MUDr. Michal Jurajda, Ph.D. 1 Patologická fyziologie jako věda MUDr. Michal Jurajda, Ph.D. Patologická fyziologie jako věda • Pathos = choroba • Physiologia = nauka o životních funkcích • nauka o etiologii a patogeneze nemocí, založená na experimentálních výsledcích a klinickém pozorování. • Etiologie pojednává o příčinách nemocí • Patogeneze se zabývá rozvojem onemocnění 2 Všeobecná patofyziologie • Definice zdraví a nemoci • Vliv genetického základu na vznik nemoci • nemoci monogenní, nemoci polygenní (multifaktoriální) • Zevní příčiny nemocí • Buněčné mechanismy za patologických stavů • Reakce na poškození tkáňové integrity a infekce. • Nespecifická (vrozená) imunita: zánět • Specifická (získaná) imunita, získané imunitní nemoci (imunodefekty, hypersenzitivita a autoimunita) 3 Všeobecná patofyziologie • Růst a proliferace • Indukce proliferace a hojení ran • Maligní transformace • Nádorový růst • Malignita a organismus 4 Speciální patofyziologie • Molekulární patofyziologie • Patofyziologie orgánů • Patofyziologie orgánových systémů 5 Definice zdraví a nemoci • Nejedná se jen o medicínský problém • Jakýkoliv zákon o zdravotní péči musí vycházet z definice zdraví • Označení za nemocného může mít pro jednotlivce velké sociální následky 6 Světová zdravotnická organizace (WHO) • "Zdraví není jen absence nemoci či poruchy, ale je to komplexní stav tělesné, duševní i sociální pohody („well-being“). • Tuto definici chápeme jako jisté naznačení ideálního stavu, ke kterému se více či méně přibližujeme. • Upozorňuje na pozitivní stránku zdraví, tj. na uspokojování základních potřeb člověka, jeho aspirací, vztahů i cílů. • Biologické zdraví je spojeno s pocitem životního uspokojení i celkové pohody, a to nezávisle na metodách jejich zjišťování a měření. • Zvyšování dobré pohody jedince tvoří podstatný vklad pro posilování jeho zdravotního stavu. Analogicky to platí i o činnosti řady společenských skupin a organizací. Uvažuje se o zdravé rodině, přátelských skupinách, škole, profesi, obci, ale i obecné politice. 7 Nemoc • Dvě koncepce zdraví a nemoci: • „neutrální koncepce zdraví“ snaha o objektivní definování zdraví • „hodnotová koncepce zdraví“ spíše subjektivní porovnání tělesného stavu s cíli a zájmy jedince 8 Nemoc • Nemoc se vnímá subjektivně, tj. jako individuální zážitek poruchy „cítění se“ nebo „necítění se dobře“, jako pocit churavosti, utrpení, ohrožení, strachu. starosti a bolesti, nevýkonnosti, selhání. • Objektivně rozpoznává nemoc lékař podle příznaků porušené struktury a funkce, a to i nezávisle na tom, jsou-li subjektivně vnímány i pacientem. 9 Rozpoznání zdraví a nemoci • Symptom (=příznak) - rys svědčící pro onemocnění • Syndrom je soubor příznaků • Nosologická jednotka – povětšinou nemoc definovaná příznaky a etiopatogenezou 10 Stádia rozvoje nemoci • Prodromy • Akutní onemocnění (1-21 dní) • Chronické (víc než 40 dní) • a) navazující na akutní po časově definované době (chronická bronchitida u kuřáka, navazující na akutní) • b) chronické od začátku (Wegenerova granulomatóza) 11 Stádia chronické nemoci • Remise - zlepšení až vyhojení • Exacerbace - nové vzplanutí • Zbytková nemoc • Komplikace 12 Rozpoznání zdraví a nemoci • Kvalitativní a kvantitativní znaky/příznaky • Interindividuální variabilita 13 Rozpoznání zdraví a nemoci • Kvalitativní znaky představují alternativu (rozštěp patra) • Kvantitativní znaky (diskrétní: počet prstů, spojité: krevní tlak, celkový cholesterol) • Jejich charakteristika z biologického hlediska: • Spojitá distribuce v populaci (ideálně podle křivky normálního rozložení) • Multigenní podmíněnost • problém určení normy (hranic patologie) 14 Definice normy • Co je normální? Co lze považovat za normální? • Definice normy • Arbitrární • Statistická 15 Způsob určování referenčního (“normálního”) intervalu 16 17 Definice normy 18 Definice normy • Zdravotně (= adaptačně) významné vlastnosti jsou v populaci pod selekčními tlaky. • Při změně podmínek se populace může dočasně dostat mimo adaptační optimum – typicky u tzv. komplexních nemocí. 19 Definice normy • Pokud není populace příliš daleko od optima v daném znaku, • vzniká U křivka (symetrická okolo nejčastější hodnoty v populaci- např. mortalita v závislosti na hematokritu) • Pokud je populace vzdálenější od optima v daném znaku • vzniká J křivka (posunutá mimo nejčastější hodnotu znaku v populaci (např. morbidita v závislosti na hladinách cholesterolu) 20 Co může znamenat poloha pacienta v okraji (nebo i za okrajem) referenčního intervalu: • Preinstrumentální chybu (např. příprava pacienta, způsob odběru krve) • Instrumentální chybu (přesnost měření nebo systematickou chybu správnost měření • Intraindividuální kolísání měřené veličiny • Příslušnost do 5% zdravých osob, které bývají z normálního intervalu vylučovány • Eufunkční extrém (norma individua je přitom dodržena) • Skutečně patologickou hodnotu daného znaku 21 Definice normy 22 Nemoci dle množství a síly příčin • Nemoci z jedné velké příčiny • Multifaktoriální choroby 23 Alternativní model nemoci • Binární model (ano x ne) • Nemoci z jedné velké příčiny • Relativně ostrá hranice mezi zdravím a nemocí 24 Odstupňovaný (kontinuální) model zdraví a nemoci • Multifaktoriální nemoci • Plynulé kontinuum mezi zdravím a nemocí 25 Alternativní vs. kontinuální model zdraví a nemoci 26  Alternativní model:  "Vše nebo nic„  Vliv “velkého” faktoru heterogennní soubor příčin  Samostatné distribuce kvalitatiních znaků  Zájem kurativní medicíny  Kontinuální model:  Jediná distribuce znaku v populaci  Homogenní soubor příčin  Plynulé přechody mezi zdravím a nemocí  Zájem preventivní medicíny 27 28 Základní otázky patologické fyziologie: • Jak? • Proč????? 29 MUDr. Michal Jurajda, Ph.D.30 Děkuji za pozornost