ENDOKRINNÍ SYSTÉM pokračování Rozdělení podle funkčního působení: •Hormony zasahující do řízení: •minerálního a vodního hospodářství •energetického metabolismu •proteosyntézy - růstu a vývoje •reprodukce •obranných reakcí organismu MINERÁLNÍ hospodářství 1.Vápník – jeho úloha v organismu •působí jako druhý posel •aktivuje některé enzymy •nezbytná součást kaskády srážení krve •umožňuje svalový stah •upravuje nervovou vzrušivost •je nezbytnou stavební složkou zubní a kostní tkáně •velice významný pro činnost srdce 2.Fosfor – úloha v organismu •je součástí enzymů - fosforylace na aktivní formy •součást struktury druhého posla - IP3 •podstata přenosu energie - ATP •součást membrán - fosfatidylinozitol •obsažen v kostře •Doprovází vápník, je mobilizován spolu s ním • •Hladina vápníku v plazmě je nejstabilnější hodnotou udržovanou •ve velmi úzkém rozmezí 2,25-2,75 mmol/l. •Je zajišťována souhrou hormonů: •Parathormon – příštitná tělíska •Hlavní úkol: rychlé zvýšení hladiny Ca2+ v krvi (kalcémie) a její udržování •Kalcitonin – parafolikulární buňky štítné žlázy •Jako jediný snižuje hladinu Ca2+ v krvi. •Hlavní úkol: ochrana kostní tkáně matky během těhotenství •Vitamin D3 (kalcitriol) – vzniká v kůži ze 7-dehydrocholesterolu vlivem slunečního UV záření: cholekalciferol nebo je získán z potravy:ergokalciferol. Dále je metabolizován v játrech a nakonec v ledvinách vzniká aktivní • 1,25-dihydroxykalciferol=kalcitriol •Hlavní úkol: posiluje a doplňuje účinek parathormonu. obr_39 VODNÍ hospodářství •Antidiuretický hormon (ADH, vasopresin; nucleus supraopticus v hypotalamu-axonálním prouděním do neurohypofýzy) •Signál pro sekreci: zvýšená osmolarita krevní plazmy nebo extracelulární tekutiny detekována osmoreceptory • v hypotalamu •Hlavní úkol: zadržet vodu v těle •Hlavní místo působení: sběrací kanálek ledviny - vnese akvaporiny do membrány kanálků a tím umožní přenos vody přes tuto membránu, takže se jí více zadrží pro organismus („neuteče močí pryč“) •Aldosteron – hormon kůry nadledvin, mineralokortikoid – steroid secernovaný v zóna glomerulóza kůry nadledvin podle hladiny sodíku a draslíku (natrémie a kalémie) v organismu, dále je uvolňován aktivací systému renin-angiotenzin a v malé míře i pod vlivem ACTH •Vzpomínáte si, co to je za pojem??????????????????? •Systém renin-angiotenzin: buňky juxtaglomerulárního aparátu ledvin vylučují renin, v krvi se pod jeho vlivem přeměňuje bílkovina angiotenzinogen na angiotenzin I, která se v plicích za přítomnosti angiotenzin konvertujícího enzymu přemění na angiotenzin II, který má vazokonstrikční účinek a stimuluje sekreci aldosteronu •Aldosteron – pokračování • •Signál pro sekreci: snížení objemu extracelulární tekutiny •Hlavní úkol: zadržení (retence) sodíku v organismu (ruku v ruce se zadrženým sodíkem se zadržuje i voda) •Hlavní místo působení: distální tubulus ledviny (zvýší se počet Na+ kanálů, Na+ se vrací zpět do krevního oběhu a s ním sekundárně i voda) •Atriální natriuretický faktor (ANF) •Místo tvorby: srdeční síně •Signál pro sekreci: natažení svaloviny síní např. zvětšeným objemem krve •Hlavní úkol: upravit hypervolémii (a tím i hypertenzi) •Hlavní místo působení: vas afferens glomerulu ledviny (jeho dilatace, tím zvýšení filtrační frakce a glomerulární filtrace – tím se zvýší ztráty vody a společně s vodou i zvýšené vylučování sodíku) REGULACE HLADINY GLUKÓZY V KRVI (glykémie) •Hormony slinivky břišní (pankreatu) •Langerhansovy ostrůvky secernují: •Buňky A: glukagon •Buňky B: inzulin •Buňky D: pankreatický somatostatin a gastrin •Buňky F: pankreatický polypeptid INZULIN •Polypeptid •Signál pro sekreci: zvýšená hladina glukózy v krvi •Hlavní úloha: snížit glykémii, zvýšit využití glukózy těmito mechanismy: –zvýšením prostupnosti membrán pro glukózu –zvýšením tvorby glykogenu –zvýšení tvorby tuků z glukózy (lipogeneze) Jak se stává buňka „inzulin-senzitivní buňkou“: proinzulin inzulin C-peptid S S S S S S A řetěz B řetěz S S S S S S Zn Golgiho aparát / Golgi Apparatus Golgi vesicles / granula Zn2+ Beta – buňka / Beta cell hexamer - inzulinu obr_42 Historie objevu inzulinu •Pánové Banting a Best – 1921 –objev inzulinu • •(extrakt z pankreatu snížil hladinu glukózy a prodloužil přežití experimentálních zvířat bez pankreasu) • •1924 Nobelova cena: Banting a Macleod Beta buňky pankreatu sekretují: •Inzulin •Proinzulin •C peptid •Amylin (nově popsaný protein – peptid - 37 AK, zpomaluje vyprazdňování žaludku, potlačuje postprandiální sekreci glukagonu, zvyšuje pocit sytosti) glykémie glukagon adrenalin glukokortikoidy růstový hormon Inzulin Diabetes mellitus •Vznik:v důsledku snížené sekrece inzulinu •Příčiny: –nedostatečná produkce inzulinu • inzulin dependentní diabetes mellitus –necitlivost tkání na inzulin • non-inzulin dependentní diabetes mellitus • • • • • DIABETES MELLITUS •„Epidemie 21.století“ • •„Chronické progredující onemocnění“ •„Vaskulární nemoc“ DIABETES MELLITUS V České republice – stejný trend, rok 2000 – 654 000….rok 2013 - 861 000, V USA – 320 milionů obyvatel – 30 mil. má diabetes….100 mil. má prediabetes ! •Příznaky onemocnění diabetem: •Zvýšená hladina glukózy v krvi (hyperglykémie) •Zvýšené vylučování glukózy močí (glykosurie – je překročen ledvinový práh pro glukózu) vedou k potížím pacientů, kteří si stěžují na polyurii a polydipsii (časté močení a žíznivost) •Upozornění: všichni posluchači všech směrů bakalářského studia se setkají s tímto onemocněním ve své praxi •Vše potřebné o diabetu najdete na stránkách: www.diabetesmellitus.cz, www.novonordisk.cz • G:\Diabetes\sejmout0003.jpg G:\Diabetes\sejmout0004.jpg G:\Diabetes\sejmout0005.jpg G:\Diabetes\sejmout0006.jpg G:\Diabetes\sejmout0007.jpg G:\Diabetes\sejmout0008.jpg G:\Diabetes\sejmout0009.jpg G:\Diabetes\sejmout0010.jpg G:\Diabetes\sejmout0011.jpg GLUKAGON •Tvorba: A buňky Langerhansových ostrůvků pankreatu •Signál pro sekreci: snížení hladiny glukózy v krvi •Hlavní úkol: zvýšení glykémie •Způsoby zvýšení glykémie: –zvýšený rozklad glykogenu v játrech (glykogenolýza) –zvýšená tvorba glukózy z glycerolu a mastných kyselin (glukoneogeneze) Inkretinový efekt Výzkumy ukázaly, že slinivka břišní produkuje a uvolňuje více inzulinu do krve, když je glukóza požita ústy, než když je podána nitrožilně. To dokazuje, že musí existovat ještě jiný mechanismus, který napomáhá redukovat koncentraci glukózy v krvi. Inkretinový efekt Tento mechanismus byl označen jako „inkretinový efekt“ a je považován za klíčový v udržování normální kontroly glykemie. Inkretiny jsou - podobně jako inzulin – hormony. Vznikají v rámci trávicí soustavy a uvolňují se vždy po jídle. Poté se krevním oběhem dostávají až k cílovým tkáním GLP-1 (glucagon like peptid ) zpomalují evakuaci žaludku zpomaluje vstup živin do oběhu po jídle snížuje chuť k jídlu vede k časnějšímu navození sytosti vede k redukci hmotnosti [5]  inzulinem stimulovaný metabolismus glukózy v tukových tkáních stimuluje tvorbu glykogenu ve svalové tkáni a v játrech GLP-1 má kardioprotektivní účinky ê apoptózu beta buněk TEST – hrozí vám cukrovka? Je vám: 0 – 45 let / 0 45 – 54 let/ 2 55 a více /3 TEST – hrozí vám cukrovka? Tělesná hmostnost: Odečtěte od své výšky 100 cm a výsledek porovnejte se svou hmotností: hmotnost nižší nebo stejná / 0 Hmotnost přeshuje a 1 – 18 kg/ 1 Hmotnost přesahuje o 19 kg a více /3 TEST – hrozí vám cukrovka? Váš obvod pasu: muži (do 94 cm) ženy (do 80 cm) / 0 muži (94 - 102 cm) ženy (80 - 88 cm) / 3 muži (nad 102 cm) ženy (nad 88 cm) / 4 TEST – hrozí vám cukrovka? Cvičíte: týdně více jak 4 hodiny/ 0 týdně méně než 4 hodiny / 2 TEST – hrozí vám cukrovka? Zdravotní stav: nejím zeleninu každý den/ 1 berete léky na vysoký krevní tlak / 2 máte mírně zvýšenou hladinu cukru v krvi/ 5 TEST – hrozí vám cukrovka Výsledek: 0 – 3 velmi nízká pravděpodobnost onemocnění 4 – 8 pravděpodobnost 1 – 2 % 9 – 12 pravděpodobnost 2 – 10 % 13 – 20 pravděpodobnost 10 – 30 % onemocnění cukrovkou do 10 let ENERGETICKÝ METABOLISMUS •Hormony štítné žlázy •Thyroxin - T4 •Trijodthyronin - T3 •Sekrece je řízena: nabídkou jodu, TRH, TSH •Místo působení: všechny buňky v organismu, které mají intracelulární receptory (jaderné • a mitochondriální) • Účinky hormonů štítné žlázy •Zvyšují bazální metabolismus zvýšenou spotřebou kyslíku • a vznikem tepla •Stimulují proteosyntézu a růst (hlavně intrauterinně) •Stimulují metabolismus cukrů (využívají cukry jako zdroj energie) •Stimulují mobilizaci a oxidaci tuků (opět jako zdroj energie) •Vliv na oběhový systém: zvyšují srdeční frekvenci a srdeční výdej - zajišťují tak přísun kyslíku na krytí zvýšených metabolických potřeb •Vliv na nervový systém (ovlivňují rychlost vedení vzruchu, intrauterinně i diferenciaci nervové tkáně) Poruchy sekrece hormonů štítné žlázy •Hypertyreóza: Basedowova – Gravesova choroba •Příznaky plynou ze zvýšení metabolismu – tj. úbytek hmotnosti i přes velkou „žravost“, pocení, jemný třes, tachykardie, nervozita (zrychlené reflexní reakce), nesnášenlivost tepla, exoftalmus (vystouplé oční bulby • v důsledku aktivace proteosyntézy oční tkáně) •Projev v oblasti krku: vznik strumy – malá, tvrdá, horká •Příčiny: nejčastěji jako autoimunitní choroba •Vyšetření hladin hormonů: T3, T4 vysoké hladiny • TSH nízká hladina •Hypotyreóza • z nedostatku jodu – Endemická struma –:výskyt v horských oblastech při nedostatku jodu ve vodě –:pokud trpěla nedostatkem jodu matka během těhotenství – u dítěte pak projevy onemocnění zvaného: kretenizmus –Vyšetření hladin hormonů: T3, T4 snížené hladiny – TSH – zvýšená hladina • autoimunitní choroba –– Hashimotova struma –:příznaky - malátnost, spavost, snížený metabolismus, otylost, bradykardie, myxedém (zmnožením mukopolysacharidů –v podkoží) –Vyšetření hladin hormonů: T3, T4, TSH – vše snížené hladiny Biorytmy - chronobiologie •Rytmus: –určitá funkce či biologická proměnná je v nějaké fázi a za určitou stejnou dobu se do této fáze opět vrací; se nazývá –perioda rytmu: doba, která uplyne, než se opět funkce či biologická proměnná dostane do stejné fáze •Dělení rytmů podle period: – ultradiální: perioda je výrazně kratší než 24 hodin (od několika sekund až po 20 hodin); příklady: rytmy v dýchání, v nervové činnosti –cirkadiální: rytmy zhruba 24-hodinové; příklad: rytmus spánku a bdění u člověka, u zvířat jde o rytmus v tzv. lokomoční aktivitě – zvířata s pohybovou aktivitou ve dne nebo v noci –infradiální: perioda je výrazně delší než 24 hodin; příklad: menstruační cyklus žen, estrální cyklus u zvířat • Záznam dýchání a vln v oběhových parametrech (Peňázův plethysmomanometr) obr11 •U člověka: cirkadiální rytmus •Je endogenní s periodou rytmu kolem 25 hodin •Je synchronizován střídáním světla a tmy (nebo teplotním cyklem či cyklem v příjmu potravy či sociálním stimulem) •Umístění: epifýza - oko - suprachiasmatické jádro hypothalamu •U člověka: cirkadiánní rytmus •Endogenní s periodou rytmu:25±1,5 hodiny •Je synchronizován pomocí exogenních vlivů (např. střídáním světla a tmy nebo teplotním cyklem, cyklem v příjmu potravy či sociálním stimulem) na 24hodin •Nejdůležitější exogenní udavatel času pro 24hod synchronizaci je jasné světlo: • - retinální gangliové buňky (melanopsin) přes tractus retinohypothalamicus suprachiasmatického jádra (SCN) •Umístění: oko - epifýza - suprachiasmatické jádro hypothalamu Sagitální řez mozkem ve střední čáře Hypotalamus Stopka spojující hypotalamus s hypofýzou K.Javorka a kol.: Lekárska fyziológia, Osveta 2001 Jak fungují vnitřní hodiny •Neurony v SCN mají zapnutou transkripci tzv. hodinových genů, které kódují proteiny CLOCK, BMAL1, PER 1-3 •CLOCK a BMAL1 spolu vytvoří dimer, v podobě dimeru fungují jako transkripční faktor s aktivací genů pro PER1-3; až jsou proteiny PER1-3 nasyntetizovány, vytvoří trimer, který následně inhibuje schopnost CLOCK a BMAL1 tvořit dimer - snížení jejich vlastní tvorby do doby než jsou buňkou odbourány (negativní zpětná vazba) - celý cyklus pak začíná znovu (délka jeho trvání je 25hodin) Jak fungují vnitřní hodiny •Přítomnost hodinových proteinů v buňce ovlivňuje její membránový potenciál a ten má zpětně vliv na syntézu a funkci jednotlivých proteinů •(v SCN je spousta buněk, těžko lze nastavit tak, aby všechny buňky syntetizovaly hodinové proteiny stejnou rychlostí, ale změny membránového potenciálu jedné buňky ovlivňují membránový potenciál dalších buněk a na druhou stranu změny membránového potenciálu ovlivňují i transkripci hodinových genů - tímto způsobem je syntéza v SCN synchronizovaná) Synchronizace s vnějšími hodinami •Pomocí epifýzy a jejího hormonu melatoninu • •Melatonin – derivát tryptofanu – serotonin+další úpravy (N-acetylace a metylace na OH skupině) •Za N acetylaci je odpovědná N-acetyltransferáza-aktivita tohoto enzymu je ovlivňována světlem -svou funkci vykonává pouze v noci (epifýza má spoje se sítnicí, které zajišťují informaci o přítomnosti či nepřítomnosti vnějšího světla) Melatonin - funkce •Resetuje SCN (synchronizuje tak naše vnitřní hodiny s vnějším světem) •Indukuje spánek (správně se melatonin tvoří pouze v noci a jeho zvýšená hladina má tzv. hypnotický efekt •Ovlivňuje sexuální chování (důležité u zvířat, změny hladiny melatoninu v průběhu roku navozují např. říji) Poruchy cirkadiánních rytmů •Poruchy spánku • (u starších lidí není jasný a prudký vzestup hladiny melatoninu při setmění) • - sleep delay (zpožděné usínání)-problém v noci usnout, ráno se špatně vstává. Léčba: podává se melatonin v době, kdy chce usnout • - phase advance (posun fáze dopředu)-usínají bez problémů, ale dříve, pak se ráno probouzí příliš brzy (nemohou dospat). Léčba: ozáření jasným světlem v době, kdy chce usnout, ale měl by být ještě vzhůru •Nemoc cestovatelů – JET LAG syndrom •Projeví se při cestování přes více časových pásem najednou •doma, odkud odlétají, je epifýza a SCN synchronizována – při přeletu přes časová pásma dojde k desynchronizaci: SCN nastaveno jako doma, ale epifýza udává jiný rytmus světlo-tma-po nějaké době se opět synchronizují •Pomoc rychlejší adaptaci: před cestou – v letadle-několik dní po příletu – brát melatonin v době, kdy si dle nového času přejeme jít spát HYPOTHALAMUS –ADENOHYPOFÝZA – OVARIA Hormony zasahující do řízení: reprodukce •Ženské pohlavní hormony - estrogeny –Zástupci: estradiol, estron, estriol –Tvoří se v: theca interna Graafova folikulu, žlutém tělísku, placentě, nadledvinách, u mužů ve varlatech –Působí v cílových orgánech vlastnící cytoplasmatický receptor (ovarium, děloha, pochva, prsa, hypofýza, hypotalamus, mozek, ledviny, tuková tkáň, játra) –Sekrece řízena FSH z hypofýzy, který je pod vlivem hypotalamického GnRH (rozdílné časování pulzní sekrece GnRH u mužů a žen) – – – •Fyziologické účinky estrogenů: –Působí na vývoj sekundárních pohlavních znaků (růst dělohy, prsou, ženský typ ochlupení a ženské rozložení tuku) –Navozují proliferační fázi menstruačního cyklu –Podporují funkci osteoblastů – v pubertě zrychlení růstu a pak uzavírání epifyzárních štěrbin) –Zvyšují dráždivost děložního svalstva a motilitu vejcovodů –Podporují růst mlékovodů –Snižují hladinu cholesterolu v plazmě (antisklerotický účinek – ochrana před kardiovaskulárními chorobami) –Zvyšují retenci vody a solí (příčina premenstruální tenze) –Mají vliv na utváření ženského typu chování •Ženské pohlavní hormony – progesteron – –derivát cholesterolu –tvoří se v ovariu v tzv. corpus luteum (žlutém tělísku), v placentě, nadledvinách a ve varleti –fyziologické účinky: •Působí v sekreční fázi menstruačního cyklu (příprava sliznice dělohy=endometria k uhnízdění =nidaci vajíčka) •Zvyšuje teplotu v sekreční fázi menstruačního cyklu o 0,5 °C •Působí růst alveolů a lobulů v prsní žláze •Snižuje citlivost děložního svalstva k oxytocinu (před porodem –jeho pokles) – Menstruační cyklus •Hladiny ženských pohlavních hormonů podléhají od puberty cyklickým změnám=menstruační cyklus –Cyklické změny jsou patrné ve vaječnících, děloze a pochvě –Délka: 28 dní, první den krvácení je prvním dnem menstruačního cyklu –Fáze menstruačního cyklu: folikulární fáze zahrnující cyklus ovariální: nábor folikulů, jejich výběr, růst a zrání Graafova folikulu – ovulace – luteální fáze –V první polovině se uplatňují estrogeny a vyšší hladiny LH než FSH (náhlý vzestup LH vede k prasknutí Graafova folikulu a k ovulaci), v druhé progesteron OVARIÁLNÍ CYKLUS primordiální folikul corpus haemorraghicum gráfůf folikul primární folikul vajíčko žluté tělísko bílé tělísko nebezpečí MENSTRUAČNÍ CYKLUS rostoucí folikul ovulace žluté tělísko 37◦ 36◦ LH FSH E P folikulární fáze luteální fáze menstruační krvácení 1 14 28 1 nebezpečí sejmout0051 •Hladinám hormonů se přizpůsobuje i sliznice v děloze=děložní cyklus –Začíná menstruační fází, pak následuje fáze proliferační (5.-14.den cyklu), po ovulaci fáze sekreční při které se sliznice připravuje na nidaci vajíčka, pokud nedojde k oplození, dochází k vazokonstrikci a ischemii arterií až k jejich nekróze, odloučení sliznice menstruačním krvácením (množství krve 30-60 ml) – –Anovulační cyklus –Menorea – hypermenorea (ztráta většího množství krve)- menoragie (prodloužené krvácení na 7-8 dní) sejmout0051 CYKLICKÉ ZMĚNY DĚLOŽNÍHO HRDLA •mukóza děložního krčku nepodléhá cyklickým deskvamacím •jsou pravidelné změny cervikálního hlenu •estrogeny činí hlen řidší a alkaličtější •progesteron činí hlen hustým, vazkým a zvyšuje v něm obsah buněk nebezpečí ANTIKONCEPCE BARIÉROVÉ METODY: •mužský kondom •ženský kondom •cervikální klobouček •pesar HORMONÁLNÍ ANTIKOMCEPCE: •tablety užívané per os •podkožní implantáty •náplasti •nitroděložní tělíska •vaginální kroužky NITRODĚLOŽNÍ TĚLÍSKA: •měděná nitroděložní tělíska •nitroděložní tělíska s levonorgestrelem STERILIZACE: •podvázání vejcovodů •vasektomie METODY ZALOŽENÉ NA JISTÉM ZPŮSOBU CHOVÁNÍ: •přirozené plánování rodičovství •přerušovaná soulož •laktace nebezpečí BENEFITY A RIZIKA HA snížení rizika vzniku celkové rakoviny o 12%: §rakovina vaječníků §endometriální rakovina §kolorektální rakovina §cysty vaječníků akne §venózní tromboembolie (VTE) §arteriální trombóza (AT) §rakovina prsů §nemoci asociované s VTE a AT (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda) § nebezpečí sejmout0053 TĚHOTENSKÉ HORMONY 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 nebezpečí TĚHOTENSKÉ HORMONY HCG 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 HCG (lidský choriongonadotropin) •vzniká v syncytiotrofoblastu •má primárně luteinizační a luteotropní účinky •může být určen v krvi již 6. den po početí •zabraňuje involuci žlutého tělíska •není absolutně specifický pro těhotenství •účinek na varlata plodu •↓ - mimoděložní těhotenství, mrtvý plod •↑ - mnohočetné těhotenství a diagnostika trisomie 21 - Downův syndrom • In Down's syndrome (DS) pregnancies, serum hCG remains significantly high compared to gestation age-matched uncompromised pregnancies. It has been proposed that increased serum hCG levels could be due to transcriptional hyper-activation of the CGB (hCG beta) gene, or an increased half life of glycosylated hCG hormone, or both. Another possibility is that serum hCG levels remain high due to reduced availability of the hormone's cognate receptor, LHCGR, leading to lack of hormone utilization. TĚHOTENSKÉ HORMONY 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 nebezpečí TĚHOTENSKÉ HORMONY HCS 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 HCS (lidský choriový somatomamotropin) placentární růstový hormon – lidský placentární laktogen (hPL) •struktura hCS je velmi podobná struktuře lidského růstového hormonu •je laktogenní a má mírný stimulační účinek na růst •působí retenci dusíku, draslíku a vápníku, lipolýzu a pokles utilizace glukózy v těhotenství •způsobuje snížení citlivosti na inzulin a snížení využití glukózy v matkou •množství produkovaného hCS je úměrné velikosti placenty nebezpečí TĚHOTENSKÉ HORMONY 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 nebezpečí TĚHOTENSKÉ HORMONY 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 RX RX (Relaxin) •hormon změkčující pojivovou tkáň (zejména symphysis ossis pubis) a další pánevní klouby a usnadňuje tak porod •zprostředkováva hemodynamické změny (těhotenství) nebezpečí TĚHOTENSKÉ HORMONY 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 nebezpečí TĚHOTENSKÉ HORMONY P 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 P (Progesteron) •snižuje tonus děložního svalu a reaktivitu •přispívá k vývoji embrya před implantací •působí také na mléčnou žlázu, v níž stimuluje růst žlázových lalůčků, a na hladké svalstvo ostatních orgánů nebezpečí 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 TĚHOTENSKÉ HORMONY nebezpečí E 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 E (Estrogen) •estrogeny ovlivňují růst dělohy v těhotenství a společně s progesteronem růst mléčné žlázy •uvolňují pánevní vazy •jejich vysoké hladiny v krevním oběhu těhotné utlumí tvorbu hypofyzárních gonadotropinů stimulujících vaječníky – proto na vaječnících nezrají další folikuly a vynechají menstruační cykly. TĚHOTENSKÉ HORMONY nebezpečí 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 TĚHOTENSKÉ HORMONY nebezpečí 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 PROL Luteotropní hormon neboli prolaktin •peptidický hormon •stimuluje rozvoj mléčné žlázy během gravidity •stimuluje mléčné žlázy k produkci mléka (laktace) •tlumí vyzrávání vajíčka •je produkován mammotropními buňkami adenohypofýzy TĚHOTENSKÉ HORMONY nebezpečí 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 TĚHOTENSKÉ HORMONY nebezpečí 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 OX OX (Oxytocin) •je peptidický hormon •syntetizuje se v hypotalamu (nucleus paraventricularis) •ovlivňije stah hladkého svalstva dělohy a její tonus •sekrece oxytocinu se zvyšuje při porodu • TĚHOTENSKÉ HORMONY nebezpečí HCG P E HPL 1 2 3 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 PROL OX RX TĚHOTENSKÉ HORMONY nebezpečí sejmout0054 sejmout0055 sejmout0052 INDUKCE PORODU •délka těhotenství je 270 dní •↑ hladina E v krvi •↑ počet těsných spojení mezi buňkami myometria •↑ tvorba postaglandinu →kontrakce dělohy •↑ počet receptorů pro OX (E před porodem) •↑ plazmatická hladina OX •OX zvyšuje kontrakce dělohy dvěmi cestami - působí přímo na buňky hladké svaloviny - stimuluje tvorbu prostaglandinu nebezpečí FYZIOLOGIE LAKTACE MLÉČNÁ ŽLÁZA nebezpečí FYZIOLOGIE LAKTACE FYZIOLOGICKÉ ZMĚNY U ŽENY V TĚHOTENSTVÍ Tělesná hmotnost: •růst dělohy, placenty a plodu, zvětšením objemu prsů •průměrný přírůstek tělesné hmotnosti je 11–12 kg •v I. trimestru je to 1–2 kg •ve II. a III. trimestru vždy 5 kg FYZIOLOGICKÉ ZMĚNY U ŽENY V TĚHOTENSTVÍ KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM •POSTAVENÍ A VELIKOST SRDCE •SRDEČNÍ VÝDEJ •KREVNÍ TLAK •OBJEM PLAZMY •SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ FYZIOLOGICKÉ ZMĚNY U ŽENY V TĚHOTENSTVÍ RESPIRAČNÍ SYSTÉM FYZIOLOGICKÉ ZMĚNY U ŽENY V TĚHOTENSTVÍ RESPIRAČNÍ SYSTÉM FYZIOLOGICKÉ ZMĚNY U ŽENY V TĚHOTENSTVÍ VYLUČOVACÍ SYSTÉM •Ledvinové funkce •Systém renin–angiotenzin–aldosteron •Glykosurie •Proteinurie •Močový měchýř DĚKUJI ZA POZORNOST nebezpečí Mužské pohlavní hormony: androgeny –Zástupce: testosteron –Produkce: Leydigovými buňkami varlete, v nadledvinách (DHEA:dehydroepiandrosteron), u žen jsou androgeny produkovány také v nadledvinách, ale i v ovariu –V krvi kolují androgeny vázané na globulin=androgen binding globulin=ABG –Sekrece regulována LH z hypofýzy pod vlivem hypotalamického GnRH (pulzní sekrece 1x za 2-4 hodiny) – •Fyziologické účinky testosteronu: –Zodpovědný za diferenciaci, vývoj a růst mužských pohlavních orgánů v embryonálním období –Vliv na sekundární pohlavní znaky –Vliv na mužské pohlavní chování –Anabolický účinek (zvýšená proteosyntéza – zesílená tvorba kostí, stimulace růstu svalové tkáně – –V mužské pubertě (11.-13.rok věku) se zvyšuje i hladina FSH působícího na Sertoliho buňky varlete a ovlivňujícího vývoj spermií (spermatogenezi) – sejmout0050 Hormony zasahující do řízení: růstu a vývoje •Intrauterinní růst a vývoj: hormony štítné žlázy (thyroxin, trijodtyronin) •Po narození: somatotropní hormon (STH) –Sekrece z předního laloku hypofýzy pod vlivem GHRH a GHIH; zvyšuje se hlavně ve spánku, během dne kolísá podle aktivity mozkové kůry, je závislá na stresu, hladině ADH, glukagonu a na glykémii STH •Pod jeho vlivem hlavně v játrech vznikají somatomediny (inzulinu podobné růstové faktory=insuline like growth factor), které zprostředkovávají růst téměř všech tkání • v těle •Hlavní účinek: lipolýza – štěpení tuků •Další účinky: –podpora růstu pojivové tkáně, růstu chrupavek a kostí –Proteoanabolický – podpora růstu svalové hmoty –Snižuje zpracování glukózy (místo glukózy jsou zdrojem energie mastné kyseliny, glukóza zůstává v krvi) –Zadržuje ionty Na+, K+, Cl-, Mg2+, PO4 3- Poruchy sekrece STH •Zvýšená sekrece: –v dětství: gigantismus –v dospělosti: akromegalie – •Snížená sekrece: –v dětství: hypofyzární nanismus –v dospělosti: panhypopituitarismus – – Hormony zasahující do řízení: obrany organismu •Stres – poplachová reakce –Podle pan Selleyho= integrovaná obranná reakce na působení stressoru •stressory: podněty vybuzující tuto reakci – např.: mimořádná tělesná námaha, bolest, ohrožení –Americký fyziolog Cannon: teorie: „boj nebo útěk“ („fight or flight“) •Odpověď organismu: •rychlá – přes sympatoadrenální systém •při delším působení pak aktivace osy hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin Hormony dřeně nadledvin: adrenalin a noradrenalin (=katecholaminy) •Sekrece ovlivňována pregangliovými vlákny sympatiku •Sekrece je zprostředkována přes membránové receptory – tzv. adrenergní ; několik typů: a1, a2, b1, b2 –Jejich účinky:obecně a - stimulační (vazokonstrikční) – b - inhibiční (dilatační) – – Adrenalin – hlavní hormon stresové reakce, působí na: Myokard – zvyšuje sílu a frekvenci stahu, zvyšuje systolický tlak Koronární arterie, cévy ve svalech a CNS – vazodilatačně Bronchy – dilatace (b2) Cévy kožní, GIT, ledvin – vazokonstrikce (a2) Metabolismus – aktivace glykogenolýzy – stimulace metabolismu cukrů GIT – snížení sekrece a motility •Noradrenalin –Převažují stimulující účinky: na myokard – hlavně pozitivně inotropní vliv –Koronární arterie – dilatace –Na ostatní cévy (svaly, CNS) konstrikce, což vede ke zvýšení systolického i diastolického tlaku –stimuluje metabolismus tuků •Hormony kůry nadledvin •Mineralokortikoidy – aldosteron •Glukokortikoidy – kortizol –Sekrece je řízena ACTH z hypofýzy pod vlivem hypotalamického CRH (fyzický i psychický stres zvyšují sekreci CRH) –Účinky kortizolu: nejdůležitější jsou na metabolismus, jejichž cílem je udržení normální hladiny glukózy v krvi: •Stimuluje glukoneogenezi z glycerolu (aktivace lipolýzy, vyplavení cholesterolu) •Působí protizánětlivě (stabilizuje membrány, snižuje propustnost kapilár a migraci a fagocytózu neutrofilních granulocytů) •Antialergický a imunosupresivní účinek •Nežádoucí: např.stimulace HCl v žaludku (stresové žaludeční vředy) F:\přednášky-bakaláři\české vánoce Lada.jpg C:\Documents and Settings\ja2\Dokumenty\Obrázky\bílé vánoce.jpg Veselé vánoce a úspěšný nový rok 2019