Nervová tkáň 1 2 3 4 5 6 7 buňka tkáň orgán Nervový systém - 4 Mozková kůra Cortex cerebri (HE) – lamina pyramidalis Charakteristika: mezibuněčné kontakty, dráždivost (vznik AP) a vodivost (vedení vzruchu) Nervová tkáň nervové buňky Buňky: neurony a buňky podpůrné (glie) Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Zastoupena prakticky ve všech orgánech lidského těla. Vytváří CNS, tvořený mozkem a míchou, a také PNS, který zahrnuje ganglia a nervy. CNS a PNS Neurony a neuroglie /100 mld neuronů, 400 mld glie/ Neuron SouvisejÃcà obrázek Tvar perikarya Cajalovy horizontální bb - kůra mozku Purkyňovy bb mozeček Neurony spinál. ganglií Pyramidové bb - kůra mozku Motorické neurony - mícha Perikaryon - 4 - 100 um - světlé jádro, kompaktní jadérko - Nisslova substance - lipofuscin Image result for neuron nissl bodies www.shutterstock.com Dendrity - větvení – integrace signálů - absence Golgiho komplexu - dendritické ostny Nisslova substance zvláště ve velkých motoneuronech – bazofilní hrudky různé velikosti neuron2 Axony (neurity) - bez Nisslovy substance - Axolema, Axoplazma - Axonový hrbol (odstupový konus) - Iniciální segment (sčítání podnětů) - Synaptická zakončení - terminální arborizace (telodendrie) (hojné mitochondrie, synaptické váčky) - Intermediarní filamenta - Neurofilamenta - Mikrotubuly - Neurotubuly Agregací vznikají Neurofibrily – perikaryon i výběžky Image result for neurofilament Fressinaud 2015 Klasifikace neuronů •podle počtu výběžků –unipolární –pseudounipolární –bipolární –multipolární – – •podle délky axonu –Golgi typ I až 1 m –Golgi typ II s krátkým axonem neuron_type Klasifikace neuronů –podle funkce I10-40-nerve synapse Interneuronální synapse electric synapse presynaptická membrána synaptická štěrbina postsynaptická membrána Synapse Synaptické váčky mají velikost 20 – 65 nm někdy i víc. Rozlišujeme světlé nebo granulované s elektrondenzním jádrem Synaptické membrány jsou zesílené denzními proteinovými ploténkami. Podle vzhledu plotének a rozložení denzního materiálu na membránách interneuronálního spoje se rozlišuje Gray1 a Gray2 typ. Glie •Centrální –Astrocyty plazmatické a vláknité /fibrilární/ –Oligodendrocyty –Mikroglie (Hortegova) –Ependymové buňky – – •Periferní –Schwannovy buňky –Plášťové buňky Výsledek obrázku pro neural tissue scheme Astrocyty •paprsčitý vzhled, gliofilamenta (intermediární) •bariéra: –membrana limitans gliae perivascularis –membrana limitans gliae superficialis •vysoká schopnost regenerace Astrocyteendfoot • •plazmatické – kratší, silnější výběžky, hlavně v šedé hmotě - izolace, výměna látek mezi neurony a kapilárami •vláknité – tenké, dlouhé výběžky, podpůrné –v šedé hmotě – rozbíhají se všemi směry –v bílé hmotě – svazečky Oligodendrocyty •menší než astrocyty, •málo větvené výběžky •v šedé hmotě –izolují perikarya •v bílé hmotě –tvorba myelinových pochev – na 1 oligodendrocyt připadá 3-50 axonů oligod Mikroglie •nejmenší glie (Hortegova glie) s tenkými krátkými, bohatě větvenými výběžky •původ – mesenchym •monocyto-makrofágový systém - schopnost fagocytózy •hlavně podél vlásečnic • microglia Ependymové buňky •připomínají epitel bez b.m. –apex – řasinky –baze – oploštělé nebo s výběžky = tanycyty (nasedají na kapiláry) •vystýlají centrální míšní kanál a mozkové dutiny epen100he Plášťové buňky •satelitové buňky /amficyty/ •v gangliích periferních nervů •oddělují perikarya neuronů od vaziva - obal /plášť/, transport látek mezi neurony a kapilárami nerves 3 Schwannovy buňky •protáhlé, oploštělé buňky •souvislý obal kolem axonů – neurilema •tvoří myelinové pochvy axon 2 Schwann cells Nervová tkáň - 17 Nervové vlákno nemyelinizované Schwannova pochva - vlákna bez myelininové pochvy – jen Schwannovy bb. kolem axonu Myelin (lipoprotein) - vrstvy membrán buněk Myelinizace v CNS Oligodendrocyt - rotuje výběžek - jeden až pro 50 axonů V PNS Schwannova buňka - vnoření axonů Schwannova pochva - rotuje celá buňka ® myelinová pochva Myelinizace Myelinizace CNS PNS Image_000447_upr kopie Picture3 arrobend arrobend arrobend arrobend Ranvierovy zářezy - saltatorní vedení (skokem) A damaged nerve signal - Dráždivost - Schopnost kontrakce - Sval - Součást stěny orgánů Svalová tkáň - Pohyb organismu nebo jeho částí - Kontraktilita stěn orgánů (průsvit cév, peristaltika) atd. stavba_svalu_small Vlastnosti: Výskyt: Funkce: Terminologie •mys/myos (sval) • - myocyt (svalová buňka) • •sarx/sarkós (maso) • - buněčná membrána = sarkolema • - cytoplazma = sarkoplazma • - hladké ER = sarkoplazmatické retikulum • - mitochondrie = sarkosom řečtina Typy svalové tkáně: Základní stavební a funkční jednotkou tkáně je svalová buňka! –Svalové vlákno kosterní sv. - rhabdomyocyt –Svalová buňka srdeční sv.- kardiomyocyt –Svalová buňka hladké sv. - leiomyocyt Kosterní svalovina normal_skeletalmuscle4 Rhabdomyocyt - šířka 10-100 um - délka 1-15 cm - Mnohojaderný (25-40 / mm) - Sarkolema tvoří T-tubuly - Sarkoplasma – myoglobin, myofibrily, organely, inkluze - Sarkoplazmatické retikulum - zásoba Ca2+ - sarkotubuly ústí do terminálních cisteren Triády = 2 terminální cisterny probíhající společně s 1 T-tubulem myofilamenta myofibrila sarkomera (funkční jednotka) rhabdomyocyt → myofibrily → myofilamenta myofilamenta 0100_0001 0106_0001 Myofibrily, sarkomery (ELM) SVALOVÁ KONTRAKCE contraction muscle.gif http://3dotstudio.com/contract.gif [USEMAP] telodendrie Motorická ploténka Kosterní sval. vlákno Motorické ploténky v motorické jednotce - Tato svalová vlákna s kontrahují současně nervosval Přenos vzruchu Motorický neuron - acetylcholin - šíření AP T-tubuli - otevření Ca+ kanálů Acetylcholin je v synaptické štěrbině velmi rychle štěpen cholinesterázou Akční potenciál – v klidu převažuje v buňce K+, vně Na+. Pro Na+ je membrána šoatně propustná. K+ částečně difunduje a v klidu jsou u K+ chemické síly kompenzovány elektrickými. Při otevření kanálů žene Na+ dovnitř koncentrační spád i elektrická síla. Dochází k depolarizaci membrány, což podporuje další otevírání sodíkových kanálů. Obrací se elektrický gradient a vtok se zastavuje. Současně se otevírají i draslíkové kanály, ale výtok probíhá pomaleji. Postupně dochází k repolarizaci. Navrácení iontů zpět zajišťuje sodíkodraslíková pumpa poháněná ATP. Mechanizmus kontrakce Image result for skeletal muscle contraction scheme myosin Rigor mortis nastává po vyčerpání zásob ATP a uvolnění Ca2+ ze sarkoplazmatického retikula. Vazivo: epimysium perimysium endomysium sval → snopce → rhabdomyocyt → myofibrily → → myofilamenta Stavba kosterního svalstva muscle_structure Svalová tkáň příčně pruhovaná srdeční •kardiomyocyt – cylindrická buňka s jádrem uloženým centrálně •průměr: 15 mm •délka: 85-100 mm •Buňky jsou spojeny do vláken nebo prostorových sítí interkalárními disky. Svalová tkáň - 17 Srdeční svalovina Svalová tkáň - 20 Srdeční svalovina Vodivé (nekontraktilní) kardiomyocyty •Specializované kardiomyocyty (generování vzruchů) • •nízký počet myofibril, zvýšený obsah glykogenu, chybí T-tubuly a interkalární disky, ale hojné nexusy •převodní /excitomotorický/ aparát srdce: sinoatriální a atrioventrikulární uzlík, Hissův svazek rozdělený na pravé a levé raménko a Purkyňova vlákna Výsledek obrázku pro purkinje fiber Výsledek obrázku pro purkinje fiber Svalová tkáň hladká •svalová buňka - leiomyocyt - jádro uložené centrálně •průměr: 3-10 mm •délka: 20 mm (až 500 mm – hypertrofie v gravidní děloze) image006 010 009 Caveolae Leiomyocyty •sarkoplazmatické retikulum: pouze váčky, chybějí terminální cisterny •kaveoly (≈ T-tubuly) •aktinová a mysionová myofilamenta uspořádána do složité prostorové sítě, (= nejsou vytvořeny myofibrily), více aktinových filament (12-30 : 1) •Mezibuněčné spoje – nexusy, desmosomy, ZO •Na povrchu buněk lamina basalis Smooth Muscle Mechanizmus kontrakce - Ca2+ (vstup do buňky), vazba na kalmodulin - Ca2+- kalmodulin aktivuje myosin-kinázu 0103_0001 0103_0001 0103_0001 hladká srdeční kosterní Svalová tkáň – příčný řez Svalová tkáň – shrnutí znak Kosterní tkáň svalová Srdeční tkáň svalová Hladká tkáň svalová Původ mezoderm (myotomy) mezoderm (kardiogenní ploténka) mezenchym Stavební jednotka rhabdomyocyt (svalové vlákno) kardiomyocyt leiomyocyt Velikost tl. 100µm d. mm až cm tl. 10-15 µm d. 85-100 µm tl. 3-10 µm d. 20-500 µm Počet jader mnoho 1(2) 1 Umístění jádra pod sarkolemou uprostřed uprostřed regenerace velmi omezená žádná regeneruje Jak lze charakterizovat nervovou tkáň? Jaké buňky obsahuje nervová tkáň a jaká je jejich funkce? Jaké části můžeme rozlišit na neuronu a čím jsou významné? Jak můžeme neurony dělit podle funkce a podle počtu výběžků? Jak funguje chemická a elektrická synapse? Jakým způsobem je tvořena myelinová pochva v centrálním a periferním nervovém systému? Jaký je význam myelinové pochvy? Čím je tvořena hematoencefalická bariéra? Jak lze charakterizovat svalovou tkáň? Jaké rozlišujeme typy svaloviny a kde je nalezneme? Jak se od sebe odlišují jednotlivé typy svalových buněk? Co je to myofibrila a z čeho se skládá? Jaký je mechanismus kontrakce kosterní svaloviny? Jakým způsobem je zajištěna odstupňovaná reakce kosterní svaloviny? Jakým způsobem jsou propojené buňky srdeční svaloviny? Co jsou to vodivé kardiomyocyty? Jakým způsobem se kontrahuje hladká svalovina? Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy svaloviny? Po dnešní přednášce byste měli umět odpovědět na otázky: