Fyzikální poškození ROBERT PROSECKÝ Trauma nárazem Komoce či kontuze srdce může vzniknout při náhlém nárazu (autonehoda, náraz míčem, kontakt s jinou osobou) ◦Narušení svaloviny až ruptura ◦Arytmie – fibrilace komor či AV blokáda Komoce mozková ◦Ztráta vědomí, retrográdní amnésie ◦Nevolnost, zvracení ◦Pozor na epidurální krvácení s lucidním intervalem Kontuze jater nebo sleziny ◦Může mít dvojfázový průběh, po traumatu krvácení do orgánu s ohraničením pouzdrem, poté ruptura pouzdra a riziko vykrvácení do břišní dutiny Ruptura aorty Poškození vertebrálních tepen s možností narůstání trombů až vznik trombotické CMP Masivní poškození kosterní svaloviny může vést k rozpadu tkáně crush syndrom a uvolnění metabolitů svalové tkáně toxických pro ledviny – rhabdomyolýza, může vést k selhání ledvin ◦ Horko Stupeň intenzity Příznaky 1 Otoky z horka 2 Hyperventilace, křeče nohou 3 Vasodilatace vedoucí k poklesu TK a presynkopám až synkopám 4 Zvýšené pocení, při námaze křeče, tělesná teplota ještě v normě 5 Pocení, vasodilatace, vyčerpání z horka, mírně zvýšená teplota 6 Zmatenost, vzestup teploty nad 40 st. C, zhroucení termoregulace, koma Úpal Vzniká působením tepla, dle některých definic až po vzestupu tělesné teploty nad 40.5 °C Rychleji vzniká ve vlhkém prostředí, kde je omezeno ochlazování těla odpařováním potu Projevy: ◦Bolesti hlavy, závratě, nevolnost ◦Křeče ◦Zmatenost ◦Koma Riziko rozvoje: DIC, rhabdomyolýzy, renálního selhání Úžeh je vyvolaný přímým působením slunečních paprsků většinou stačí v terapii podávat tekutiny a chladná místnost Terapie úpalu Chlazení – chladná místnost, studené tekutiny, studená koupel či sprcha, ledování Doplnění tekutin, bývá ztráta iontů jak Na tak K, Často jsou chybně hrazeny tekutiny pouze čistou vodou Při křečích podáváme diazepam Podchlazení Je definováno jako pokles teploty tělesného jádra pod 35 st. C (měření v konečníku) Poklesu teploty brání svalový třes a vasokonstrikce kožních cév Při teplotě 35-33 °C se dostavuje pocit chladu, třes, vasokonstrikce s bledostí pokožky a akrocyanosou Při teplotě 33-31 °C je přítomna ospalost a paralýza pohybu Při poklesu pod 31 ° C ustupuje třes, klesá TK, dechová frekvence a tepová frekvence, nastupuje koma Pod 28 °C je hluboké koma s nevýbavnými reflexy, může budit zdání mrtvého, smrt nastává mezi 18-21 °C Terapie podchlazení Postupně pacienta ohříváme Pokud je nutná resuscitace tak tuto ukončujeme až když je neúspěšná i po dosažení teploty 36 °C Zevně ohříváme teplými přikrývkami Vnitřně ohříváme podáváním ohřátými roztoky i.v., nasogastrickou sondou, ohřátým kyslíkem Teplotu zvyšujeme pozvolna o 0.5-1°C Příliš rychlé ohřívání může vést k vasodilataci periferních cév a vyplavením studenější krve a může vést k fibrilaci komor, která bývá rezistentní k defibrilaci Úraz elektrickým proudem Většina poranění je způsobena působením střídavého proudu Hlavní příčinou úmrtí je fibrilace komor Postižení kardiovaskulárního aparátu – nespecifické odchylky na ekg, síňokomorové blokády, fibrilace komor Nervový systém – ztráta vědomí, retrográdní amnésie, transversální myelitida, periferní neuropathie Kosterní svalstvo kreče, až možnost zlomenin dlouhých kostí, rhabdomyolýza Popáleniny mohou být výrazně větší než se jeví na povrchu Vysokohorský plicní edém Jde o závažné onemocnění spojené s pobytem ve vysoké nadmořské výšce u neaklimatizovaných, i když jinak zdravých osob Jedná se o plicní edém spojený s plicní hypertenzí Jde v principu o nekardiální edém plic. Hlavním vyvolávajícím faktorem je rychlý vzestup do nadmořské výšky nad 3000 m n. m. a námaha Klinické projevy: ◦Dušnost, kašel, nárůstem hmotnosti ◦Nechutenstvím, nevolností ◦V případě mozkového edému rovněž bolestmi hlavy ◦Potíže se obvykle zhoršují v noci Při fyzikálním vyšetření prokazujeme tachykardii, tachypnoi, ortopnoe, vlhké chrupky Utonutí Suché tonutí – v důsledku intenzivního spasmu glottis Vlhké tonutí je provázeno aspirací vody následně vzniká těžká hypoxémie a anoxie mozku s edémem mozku Sladká voda se vstřebá do oběhu a tento se může přetížit Slaná voda vede k přesunu vody do plic a k hemokoncentraci Cesty letadlem V letadle se udržuje tlak v úrovni nadmořské výšky cca 1700-2700m nad mořem (vzduch vtělesných dutinách se rozepne cca o 25% více Cestování letadlem je nevhodné pro osoby s pneumothoraxem či jeho rizikem (bulózní emfyzém) Snížený obsah kyslíku může způsobit potíže u plicních nemocí, srdečního selhávání, anémie, anginy pectoris Málo pohybu a dehydratace ať již z obav návštěv WC za letu či po alkoholu může vést k trombosám. U delších letů a disponovaných jedinců podáváme preventivně LW Heparin Dekompresní nemoc Jde o postižené vzniklé při rychlé změně tlaku z prostředí o vyšším tlaku do prostředí o nižším tlaku Dochází ke vzniku bublin plynu v krvi Typickou situací je potápění Klinicky bývají hlavně bolesti kloubů, parestézie, vertigo, vyrážka, únava a bolesti břicha Terapie: hyperbarická komora a oxygenoterapie V případě otevřeného foramen ovale může dojít k obejití filtračních schopností plicního řečiště a k embolizaci bublin vzduchu do tkání s hlavním rizikem pro vznik CMP