Patofyziologie
pohybového systému
Kosti
Klouby/šlachy
Svaly
Kosti
• klasifikace podle typu:
• dlouhé kosti (ossa longa)
• kosti u kterých výrazně převládá délka
nad ostatními rozměry, tvoří většinu
kostry končetin, prostředek kosti se
nazývá diafýza, konce kosti epifýza
• krátké kosti (ossa breva)
• kosti přibližně krychlovitého tvaru, např.
sezamské kosti, karpy
• ploché kosti (ossa plana)
• úzké, oploštělé kosti, většinou
zakroucené, např. costae, os temporale
• nepravidelné kosti
• vertebrae
• funkce kosti
• opora
• ochrana
• pohyb
• zásobárna minerálů (homeostáza Ca)
• orgán hematopoézy a imunity
• ABR
Stavba kosti
• primární kost
• je pouze dočasná,
objevuje se v
embryonálním vývoji a
při reparačních
procesech
• obsahuje méně
minerálů, ale více
osteoblastů než
sekundární kost
• sekundární (zralá)
kost
• je tvořena paralerně
uspořádanými
kolagenními vlákny
zalitými do amorfní
matrix obklopujcící
centrální kanál osteon
Morfologie kosti
• epifýza a diafýza dlouhých kostí
• v epifýzodiafyzálnií linii se nachází hyalinní růstová
chrupavka
• dřeňová dutina – je vyplněna kostní dření, která
má tři komponenty
• červenou kostní dřeň, kde probíhá hematopoéza,
• žlutou kostní dřeň, která slouží jako zásobárna tuků
• šedou kostní dřeň, která se objevuje především u
starších lidí a je to degradovaná, nefunkční žlutá
kostní dřeň
• periost – tvoří vnější povrch kosti (kromě
kloubních ploch), díky periostu je kost „citlivá“,
periost je přichycen ke kosti pomocí
Sharpeyových vláken (kolagenní vlákna),
kterých výrazně přibývá v oblastech úponů a
začátků svalů je dvouvrstvý
• vnější vrstva je tvořena kolagenem
• hlubší vrstva obsahuje osteoblasty a osteoklasty a
zároveň zde probíhají nervy a cévní svazky
• endost – hranice mezi samotnou kostí a vnitřním
prostředí kosti, kryje trámce spongiózní kosti i
kanálky uvnitř kompaktní kosti
Mikroskopická stavba kosti
• kost obsahuje tkáň dvojího
typu:
• kompaktní (kortikální,
substancia compacta) ~80%
• hlavní funkcí je odolávání tahu
a tlaku – struktura dutého válce
• kolagenní vlákna jsou uspořádána
do fibril, které buď paralerně nebo
koncentricky obkružují cévní kanál
– celý systém se nazýva osteon (Haversův systém)
• lakuny s osteocyty se nacházejí mezi lamelami nebo i uvnitř lamel
• osteony jsou od sebe odděleny amorfním materiálem – cementem
(obsahuje hlavně minerály a velmi malý počet kolagenních vláken)
• příčné nebo šikmé spojnice mezi jednotlivými osteony se nazývají
Volkmannovy kanálky
• houbovitou (trabekulární, substancia spongiosa) ~20%
• řidší, porézní kost , hlavní funkcí je přenos tahu a tlaku na
kompaktní kost – je tvořena trámčitou strukturou, velmi odolnou,
často se měnící na základě změny v působení tlaku a tahu
• neobsahuje Haversův systém – živiny difunduji do kosti přímo z
kapilár
• je mnohem metabolicky aktivnější než kompaktní kost
Chemické složení kosti
• 1/3 kosti je tvořena organickými látkami, 2/3
anorganickými
• organické látky - matrix (osteoid)
• kolagen I. typu – 90% všech organických sloučenin kosti,
tvořen trojitou šroubovicí ze tří α-helixů s příčnými můstky,
celý komplex dotvářen extracelulárně
• osteokalcin – je produkován osteoblasty, jeho zvýšená
přítomnost v krvi signalizuje vyšší metabolický obrat kosti
• osteonektin, proteoglykany, sialoproteiny – funkce těchto
proteinů není jasná
• anorganické látky
• 85 % - krystaly fosforečnanu vápenatého ve formě krystalů
hydroxyapatitu
• Ca10(PO4)6(OH2)
• 10 % - uhličitan vápenatý
• 0,3 % - fluorid vápenatý
• 1 % - fosforečnan hořečnatý
• minerály tvoří krystaly tvaru jehly nebo plátů a
jsou lokalizovány mezi kolagenními fibrilami
Buněčné elementy kosti• osteoklasty (OK) – odpovědné za resorpci a odbourání kosti
• mnohojaderné buňky vzniklé proliferací makrofágů (původem tedy mononukleární leukocyty),
• jejich hlavní funkce je odbourávání kostní matrix (obsahují proto kyselé a neutrální hydrolázy v
lysosomech)
• inhibice – kalcitonin, estrogeny (působí jako inhibitor interleukinu 6), androgeny
• aktivace – kalcitriol, interleukin 6
• osteoblasty (OB) – odpovědné za tvorbu kosti
• vznikají z pluripotentních mezenchymálních kmenových buněk
• vytvářejí souvislou vrstvu na povrchu kosti (nikdy je nelze nalézt jednotlivě)
• jejich životnost je 1-10 týdnů
• při růstu kosti některé zarůstají do kosti a transformují se do osteocytů, některé směřují k
apoptóze
• vytvářejí osteoid – málo mineralizovanou kost
• aktivace – receptory pro vitamin D, estrogen, kalcitronin, PTH (při dlouhodobějším účinku),
interleukin 6 (ale výrazně méně než u osteoklastů), TGF β
• osteocyty (OC) - odvozené z OB; komunikují
s OB na povrchu kostí
• buňky přímo uvnitř kosti vytvářející pomocí
filopodiálních výběžků syncycium
• jejich funkce není příliš prozkoumána, ale je
empiricky zjištěno, že po jejich odstranění
kost degraduje a přestává být funkční
• je také možné, že osteocyty fungují jako
mechanoreceptor kosti, který rozdílnou
distribucí látek řídí osteosyntézu
• endotelové epitelové buňky
• klasický krycí epitel
Osteoblasty a osteoklasty
Osteoklast
10
Remodelace kostí
• během života kontinuální remodelace kostí, tj. resorbce i novotvorba
v rovnováze
• cyklus trvá asi 4 měsíce :
• impuls (většinou větší fyzická zátěž, vyplavení parathormonu)
• osteoklastická resorbce kosti
• formování nové kosti osteoblasty
• rovnováhu udržují vlivy:
• mechanické zatěžování končetiny
• hladina fosfátů a kalcia v krvi
• hormony a lokální faktory
• význam remodelace kosti
• adaptace tvaru a organizační
struktury kosti na změny biomechanických
sil
• udržování homeostázy vápníku a
fosfátů
• udržování strukturní integrity kosti
(opravy mikrotraumat)
• řízení remodelace kosti
• systémová regulace
• PTH, vitamin D, kalcitonin, glukokortikoidy, STH, T3, T4, estrogeny, testosteron, inzulin
• lokální regulace
• cytokiny, prostaglandiny (E2), faktory z osteoblastů, růstové faktory
Homeostáza vápníku
• lidské tělo obsahuje asi 25 molů vápníku (to je asi 1000g)
• 99% kalcia je uloženo v kostech a zubech
• asi 1% je v buňkách
• velmi málo kalcia – asi 1g je v extracelulární tekutině (koncentrace sérového kalcia je 2,2 –
2,7 mmol/l)
• 60% vápníku difuzibilní (z toho 47% volně jako ionty a 13% je vázáno v komplexech s citráty, fosfáty a
uhličitany)
• 40% sérového vápníku je vázáno na proteiny (zejm. albumin)
• děje závislé na kalciu:
• funkce buň. membrány
• kontrakční, sekreční a mineralizační mechanismy
• mitotické pochody
• převod nervového vzruchu
• aktivace a inhibice enzymových systémů
• koncentrační mechanismy v ledvině
• hemokoagulační děje
• imunitní děje
• stárnutí a smrt buňky
• kalciová homeostáza v těle je řízena
hormonálním systémem, který udržuje
stálou hladinu kalcia v krvi vstřebáváním
Ca2+ ze střeva, řízením jeho vylučování
z ledvin, potem, stolicí a řízením jeho ukládání
či vstřebávání v kostech:
• vitamín D3 (D)
• kalcitonin (CT)
• parathormon (PTH)
Vitamin D
• vzniká z 7-dihydrocholesterolu po ozáření UV světlem
(230 – 390 nm) v kůži
• k biologické aktivitě je nutná dvojitá hydroxylace
• první probíhá v játrech – vznik 25(OH)D3 (25hydroxycholekalciferol;
kalcidiol)
• kalcidiol má podobné účinky jako kalcitriol, ale s řádově menší účinností
• druhá v mitochondriích buněk ledvin – vznik 1,25(OH)2D3
(1,25-dihydroxycholekaciferol; kalcitriol)
• v klinické praxi se podává u pacientů s poruchou metabolismu Ca a P v
kombinaci s renální insuficienci přímo vit D3 (kalcitriol) a ne prostý
vitamin D
• tvorba vitaminu D a jeho
metabolitů klesá se vzrůstajícím
věkem
• ve střevě (horní polovina) kalcitriol
zvyšuje aktivní transport Ca2+ do krve
• v epiteliální buňce spouští vznik
proteinů vázajících kalcium (calcium
binding proteins)
Parathormon
• ústřední hormon metabolismu Ca
• vzniká v příštítných tělískách
štítné žlázy nezávisle na hypofýze
• primárně mobilizuje kalcium z
kosti
• zvýší propustnost osteoblastické
membrány pro vstup kalcia do
buněk z prostoru tekutiny omývající
krystalky hydroxyapatitu
• zvýší se tak intracelulární hladina
Ca2+, což zapne kalciovou pumpu,
která vypuzuje Ca2+ do
extracelulárního prostoru
• sníží rovněž aktivitu osteoblastů
• při dlouhodobějším působení naopak
PTH aktivitu osteoblastů zvyšuje
• druhotně zvyšuje PTH resorpční
aktivitu osteoklastů
• v ledvinách
• aktivuje přeměnu kalcidiolu v
kacitriol (účinek na 1α hydroxylázu)
• stimuluje zpětnou resorbci kalcia a
inhibuje reabsorpci fosfátů
Kalcitonin a další kalciotropní
hormony
• kalcitonin
• vzniká ve specialisovaných „C–buňkách“
štítné žlázy
• hlavním místem účinku kalcitoninu je
kost, ve které snižuje proliferaci
osteoklastů, snižuje jejich životnost a
dokonce i účinnost
• další kalciotropní hormony
• estrogeny a androgeny – zvyšují,
kompeticí s PTH, osteogenezi v pubertě,
inhibují osteoklasty
• tyreoidální hormony – zvyšují
osteoresorbci
• glukokortikoidy – snižují resorbci kalcia
střevem, zvyšují jeho vylučování
ledvinami, tlumí osteosyntézu
• inzulin – snižuje kostní obrat a inhibuje
osteoklasty, při jeho nedostatku
nastává porucha resorbce kalcia
střevem.
• růstový hormon – stimuluje osteoblasty
a zvyšuje kostní metabolismus
Formování, přeměna a ztráta
kostní hmoty
• růst kostry dokud tato nedosáhne dospělé výšky
• nejdříve dochází k formování nové kosti; pak následuje
resorpce staré tkáně
• dívky – ukončeno mezi 16. a 18. rokem
• chlapci – ukončeno mezi 18. a 20. rokem
• když skončí růst – nastává konsolidace kosti
• dochází k ní jako k reakci na:
• napětí na kostře
• změny v životním stylu a v příjmu potravy
• udržování dané koncentraci vápníku v mimobuněčné tekutině
• opravy mikrofraktur
• ztráta kostní hmoty
• u obou pohlaví okolo 40 let věku
• ale velmi vzrůstá u žen po padesátce nebo v menopauze
• 2-3%/rok v 5-10 letech po menopauze; pak klesne na 0,5% až 1%
• v 70-ti letech se ztráta vyrovnává
Hmotnost a hustota kosti
• k určení kostní denzity se používá tzv. BMD index (bone
mineral density [mg/cm2]) = hustota minerálů v kosti
• kostní denzitometometrie – měří kostní hmotu pomocí duálních
rentgenových absorptiometrů (DXA)
• popisuje kost po období vývoje, vyšší u mužů než u žen
• od dosažení maxima dochází k postupnému fyziologickému
snižování BMD
• BMD je závislý na fyzické aktivitě a dostatečném přísunu Ca2+ v
mládí
• maximální kostní hmota (peak bone mineral density, PBM)
• dosažena ve věku 27-30 let nebo krátce poté
• když člověk dosáhne plného
vzrůstu, kostní hmota se
začíná doplňovat – konsolidace
• konsolidaci ovlivňují:
• genetika
• příjem vápníku
• posilování svalstva
• užívání orální antikoncepce
• hmotnost těla
Výživa a kosti
• odpovídající příjem vápníku (AI) pro věk:
• 1-3: 500mg
• 4-8: 800mg
• 9-18: 1300mg
• 19-50: 1000mg
• 51-70+: 1200mg
• vápník z potravy – ženy po 11. roce věku obvykle nedosahují
doporučené výše příjmu
• vápník z potravinových doplňků
• vstřebatelnost vápníku obsaženého v anionu citrátu je lepší než u jiných forem (↓
sekrece PTH)
• další důležité živiny:
• fosfor – jeho nadbytek ↓ vápník v krvi → ↑ PTH → úbytek kosti
• vitamín D
• hořčík
• vláknina – nadměrný příjem → ↓absorpci vápníku ve střevě
• bílkoviny – nadměrné množství → ↑ vylučování vápníku
• rostlinné vs. živočišné bílkoviny? živočišná bílkovina – kyselejší → ↑ vylučování vápníku
• sodík – nadbytek → ↑ vylučování vápníku
• kofein – nadměrný příjem → ↓ BMD
• alkohol – hlavní činitel úbytku kostní hmoty?
ONEMOCNĚNÍ SKELETU –
KOSTÍ A KLOUBŮ
Fraktura kosti
• příčina:
• traumatická zlomenina („fyziologické“) = porušení celistvosti kosti důsledkem
působení vnějších mechanických sil
• patologická zlomenina = kost předem narušená, násilí malé
• (osteoporóza, osteomyelitidy, metastáza...)
• jako jedna z mála tkání v lidském těle, dokáže se kost po narušení své
celistvosti, dostat do funkčně i anatomicky stejného stavu jako před
úrazem
• avšak u zlomenin u dětí je riziko poničení růstové chrupavky, což může mít za
následek zpomalení nebo dokonce úplné zastavení růstu kosti
• reparační proces se skládá ze tří fází
• reaktivní (těsně po úrazu)
• začnou se shromažďovat krevní buňky v okolí zranění a v okolních tkáních.
• sražení krve, které zabrání dalšímu krvácení - vytvoří se krevní sraženina
• následuje replikace fibroblastů, které začnou vytvářet granulózní tkáň
• reparační (tvorba nové kosti)
• v několika dnech po zranění se začnou fibroblasty, stejně jako osteoblasty v okolí rány
měnit na chondroblasty a začínají vytvářet hyalinní chrupavku, ta společně s případnými
zbytky kostní tkáně vytvoří „callus“ (svalek)
• hyalinní callus začne endochondrálně osifikovat a začíná se vytvářet primární kost
• remodelační (kost se dostává do stejného tvaru jako před úrazem)
• primární kost začne výrazně osifikovat a přetváří se na spongiózní kost, ta může
postupně přechází v kost kompaktní
• callus se vytratí a kost má opět svou plně funkční podobu
• nedostatečné znehybnění během hojenií => pakloub
Stádia hojení zlomeniny
Metabolická onemocnění kostí
• = poruchy remodelace
kosti
• jsou charakterizována
abnormální strukturou
všech kostí
• jsou způsobena
biochemickými reakcemi,
ovlivněnými geneticky,
dietou nebo hormony
• klasifikace
• osteoporóza
• osteomalácie
• nebo křivice za růstu
• osteitis fibrosa cystica
• Pagetova choroba
• osteodystrofie při
chronickém renálním
selhání
• osteopetróza
Osteopenie a osteoporóza
• osteoporóza:
• řídnutí kostní tkáně - atrofie kosti
• progresivní systémové onemocnění,
při kterém dochází k úbytku kostní
hmoty (snížení kostní denzity) a k
poruchám mikroarchitektury kosti
• převažuje resorbce kosti (organické
matrix)
• to vede ke zvýšené křehkosti
(fragilitě) kostí a jejich vyšší
náchylnosti ke zlomeninám
• diagnosticky nízká hustota kosti
• T-hodnota: jednotkou je standardní
odchylka
• T-hodnota -1 znamená, že BMD je 1
standardní odchylku pod průměrem
• normální BMD: T je (+1; -1)
• osteopenie: (-2,5; -1)
• osteoporóza: < -2,5
• osteopenie:
• hustota kostí je pod normálem, ale ne
tak nízko jako u osteoporózy
• křehkostní zlomenina:
• zlomenina způsobená silou nižší než
by odpovídala pádu z výšky velikosti
stojící postavy (známá též jako
netraumatická fraktura)
Etiologie a klasifikace osteoporózy
• primární
• postemenopauzální osteoporóza
• faktorem vzniku je úbytek estrogenu, v důsledku čehož dochází k vyšší
resorbci kosti a zvýšení hladiny Ca2+ v krvi
• to má za následek snížení tvorby PTH, a vede dále ke snížení hladiny
kalcitriolu
• úbytek kalcitriolu sníží resorbci Ca2+ ve střevě
• postihuje především spongiózní kost
• klinické projevy osteoporózy jsou tedy především zlomeniny zápěstních
kůstek, krčku femuru, kompresní zlomeniny bederních obratlů
• involuční (senilní) osteoporóza
• základním patogenním faktorem tohoto typu osteoporózy je snížená hladina
kalcitriolu v krvi
• to vede k tvorbě PTH, který udržuje kalcémii především zpětnou resorbcí
Ca2+ z kosti
• objevuje se po 70. roce života a postihuje kostní tkáň obecně
• sekundární – způsobená jiným zdravotním stavem nebo
užíváním léků:
• dlouhodobé užívání kortikosteroidů, antiepileptik, imunosupresiv,
chemoterapie, nehybnost (para - nebo kvadruplegie), chronická
nemoc ledvin, chronická nemoc jater, syndrom malabsorpce
(Crohn, celiakie), diabetes 1. typu, poruchy pojivové tkáně (Marfan,
Elers-Danlos, osteogenesis), …
Rizikové faktory primární osteoporózy
• etnikum
• pohlaví (ženy)
• nízká výchozí denzita kosti
• nízká tělesná aktivita
• vysoká hmotnost
• přívod kalcia a hořčíku
dietou
• přívod vitaminu D
• snížení hladiny estrogenů
(testosteronu)
• rodinná anamnéze
• důsledky
• bolesti kostí
• zlomeniny zápěstí a krčku
femuru, obratlů, bolest v
zádech,
• zkrácení výšky
• změny tvaru páteře
Poruchy mineralizace kostní tkáně
• onemocnění způsobené
neadekvátní nebo
opožděnou mineralizací
osteoidu
• v dopělosti osteomalacie, v
dětství rhachitis (křivice)
• etiologie
• nedostatek vitaminu D v
dětství
• karence, malabsorpce spolu s
nedostatečnou tvorbou v kůži
• vit. D rezistentní rachitis
• mutace VDR
• důsledky
• porucha růstu kostí do délky,
šířky i tloušťky
• šavlovité holeně
• rachitický růženec (úpony
žeber)
• čtvercovitá malformace lebky
• až rachitický trpaslík
Osteomalacie
• nedostatek vitaminu D, deficit
fosfátů, alkalické fosfatázy aj.
(fluoridy, aluminium, fosfát
vázající antacida) u dospělých 
↓ mineralizace kostní tkáně
• příčina:
• častá těhotenství, laktace
• sekundární u ↓ rezorpce a poruch
metabolismu vitamínu D a Ca
(malabsorpce, poruchy jater a
ledvin)
• příznaky
• difuzní bolesti kostí (hlavně v
oblasti kyčlí)
• svalová slabost
• zlomeniny po minimálním
traumatu
• biochemie
• hypokalcémie, hypofosfatémie,
lehce  PTH
Zánět kostí (osteomyelitida)
• původ:
• hematogenní
• přímé šíření z okolí (abscesy, otevřené
fraktury)
• průběh
• zánět kostní dřeně  šíření na povrch
kosti  odtržení periostu (okostice) od
kosti  porucha cévního zásobení
kosti  nekróza kosti = kostní sekvestr
• event. protržení periostu  provalení
hnisu na povrch (píštěle)
• špatný průnik ATB, často přechod do
chronicity  sekundární amyloidóza
• šíření
• zánět sousedního kloubu
• porucha růstové chrupavky (malé děti)
 poruchy růstu
• TBC osteomyelitis
• nejčastěji obratle
Nádory kostí
• primární
• osteosarkom
• maligní nádor z osteocytů (kostních buněk)
• mladí lidé
• typická lokalizace - dlouhé kosti (nejčastěji kolem
kolene)
• chondrosarkom
• maligní nádor z chondrocytů (bb. chrupavky)
• střední a vyšší věk
• obrovskobuněčný „hnědý“ kostní tumor
• časté krvácení (makroskopicky rezavě zabarvený –
hemosiderin)
• z buněk typu osteoklastů (fyziologicky resorbují
kost)
• plazmocytom (Kahlerova nemoc, mnohočetný
myelom)
• hematologická malignita, maligní nádor z
plazmatických buněk
• mnohočetná ložiska v osovém skeletu
• paraproteinémie (produkují imunoglobulin) =>
poruchy ledvin
• starší lidé
• sekundární
• metastázy
• osteolytické = destrukce kosti
• karcinom plic, prsu, ledviny, štítné žlázy, …
• osteoplastické = novotvorba kosti
• karcinom prostaty
Záněty kloubů (artritidy)
• (1) infekční – příčina:
• trauma a následná infekce kloubu
• Staphylococcus aureus
• v souvislosti s osteomyelitidou v okolí
• hematogenní rozsev při systémovém
onemocnění
• kapavka, TBC
• (2) sterilní – příčina:
• degenerativní
• z přetížení a mikrotraumatizace
kloubu
• parainfekční
• virová onemocnění, borelióza,
bakteriální (revmatická horečka)
• metabolická
• krystalické artropatie (dna,
chondroklacinóza)
• jiné (amyloidóza)
• autoimunní
• systémové nemoci pojiva (SLE, RA, …)
• spondylitidy (Bechtěrev, Reiterův
syndrom)
• doprovodné (psoriáza, Crohn, …)
• průběh a komplikace
• bolest
• serózní výpotek
• hojení granulační tkání =>
znehybnění (ankylóza) kloubu
Záněty kloubů - degenerativní
• osteoartróza (osteoartritida)
• degenerace kloubní chrupavky
(snižování až zánik – odhalí se kost)
• mechanickým drážděním vznikají v
okolí reaktivní osteofyty (kostěné
výrůstky)
• kloubní myšky z uvolněné
chrupavky (podobně jako po úrazu)
• příčina:
• fyziologické s věkem, nejvíce
namáhané klouby
• coxarthrosis – kyčel
• gonarthrosis – koleno
• spondylartróza = páteř (malé klouby
páteře, ne ploténky)
• přetěžování kloubů: sport, obezita
• sekundární: nesprávné postavení
kloubů (poúrazové, vrozené vady)
Záněty kloubů - metabolické
• arthritis uratica (dna)
• ukládání solí kyseliny
močové v kloubu a jeho okolí
• (uloženiny kyseliny = dnavé
tofy)
• prudké bolesti postiženého
kloubu (bazální kloub palce
nohy, ale i jiné klouby)
• příčina:
• primární: metabolická porucha
(genetická predispozice +
strava)
• sekundární: cytostatická léčba
(vznik kyseliny močové
zrozpadlých nádorových
buněk), poruchy ledvin...
• podrobněji viz Poruchy
metabolizmu nukleotidů
(puriny)
Záněty kloubů - parainfekční
• febris rheumatica (revmatická
horečka)
• je celkové zánětlivé autoimunitní
onemocnění postihující pojivovou tk.,
různých orgánů hlavně kloubů, srdce,
cév a nervového syst.
• nejzávažnější je postižení srdce - příčina
vzniku chlopenních vad
• klinicky nejnápadnější je postižení kloubů
arthritis rheumatica (kloubní
revmatismus)
• klasická ataka RH se projevuje, jako prudká,
stěhující se polyartritida s příznaky horečnatého
onemocnění
• může postihnout také ledviny, periferní
cévy, mozek
• vzniká po nedoléčené streptokokové
angíně nebo spále (beta - hemolytický
streptokok ze skupiny A)
• u přecitlivělých jedinců vznikají
autoprotilátky proti vlastním tk.
SYSTÉMOVÁ ONEMOCNĚNÍ
POJIVA
Syst. onem. pojiva (kolagenózy)
• chronická onemocnění, postižení řady orgánů a
tkání, variabilní závažnost a rychlost průběhu
• typická místa projevu syst. nemocí pojiva: kůže,
klouby, šlachy, svaly, chlopně, oko, cévy, CNS, vnitřní
orgány
• invalidizace pacienta
• diagnosticky
• únava, slabost, teploty, váhový úbytek, artralgie,
myalgie, kožní změny, …
• známky zánětu:  FW, CRP, autoprotilátky
• terapeuticky nutné antiflogistika, kortikoidy,
imunosupresiva
• etiopatogeneze:
• genetika – porucha autotolerance
• zevní prostředí – infekce, hormonální vlivy, stres, …
Záněty kloubů - autoimunitní
• arthritis rheumatoides (revmatoidní artritida,
primární progresivní polyartritida)
• chronické autoimunitní onemocnění
• rheumatoidní faktor v krvi (IgM protilátka)
• více ženy, střední věk
• fibrinoidní zánět synovie => pannus – granulační
tkáň
• vyzraje v jizevnaté pojivo => ankylóza
• současně více kloubů
• typicky malé klouby (ruční a zápěstní, ale i jiné)
• riziko vzniku sekundární amyloidózy
• séronegativní artritidy
• autoimunitní podklad (vazba na HLA B27)
• v krvi NENÍ revmatoidní faktor
• skupina onemocnění:
• Bechtěrevova choroba
• více muži
• ankylóza páteře
• Reiterův syndrom
• chlamydiová infekce (artritidy, záněty spojivek a uretry)
Důsledky revmatoidní artritidy
Degenerativní postižení kloubů
• diskopatie
• skupina degenerativních změn meziobratlových
plotének
• příčina:
• trauma, prudký pohyb, nadměrná námaha, nadváha
• laterální výhřez => útlak míšního kořene =>
neurochirurgické řešení
Degenerativní postižení kloubů
• poruchy postavení
páteře
• lordóza (zakřivení
dopředu – v
oblasti krční a
bederní)
• kyfóza (zakřivení
dozadu – v oblasti
hrudní)
• skolióza (zakřivení
do strany)
• gibbus (hrb)
ONEMOCNĚNÍ SVALŮ
Onemocnění svalů
• svalová atrofie
• příčiny:
• stáří, kachexie, inaktivita, denervace
(úrazy, onemocnění nervového systému)
• svalové dystrofie (skupina vrozených
dědičných onemocnění)
• úbytek svaloviny – náhrada tukovou tkání => imobilita, u
závažných postižení i dýchacích svalů => smrt
• manifestace v různých životních obdobích
• záněty svalů (myozitidy)
• vzácně pyogenní infekce – hnisavý zánět (úraz, nesterilní i.m.
injekce)
• plynatá sněť (anaerobní infekce) – klostridie (produkuje plyn)
• pohmoždění tkáně + infekce
• celá řada virových onemocnění
• myasthenia gravis
• autoimunitní onemocnění
• postižení nervosvalové ploténky
• zvýšená únavnost, progrese během námahy
• spojení s nádory thymu
Poruchy funkce kosterních svalů (myopatie)
• v důsledku vrozené nebo získané poruchy
metabolismu nebo struktury svalu
• manifestace
• funkční porucha – slabost, myotonie, paralýza
• atrofie svalu – imobilizace, denervace, katabolismus
• myodystrofie – strukturální přestavba sval. tkáně (nahrazení
vazivem a tukem)
• onemocnění
• metabolické myopatie  sval. slabost
• vrozená enzym. porucha metabolismu cukrů (glykogenózy), MK
(sfingolipidózy) a mitochodndriálního metabolizmu
• poruchy cyklu excitace-kontrakce-relaxace
• maligní hypertermie - mutace ryanodinového receptoru (
intracel. Ca – kontrakce – hypertermie)
• mutace kanálů pro ionty (Na, Cl, Ca, K)  myotonie nebo
paralýzy
• poruchy kontraktilního aparátu (aktin, tropomyosin)
• myodystrofie
Myodystrofie
• progresivní degenerace, zánik a
přestavba svalu
• typy
• poruchy dystrofinu
• spojuje sarkolemu s kontraktilním
aparátem (prostřednictvím
syntrofinů) i ECM (lamininem) a tím
poskytuje svalu mechanickou
pevnost a odolnost vůči poškození
• projevy - pseudohypertrofie svalu,
slabost, kontraktury, lordóza a
skolióza páteře, kardiomyopatie,
porucha ventilace,  CK v plazmě
• Duchennova muskulární dystrofie
(AR, X-chrom. - pouze muži)
• úplné chybění dystrofinu v důsledku
mutace v genu
• postihuje také myokard
• Beckerova muskulární dystrofie (AR)
• částečné chybění dystrofinu nebo
jiného proteinu komplexu
• ostatní
Myodystrofie
Poruchy nervosvalové ploténky
• chemické ovlivnění
• curare-typ
• blok aktivace Ach receptorů (reverzibilní)
• botulotoxin-typ
• bluk uvolnění Ach (irreverziblní)
• organofosfáty
• blok Ach-esterázy
• myasthenia gravis
• typický nástup mezi 20. – 30. rokem,
2 častěji ženy
• etiologie
• jako u jiných autoimunit přesně
neznámá, ale 75% případů MG je
spojeno s přítomností thymomu či
hyperplazie thymu
• patogeneze - autoimunitní
• produkce blokujících Ab proti Ach
receptorům
• autoprotilátky rovněž stimulují degradaci
AchR komplementem, což má za
následek progresivní slabost svalů
• symptomy
• sval. slabost (ptóza, diplopie, žvýkání,
řeč, respirace)
• únava
• Lambert-Eatonův syndrom
• blokáda presynaptického uvolňování
Ach
• paraneoplastický (malob. ca plic)
Nervosvalová ploténka