Využití výsledků
laboratorního vyšetřování
v hodnocení zdravotních rizik.
Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.
Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU
 Životní prostředí je jedním z determinant zdraví.
Některé odhady uvádějí, že v Evropském regionu je
ŽP atributivně zodpovědné až za 20 % úmrtí (WHO)
 Složky životního prostředí
 vnější ovzduší
 vnitřní prostředí (indoor)
 voda
 hluk
 odpady
Životní prostředí a zdraví
 Emise z dopravy, domácích topenišť a průmyslových
aglomerací
 Suspendované částice (PM10, PM2,5)
 Kovy (As, Cd, Hg, Pb, Ni...)
 PAU (benzo-a-pyren)
 Těkavé organické látky
Vnější ovzduší a zdraví
 Dusičnany
 Chloroform: vedlejší produkt chlorace po
interakci Cl a organická látka. Karcinogenita.
 Mikrobiologické ukazatele
 V ČR je 60 % obyvatelstva zásobeno tzv. malými
vodovody (zásobující méně než 5000 obyvatel)
s častějšími odchylkami ve kvalitě.
Voda a zdraví
 Vnitřní prostředí: vliv vnějšího ovzduší + specificky hlavně
těkavé organické látky ze stavebních a spotřebních
materiálů (formaldehyd, styren, xyleny, trichlorethylen,
tetrachlorethylen)
 Odpady: kovy s ohledem na specifické vlastnosti odpadů
(Hg, Cd, Li...)
 Potraviny: chemické látky kontaminující (kovy, POPs,),
bezpečnost aditivních látek, příjem deficitních minerálů
(I, Se), mykotoxiny, bakteriální kontaminace
(Enterobacteriaceae spp., Listeria monocytogenes).
 Systémové účinky hluku
Ostatní
 Krátkodobá expozice vysokým dávkám: akutní účinky
většinou jako následky havárií, otrav a epidemií.
Výskyt méně častý.
 Dlouhodobá expozice relativně nízkým dávkám,
účinky chronické, příp. kumulativní, genotoxické
(karcinogenita, reprodukční toxicita).
 Postup hodnocení zdravotních rizik využívá
výsledků laboratorních zkoušek s cílem
kvantifikovat velikost "může".
 Význam není primárně klinický, ale regulační pro
ochranu zdraví populace.
Účinky na zdraví
 Hodnocení, řízení a komunikace
Risk management
 Nebezpečí
 Charakterizuje
vlastnosti agens
Patogenita, toxicita.
..
Nebezpečí vs. riziko
Riziko
 Určuje pravděpodobnost
nepříznivé změny
zdravotního stavu
 Je mat. funkcí nebezpečí
P = 0 … 1
P = 0 % … 100 %
… MŮŽE…
 Riziko je (také) emoce
 veřejnost ví velmi málo o pravděpodobnosti a
nadhodnocuje její význam
 odborníci vědí (většinou) velmi málo o emocích;
odborníci si proto musí plně uvědomit, že
emoce jsou měřitelné stejně, jako
pravděpodobnost
emoce lze ovlivňovat, stejně jako lze ovlivňovat
pravděpodobnost
emoce jsou legitimní součástí rizika
Úskalí při zvažování rizik
1. Identifikace nebezpečí
 může agens (též činitel, aktivní původce) poškodit zdraví?
2. Vztah dávka - účinek
 jaký je numerický vztah mezi velikostí expozice a následkem na zdraví?
3. Hodnocení expozice
 jak významný je kontakt jedince/populace s agens?
4. Charakterizace rizika
 lze potvrdit předpoklad nepříznivého účinku agens na zdraví?
Hodnocení zdravotních rizik (Risk
Assessment)
 Dávka nabídnutá
 Odpovídá koncentraci agens v prostředí (tj. v ovzduší, vodě,
potravinách, půdě), v přepočtu na jednotku hmotnosti, objemu
nebo plochy matrice
 Dávka vstřebaná
 Závisí na rychlosti difuze a kapacitě receptoru
 Ingesce, inhalace, kontakt s pokožkou nebo sliznicemi
 Pozn.: kromě koncentrace může determinovat velikost účinku také doba
trvání expozice
 Dávka účinná
 Definována koncentrací agens v cílovém orgánu
Hodnocení expozice
 Nepřímé metody založené na statistických odhadech
1. Monitorování prostředí: množství agens v
matrici násobená průměrným příjmem
matrice exponovanými osobami
 Průměrný dechový objem (22 m3/osobu a den)
 Průměrná spotřeba vody na osobu (1,9 litru/den)
 Průměrné množství zkonzumované potraviny na osobu a den
 SISP 2004
 Průměrná délka pobytu v bazénu
 Nepřesnost vyvolaná Inter-individuálními rozdíly je značná
Hodnocení expozice – metody zjišťování
 Přímé metody
 Mají přednost, ale jsou obecně hůře dostupné
 Osobní monitoring a biologický monitoring
Biomarkery expozice: plazmatické hladiny těžkých
kovů nebo iontů
Biomarkery účinku: měřitelné patofyziologické
změny orgánů, např. průkaz toxických metabolitů
Biomarkery vnímavosti: měřitelná změna ve
vnímavosti
Hodnocení expozice – metody zjišťování
1. Škodlivost pro zdraví nebyla potvrzena
2. Expozice škodlivému faktoru snižuje míru pohody
(zdraví v širším slova smyslu)
3. Expozice škodlivému faktoru představuje ohrožení
zdraví v dlouhodobější perspektivě, přičemž
posuzovaný faktor působí nanejvýše jako jeden z
více činitelů nemoci (dlouhodobé a multifaktoriální
účinky na zdraví)
4. Expozice škodlivému agens představuje
bezprostřední hrozbu pro lidské zdraví nebo životy
Výrok charakterizující riziko