychotickým příznakům
Přehled nejčastěji užívaných látek
Halucinogenní houby a LSD
• Lysohlávky, ty se užívají v syrovém, ale i v tepelně zpracované
podobě
• LSD je dietamid kyseliny lysergové
• Halucinogeny zneužívány pro vyvolání změněného
smyslového vnímání, halucinací, jiného pohledu na čas a
prostor i vlastní osobu.
• rozšíření zornic, zrudnutí v obličeji, zvýšené pocení, třesu,
závratím, suchu v ústech, nevolnosti, k poruchám vnímání,
euforii, někdy i k úzkosti a depresím, přeceňováním vlastních
schopností, k poruchám soudnosti, bludům
• Vlivem úzkosti se může vyskytnout agrese vůči sobě i okolí
• Dochází k přehřátí organismu, neuhasitelné žízni, neklidu
Přehled nejčastěji užívaných látek
Organická rozpouštědla
• Skupina návykových látek, která bývají rovněž označená jako těkavé
látky nebo inhalační drogy.
• rozpouštědla, lepidla, ředidla, plynné látky
• Jednotlivými těkavými látkami jsou: toluen - methylbenzen (C6H5 - CH3)
, trichlorethylen (ClHC=CCl2), bývá používán v průmyslových
pracovištích, nejvíce závislými bývají zaměstnanci tohoto odvětví
• Toluen je volně prodejný v drogeriích a je relativně levný
• Může se inhalovat přímo z lahve, ale obvyklejším způsobem je
vdechování (sniffing) výparů toluenu z napuštěné tkaniny
• Účinek se dostavuje během několika minut a je krátkodobý - odezní
během několika desítek minut, pokud inhalace neprobíhá dál nebo se
neopakuje
• Těkavé látky vyvolávají pocity euforie, halucinacím, k útlumu a spánku
• Při dlouhodobějším užívání dochází k poruchám emocí a chování,
agresivitě a k velkému úbytku mozkových buněk.
• Dochází k velmi rychlé psychické závislosti
Přehled nejčastěji užívaných látek
Pervitin a amfetaminy
• Dříve se užívaly jako antidepresiva, dnes se podávají v
případě onemocnění jako bulimie a narkolepsie (náhlé
usínání bez příčin)
• Pervitin se užívá nitrožilně nebo šupáním
• Hlavními účinky bývají euforie, hyperaktivita, nespavost,
nechutenství, zrychlené myšlení a řeč
• Zdravotními riziky jsou agresivita při odeznění účinku (po
třech až čtyřech hodinách), kterou následuje spavost a
deprese
• Neurologické a srdeční obtíže, poruchy CNS; zhoršení
koncentrace a paměti a hrozí i rozvoj psychotických
příznaků.
Další druhy závislostí
Počítače a internet
• návyková a impulzivní – behaviorální závislost
• nejvíce ohroženou skupinou je dětská populace
• zanedbávání školních povinností
• virtuální svět může splývat s reálným
• nižší sociální úroveň díky častému hraní
• nebezpečná setkání s virtuální osobou v realitě
Patologické hráčství (gamblerství)
• častěji muži, děti ze sociálně slabších a sociálně
znevýhodněných skupin, děti s poruchami pozornosti
Sektářství
Další rizika u mladistvých
• Sexuálně přenosná onemocnění (STD) – v souvislosti s
ranými sexuálními zkušenostmi, užíváním omamných
látek, sociálními důvody
• Otravy (u malých dětí zejména chemikáliemi a léčivy v
domácnosti nebo jedovatými rostlinami, u dospívajících
zejména jako důsledek intoxikace omamnými látkami,
psychofarmaky při experimentování)
• Duševní poruchy - deprese, sebepoškozování, poruchy
příjmu potravy:
- Mentální anorexie
- Mentální bulimie
Primární prevence závislostí
- programy primární prevence
- informační a poradenský servis
- koordinační činnost
- vzdělávací aktivity pro školní metodiky prevence,
pedagogy a rodiče
• Hlavní body primární prevence:
- Výchova dětí a mladistvých – informace o zdravotních
rizicích a sociálních dopadech
- Podpora zdravých postoje a společenských norem
- Nabídka volného času a životního stylu, aniž by bylo třeba
užívat návykové látky
- Péče o děti a mladistvé z rizikových skupin
Sociální pediatrie
• Nedílná součást pediatrické péče
• Podpora zvláště ohrožených dětí a mladistvých
• Péče o děti a mladistvé s postižením nebo s vážným
dlouhodobým onemocněním
• Péče o rodiny ohrožených dětí
Současná situace v ČR:
• Nedostatek specializovaných pracovišť pro léčbu
závislostí dětí a mladistvých
• Fatální nedostatek specialistů (dětských psychologů a
zejména psychiatrů)
…děkuji za pozornost 