Strana 6

12Silikon hydrogelové čočky

Výsledný materiál je složen z více vrstev, částice z jednoho materiálu jsou disperzovány v matrici druhého. Silikonhydrogely se vyznačují především velmi vysokou propustností pro kyslík, který je důležitý pro okysličení rohovky, a proto jsou silikonhydrogelové kontaktní čočky vhodné k prodlouženému, nebo kontinuálnímu nošení.

Výhody silikonhydrogelových kontaktních čoček

Hlavní předností silikonhydrogelových kontaktních čoček je vysoká propustnost pro kyslík (Dk). Další jejich výhodou je větší tuhost silikonhydrogelu, proti klasickému hydrogelu, což usnadňuje manipulaci s kontaktní čočkou. Praxe ukazuje, že silikonhydrogely mají své přednosti zejména při prodlouženém, resp. kontinuálním nošení – tam vynikne jejich velká propustnost pro kyslík. Na druhou stranu je však nutno zmínit, že uživatelé, kteří hodlají na noc kontaktní čočky vyjímat, tuto vlastnost tolik neocení. Kontaktní čočka, vyrobená z kvalitního klasického hydrogelu, sice nemá takovou propustnost pro kyslík, jako silikonhydrogelová, pro denní používání ji však má zcela dostatečnou (Dk 20 a více).

Používání zvlhčovacích kapek – lubrikantů – je při nošení silikonhydrogelových kontaktních čoček téměř nezbytností. Jejich „poréznější“ materiál, umožňující několikanásobně vyšší propustnost pro kyslík, má částečně negativní efekt v podobě horší smáčivosti a větší mechanické abrazi, ve srovnání s klasickými hydrogelovými čočkami. Poznáme to např. při vyjímání kontaktní čočky z oka – silikonhydrogel bez předchozího zvlhčení vhodnými kapkami nejde snadno vyjmout.

13Torické a bitorické čočky

Křivka torická může být vytvořena jak na přední tak i na zadní ploše kontaktní čočky. Používají se ke korekci vysokého astigmatismu. V současné době se torické čočky vyrábějí z materiálu pro měkké i tvrdé kontaktní čočky. Přední plocha torické tvrdé čočky a přední nebo zadní plocha torické měkké čočky se používá ke korekci residuálního astigmatismu okolo 0,75D a více, který přetrvává po aplikaci sférické čočky. Torické tvrdé čočky s vytvořeným zadním povrchem se používají pro korekci astigmatismu, které je větší než 2D. Tyto čočky jsou torické i na přední ploše tzv. bitorické čočky. Astigmatismus, který zbývá i po nasazení kontaktní čočky se nazývá residuální astigmatismus. Astigmatismus oka je tvořen zakřivením rohovky, který můžeme změřit keratometrem či rohovkovým topografem. Avšak mnoho osob vykazuje odlišný astigmatismus, který vzniká na vnitřních lomivých plochách oka, především na zadní ploše rohovky a na přední a zadní ploše čočky. V současné době existují přístroje – aberometry, které jsou schopny zjistit optické vlastnosti složených optických přístrojů, jako například oka (Wavefront analýza). Brýlová cylindrická korekce přepočtená na rovinu rohovky představuje celkový astigmatismus oka. Vnitřní astigmatismus (AI) je rozdíl mezi celkovým astigmatismem (AT) a rohovkovým astigmatismem (AC), tedy AI = AT – AC. Sférická základní křivka tvrdé čočky neutralizuje astigmatismus rohovky. Residuální vnitřní astigmatismus vzniká, když je rohovkový neutralizován. Cylindr přítomný po sférocylindrické korekci je tvořen vnitřním astigmatismem. Pacienti, kteří mají malou hodnotu tohoto astigmatismu, často nemají potíže a mohou být ponecháni bez korekce. Lidé, kteří mají občasné potíže, mohou být úspěšně léčeni brýlemi, ve kterých je reziduální astigmatická korekce a které používají v situacích, kdy vědí, že mohou nastat potíže. Pokud nemocný netoleruje residuální astigmatismus vůbec, pak je korigován čočkami s předním torickým povrchem, ve kterém musí být vnitřní astigmatismus zahrnut. Tyto čočky se velmi obtížně nasazují, protože jejich konstrukce musí stabilizovat osu čočky tak, aby se zamezilo její rotaci. Torická tvrdá čočka se používá v případech, kdy je čočka se základní sférickou křivkou nestabilní. Jako následek indukovaného cylindru v základní křivce je třeba vytvořit i torický přední povrch. Proto čočka nemá žádný residuální astigmatismus. Residuální indukovaný astigmatismus ze základní torické křivky u plynopropustné čočky může být korigován sférickou korekcí pro oko. Při nasazení cylindrického skla na rohovku je jeho lomivost rovna 1/3 hodnoty, kterou jsme měřili na vzduchu. Proto ke korekci vnitřního astigmatismu stačí výše uvedená hodnota. Podobně sférická základní plocha rigidní čočky koriguje pouze rohovkový astigmatismus a ponechává vnitřní astigmatismus nekorigovaný. Měkká kontaktní čočka kopíruje povrch oka. Výsledkem je přibližně stejný astigmatismus jako má rohovka. Sférocylindrická čočka má stejnou hodnotu jako brýle. Torické měkké kontaktní čočky jsou metodou volby pro korekci residuálního obtěžujícího astigmatismu při použití měkké kontaktní čočky. Torické měkké KČ pokrývají rohovku stejným způsobem jako měkké sférické čočka, takže nevzniká měřitelná slzná čočka a nevzniká žádný indukovaný astigmatismus na rozhraní zadní plochy čočky a přední plochy rohovky. Torické čočky, které mají stejnou hodnotu jako brýle (vztažené na rovinu rohovky), korigují celkový astigmatismus rohovky. Největším problémem u torických kontaktních čoček je stabilizace čočky na oku, bez otáčení. Stabilizace čočky je dosažena konstrukcí čočky a používá se:

Prizmatický balast, čočka se na řezu podobá hranolu s bází dolů a proti rotaci je stabilizována těžší dolní částí

Seříznutí dolního nebo horního okraje čočky. Čočka je proti rotaci stabilizována okrajem víček, nejčastěji se používá seříznutí dolního okraje, protože odstranění horní části čočky je pociťováno nepříjemně pro značnou pohyblivost horního víčka. Okraje čočky také mohou být ztenčeny, takže okraje víček narážejí na tlustší centrum. Tato možnost stabilizace se nazývá stab-off-prisma. V praxi se používají zpravidla všechny výše uvedené možnosti (schéma 5).

schéma 5