Poruchy osobnosti Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Výuka psychiatrie pro studenty VL, podzim/jaro 2014/15 Osobnost •osobnost – duševní celek charakteristický: •vnitřní jednotou a strukturovaností jeho dílčích složek •individuální specifičností, odlišností od jiných osobností •vývojovou kontinuitou, tj. relativní stálostí konstelace psychických vlastností v průběhu vývoje •Za normálních okolností jde o integrovaný komplex všech psychických projevů chování, prožívání či vnímání, který je typický vždy pro konkrétního člověka •Projevuje se způsoby jednání v různých situacích, které jsou dlouhodobě stabilní (tím se liší od jednání u duševních poruch, kde existuje rozdíl oproti stavu premorbidnímu) • Osobnost •Struktura osobnosti je pro každého člověka charakteristická. • •Vrozené vlastnosti = temperament •Získané vlastnosti = charakter Typy osobnosti a duševní nemoci •Různé typy osobnosti různě predisponují k psychiatrickým onemocněním – souvisí to s tím, jak daný jedinec obvykle reaguje na stresové podněty •Typ osobnosti také ovlivňuje a mění „učebnicový“ obraz duševní nemoci – tzv. patoplastický faktor •Typ osobnosti také určuje vztah k léčbě a spolupráci Biologický základ osobnosti • • •Genetický vliv •osobnosti dětí jsou často podobné rodičům •dědičnost různých rysů osobnosti je 30 – 50% •Některé osobnostní rysy souvisí s variabilitou genů •Př.: „novelty seeking“ a variabilita genu pro D4-receptor (krátké raménko chromozomu 11) zjištěná v r. 1996 (Benjamin et al., Ebstein et al.), avšak výsledek se nepodařilo replikovat (Jönson, 1997) •„harm avoidance“ a neuroticizmus a segment q12 chromozomu 17 (serotoninový transportér) • •Rozdíly v temperamentu v dětství souvisí se zkušenostmi, které dítě získá a může ovlivňovat vývoj jeho osobnosti • • Psychologický základ osobnosti •Zážitky v dětství ovlivňují vytváření osobnosti •vyplývá to z běžné klinické zkušenosti •vědecký průkaz je však obtížný •jak tyto zážitky měřit a kvantifikovat? •jak překlenout dobu mezi dětskými zážitky a hotovou dospělou osobností? •jsou vzpomínky dospělých na události v dětství dostatečně přesné? • •Důsledkem je pak řada psychologických teorií, více či méně vlivných •Psychodynamické teorie (Freud, Jung, Adler, Horneyová, Sullivan, Fromm…) • • • Psychoanalytická teorie osobnosti •Postulována Freudem •Jako významné pro vývoj osobnosti vyzdvihuje především události v prvních 5 letech života •Vyvíjející jedinec musí úspěšně projít klíčovými stádii vývoje libida (orální, anální a genitální), aby se vyvinula zdravá osobnost •Problém v některé fázi souvisí s rysy dospělé osobnosti •potíže v anální fázi – nutkavé rysy osobnosti •Klíčovou roli hrají vztahy k nejbližším osobám Psychoanalytická teorie osobnosti Další teorie osobnosti •Jungův model •Adlerův model •Teorie vazby (attachment) •Behaviorální teorie osobnosti •Kognitivní teorie osobnosti •Evoluční teorie osobnosti •Cloningerova teorie osobnosti • Cloningerova teorie osobnosti •Temperament •Vyhledávání nového (novelty seeking) •Vyhýbání se nebezpečí (harm avoidance) •Závislost na odměně (reward dependence) •Odolnost (persistence) • •Charakter •Sebeovládání •Spolupráce •Sebetranscendence Vyšetření osobnosti •Anamnéza: •vztahy •aktivity ve volném čase (zájmy a koníčky) •převažující ladění •povaha •postoje a názory (morální, náboženské, ke zdraví, k tělu…) •návyky, zlozvyky, abusus • •Anamnéza od pacienta, od blízkých a pozorování chování pacienta •Pacienti někdy hodnotí svoji osobnost hodně zkresleně Vyšetření osobnosti •V běžném životě obvykle odhadujeme osobnost člověka podle jeho chování v dané situaci •U psychiatrických pacientů je však chování značně ovlivněno probíhající duševní poruchou, proto z něj nelze na druh osobnosti usuzovat a je nutno využít informací z minulosti, před vypuknutím duševní poruchy •K dispozici jsou standardizované testy popisující osobnost – opět jsou ale zkreslené v přítomnosti duševní poruchy Proč vyšetřovat osobnost pacienta? •V pátrání po etiologii duševní poruchy to pomáhá pochopit, proč jsou některé události pro pacienta stresové a jiné nikoli •Při diagnostice to vysvětluje některé netypické příznaky •Při léčbě to pomáhá předpovídat reakce pacienta, postoje k léčbě a potenciální problémy ve spolupráci Když je sama osobnost nemocná… •Některé druhy osobností jsou natolik abnormální, že zásadně narušují běžný život svým nositelům v mnoha oblastech •Není možné vytyčit ostrou hranici mezi normálním a abnormálními osobnostmi •Využívají se proto •statistická kritéria (podobně např. jako u IQ) •sociální kritéria (působí utrpení nositeli a/nebo okolí) Když je sama osobnost nemocná… •Charakteristická a trvalá vnitřní struktura a projevy chování jsou zřetelně odlišné od očekávaného přijatelného průměru chování dané společnosti (od „normy“) a projevuje se v několika různých oblastech a začíná v pozdním dětství či adolescenci (dle MKN-10) Když je sama osobnost nemocná… •kdyby žil takový člověk na pustém ostrově, asi by se nikdy nedozvěděl, že má problém se svou osobností •k problémům totiž dochází zásadně v kontaktu s okolím •ve větší či menší míře •extrém tvoří jedinci, kteří se nedokáží začlenit do společnosti a respektovat její pravidla, např. lidé mající trvalé problémy se zákonem •většinu tvoří lidé do jisté míry do společnosti zapadající, ale ne ve všech situacích •A každá, i abnormální osobnost má své slabé a silné stránky Abnormální osobnosti •akcentovaná osobnost – výrazněji vyvinut určitý osobnostní rys (nevzdaluje se příliš od normy, např. výbušnost, zranitelnost…) •deprivovaná osobnost – vývoj pod nedostatkem emočních složek – potlačené emoční vnímání – citová chudost – neschopnost vyjádřit vřelé city (je základem u anetických lidí) •depravovaná – nežijí podle obvyklých norem běžného soužití, delikventi, asociální chování (žijí mimo normu, ale bez trestné činnosti), drogově závislí aj. •primitivní – jednoduché vzorce chování, nižší rozumové schopnosti, nedostatečná výchova, výuka, socializace • •dezintegrace – rozpad osobnosti, nejzávažnější porucha, jednotlivé složky osobnosti se uvolňují, všechny kvality psychiky postiženy, ztrácí kontakt s minulostí i přítomností, změna ve vývoji povahy, neadekvátní reakce (např. schizofrenie, demence, organické onemocnění CNS) •transformace – trvalá přesvědčenost, že je někým jiným, vzácná, závažná, člověk ignoruje svou identitu, nevývratné přesvědčení •alterace – mnohočetná nebo disociovaná osobnost, žije sám za sebe se všemi vzpomínkami, v přechodném období je jako někým jiným, většinou se vrátí k normálu, obvykle si druhý život nepamatuje, náhlá ztráta původní identity, po určitou dobu žije v jiné identitě (přechody si neuvědomuje), vzácná Abnormální osobnosti Abnormální osobnost jako diagnóza •Dříve se označovaly termínem „psychopatie“ a jejich nositelé jako „psychopati“ •Tyto termíny pronikly do běžné mluvy a staly se urážlivými a proto se dále v oficiální terminologii nepoužívají •Současný termín zní PORUCHA OSOBNOSTI •anglicky „personality disorder“ (PD) •Pro konkrétní poruchu se přidává přídavné jméno (jaká porucha osobnosti?) Abnormální osobnost jako diagnóza •Rozdělení abnormálních osobností do kategorií a jednotek je velmi obtížné •Existuje mnoho teorií o osobnosti a mnoho různých dělení •Psychiatrická klasifikace je popisná a proto má popisné dělení podle příznaků, používá však často psychoanalytické termíny jako názvy jednotek •Pohled psychologů a psychiatrů se pak často liší, a to i terminologicky Poruchy osobnosti •Pragmatické dělení na 3 clustery („třídy“) •Cluster A: podivínské, excentrické •Paranoidní porucha osobnosti •Schizoidní porucha osobnosti •(Schizotypní porucha osobnosti) •Cluster B: dramatické, emocionální a nestálé •Dissociální (antisociální) porucha osobnosti •Hraniční (borderline) porucha osobnosti •Histriónská porucha osobnosti •Narcistická porucha osobnosti •Cluster C: úzkostné, bázlivé •Vyhýbavá porucha osobnosti •Závislá porucha osobnosti •Anakastická (obsedantně-kompulzivní) porucha osobnosti • Paranoidní porucha osobnosti •též kveluratorní, fanatická: •povaha málo společenská, nedůtklivá a vztahovačná s malým smyslem pro humor, se sklonem vyvolávat konflikty; nadměrná citlivost na nezdary, na domnělé urážky, trvalá tendence k zášti … •rozvinuté strategie (RS): nedůvěra, podezíravost •nedostatečně rozvinuté strategie (NRS): důvěra, smysl pro humor • • Paranoidní porucha osobnosti •neodůvodněná podezíravost a z ní vyplývající tendence nesprávně interpretovat konání druhých jako ohrožující - agresivní •dožadování se svých domnělých práv •při potížích pak zcela nepřiměřené reakce •neustále se brání pomyslným útokům na jejich existenci •někdy jsou schopni žít ve vztahu, partnera pak také podezírají •je-li partner submisivní, může některé paranoidní schémata převzít Schizoidní porucha osobnosti • •citový chlad, uzavřenost, nesdílnost, neschopnost prožívat radost (anhedonie), oploštělá afektivita, autismus, … •RS: autonomie / NRS: vzájemnost, intimita •sociální izolace, vztahující se často i na členy rodiny • •omezený rozsah emočního vyjadřování, chybění zájmu o navazování vztahů •působí chladně a zdrženlivě, což druhé lidi většinou také odradí od pokusů navázat s nimi vztah •preferují samotářské činnosti a realizují se v oborech, kde je důležitá především technická či logická stránka věci (matematika, počítače, elektronika) a kde nemusí příliš komunikovat •vztahový svět se jim jeví jako něco, co je může pohltit, emocionální projevy vyvolávají úzkost a nejistotu a odstup a izolace přináší bezpečí, proto nevytvářejí vztahy •k existenci v lidské společnosti je však aspoň nějaký kontakt s druhými nezbytný a v takových situacích se tito lidé mohou dostat do problémů •může se u nich objevit bezradnost, vztahovačnost a neschopnost postarat se o sebe v základních věcech - kontakt s psychiatrií • • Dissociální porucha osobnosti •sklon k protispolečenskému chování (opakovaná trestná činnost), neprožívají pocit viny, neschopnost empatie, moral insanity (nedostatečný rozvoj vyšších citů), společensky nejnebezpečnější, recidivisté, za opakovaná selhání obviňují lidi kolem; v dětství často záškoláctví, krádeže, šikana; nevydrží v pracovním poměru, časté týrání dětí, … •RS: bojovnost, expanzivita •NRS: empatie, sociální citlivost Disociální porucha osobnosti •neberou v potaz práva druhých, nemají schopnost empatie •jednají jen směrem k dosažení vlastního prospěchu bez ohledu na to, že druhým při tom ubližují •agresivita, neznají pocity viny či fenomén svědomí •neschopnost se přizpůsobit pravidlům, ale vyžaduje-li to dosažení jejich potřeb, jsou schopni okolí včetně klinických odborníků dlouho klamat mistrnou přetvářkou •často mezi chladnokrevnými pachateli kriminálních činů •z vývojového pohledu může jít o kompenzaci zranitelnosti a osamělosti vzniklé v dětství, které bylo doprovázeno nesmyslně krutou výchovou či absence blízkých vztahů, která může nastat třeba při ústavní výchově •často nazývána též sociopatií •do styku s psychiatrií přichází především z forenzních (soudních) důvodů či při detoxifikaci u drogové závislosti, která může tuto poruchu doprovázet •sami vyhledají pomoc tehdy, mohou-li tím něco získat (lékařskou zprávu zbavující odpovědnosti, předpis návykových léků a podobně) •třikrát častější u mužů než u žen Emočně nestabilní porucha osobnosti •Emočně nestabilní porucha osobnosti: •povaha cholerická se silnými, málo zvladatelnými afekty a sklonem ke zkratkovému jednání agresivního rázu, emoční nevyrovnanost, přelétavost, střídání partnerů, abúzus,.. •RS: upoutávání pozornosti, manipulace •NRS: zvládání emocí • •Dva podtypy •Impulzivní •Hraniční • • Emočně nestabilní porucha osobnosti, hraniční •Patrná emoční nestálost, ale navíc i nejasná představa či nejistota o sobě samém, o své identitě, sexuální orientaci, životních cílech a hodnotách. •Trvale se snaží své silné afekty ovládat a trvale se to nedaří. Typické je tzv. černobílé vidění či hodnocení „vše nebo nic“, splitting •Úporná snaha vyhnout se odmítnutí •Ve vztazích se to projevuje tím, že buď maximálně milují, nebo nenávidí. •Jejich vztahy jsou intenzivní, bouřlivé a nestálé a jsou zdrojem emočních krizí. •Časté jsou pocity vnitřní prázdnoty a nepříjemná „duševní bolest“, kterou často řeší různou formou sebepoškozování •Za toto jednání se obvykle stydí a neprezentují ho. •Častým vzorcem v interpersonálních vztazích jsou výhrůžky sebevraždou •Hraniční lidé bývají často bystří, nezávislí, bojující za své práva i práva ostatních, jsou „revolucionáři“, často kreativní, originální a přitažliví lidé. Mají ale tendenci k jednoduchým řešením životních situací, která neodpovídají jejich intelektu. Emočně nestabilní porucha osobnosti, hraniční •Každý drobný životní problém je pro ně „krizí“. •Tito pacienti jsou velmi často hospitalizováni na psychiatriích pro zvládnutí této krize s hrozícím či reálným sebepoškozením či sebevražedným pokusem. •Vyskytuje se u nich, mimo poruchy osobnosti, veliké množství psychiatrických diagnóz. • •Etiologicky •velký význam mají nepříznivé okolnosti dětství • •V populaci postihuje porucha asi 2-3% lidí a častější je u žen. •U psychiatrických pacientů, bez ohledu na základní diagnózu, bývá přítomna ve více než 25% případech. •Průběh je stabilní od adolescence do mladé dospělosti, později (obvykle po 40.roce) se projevy zmírňují. •Do diferenciální diagnostiky patří jiné poruchy osobnosti, dále psychotické poruchy a poruchy nálady. • •pacientka, která lékaře bezvýhradně uznávala přišla na sezení o půl hodiny později s tím, že jí ujel autobus. Lékař namítl, že cesta pěšky trvá deset minut, čímž učinil dotyčnou za zpoždění odpovědnou. Pacientka toto neunesla a v tu chvíli byl pro ni její dříve hodný doktor bezvýhradně zlý. Ztropila výbušnou scénu plnou sprostých nadávek, za které by se nemusel stydět zákazník hospod nejnižší kategorie. Práskla dveřmi a na zeď čekárny klíči vyryla sdělení, že dotyčný je kretén. Několik týdnů se neukázala, pak přišla ve zbědovaném stavu, ruce plné čerstvých jizev po řezných ranách. Za sebou měla opakované drogové excesy. Ptá se lékaře, proč ji nemá rád.... Emočně nestabilní porucha osobnosti Histriónská porucha osobnosti •RS: dramatizace, předvádění se •NRS: kontrola, systematičnost • •Ústředním rysem je zabývání se vlastním vzhledem a pozorností druhých •Typická provokativní atraktivnost v oblékání a flirtující chování. •Emotivita je mělká, labilní (na rozdíl od silných emocí hraničních pacientů) •dramatizace, teatrálnost, sebeprezentace za každou cenu (i za cenu ostudy) •vyjadřování emocí může být pro okolí až komické. •Tito lidé se cítí špatně, nejsou-li ve středu pozornosti okolí. •Chování je zaměřeno k dosažení okamžitého uspokojení Histriónská porucha osobnosti •Interpersonální vztahy jsou konfliktní, často rozehrávají celou řadu manipulativních her. •Mají sklon k bájné lhavosti •Prožitky jiných je příliš nezajímají. •Jednají často spíše intuitivně než promyšleně, mohou být tvořiví s velkou představivostí. V etiologii se uvažuje o především psychogenních vlivech ve vývoji dítěte. •Je výrazně častější u žen, ale vyskytuje se i u mužů. •U těchto osobností se vyskytuje celá řada dalších psychiatrických poruch – poruchy somatizací, konverzní, poruchy nálady a sexuální dysfunkce. •V diferenciální diagnostice jsou hlavně jiné specifické poruchy osobnosti. • • Anankastická porucha osobnosti •RS: kontrola, odpovědnost •NRS: spontánnost, flexibilita • •Osobnost typická nadměrnou svědomitostí, puntičkářstvím, umíněností, rigidní morálkou a opatrností. •Neustále kontrolují všechny detaily, ale i vlastní emoce a druhé lidi. •Vytvářejí tabulky, seznamy, plány, velmi často moralizují, zabývají se nepodstatnými detaily. •Mívají problém zbavovat se starých a nepotřebných věcí. •Působí spíše rezervovaně, jsou plní vnitřní nejistoty. •Bývají nadměrně spořiví až lakomí. •Pro svoji svědomitost a pracovitost se mohou stát vedoucími pracovníky, což je pak tragédie pro podřízené, které neustále kontrolují, peskují, až šikanují. •Své chování považují za mimořádně správné, morálně na výši. •Tato porucha se v něčem podobá obsedantně kompulzivní poruše, není s ní ale přímo příbuzná. •Je častější u mužů. •Její komplikací je depresivní porucha a rozvoj alkoholismu. • • • Anxiózní (vyhýbavá) porucha osobnosti •RS: vstřícnost •NRS: asertivita, sebedůvěra • •Typicky se projevuje trvalou úzkostnou napjatostí, dotyčný se bojí druhých, že ho budou kritizovat, podceňuje se a očekává neúspěch. •Bývá obvykle osamělý a má nízké sebevědomí, neustále je zahlcen nějakými strachy a úzkostmi. •Vyhýbá se sociálním situacím ze strachu, že bude kritizován, přestože po společnosti lidí velmi touží. •Přitom se nejvíce kritizuje sám, neustále se srovnává s jinými a vychází vždy špatně až mizerně. •I když má bohatý vnitřní svět, ve společenských vztazích působí staženě, málo hovoří, neustále se posuzují, odhadují, jak je vnímají ostatní, každý projev si pečlivě připravují, snaží se mluvit „o něčem“, nedokáží udržovat konvenční společenskou konverzaci „o ničem“. • • Anxiózní (vyhýbavá) porucha osobnosti •Na ostatní působí napjatě, strojeně, neklidně, „nervózně“. •Podaří-li se jim navázat blízký vztah, fungují v něm dobře. •Vyhýbavé chování se patrně vyvíjí na základě rodičovského odmítání a zesměšňování posíleného odmítáním či zesměšňováním od vrstevníků. •Rodiče bývají často starostliví. U některých nacházíme i zneužívání či týrání v dětství. •Porucha se vyskytuje asi v 1%, u psychiatrických pacientů, bez ohledu na diagnózu, až 10x častěji. •Obě pohlaví jsou zastoupena stejně. •Porucha se výrazně projevuje v adolescenci a zůstává trvalá v průběhu dospělosti, i když s věkem má tendenci slábnout. •Do diferenciální diagnostiky patří sociální fobie (velmi často se vyskytují společně) a jiné poruchy osobnosti. •Komplikací je rozvoj alkoholismu. • Závislá porucha osobnosti •touha být ve společnosti druhých lidí, byť v subalterním postavení •synonyma: astenická, pasivní, sebepoškozující osobnost •RS: vyhledávání pomoci, vazba •NRS: soběstačnost, rozhodnost • Závislá porucha osobnosti •potřebují druhé, aby za ně dělali rozhodnutí a převzali tak zodpovědnost za mnoho oblastí jejich života, protože jinak si připadají bezmocní •nedokáží být sami, snadno se podřizují a odevzdávají tak plnou moc autoritě •nepřekonatelné potíže jim dělá rozhodování •nejsou schopni ukončovat své vztahy a stane-li se tak, úzkostlivě vyhledávají vztahy nové za jakoukoliv cenu •realizují se pod úrovní svých schopností a díky své submisivitě bývají šikanováni •mají nezvládnutelnou potřebu, aby jim někdo radil a staral se o ně •v rodinách nacházíme nadměrně kontrolující rodiče, kteří nebyli schopni u dítěte podpořit jeho pokusy o autonomii, nebo dokonce tyto pokusy trestali •příkladem může být nešťastná žena, která není schopna opustit svého partnera, přestože ji krutě, třeba i fyzicky týrá Jiné specifické poruchy osobnosti •osobnost nestálá, nezdrženlivá •nedostatek pevné vůle, podléhání druhým osobám, hledání požitků (obohacování, abúzus), majetkové delikty •osobnost pasivně agresivní •stálá opozice, stěžování, neplnění povinností pomocí úhybných manévrů (odkládání řešení, termínů) Narcistická porucha osobnosti •je charakterizovaná grandiozitou (velikášstvím), pocitem jedinečnosti, chyběním empatie, potřebou obdivu, sebeláskou a neschopností akceptovat druhé lidi jako sobě rovné •neunesou kritiku, pohotově obviňují druhé, v konfrontačních situacích jsou arogantní a své soky či oponenty se snaží devalvovat a znemožnit •na okolí mívají přemrštěné požadavky a očekávají od něj přednostní zacházení •pro dosažení obdivu jsou schopni udělat cokoli, v tomto bývají odvážní a často i úspěšní •nezřídka jim v tomto pomáhá talent, inteligence a dobrý vzhled, kterými jsou dle některých pozorování často obdařeni a které rozvoj poruchy dále posilují •dosáhnou-li úspěchu, je jejich grandiozita úspěšně přiživována, tehdy mohou zažívat i uspokojení nad sebou samým Narcistická porucha osobnosti •jinak je tomu, pokud tohoto uspokojení nedosáhnou (úspěch ho zaručit zdaleka nemusí), nebo pokud jsou konfrontováni s realitou (například v psychoterapii) •může dojít k tzv. narcistickému zranění, které se projeví zhroucením, pocity prázdnoty, depresemi, excesy, někdy i sebevražednými tendencemi •jsou schopni komplementárních vztahů, pokud se jim od submisivního partnera dostane obdivu a uznání •nejsou schopni opravdového rovnocenného přátelství, jsou-li úspěšní, mívají obdivovatele a nohsledy • Narcistická porucha osobnosti •jsou schopni akceptovat úspěšné lidi s podobnými rysy, tento stav by se snad dal nazvat jakousi projektivní sounáležitostí či příměřím •špatně snášejí bolest a následkem narcistických zranění nejednou tuší, že jim v cestě k dokonalosti stojí nějaký problém - mohou se cítit psychicky špatně a sami vyhledají odbornou pomoc •při prvním kontaktu pak sdělují, že hledali toho nejlepšího odborníka či instituci •dřív nebo později pak dojde ke zranění i v terapii •terapeut musí svou interpretaci či výklad správně časově odhadnout, nadávkovat a sdělit tak, aby zranění pacientovi neznemožnilo v léčbě pokračovat •kořeny poruchy krom dědičných vloh sahají opět do dětství, kde bývá vystopován ze strany rodičů přílišný důraz na výkon a vyniknutí (zázračné děti) spojený s nedostatkem projevů lásky a uznání Další patologie osobnosti •Smíšené poruchy osobnosti •Přetrvávající změna osobnosti po katastrofické události •Přetrvávající změna osobnosti po duševním onemocnění •Organická porucha osobnosti • Děkuji za pozornost