PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE Úvodní setkání Kontakt ¨Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D. ¤mares@ped.muni.cz nProsím uvádět v předmětu kód předmětu! ndiskusní fórum předmětu ¤konzultační hodiny: úterý 9:30-10:30 njindy jen po předchozí domluvě n(Katedra psychologie, Poříčí 31, Brno) Požadavky ¨MNPP081 Pedagogická psychologie – písemný test (65%); 20 otázek ¨MPPP081p Pedagogická psychologie – písemný test (65%); 25 otázek ¤MPPP081s Pedagogická psychologie – aktivní účast na seminářích; 5 otázek ve zkouškovém testu ¨ Literatura ¨Základní studijní text ¨MAREŠ, Jiří. Pedagogická psychologie. Praha: Portál 2013. ¨ Doplňující literatura ¨FISHER, Robert. Učíme děti myslet a učit se. Praktický průvodce strategiemi vyučování. 3. vyd. Praha: Portál, 2011. ¨ Literatura ¨Jak se pozná odborná informace(vědecky ověřená) ? ¨Čím se liší od informace získané od autority? ¨Čím se liší od praktické zkušenosti? ¨Jakým způsobem je možné tyto zdroje informací v odborném životě učitelském využívat? ¨ ¨Co je cílem práce s odbornými informacemi? Nestačí talent a zkušenost? Literatura ¨Doporučená literatura (vč. přednášek a odkazů v ISu) ¨Odborná periodika (obvyklá s důrazem na) ¤http://www.ped.muni.cz/wlib/neweb/index.php?sekce=3 ¤Pedagogika, Studia Paedagogica, Orbis Scholae, Pedagogická orientace, Komenský, Pedagogický časopis / Journal of Pedagogy (…) ¤Psychológia a pato psychológia dieťaťa ¨Populární periodika ¤Moderní vyučování ¤Učitelské noviny (...) ¨Internetové zdroje ¤Online knihovny (viz web knihovny) - https://ezdroje.muni.cz/ ¤Stránky např. www.rvp.cz ¤Databáze (ERIC, JSTOR…) ¤Svépomocné skupiny www.nadani.cz aj. ¤ Pozor na různé významy pojmu! ¨Pedagogická psychologie může být chápána jako: ¤Vědní obor ¤Soubor profesí, které poznatky využívají v praxi i ve výzkumu ¤Vyučovací předmět(y) pro různé skupiny (a osobní zkušenost s nimi) ¤Kulturní a mediální fenomén (soubor „aktuálních“ témat a mediálních postav) – která témata a kteří kolegové to jsou v současnosti? ¤ ¤…a je potřeba je umět rozlišovat ¤ ¤ Jaké jsou vaše zkušenosti se školou? ¨ K čemu může být PP pro vás užitečná? ¨ Co se ve školství změnilo za 25 let ¨Rostoucí diverzita (jazyková, SPU, rodinné zázemí atd.) ¤Diverzita vzdělávacích cest, formální a informální učení ¨Nástup technologií ¤Od náhrady tradičních médií a technologie přes embeded learnig, mlearning až po online vzdělávální ¨Změna výukových paradigmat (transmisivní vs. konstruktivistické, výuka průměrného žáka vs. individuální přístup aj.) ¤Otázka motivace, emocí v kontextu vzdělávání ¨Neoliberální diskurz (akontabilita, efektivita, benchmarking, srovnávání výkonových ukazatelů… ekonomická hlediska) a jeho mediální důsledky (jaká je česká škola a učitelé v ní?) ¨Rostoucí požadavky na profesionalitu učitelů (kontinuální vzdělávání, další agendy (prevence…), kariérní řád), které přinášejí stres „jsem (ještě) dost dobrý?“ ¨ ¨ Nenà k dispozici žádný popis fotky. Co vlastně znamená vzdělávat sestry? ¨https://www.youtube.com/watch?v=0WnLA6bSmwA Vzdělávací cíle (v profesním studiu) ¨Co vlastně znamená být kvalifikovaný profesionál? ¨V kontextu RVP vymezovány jako kompetence ¨V kontextu legislativy jako formální kvalifikace ¨V ped. psych. teorii ale také jako (edukační) cíle ¤Kognitivní (Bloom aj.) ¤Afektivní (Kratwohl aj.) ¤Psychomotorické (Harrow aj.) ¤ ¤Naplňované teoretickými předměty i praxí; individuální rozvoj spíše obsažen implicitně Jaká legislativa se vztahuje k učitelům SŠ (vč. zdravotnictví)? ¨Právní předpisy vztahující se k činnosti školy: ¤Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění ¤Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění ¤Zákon č. 500/2000 Sb., správní řád, v platném znění ¤Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění ¤Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění ¨Právní předpisy jsou umístěny na www.msmt.cz (vč. vyhlášek ;) Jaký máte učitelský vzor? ¨https://www.youtube.com/watch?v=4p5286T_kn0 Učitelská profese 2 ¨Jaké výzvy přináší současná školní (výuková) praxe? ¨Jaký je rozdíl mezi mediální prezentací problémů ve školství a reálnou výukovou praxí (v konkrétní škole)? ¨Jak má vypadat (školní) výuka v 21. století? ¨Jakou roli hraje tradice při výběru výukových a výchovných postupů? (volba témat, výukových postupů, způsobů hodnocení)? ¨Proč roste počet rodičů, kteří preferují privátní či alternativní školy a školky? ¨ ¨Může s tím pomoci pedagogická psychologie? Hm. Pozor na různé významy pojmu! ¨Pedagogická psychologie může být chápána jako: ¤Vědní obor ¤Soubor profesí, které poznatky využívají v praxi i ve výzkumu ¤Vyučovací předmět(y) pro různé skupiny (a osobní zkušenost s nimi) ¤Kulturní a mediální fenomén (soubor „aktuálních“ témat a mediálních postav) – která témata a kteří kolegové to jsou v současnosti? ¤ ¤…a je potřeba je umět rozlišovat ¤ ¤ Pedagogická psychologie ¨Pedagogická psychologie ¤angl. educational psychology, ¤franc. psychologie de l’education, ¤něm. Pädagogische Psychologie, ¤rusky pedagogičeskaja psichologija ¤ ¨patří mezi vědní obory, které mají relativně dlouhou historii; vznikla už na přelomu 19. a 20. století. Zařazení pedagogické psychologie. ¨leží na průniku řady věd, především pak pedagogiky a psychologie. ¤Z psychologie ji ovlivňují zejména vývojová psychologie, kognitivní psychologie, psychologie učení, psychologie motivace, psychologie osobnosti, diferenciální psychologie a sociální psychologie. ¤Z pedagogiky ji ovlivňují didaktika (o společných a rozdílných oblastech viz Kansanen, 2004), teorie výchovy a filozofie výchovy. ¨Situování pedagogické psychologie v rámci humanitních věd je ovlivněno historickou tradicí, v různých zemích se liší. ¤ve většině evropských států, v USA, Kanadě, Austrálii je řazena mezi psychologické vědy ¤v Německu a ve skandinávských zemích bývala počítána mezi vědy pedagogické. nV současnosti educational sciences Vymezení pedagogické psychologie ¨je nesnadné, neboť se odvíjí od názoru na její zařazení do soustavy vědních oborů, od její vývojové etapy (proměňovalo se v čase), od zastávané koncepce oboru. ¤Americká tradice: npedagogická psychologie je obor, který aplikuje vědecké metody při studiu chování lidí v pedagogických podmínkách (Berliner, 1982) nje to obor, který shromažďuje psychologické poznatky, které jsou relevantní pro výchovu a vzdělávání a aplikuje je tak, aby zlepšil kvalitu edukačního procesu a jeho výsledků (Sternberg, Williams, 2002). njde o obor, který se systematicky věnuje zkoumání jedince v kontextu výchovy a vzdělávání (Berliner, Calfee, 1996; Reynolds, Miller, 2003). Vymezení pedagogické psychologie (2) ¨Česká a slovenská tradice: ¤Neakcentuje aplikační charakter oboru, nýbrž chápe obor jako svébytný. ¤V. Příhoda (1956) vymezuje pedagogickou psychologii jako soustavu poznatků o vnitřních zákonitostech změn, navozených v chování člověka. Od psychologie se liší specifickým zaměřením na jevy sociálně a výchovně formující, od pedagogiky pak neuropsychickým pohledem na učební a výchovně vlivy působící na člověka. ¤věda o psychologických zákonitostech výchovně-vzdělávacího procesu ve škole i v mimoškolních zařízeních (Ďurič, 1974). ¤V. Kulič a J. Mareš (1992) vymezili pedagogickou psychologii jako relativně samostatný psychologický obor, který sice přijímá podněty od mnoha dalších psychologických i nepsychologických disciplin, ale integruje je, rekonstruuje je a využívá v situacích pedagogického typu. Pedagogické psychologii jde o psychologický pohled na předpoklady, průběh a výsledky: a) rozvoje jednotlivce (zvláště jeho osobnosti), b) rozvoje skupin (žáků, učitelů, vychovatelů, rodin, týmů apod.) v situacích pedagogického typu. Pedagogická psychologie jako vyučovací předmět. ¨V učitelské přípravě patří k základním psychologickým předmětům ¤samostatná učebnice (např. Příhoda, 1956; Jiránek, 1968, Ďurič, 1974, Mareš, 2013 aj.) ¤tvoří podstatnou část témat v souhrnné učebnici psychologie pro učitele (např. Čáp, 1976, 1993; Ďurič a Štefanovič, 1977; Čáp a Mareš, 2001). ¨V přípravě odborných psychologů patří pedagogická psychologie k předmětům rozšiřujícím tradiční základ. Pedagogická psychologie jako obor vědecké přípravy a jako odborná psychologická specializace. ¨Po skončení pregraduálního studia psychologie může absolvent-psycholog pokračovat ve vědecké postgraduální přípravě. ¤Jedním z oborů doktorského studia je také pedagogická psychologie. Studium připravuje absolventy jednak pro vědecko-výzkumnou práci v oboru (v ústavech Akademie věd ČR, ve výzkumných ústavech), jednak pro vědecko-pedagogickou činnost na vysokých školách. ¨ ¨Europsycholog ¤ucelený soubor požadavků, které musí splňovat pregraduální a postgraduální příprava psychologů v dané zemi, aby absolventům tohoto studia byl nejen uznán psychologický diplom v jiných evropských zemích, ale mohli také v těchto zemích vykonávat profesi psychologa. ¤Předpokládá se, že psychologické studium bude sestávat ze tří stupňů: n3 roky bakalářského studia, n2 roky navazujícího magisterského studia nnejméně 1 rok praxe pod supervizí po absolvování vysoké školy. ¤Jedním ze čtyř profesních oborů, v nichž se absolvent může po promoci specializovat, je také pedagogická a školní psychologie, tedy oblast edukace – education (EuroPsy, 2005). Historie oboru ve světě. ¨Pedagogická psychologie patří mezi nejstarší psychologické obory, neboť začala se rozvíjet už ke konci 19. století. Mezi její zakladatele patřili přední psychologové své doby. ¨Americká psychologická asociace zpracovala publikaci věnovanou stoleté existenci oboru pedagogické psychologie (Zimmermann, Schunk, 2003). ¤jednoduchá periodizaci do tří velkých, mírně se překrývajících vývojových etap: n1890-1920, n1920-1960, nod r. 1960 do současnosti. První období ¨Nejstarší vývojové období (1890-1920) reprezentuje šest osobností: W. James, A. Binet, J. Dewey, E.L. Thorndike, L.M. Terman, M. Montessoriová. Připomeňme zde výběrově alespoň první dvě zakladatelské osobnosti. ¤Americký psycholog W. James, který je pokládán za jednoho ze zakladatelů vědecké psychologie, už v r. 1899 napsal Rozpravy s učiteli o psychologii a se studenty o životních ideálech. Upozorňoval, že sama psychologie jako věda nemůže zajistit efektivní výuku žáků, neboť vyučovací činnost učitele je tvořivou záležitostí, je tedy spíše uměním. Byl jeden z prvních, který zdůrazňoval, že je třeba přihlížet k individuálním zvláštnostem žáků a založil tak v pedagogické psychologii linii zaměřenou na dítě a jeho potřeby (child-centered psychology). ¤Francouzský lékař a psycholog A. Binet vnesl do pedagogické psychologie metodu experimentálního zkoumání lidského učení (při výzkumech používal i kontrolní skupiny) a studoval podmínky, za nichž učení ve škole probíhá. Zpočátku se zajímal o psychopatologii, zejména o tzv. abnormální děti. Pro zkoumání jejich kognitivních schopností vypracoval speciální zkoušky a tím se zařadil mezi zakladatele psychologického testování. Nešlo mu však o identifikaci mentálně znevýhodněných dětí proto, aby mohly být separovány od běžné populace. Naopak: snažil se je identifikovat proto, aby jim mohla být poskytnuta zvýšené péče s přihlédnutím k jejich potřebám. Výrazně ovlivnil hnutí moderní výchovy tím, že studoval zvláštnosti dětí; vyvracel představu, že dítě je pouhá zmenšenina dospělého člověka. ¨ Druhé období, třetí období ¨Střední vývojové období (1920 – 1960) ovlivnilo pět osobností: L.S. Vygotskij, B.F. Skinner, J. Piaget, L.J. Cronbach, R.M. Gagné. ¨Nejmladší vývojové období (od r. 1960 do současnosti) reprezentují: B.S. Bloom, N.L. Gage, J. Bruner, A. Bandura, A.L. Brownová. Přínos ped. psy. pro další obory - Aster (1990) uvádí: ¨regresní analýzu (R.T. Thorndike), ¨analýzu kovariance (A. Porter), ¨zjišťování reliability testů a dotazníků (L. Cronbach), ¨multivariační metody později zužitkované ve statistických počítačových programech typu SPSS - Statistical Programs for Social Scienes (B. Cooley, P. Lohnes) ¨meta-analýzu výsledků empirických výzkumů (G. Glass, I.V. Hedges). ¨ ¨jedná se ale i např. o action research, practice-based research... STYLY UČENÍ osobnost, kognitivní styl, motivace, vyspělost styl učení strategie učení taktiky učení výsledky učení Model vazeb mezi individuálními rozdíly, styly učení a výsledky učení. (Schmeck, 1988) Úvodem ¨Pedagogická psychologie (Čáp, Mareš, 2001) ¤Učení v širším a užším významu ¤ ¨Pedagogika (Průcha, 2000) ¤Bezděčné ¤Záměrné ¤Řízené ¤ ¨Historicky teorie učení ¤učení jako obrábění jedince (subjekt – objekt; behavioristické a starší přístupy) ¨V současnosti teorie učení ¤respekt k jedinečnosti a specifičnosti (kognitivistické a konstruktivistické teorie) ¤ Pojem učení ¨ ¨K uvedeným změnám dochází především na základě zkušeností, tj. výsledků předcházejících činností, které se transformují na systémy znalostí – na vědění. Jde přitom o zkušenosti individuální nebo o přejímání a osvojování zkušenosti společenské. ¨(Kulič, 1992, s.32) Pojem učení Vztah stylu a struktury inteligence dle Gardnera Převažuje styl Uvažuje ve Dávají přednost Potřebují jazykový slov čtení, psaní, diskuze, slo. hry knihy, kazety, debata, psaní logicko-matematický odvození, dedukce pokus, otázky, logické hry objevovat věci a přemýšlet o nich zrakový, prostorový představy a zobrazení navrhování, kreslení, náčrty video, filmy, zkoumání psycho-motorický tělesný pocit/vnímání fyzický kontakt, gestikul., pohyb hraní rolí, drama, pohyb, dělání hudební rytmus, melodie zpívání, dupání, tleskání, hudba zazpívat si, koncerty, apod. interpersonální interakce s jinými lidmi organizování, setkávání, plán. společenské hry, kluby, apod. intrapersonální, meta-kognitivní vlastní nitro meditace, přemýšlení vlastní projekty, osobní výběr Co říkáme na otázku „Jak se učíš?“ „Jak to děláš?“ Diagnostika stylů učení ¨Metody přímé §učení pomocí počítače (procesuální diagnostika – Pask, 1976; Kulič,1992) §pozorování průběhu žákova učení §etnografické pozorování, analýza in situ, tj. v přirozené situaci (Fleming, 1987; PSŠE) ¨Metody nepřímé – kvalitativní §analýza dílčích žákovských produktů (koncept, osnova, náčrtek, poznámky) §analýza žákovského portfolia §polostandardizovaný rozhovor se žákem a/nebo jeho učitelem §fenomenografický rozhovor (Marton, Säljö) §volné písemné odpovědi §projektivní grafické techniky, např. dynamická, akční kresba ¨Metody nepřímé – kvantitativní §dotazníky a posuzovací škály ¤ ¤ ¨funkce: diagnostika a/nebo autodiagnostika ¨způsob provedení: tužka-papír; počítačová diagnostika České verze zahraničních metod ¨IASLP (Entwistle, Ramsden, 1984) – 45 položek, čeští vysokoškoláci: 2 072 osob ¨ILP (Schmeck et al., 1983) – 58 položek, čeští vysokoškoláci: 2 016 osob ¨ILS (Vermunt at el., 1987) – 120 položek, čeští vysokoškoláci: 126 osob ¨LSI IIa (Kolb, 1984) Styly učení jako mýtus ¨Navzdory značné popularitě je fenomén stylů učení i terčem oprávněné kritiky: ¨ ¤Pro slabé teoretické zázemí a problematické psychometrické parametry metod (Coffield a kol. 2004) - https://resources.eln.io/coffield-critique-of-learning-styles/ nCurry (1987) různé přístupy k operacionalizaci (‘instructional preferences’, ‘information processing styles’ a ‘cognitive styles’). nMetody s empirickým potenciálem: nAllinson a Hayes: Cognitive Style Index (nejlepší psychometrické parametry) nEntwistle: Approaches and Study Skills Inventory for Students (ASSIST) (dobrý základ pro debatu o efektivních a neefektivních přístupech studentů k učení) nHerrmann: ‘whole brain’ model může bát užitečný pro studenty a učitele i pro vedení škol (zahrnuje i skupinovou dynamiku, porozumění sobě i ostatním) nVermunt: Inventory of Learning Styles (ILS) přistupuje k procesu učení validně a reliabilně a zdá se být dobrým východiskem pro úvahy o případné změně. ¤Pro odtržení od současných poznatků neurověd (např. Brammann, 2017 aj.) - https://theneuromancersivy.wordpress.com/2017/08/07/the-educated-mind/ ¤Řada studií problematizuje vztah mezi „vhodnými“ styly učení a studijním úspěchem 20170907_00001_001.jpg ¨ Styly učení jako seminární cvičení Dotazník stylů učení - LSI (Dunnová, Dunn, Price, 1989) ¨určen pro žáky 3.-12. ročníku ¨jazykové verze: francouzská, španělská, arabská, hindská, hebrejská, česká ¨původně 104 položek ¨česká verze ověřena u 891 žáka ZŠ a 402 žáků středních škol (gymnázií, středních odborných škol a SOU) ¨ Struktura dotazníku LSI –1.část ¨Preferované prostředí při učení §zvuky (ticho, hluk) §teplota (chladno, teplo) §osvětlení (málo, hodně) §pracovní nábytek (stůl + židle, křeslo, gauč, postel) Struktura dotazníku LSI – 2.část ¨Preferované emocionální potřeby §vnitřně motivován/nemotivován §vnější motivace – rodiče §vnější motivace - učitel §vytrvalost v učení §odpovědnost za výsledky učení §struktura/flexibilita postupu při učení Struktura dotazníku LSI – 3.část ¨Sociální potřeby při učení ¨ §učit se sám – učit se s kamarády §variovat sociální podmínky podle situace §dosažitelnost autority při učení Struktura dotazníku LSI – 4.část ¨Preferované kognitivní potřeby při učení §auditivní učení §vizuální učení §taktilní, kinestetické učení §zážitkové učení Struktura dotazníku LSI – 5.část ¨Preferované tělesné potřeby při učení §konzumování něčeho při učení §potřeba pohybu při učení §preferování ranního/večerního učení §(„sova“ / „skřivánek“) §preferování dopoledního/odpoledního učení