Voda a zdraví Voda a zdraví ØZákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví stanovuje:“ Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čistění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání“. Voda a zdraví ØFunkce vody v těle: ØTransport (přenos živin, odpadních látek, tepla, elektrolytů, hormonů) ØPomoc při termoregulaci ØPůsobí jako rozpouštědlo a vhodné prostředí pro chemické reakce probíhající v organismu ØChrání okolí kloubů, míchu a mozek ØObklopuje plod jako plodová voda ØPodílí se na udržování homeostázy a zajišťuje tak fyzikálně a chemicky stálé vnitřní prostředí těla Ø Voda a zdraví ØPotřeba tekutin: Velmi individuální, nedá se paušalizovat. Záleží na mnoha faktorech – věku, pohlaví, hmotnosti, okolní teplotě a vlhkosti vzduchu, zdravotním stavu, potravě, na povaze tělesné aktivity ØPo narození tvoří voda 75% tělesné hmotnosti, u dospělých osob 60% a ve stáří 50% tělesné hmotnosti ØPotřeba vody je zčásti kryta jejím přirozeným obsahem v potravinách, který se pohybuje v rozmezí 20-30% (velmi tučné výrobky) a velmi často mezi 80 – 90% (ovoce, zelenina, polévky, omáčky). Ø Voda a zdraví ØOxidačním metabolismem organických makronutrientů vzniká v těle člověka 300 ml vody denně. ØNezbytný příjem vody se u dospělého člověka středního věku pohybuje v průměru 2,5 l denně ( 1,5 litru ve formě nápojů a 1 l z běžné stravy). Odborná literatura 22 ml – 50 ml na kg tělesné hmotnosti bez ohledu na klimatické podmínky ØDěti se dehydratují rychleji, proto by měly i víc přijímat – školáci o polovinu víc ke své hmotnosti než je dávka pro dospělého. ØVýdej a příjem vody by měl být vždy v rovnováze Ø Ø Ø Voda a zdraví ØNedostatek vody v organismu (dehydratace) – bolesti hlavy, únava, malátnost, pokles fyzické a duševní výkonnosti včetně poklesu koncentrace, u dětí snížení schopnosti soustředění. ØDlouhodobý nedostatek tekutin – poruchy funkce ledvin, vznik ledvinových a močových kamenů, riziko vzniku infekce močových cest atd. Biologická (biogenní) hodnota pitné vody ØPitná voda musí být zdravotně nezávadná s vyhovující biologickou hodnotou. ØMinerální látky obsažené v pitné vodě jsou obvykle v iontové formě, dokonale rozpuštěné a jsou proto lehce resorbovatelné a pro organismus lépe využitelné. ØVoda je důležitý zdroj v celkové potřebě minerálů ( fluor- ve formě fluoridových aniontů, jod, sodík, draslík, vzájemný poměr vápníku a hořčíku, selen, zinek a další makro i mikro prvky. Zdroje pitné vody – jejich ochrana ØPovrchové zdroje : podzemní zdroje= 1 : 1 Ø2016 – 2.305 úpraven vody – 600 mil. m3 (Praha 100 mil.) lBrněnská přehrada – 7,6 – 10,8 mil. m3 l ØPři stanovení pásma hygienické ochrany se přihlíží: ØKe geologickému složení půdy, její propustnosti ØKe svažitosti pozemku v okolí zdroje ØK vydatnosti zdroje ØK průmyslové činnosti ØK zemědělské činnosti ØK dopravě v okolí Zdroje pitné vody - multibariérový přístup k jejich ochraně ØPro zajištění mikrobiologické nezávadnosti vody je nutné uplatňovat: Ø Ø1. bariéra – důsledná ochrana zdroje surové vody (funkční ochranné pásmo) Ø2. bariéra - použití takové technologie úpravy vody, Økterá odpovídá kvalitě surové vody Ø3.bariéra – ochrana vody před sekundární kontaminací během distribuce ke spotřebiteli Ø4.bariéra – vnitřní vodovod (domovní rozvod vody) – provedení z hygienicky nezávadných materiálů Zdroje pitné vody – úprava vody ØKategorie podle vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb.,ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb. Zdroje % Zdroje % Ø povrchové podzemní ØA 1 - jednoduchá fyzikální úprava a dezinfekce, například rychlá Ø filtrace a dezinfekce, popř. prostá písková filtrace, chemické Ø odkyselení nebo mechanické odkyselení či odstranění Ø plynných složek provzdušňováním. 7,1 76,5 ØA 2 - běžná fyzikální úprava, chemická úprava a dezinfekce, Ø koagulační filtrace, infiltrace, pomalá biologická filtrace, Ø flokulace, usazování, filtrace, dezinfekce (konečné chování), Ø jedno- či dvoustupňové odželezňování a odmanganování. 54 9 Ø ØA 3 - intenzivní fyzikální a chemická úprava, rozšířená úprava Ø a dezinfekce, například chlorování do bodu zlomu, koagulace, Ø flokulace, usazování, filtrace, adsorpce (aktivní uhlí), Ø dezinfekce (ozon, konečné chlorování). Kombinace fyzikálně Ø chemické a mikrobiologické a biologické úpravy 38,9 14,5 Zdravotní zabezpečení pitné vody ØPodezření, nebo zjištění, že voda ve zdroji je závadná: ØOdstraní se zdroj znečistění, provedou se stavební úpravy, obnoví se pásmo hygienické ochrany ØU kopaných studní se mechanicky očistí vnitřní stěny pláště studny, voda se vyčerpá, dno se vyčistí od kalu ØProvede se jednorázová desinfekce Desinfekce pitné vody ØChloramin – 2-3 g/ m3 vody, oxid choričitý, Sagen, Savo, plynný chlor, ozon, UV záření, filtrace ØPomoci převaření: Vodu uvedeme do varu, bublá celá její hladina ( teplota 100o C), necháme 10 min. stát a přirozeně chladnout – nedáváme do ní led . Voda není sterilní. Užitková voda ØJe hygienicky nezávadná voda, která se nepoužívá jako pitná voda a na vaření, ale jen na mytí, koupání a pro výrobní účely. ØTeplá voda v domácnostech se podle zákona o veřejném zdraví vyrábí z pitné vody, ale za pitnou se nepovažuje. ØPrůmyslová voda ØTechnologická voda ØVoda pro závlahy Mikrobi přenášeni vodou ØPodmínka: Vylučování původce exkrementy (lidí i zvířat) a možnost nové infekce alimentární cestou Ø ØViry: ØRotaviry - průjmová onemocnění ØPolioviry - původci poliomyelitis ØRNA viry - hepatitida A, E, (F) Ø Ø Mikrobi přenášeni vodou ØViry- pokr.: ØNorovirus – původně označovaný jako Norwalkský virus ØRNA virus ØZpůsobuje epidemickou akutní gastroenteritidu ØOnemocnění z vody (Praha), potravin, ale i přenos přímým kontaktem Příznaky onemocnění – nausea, zvracení, průjem a břišní křeče, případně mírná horečka, zimnice, bolest svalů a hlavy, únava ØPřenáší se také fekálně orální cestou Mikrobi přenášeni vodou ØGram negativní fakultativně anaerobní tyčinky: ØEscherichia coli, Klebsiella,Citrobacter,Salmonella typhi, Salmonella paratyphi – častý přenos vodou ØShigella sonei, Shigella flexneri – bacilární dyzenterie ØYersinia enterocolitica - průjmová onemocnění u dětí ØSerratia marcescens – infekce urogenitálního a dýchacího traktu ØProteus mirabilis, Proteus vulgaris – infekce urogeni- Ø tálního traktu, gastroenteritidy u kojenců Ø Mikrobi přenášeni vodou ØGram negativní aerobní tyčinky a koky: ØKlebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa – cestou aerosolů. Záněty horních cest dýchacích, plic,urogenitálního traktu Ø ØNeisseria gonorhoae, Treponema pallidum (anaer.) ve vodách nepřežívají, přenos není pravděpodobný Ø ØCampylobacter spp. (mikroaer.) – průjmová onemocnění Ø Ø Ø Mikrobi přenášeni vodou ØLegionella pneumophila (Legionela) – G- aer. tyčka výskyt: teplá a studená voda, povrchová voda, ve vodovodních řádech jako součást biofilmů, na filtrech, v chladících okruzích klimatizačních zařízení. ØPřežívá ve vlhkém prostředí ØŽije a množí se při teplotě 25-50 oC. ØŠíří se vzduchem – vdechnutí aerosolu kontaminované vody – inhalační cesta ØInfekce dýchacích cest, zápal plic (legionářská nemoc) Ø Mikrobi přenášeni vodou ØLeptospiróza – G- spirocheta Øhorečnaté bakteriální onemocnění, jedná se o zoonotické onemocnění způsobené spirochétami rodu Leptospira ØZpůsob nakažení lidí je kontakt poranění kůže, očí nebo sliznic s vodou znečistěnou močí nakaženého zvířete ØJedná se tedy o antropozoonozu – přenos se zvířete na člověka (potkani, myši, dobytek) ØPříznaky – vysoká horečka, zimnice, třasavka, kruté bolesti hlavy a svalů, bolesti břicha,nevolnost, zvracení Mikrobi přenášeni vodou Ø Ø ØPlísně a kvasinky- osidlují vodovodní řády, pračky vzduchu, klimatizaci Ø Prvoci ØCryptosporidium – prvok – výskyt v povrchových vodách. ØMůže pronikat i do pitné vody – chemická desinfekce proti oocystám je neúčinná. Způsobuje průjmovité onemocnění – kryptosporidioza.Epidemie v USA- Ø400 000 nemocných ØGiardia intestinalis – lamblia lidská – prvok způsobuje průjmovité onemocnění – giardioza ØCesta kudy může vstoupit infekční zárodek do organismu a způsobit nákazu není je zažívací trakt, ale i dýchací cesty, kožní oděrky a poranění. Zdravotní hledisko ØCesta inhalační a dermální – může být rizikovější než cesta orální – látky mohou po vstupu do organismu působit na cílové orgány ještě před biotransformací v játrech. ØStudie podávají doklad, že tyto cesty vstupu, resp. dávky jimi přijaté jsou ve svém součtu minimálně rovnocené dávce získané požitím 2l vody. ØExtraintestinální a intestiální onemocnění – nákazy mimostřevní a střevní Tvrdost vody a kardiovaskulární onemocnění ØTvrdost vody – tvořena především uhličitanem vápenatým a hořečnatým ØHistorie: 50. léta minulého století - japonský chemik Kobayashi poukázal na to, že úmrtnost na mozkově cévní choroby obyvatel je vyšší v okolí japonských řek, kde je kyselejší voda (měkčí) v porovnání s řekami s vodou tvrdší (zásaditější) odkud byla voda používána pro pitné účely. ØVztah mezi tvrdostí pitné vody a úmrtností na kardiovaskulární choroby – prokázán v dalších letech v mnoha studiích. Tvrdost vody a kardiovaskulární onemocnění ØVápník: Je nutný pro správnou funkci převodního systému srdce, pro srážení krve a pro nervosvalovou dráždivost ØHořčík: Hraje důležitou roli jako kofaktor a aktivátor více než 300 enzymatických reakcí včetně glykolýzy, metabolismu ATP, transportu prvků jako Na, K, Ca přes membrány, syntézy proteinů a nukleových kyselin. Nedostatek hořčíku zvyšuje riziko cévních spasmů a podporuje vznik srdečních arytmií. ØProtektivní účinek vápníku a hořčíku i proti vzniku zubního kazu. ØVápník i hořčík – prospěšná funkce antitoxická, Tvrdost vody a kardiovaskulární onemocnění ØCa a Mg zabraňují vstřebávání některých toxických kovů např. olova a kadmia ØVyužitelnost hořčíku z vody je také vyšší než z potravy. ØVařením v měkké vodě dochází ke značným ztrátám prvků z potravin, naopak vařením v tvrdé vodě se ztráty minimalizují. Pitná voda a nádorová onemocnění ØDesinfekce vody chlorováním –při zvýšeném výskytu organických látek ve vodě vznikají nízkomolekulární látky jako např. chloroform, chlorbenzen, heptachlor a celá řada dalších chlorovaných sloučenin u nichž byla prokázána genotoxická aktivita. ØRozsáhlé finské studie ukazují souvislost mezi pitím chlorované pitné vody a výskytem nádorů močového měchýře, konečníku ,ledvin. Prokázány také nepříznivé účinky na reprodukci. ØBrněnské vodárny a kanalizace, a.s. - používané látky: Ø síran hlinitý, oxid vápenatý, oxid chloričitý, aktivní uhlí granulované, chlor, chlornan sodný, chloritan sodný, ozon, manganistan draselný ØArsen v pitné vodě – expozice je spojena s výskytem různých kožních lezí (pigmentace, keratozy, kožní nádory i zhoubné.Arsenitany vykazují vysokou embryotoxicitu. Pitná voda a nádorová onemocnění ØDusičnany: Neexistuje jednoznačný epidemiologický důkaz, že zvýšený obsah dusičnanů ve vodě znamená zvýšené riziko rakoviny (reakce s aminokyselinami za vzniku nitrosaminů). Jen jedna ze tří britských studií odhalila vztah mezi úmrtností na rakovinu žaludku a obsahem dusičnanů ve vodě. Zatím jsou výsledky rozporné ØVýznamnější by mohla být methemoglobinemie – zvláště Ø u kojenců ØRadionuklidy: Pro pitnou vodu mají význam především přírodní radionuklidy. Obecně se předpokládá, že požití radonu v pitné vodě není spojeno s žádným významným rizikem rakoviny. Pitná voda a nádorová onemocnění Ø ØFluoridy: Od fluoridace pitné vody za účelem prevence zubního kazu bylo v ČR ustoupeno. Ekologické studie vliv fluoridů na rakovinu nepotvrdily. ØPrůmyslově vyráběné organické látky: Např chlorfenoly, trichlorethylen, těkavé organické látky. Nejčastěji se ve studiích, vedle postižení imunitního systému, objevoval zvýšený výskyt rakoviny močového měchýře. Pitná voda a rakovina ØToxiny cyanobakterií (cyanotoxiny): ØSinice – v teplejších vodách s vyšším obsahem živin (především fosforu – zemědělství, prací prostředky) ØNejlépe popsaný z cyanotoxinů je mikrocystin. Mohou vyvolat poruchy zažívacího traktu, alergické reakce, onemocnění jater, oslabení imunitního systému, respirační a kontaktní dermatitidy, mají embryotoxické a genotoxické účinky Pitná voda a nádorová onemocnění ØPitná voda může teoreticky přispět k ročnímu zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v ČR pouze 1 -2 přídatnými případy k celkovému počtu přes 60 000 ročně nově hlášených nádorových onemocnění. Balené vody ØPřírodní minerální ØPramenité ØKojenecké ØPitné Ø ØPřírodní minerální: získávají se z podzemního zdroje, který musí být schválen a pravidelně prověřován ministerstvem zdravotnictví ØMattoni, Magnesia , Poděbradka Ø Balené vody ØPramenité vody (stolní): Pochází z chráněného podzemního zdroje, který nemusí být schválen ministerstvem zdravotnictví. Nesmí být upravována žádným způsobem, který by změnil charakteristické složení ØToma natura, Bonaqua ØKojenecké vody: Pochází z chráněného podzemního zdroje, platí na ně přísnější požadavky ØHorský pramen ØPitné vody: Nemusí pocházet z podzemního zdroje, může Øbýt stáčena i z veřejného vodovodu, kvalita je srovnatelná s kvalitou pitné vody z vodovodu ØSpar, Tesco Ø Balené vody - minerální ØPokud by člověk pil výhradně minerální vody, dostávalo by se do jeho těla příliš solí, hlavně sodíku. ØMinerální vody organismu prospívají hlavně v horku, při těžké práci a intenzivním sportu ØTěhotné a kojící ženy by si měly vybírat ty s vyšším obsahem draslíku a vápníku ØObsah sodíku by si měli hlídat hlavně kardiaci ØLidem, kteří jsou dušní a trpí otoky se nedoporučují minerálky vůbec, vyjímečně by je měli pít ti, kteří mají sklon ke vzniku ledvinových kamenů ØUměle dodávaný oxid uhličitý nepřináší organismu nic, co by bylo k užitku. Plyn v zažívacím ústrojí také přispívá k nadýmání a říhání. Oxid uhličitý je odpadní produkt, kterého se naše tělo musí vlastně neustále zbavovat Ø Ø Zdravotní rizika- demineralizovaná voda ØDemineralizovaná voda – nemá charakter pitné vody a její pravidelnou konzumaci nebo jednorázovou konzumaci ve větším množství nutno považovat za zdravotně rizikovou ØNutno odmítnout zařízení na bázi destilace nebo deionizace jako koncový stupeň úpravy pitné vody ØPrakticky nulový příjem vápníku a hořčíku vodou ØSnížený příjem některých esenciálních prvků a mikroprvků ØVysoké ztráty vápníku, hořčíku a jiných esenciálních prvků z potravin vařených v demineralizované vodě Voda obohacená kyslíkem ØVoda uměle obohacená čistým kyslíkem – doplněk stravy ØVýrobci uvádějí následující účinky: zvýšení parciálního tlaku kyslíku v krvi, zvýšení vitality a výkonnosti, regulace krevního tlaku, zlepšení látkové výměny, zvýšení imunity, zvýšení odolnosti vůči stresu, zlepšení koncentrace a paměti ØZa bezpečnou koncentraci kyslíku v pitné vodě lze považovat hodnoty do 25 mg na litr. ØZvýšené sycení kyslíkem – riziko oxidačního stresu a jeho cytotoxického působení ØU krys pozorováno zvýšení chromozomových aberací Ø Voda obohacená kyslíkem ØVýrobci kyslíkem obohacené vody dosud nepředložili žádnou vědeckou studii, která by bezpečnost vyšších hodnot kyslíku ve vodě (při běžné konzumaci) potvrdila ØJe třeba dalších prací, které by potvrdily či vyloučíly potenciální fyziologický a toxický efekt vody obohacené kyslíkem ØŽádné mezinárodní doporučení(WHO, FAO apod.) ohledně bezpečné maximální koncentrace kyslíku v pitné vodě neexituje ØPřírodní čistá voda má nejvýše okolo 10 mg kyslíku/ l Rozbor vody ØVYHLÁŠKA č. 83 ze dne 30. dubna 2014, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů Ø ØMezní hodnota (MH): Ø Překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko.Není-li u ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných hodnot Ø Nejvyšší mezní hodnota (NMH): Ø Hodnota zdravotně závažného ukazatele jakosti pitné vody, v důsledku jehož překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě zákona jinak. Bakteriologický nález ØKoliformní bakterie – indikátory fekálního znečistění ØEnterokoky - indikátory fekálního znečistění ØMezofilní bakterie – indikátory obecného znečistění ØPsychrofilní bakterie - indikátory obecného znečistění ØClostridium perfringens ØEscherichia coli Ø ØOrganoleptické hodnocení ØTeplota, barva, zákal, chuť, pach Fyzikálně – chemický nález ØpH ØAlkalita ØTvrdost celková ØDusitany ØDusičnany ØChloridy ØSírany ØFosforečnany ØOxidovatelnost ØAmoniak ØVápník ØHořčík ØŽelezo ØKadmium ØTrihalomethany ØPAU •Akreditovaný rozbor vody v Brně • Vodohospodářské služby ČR •Základní orientační rozbor vody s mikrobiologií • •– 1290,- Kč • •pH •celková tvrdost •CHSK-Mn •dusičnany •dusitany •železo •mangan •sírany •chloridy •amonné ionty •koliformní bakterie - počty kolonií •Escherichia coli - počty kolonií • • •• Jestliže studna nebyla delší dobu používána (např. v zimním období), je nutno před odběrem vzorku studnu řádně odčerpat (minimálně dokonale propláchnout potrubí ze studny k odběrovému místu).Vyčerpá-li se studna do dna, nechá se voda nastoupat a pak se teprve odebere vzorek vody. •• Vzorek vody se odebírá z místa, odkud se voda běžně používá (z rozvodu, z kohoutku, z pumpy apod.). Vzorek nelze odebírat přes hadice používané na zalévání a kropení. •• Před vlastním odběrem se voda se nechá 1-5 minut stejnoměrně odtékat (dle délky potrubí) a potom se plní vzorkovnice způsobem popsaným níže. Vzorkovnice se drží tak, aby se případná nečistota z rukou nedostala do vzorkovnice. •• Vzorky je nutno po odběru uložit v chladničce a dopravit do laboratoře • do 48 hodin, vzorek pro bakteriologický rozbor do 24 hodin! •Odběr vzorku pro chemický rozbor: • Vzorek se odebírá do polyetylenových vzorkovnic (lahví). Při odběru se vzorkovnice včetně uzávěru třikrát vypláchne odebíranou vodou. • Vzorkovnice se plní až po okraj. •Odběr vzorku pro bakteriologický rozbor: • Vzorek se odebírá pouze do skleněných vzorkovnic (lahví) s hliníkovou fólií. • Vzorkovnice se otevře až těsně před odběrem. Sejme se hliníková fólie překrývající zátku a odstraní se hliníkový proužek (zahodit) vložený mezi zátku a hrdlo. Vzorkovnice se nevyplachuje a plní se tak, aby mezi hladinou a zátkou zůstalo asi 2 cm vzduchu. • Po uzavření vzorkovnice se hrdlo se zátkou opět překryje hliníkovou fólií. •Postup odběru vzorku vody pro mikrobiologický rozbor •Mikrobiologický rozbor vody •Stanoveni indikátorů obecného znečištění •Pitná voda •Povrchová voda •1 ml vody •plus 15 ml •TYEA agar •Kultivace při • • 22oC •psychrofilové • • 36oC •mezofilové •1 ml •1 ml • •1 ml • •Odpadní vody • Starověké Řecko, Řím – první kanalizační soustavy, odpadní • vody svedeny do řek, nebo vsakovány. •• Středověk – velký úpadek. •• 18.století – výstavba kanalizačních systémů (odkanalizování • armádních objektů, později církevních a veřejných staveb). •• Konec 19.století – stokové soustavy ve většině evropských • měst. •• 1865 – Anglie - vznik „Royal Commission on River Pollution“. • •• 1860 – První kanalizační ČOV – splaškové farmy. •• 1880 – První sedimentační čistírny. •• 1900 – První biofiltry s přerušovanou činností. •• 1910 – USA – pokusné provzdušňování splašků •• 1912 – Anglie – Vynález aktivačního systému •Odpadní vody •• Ochrana vodních toků je zaměřena především na zajištění • požadované jakosti odpadních vod na odtoku z ČOV. •• Typické příznaky obsahu odpadních vod v tocích (zápach, • kal, nedostatek kyslíku) způsobené organickými látkami • v evropských poměrech prakticky odstraněny. •• Nové problémy při čištění: dusík, fosfor, mikroznečištění, • léčiva. •• Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách - definuje pojem odpadní vody. •• Zákon č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro • veřejnou potřebu ve znění zákona 76/2006 Sb. •• Nařízení vlády 61/2003 Sb. ve zněmí 229/2007 Sb. a 23/2011 Sb. • o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění • povrchových vod, náležitostech k vypouštění odpadních vod • do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. •• Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech - určuje nakládání s odpady • z ČOV (kaly, shrabky, písek, půda z kořenových polí apod.) • •Odpadní vody •Základní metody čištění odpadních vod •• Mechanické. •• Fyzikálně chemické. •• Biologické. •• V praxi je používána většinou kombinace všech tří postupů. • •Rozdělení odpadních vod •• Odpadní vody splaškové. •• Odpadní vody průmyslové. •• Odpadní vody srážkové (dešťové). •Odpadní vody • Schéma ČOV •Odpadní vody •ČOV •Odpadní voda jde nejprve na lapák štěrku. •Dalším stupněm jsou česle • - odstranění hrubých plovoucích nečistot • (ochrana dalších částí čističky) • - skládka, kompostování , spalování. •Následuje lapák písku •Posledním zařízením pro mechanické • čištění je usazovací nádrž • - gravitační separaci • suspendovaných látek •Vzniká primární kal • - zpracováván v kalovém • hospodářství. •česle •Odpadní vody •ČOV BIOLOGICKÉ ČIŠTĚNÍ (SEKUNDÁRNÍ) - aktivační linka -dosazovací nádrž Aktivační nádrž - mikroorganismy v (an)aerobních podmínkách rozkládají organické látky -biologická oxidace organického substrátu, amoniakálního dusíku, nitrifikace, denitrifikace, biologický rozklad fosforu, nebo jeho chemické srážení. Dosazovací nádrže - slouží k separaci aktivovaného kalu od vyčištěné vody •Odpadní vody •ČOV •Technologie zpracování kalu •1. Zahuštění •2. Stabilizace •3. Odvodnění •4. Hygienizace • •• Stabilizace kalu - redukce odbouratelné organické hmoty • (mikrobi v aerobních nebo anaerobních podmínkách) a • destrukce patogenních mikroorganizmů, •• Totální rozklad a jiné metody stabilizace kalu: •- sušení při nízkých teplotách, •- sušení při vysokých teplotách (105 °C), •- totální rozklad kyslíkem při teplotách 160 °C, •- spalování kalu spolu s jiným palivem v elektrárnách nebo • cementárnách. •Odpadní vody •ČOV Hygienizace kalu -tepelné zpracování kalu při vysokých teplotách - pasterace kalu - chemická úprava kalu – vápnění - anaerobní termofilní metody zpracování - kompostování - speciální metody: ionizující záření, ozón, rozklad •Kategorie I - kaly je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství •Kategorie II – kaly je možno aplikovat na zemědělské půdy •určené k pěstování technických plodin, a na půdy, na kterých •se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba •Odpadní vody •ČOV •Odpadní vody •ČOV •Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v •kalech pro jejich použití na zemědělské půdě • •Odpady a zdraví ´Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit, a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v katalogu odpadů (cit zák.185/2001 Sb.) ´Druhy podle produkce: ´Komunální- směsný – vznikající při činnosti fyzických osob, nebezpečná léčiva, plechovky od barev a ředidel atd. – jde o největší množství ze všech odpadů ´Zemědělský – odpady rostlinné a živočišné výroby ( moč, hnůj), agrochemické (hnojiva) ´Průmyslový – z průmyslových činností •Odpady a zdraví ´Podle složení: ´Inertní – nepodléhá biologickému rozkladu – nehnije. Odpady ze staveb, sklo, nemá nebezpečné vlastnosti ´Biologický – je schopen aerobního i anaerobního rozkladu. Potraviny, papír, ze zeleně ´Toxický, radioaktivní – jaderný odpad, vylité baterie, léky, oleje ´Nemocniční – části lidských těl, infekční odpady, jehly, plasma, cytostatika •Odpady a zdraví ´Základní kategorie odpadů ze zdravotnických zařízení ´ ´Specifický odpad ´Ostré předměty ´Patologický a biologicky kontaminovaný odpad ´Vyřazené chemikálie, léky ´ ´Nespecifický odpad ´Ostatní odpady nevyžadující zabezpečení proti šíření infekcí •Odpady a zdraví ´Expozice: ´Prašnost ´Kontaktní ´Zprostředkované ( kontaminace vody, půdy, potravních řetězců, hmyz, hlodavci ) •Odpady a zdraví ´Účinky: ´Dráždění, toxický dým ´Nákazy parazitární ( helmintózy, améby, cerkárie (larvární vývojové stadium motolic, opouští plže a hledá hostitele – člověka) ´Zoonózy ´Hepatitis, AIDS ´Otravy •Odpady a zdraví ´Opatření: ´Minimalizace množství ( recyklace, uvážlivé užívání jednorázových obalů) ´Výběr vhodných lokalit a zabezpečení skládek ´Separace toxických, infekčních, radioaktivních odpadů ´Výchova obyvatelstva •Odpady a zdraví ´Likvidace odpadů: ´Skládky ´Kompostování ´Spalování ´Chemická destrukce ´Úložiště ´Zkrmování ´Recyklace tříděného odpadu(sklo, papír, plasty, kovy)