Ošetřovatelský proces u klienta při punkci PUNKCE •Nabodnutí… • -tělní dutiny -orgánu -kloubu -patologického útvaru… • •…jehlou, s možností odběru vzorku tkáně • •Invazivní metoda - - Účel punkce •diagnostický -zjištění přítomnosti tekutiny -charakter tekutiny • •vyšetření: •mikrobiologické •mikroskopické •biochemické •histologické •cytologické •genetické - •terapeutický -odlehčení orgánů a tkání -evakuace tekutiny -výplach -aplikace léčiv - • • Druhy punkcí •p. dutin a útvarů •vzniklých patologicky • •- cysta, absces, hematom … p. přirozených dutin hrudní, břišní, kanálu páteřního, moč. měchýře p. orgánů - ploché kosti, játra, slezina, mízní uzliny… LUMBÁLNÍ PUNKCE •Nabodnutí páteřního kanálu ve výši bederních obratlů •Odebrání mozkomíšního moku • •ÚČEL • •Diagnostický -mozkomíšní mok k vyš. -aplikace kontrastní látky při RTG vyš. (LRCT) -měření tlaku likvoru -zjištění průchodnosti páteřního kanálu • •Terapeutický -evakuace výpotku, fyziologické či patologické tekutiny(nitrolební hypertenze) -aplikace anestetika, léčiva Pomůcky při lumbální punkci •Sterilně prostřený stolek: -2 punkční jehly (10-12 cm) -spojovací hadička ke Claudově manometru -rukavice -sterilní tampony a čtverce -injekční stříkačky a jehly •Vedlejší stolek -rouška – plátěná (z PVC) -benzín a dezinf. prostředek -anestetikum, zkumavky, ampule s léky dle ordinace -emitní misky - - - - • Poloha nemocného při lumbální punkci a_lumbalni_punkce_big • •Zajištění maximálního možného vyklenutí dolní hrudní a horní bederní části páteře a oddálení obratlů od sebe Poloha nemocného při lumbální punkci •poloha embrya • •vsedě na lůžku (kočičí hřbet) • •vsedě na židli (obkročmo, čelem k opěradlu) • •vsedě na vyšetřovacím stole s fixací (novorozenci/kojenci) Poloha nemocného při lumbální punkci • • • poloha vleže na lůžku fixace malého dítěte vsedě páteřní kanál bederní obratle punkční jehla Místo vpichu při lumbální punkci •Mezi trny L3 – L4 a L4 a L5 • • •(pomyslná čára protínající napříč páteř mezi hřebeny kostí kyčelních – Jacobiho čára) • • •http://emedicine.medscape.com/article/80773-technique A patient undergoes a lumbar puncture at the hands of a neurologist. The reddish-brown swirls on the patient's back are iodine (a disinfectant). Zkoušky při lumbální punkci •Queckenstedtova -stlačení krčních žil - ↑ toku moku (při blokádě páteřního kanálu se tok nezvýší) • •Stookeyho -stlačení břicha – reakce jako při první zkoušce • • Péče o nemocného po lumbální punkci •poloha vleže na zádech po dobu 24 hod. (klasická punkční jehla) • • •poloha vleže na břiše po dobu 2 hodin a poté 2 hodiny na zádech – atraumatická jehla • Sledování klienta po lumbální punkci •sledování FF •nauzea, cefalea, zvracení •parestezie DKK, •migréna, •poruchy vědomí Hodnocení likvoru •tlak – Claudův manometr + tlakové zkoušky (norma 60 – 80 mm vodního sloupce) • • • •vzhled – zákal, zabarvení, viditelné příměsi • •vyš. mikrobiologické, sérologické, chemické, cytologické Jiné způsoby odběru likvoru •Suboccipitální punkce (při horním okraji trnu 2. krčního obratle) • •Punkce mozkových komor • -Děti – nabodnutí fontanely - -Dospělí – trepanobiopsie • • STERNÁLNÍ PUNKCE •nabodnutí hrudní kosti ve výši 2-3 mezižebří • (u dětí manubrium sterni) • •odebrání vzorku kostní dřeně na laboratorní vyšetření • •anemie, leukémie, abnormální erytropoéza • •jiná možnost - nabodnutí lopaty kosti kyčelní, tibie (trepanobiopsie - odběr vzorku kosti nebo kostní dřeně pomocí speciálního nástroje v podobě silné duté jehly) • •http://portal.med.muni.cz/player_ext.php?lid=44&link=sternal_punk_480.flv Pomůcky při sternální punkci •punkční jehla s mandrénem • •suchá stříkačka 2-5 ml • •podložní sklíčka (správně ošetřená) • •anestetikum - Mesocain • •další pomůcky k i.m. injekci diferenciál Mikroskopická analýza nátěru ze sternální punkce Péče o klienta po sternální punkci •sledování místa vpichu • •sledování vit. fcí • •odeslání punktátu do laboratoře BŘIŠNÍ PUNKCE •abdominální paracentéza • •nejčastěji evakuační účel – odstranění volné tekutiny z břišní dutiny – ascites – transsudát/exsudát Poloha nemocného při břišní punkci břišní punkce vsedě na židli v polosedě na lůžku HRUDNÍ PUNKCE •nabodnutí pohrudniční dutiny za účelem odstranění tekutiny (výpotku) nebo vzduchu. • •tímto způsobem lze rovněž aplikovat léky (cytostatika). Intervence před hrudní punkcí •zhodnocení VF (TK, P, D, případný kašel) • •lékař zhodnotí poslechově dech a dýchací fenomény, zkontroluje snímek RTG, vyšetří pacienta poklepem, případně při kašli ordinuje antitusika. • •L určí místo vpichu, podle toho jestli chce odstraňovat vzduch nebo tekutinu. Při odstranění tekutiny, musí být jehla umístěna pod hladinou výpotku co nejníže (VI – VII mezižebří) v zadní oblasti hrudníku, při odstranění vzduchu se jehla zavádí do vyšších oblastí v přední oblasti hrudníku. • •opětovná kontrola, zda pacient neudává alergii (desinfekce, lokální anestetikum) • • •L a následně VS pacienta důsledně edukují: •- při zavádění jehly nesmí mluvit, kašlat, pohybovat se, mohlo by dojít k poškození plic •- pokud je pacient dušný, po odstranění tekutiny se mu uleví • • •Před výkonem pomůže sestra pacientovi zaujmout vhodnou polohu Poloha nemocného při hrudní punkci •- určuje ji lékař, podle zvoleného místa vpichu. • •- poloha zaručí oddálení mezižeberních prostor • a lékař má větší manipulační prostor. • •sed na boku s ramenem zvednutým dopředu a nahoru •sed s hrudníkem nakloněným dopředu a s rukama položenými na polštáři na jídelním stolku •sed obkročmo na židli s rukama složenýma na polštáři na opěradle •dítě fixuje v učené poloze sestra nebo sestry Poloha nemocného při hrudní punkci poloha vsedě – vpich z dorsálního přístupu poloha vsedě – vpich z laterálního přístupu Sledování nemocného po hrudní punkci •sestra zkontroluje TK, P, sleduje případnou dušnost, změnu barvy kůže. • •kontroluje zda se objevuje expektorace a hodnotí ji. • •při případných bolestech, změnách TK nebo zvýrazněné dušnosti informuje lékaře. • •kontroluje místo vpichu, zda nedochází k prosakování tekutiny nebo krve. •pro případ potřeby má u lůžka nemocného připravenou kyslíkovou láhev. • •místo vpichu 2. den kontroluje, pokud se objeví zarudnutí, místo vpichu není zhojeno nebo se vyskytují jiné komplikace, konzultuje tento stav s lékařem. • •pokud je místo vpichu suché, čisté bez zarudnutí, tampon odstraní bez dalšího ošetření. • Trepanobiopsie •před výkonem musí lékař znát hodnoty hemokoagulace (Quickův test, aPTT, fibrinogen, krvácivost-srážlivost, rekalcifikační čas). • •výkon musí být proveden za přísně sterilních podmínek, pomůcky jsou připraveny na sterilním stolku, pacienta rouškujeme. • •před výkonem lékař provede infiltraci anestetikem a provede vpich, odebírá vzorek kostní dřeně a váleček tkáně. •http://portal.med.muni.cz/player_ext.php?lid=46&link=trepanobio_480.flv Sledování nemocného po trepanobiopsii •sestra kontroluje TK á 1/2 hod po dobu dvou hodin • • •pacient leží na straně místa vpichu na sáčku s pískem 2 – 6 hodin podle hodnot krevního tlaku a podle síly krvácení v místě vpichu • • •vpich je kryt sterilním tamponem a longetou do druhého dne, kdy se provádí převaz a další postup je určen dle aktuální situace JATERNÍ BIOPSIE •provádí se z důvodu diagnostického, odhaluje onemocnění jater. • •provádí se na vysoce specializovaných pracovištích, • kvůli možnosti vysokého výskytu následných komplikací. • •sestra musí znát přípravu před výkonem a následné sledování pacienta. •výkon se provádí za absolutně aseptických podmínek, místem vpichu je místo mezi dvěma dolními žebry na pravé straně hrudníku nebo stěna břišní pod pravým obloukem žeberním pod endoskopickou kontrolou. •vzorky odesíláme na cytologické a histologické vyšetření. Péče před biopsií jater •sestra kontroluje VF (TK, P, TT) • •kontroluje zda jsou připraveny výsledky odběrů hemokoagulace (aPTT, Quick, krvácivost, KO, KS), nejvhodnější jsou hodnoty získané den předem nebo z ranního STATIM odběru • •zkontroluje alergie (desinfekce, anestetika) • • •Ve spolupráci s lékařem provede edukaci: •před výkonem nesmí pacient od půlnoci nic přijímat per os • •při výkonu pacient leží na zádech, pravý bok má odhalený a krytý sterilními rouškami • •při zavádění punkční jehly se pacient nesmí pohnout a musí zadržet dech na 10 sekund po pokynu lékaře • •zavádění jehly může způsobit nepříjemný tlak • •před vyšetřením je možné podat sedativa, sestra musí pečlivěji sledovat křivku krevního tlaku • •po celou dobu výkonu sestra pečlivě pacienta sleduje se zaměřením na P, projevy bolesti a úzkosti, změny barvy obličeje Péče po biopsii jater •sestra pomůže pacientovi zaujmout polohu na pravém boku, na místě vpichu je přiložen sterilní tampon, sterilní longeta a tvrdší polštářek nebo sáček s pískem • •P/K musí v této poloze ležet nejméně 2 hodiny, pokud se projeví jakékoliv krvácivé komplikace, je nutné se tomuto stavu přizpůsobit podle intenzity krvácení • •bezprostředně po převezení pacienta na pokoj, je nutná kontrola TK a P (v 1. hodině po 15 min., v 2. hodině po 30 min. a pokud jsou hodnoty uspokojivé, dále kontrolujeme po 60 min. nejméně 4 hodiny – dle zvyklosti pracoviště). • •kontrola stavu vědomí pacienta a přítomnost bolesti • •kontrola místa vpichu, jestliže dojde ke krvácení z místa vpichu, neprodleně upozorní lékaře • •sterilní tampon odstranit za 48 hodin po provedení punkce • •pokud místo vpichu nejeví známky zarudnutí, krvácení a jizvička je zhojena, není nutné dále místo vpichu sterilně krýt