Faktory poškozující zdraví Fyzikální faktory Pro bc. a mgr. obory Doc. MUDr. Jan Šimůnek, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví 1. května 2020 Přehled • Fyzikální • Hluk (a vibrace) • Záření • Další • Chemické • Z hlediska individua • Z hlediska prostředí a jeho vlivů na zdraví • Biologické • Psychosociální Co je to hluk Komentář Fyzikální definice Chvění vzduchu, případně jiného média, které se může přenést na sluchový aparát člověka = zvuk Vznik Chvěním pevných těles + přenosem na další média Oprava na subjektivitu Hluk je zvuk, který je vnímaný negativně; poškozuje zdraví (to druhé nemusí 100% platit) Toto jev podstatě opakování látky ze střdní školy Komentář To, že je hluk zvuk vnímaný negativně, je zdrojem četných kontraverzí, protože lidé mohou vnímat z tohoto pohledu stejný zvuk různě. Příkladem zvuku, poškozujícího zdraví, je především hlasitý poslech hudby, zejména pomocí sluchátek. Měřitelné zvýšení prahu sluchu bylo naměřeno i profesionálním hudebníkům, vc. z orchestrů klasické hudby. Fyzikální charakteristika A Jako vlnění je charakterizován vlnovou délkou nebo frekvencí (při známé rychlosti jsou vzájemně přepočítatelné) a intenzitou, což je při grafickém znázornění výška vlny. Vztah k lidskému organismu Člověk vnímá 16 Hz - 30 kHz (omezenívěkem apodi Lidský hlas\e v rozsah! 2-5 kHz Ale i zvuk mimo uvedené rozmezí může poškodit zdraví Měření intenzity Komentář Primárně se jedná o tlak zvukových vln na předměty Měří se v decibelech, existují i další (ne běžné) jednotky, které zohledňují různou citlivost ucha pro různé vlnové délky Lze měřit aktuální hladinu hluku (hlukoměr) a lze měřit vážený průměr (hlukoměr + hlukový dozimetr), na ten jsou stavěny normy Zmíněné jednotky byly v současné době v praxi nahrazeny měřením pomocí standardních zvukových filtrů. n 9 - » 1 O■ poškození smyslových buněk Účinky Fyziologické • pozadí (bylo prokázáno, že 0 vede ke stresu) • informační, komunikační Škodlivé • Obtěžování, rušení (mírnější intenzity, více závisí na charakteru činnosti), narušování komunikace • Poškození zprostředkované sluchovýmn ústrojím - rů. psychosomatická a neurotická poškozní. • Poškození sluchového ústrojí (akutní - akutrauma, poškození středního ucha + bubínku; chronické -poškození smyslových buněk) • Poškození jiných tkání (u velmi vysokých intenzit) Komentář Poškození sluchu V detektivním románu Dorothy L. Sayersové „Devět hran" byl jeden ze záporných hrdinů „uzvoněn" k smrti, když byl ve zvonici kostela, v němž bylo provedeno (v kontinentální Evropě neprovozované) „zvonové hraní" o délce mnoha hodin. Na hraně poškození, v některých případech může vadit: Vlna o vyšší intenzitě zabrání vnímání následujících o nižší intenzitě (úroveň zlomků sekund) • Může zakrýt výstražné akustické signály • Využití - ztrátově komprimované zvukové formáty typu mp3 Ohlušení - posun zvukového prahu na desítky minut až hodin Akutrauma - překročila se fyzická odolnost ucha, především středního Chronické nevratné poškození sluchu - dlouhodobé působení vysokých intenzit (měsíce až léta, velmi vysoké interindividuální rozdíly): Cílovou tkání je smyslový epitel ve vnitřním uchu Komentář Celkové účinky na nervovou soustavu Limity v normách zohledňují hlavně vyrušování hlukem při práci a chronické poškození sluchu hlukem. Může vyvolal psychický stres (obecně) neurotické projevy zejména poruchy spánku, pocit napětí, poruchy soustředění neurózy pestrá psychická a somatická Symptomatologie Může zhoršit, vyvolat krizi psychózy obecně zhoršuje průběh epilepsie může vyvolat akutní záchvat n 9 - » 1 O zvýšené produkci tepla, tedy přežití i za teploty, kdy by usnutí bylo fatální; zvýšená aktivita = tolerance ještě nižší teploty. Zažil jsem vojenské cvičení za mrazu, kdy v noci vojáky obcházeli v půlhodinových intervalech saniťáci a budili je, aby neusnuli a nezmrzli. Hodnocení únosnosti zátěže Komentář Přímo Měříme teplotu a extrapolujeme křivku. Pokud má tendenci se ustálit uvnitř rozumného rozmezí (výše uvedené limity jsou vitální), je zátěž dlouhodobě únosná, pokud ne, vyčteme z křivky dobu, po niž je zátěž krátkodobě únosná. Nepřímo Přehřívání lze odhadovat prostřednictvím tepové frekvence, která v sobě integruje jednak tepelnou zátěž, jednak fyzickou zátěž spojenou s konkrétní prací. Opět rozlišujeme krátkodobě a dlouhodobě únosnou zátěž z horka (zda se tepová frekvence ustálí pod fyziologickou hranicí, nebo má tendenci pokračovat přes ni). Příkladem krátkodobě únosné tepelné zátěže je kraulování Gluma ve 3. dílu filmu Pán prstenu v lávě :-) Výměna tepla 1 mezi organismem a okolím Organismus se ohřívá horkým vzduchem který přímo ohřívá povrch těla (dtto horké předměty - i ohřátý oděv, horká kapalina) infrazářením z velmi horkých předmětů v okolí mikrovlnami, proudy jen za zvláštních okolností (např. léčebné - lázeňské procedury) horké jídlo a nápoje mohou mírně ovlivnit, limitující je odolnost sliznic GIT, mohou poškodit GIT Výměna tepla 2 mezi organismem a okolím Organismus se ochlazuje chladným vzduchem přímo ochlazujícícm povrch těla sáláním z povrchu těla do chladného okolí Obojí ovlivňuje oděv evaporací odpařováním vody na povrchu těla - nejprve neviditelné, posléze viditelné pocení Ovlivňuje relativní vlhkost vzduchu a proudění vzduchu (tím i oděv) dýcháním a exkrementy nejsme schopni ovlivnit tak, aby to napomohlo termoregulaci, jen počítáme do tepelné bilance studené jídlo a nápoje ochladí, mohou ale mít nepříznivé dopady na GIT Vliv oděvu Řízení termoregulace Pojem: Termický odpor oděvu Představuje odpor proti prostupu tepelné energie skrze oděv, a to oběma směry. Tj. chrání nejen před chladem, ale i před extrémními teplotami (kde ovšem hrozí přehřátí vlastním metabolickým teplem). Za normálních okolností se na t. odporu podílejí jednotlivé vrstvy i jednotlivé mezery mezi nimi. Některé typy oděvů mají více vrstev, další mají vrstvy s vlastnostmi mezivrstvy (dutá vlákna apod.). Proti přehřívání se uplatňuje i odrazová zevní vrstva (AI folie apod.), případně vrstvy blokující IR záření. Centrum Nachází se v hypothalamu. V přední části je čidlo, reagující na teplotu krve, v zadní je nervové centrum se zapojením do vegetativního / hormonálního / nervového řízení odpovědi na přehřátí nebo podchlazení. Umístění čidla V malé vzdálenosti od klenby nosohltanu, proto může být ovlivněno studenými nebo horkými nápoji a pokrmy, které zde místně působí. V některých případech pozitivní, v jiných negativní jev. Důsledek: Teplota v ústech (případně zvukovodu), pokud se vyloučí vliv potravy a nápojů je nejvalidnější vůči teplotě tělesného jádra. n 9 ~ » 1 O roste spotřeba energie, výživový stav se promítá do odolnosti vůči chladu. 3. Centralizace tepla v těle - udržuje se teplota „tělesného jádra", zahrnujícího trup od jater včetně nahoru, vnitřek krku a vnitřek hlavy. V ostatních částech těla teplota klesá Důsledky: Snadno vznikají omrzliny, případně poškození z nízkých teplot ale nad nulou - „zákopová noha" Byl j sem svědkem omrzlín a popálenin přes sebe. Vznikly tak, že se vojáček snažil omrzlé nohy „vyléčit" vložením nohou i v obuvi do ohně. Až ho boty začaly pálit, tak si je sice sundával, ale než to stihl, měl přes omrzliny ještě popáleniny. Naštěstí se obě tyto afekce léčí prakticky stejně. Nachlazení Adaptace na horko Následky celkového podchlazení Dojde k omezení imunity. Vzhledem k nižší teplotě se mohou lavinovitě pomnožit i organismy, vůči kterým má člověk druhovou imunitu, danou tělesnou teplotou. Pojem aklimace Aklimatizace na mikroklima se nazývá aklimace V zásadě podobnými mechanismy jako adaptace na chlad, ale v opačném gardu termoregulace. Adaptace objemem Velká zvířata v tropech (nestačí se v horkém období dne vyhřát na nebezpečnou teplotu). U člověka pozor na to, že dítě poloviční výšky má sice 1/4 plochu, přes kterou do něj vstupuje teplo, ale jen 1/8 objemu, který je vyhříván. Ovlivnění aklimace Komentář Faktory • Věk • Fyziologický stav • Otužování • Zdravotní stav • kardiovaskulární soustava • kožní • ledviny a vývodné cesty • celková chronická onemocnění Pro záření je samostatný text. 1 ► 1 -O^O