G:\Děti II\sejmout0038.jpg Fyziologie dětského věku Věková období dítěte • věk název období charakteristika •0 – 28dnů novorozenecké období adaptace •0 – 1 rok kojenecké intenzivní růst •2. – 3. rok batolecí rozvoj řeči, myšlení •4. – 5. rok předškolní zmírnění tempa růstu •6. - 11.rok mladší školní •12. – 15. rok starší školní diferenciace dle pohlaví, zrychlení růstu a vývoje •15. –18.(19.) rok dorostové ukončeno rozkvětem tělesných a duševních sil •19 – 21 let mladý dospělý Novorozenec (0 – 28. den po narození) •Klasifikace: •Dle délky těhotenství: •Nedonošený < 37. týden gestace •Donošený 38. – 41. týden gestace •Přenošený 42. > týden gestace •Dle porodní hmotnosti •Hypotrofický < 2 500 g •Eutrofický 2 600 – 3 900 g •Hypertrofický > 4 000 g •Dle WHO: •Novorozenec s nízkou porodní hmotností •(por.hm < 2 500 g bez ohledu na délku těhotenství) G:\Děti II\sejmout0024.jpg APGAR skóre •vyšetření novorozence dle speciálního bodovacího systému v 1., 5. a 10. minutě po narození •Sledované parametry: srdeční frekvence, pravidelnost dýchání, barva kůže, svalový tonus, reakce na podráždění •Udělují se : nula, jeden nebo dva body •Napomáhá určení dalšího postupu péče o novorozence G:\Děti\sejmout0012.jpg Fetální oběh •Má svá specifika ve srovnání s oběhem po narození: •Placenta •1 umbilikální žíla – vede okysličenou krev •2 umbilikální arterie odvádí odkysličenou krev •Zkraty přes: foramen ovale • ductus arteriosus Botalli • ductus venosus G:\Děti II\sejmout0032.jpg Vývojová pediatrie G:\Děti\sejmout0017.jpg G:\Děti\sejmout0019.jpg Růstová charakteristika období •novorozenec 50 cm 3000 - 4000g •kojenec 75 cm 3 x porodní hmotnost •2.rok o 11 cm o 2-3 kg •3.rok o 9 cm o 2-3 kg •dále o 4-6 cm •puberta o 10-12cm/1rok o 5 kg i více Obvod hlavy - hrudníku •novorozenec 34 cm 32-34 cm •6.měsíc 43 cm •1.rok 46-47 cm 48 cm •5.-6.rok 51 cm 55 cm •11.rok 52-53 cm 63-64cm •14.rok 54 cm 68 cm G:\Děti II\sejmout0027.jpg G:\Děti II\sejmout0028.jpg G:\Děti II\sejmout0035.jpg G:\Děti II\sejmout0030.jpg KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM Počet tepů podle věku •novorozenec 135-140 tepů/min •6 měsíců 130-135 •1 rok 120-125 •2 roky 110-115 •5 let 98-100 •8 let 80-85 •15 let 70-76 Elektrokardiografie •obtížnější hodnocení než v dospělosti •na definitivní tvar má vliv: –poměr svaloviny pravé a levé komory –postup aktivace síňového a komorového myokardu –proces repolarizace – –Hodnocení křivky je nutné provádět komplexně –a individuálně – v součinnosti klinického –a laboratorního nálezu – •obecně: –u novorozence – převaha pravé komory –do 3 měsíců po narození – nárůst levostranných sil –ve 2 letech – pravá i levá komora v rovnováze –od 3 let – převaha levé komory Krevní tlak •bezprostředně po narození je vysoký: –poporodní stres – vyplavení katecholaminů a kortizolu •po 1.dnu se ustálí 70/50 mmHg: –otevření pulmonálního a intestinálního řečiště •další mírný vzestup až k hodnotám pro dospělé • v období puberty: –postupné dozrávání regulačních mechanismů –stimulace z vnějšího prostředí •novorozenec 80/46 mmHg 10,6/6,1 kPa •3 roky 100/67 13,3/8,9 •10-11 let 111/58 14,8/7,7 •13-14 let 118/60 15,7/8,0 •Velikost tonometrické manžety vzhledem • k obvodu paže • •hmotnost věk minimální šířka manžety •1 500 g * 2,5 cm • 5 kg 3 měsíc 4,5 cm •10 kg 15 měsíců 6 cm •30 kg 9 let 7,5 cm •30 a více kg 10 a více let 12 cm G:\Děti II\sejmout0023.jpg •Po narození: üErytrocyty = 5-6 x 1012/l üLeukocyty = 20-22 x 10 9 /l üHemoglobin = 190 g/l •Ve třech měsících života: üErytrocyty = 4 x 10 12/l üLeukocyty = 10.5 x 10 9/l üHemoglobin = 110 g/l KREV - složení G:\Děti II\sejmout0026.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin1.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin2.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin3.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin4.jpg TEPLOTA •In utero je teplota fétu regulována přes placentu, která slouží jako výkonný tepelný výměník •Teplota fétu je vyšší než teplota matky: přibližně kolem 38.5 °C •Po narození je novorozenec situován do prostředí bez amniové tekutiny a tedy pro něho velmi chladného: 20-25 °C •Teplota dítěte rychle klesá: • kožní teplota rychlostí 0,3 °C/min • teplota jádra (vnitřní, měřená např. rektálním teploměrem) pak rychlostí 0,1 °C/min • •Protože u novorozence je povrch těla ve vztahu k tělesné hmotnosti relativně velký, převažují u něho velké tepelné ztráty •Ideální teplota prostředí je nazývána jako neutrální teplota prostředí: jedná se o takovou teplotu zevního prostředí, ve které má novorozenec nejmenší nejen tepelné ztráty, ale i nejmenší spotřebu kyslíku. •1 hodina po narození: 33-34 °C •1 den po narození: 31-33 °C •1 týden po narození: 27-33 °C G:\Děti II\sejmout0034.jpg G:\Děti II\sejmout0039.jpg G:\Děti II\sejmout0040.jpg G:\Děti II\sejmout0041.jpg Imunitní systém •hlavní prenatální imunoglobulin IgG: –prochází placentou –při * je stejná koncentrace jako v těle matky –postupně klesá –ve 3.-10.týdnu dosahuje nejnižších hodnot –pak se opět hladiny zvyšují •IgM tvoří novorozenci ve věku 1-2 týdnů • •IgA se objevuje ve věku 1 měsíce, pak se koncentrace pomalu zvyšuje – –(na IgA je bohaté kolostrum a mateřské mléko) VÝŽIVA •Období výlučně mléčné výživy : * - 6. měsíc •MATEŘSKÉ MLÉKO!!!!!! – – G:\Děti III\sejmout0042.jpg G:\Děti III\sejmout0043.jpg G:\Děti III\sejmout0044.jpg G:\Děti III\sejmout0045.jpg G:\Děti III\sejmout0046.jpg G:\Děti III\sejmout0048.jpg G:\Děti III\sejmout0049.jpg •Období nemléčných přídavků: 5. – 7.měsíc •5. měsíc: zeleninová polévka nebo maso-zeleninový příkrm (vařený vaječný žloutek • 2 x týdně, rostlinný olej 5-10 g) •SUNAR •6. měsíc – ovocno-mléčný přídavek (tvaroh, jogurt s mixovaným ovocem, NESLADIT) •7. měsíc – cereálie s lepkem (kaše, piškoty) • •Období plné kojenecké výživy: 8. – 12. měsíc •výše uvedená strava •+ od 9. měsíce – kusovitá, zrnitá strava •důležitá vláknina (ovocné šťávy, džusy, ovesné vločky…) –zvyšuje obsah vody ve střevním obsahu –zpomaluje dobu pasáže střevem –příznivě působí na mikrobiologii (mikroekologii) obsahu v tlustém střevě trvalé zuby Sinel mléčné a trvalé zuby LidTel mléčné zuby Sinel Mléčné zuby Trvalé zuby G:\Nová složka\sejmout0033.jpg PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ •novorozenecké reflexy: •úchopový •pátrací •labiální – sací – polykací •Mórův •ke konci 1.měsíce a v dalších obdobích • asymetrický tonický šíjový reflex •(šermířská pozice) G:\Děti\sejmout0013.jpg G:\Děti\sejmout0014.jpg G:\Děti II\sejmout0021.jpg G:\Děti II\sejmout0022.jpg TEORIE STÁRNUTÍ C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\81-svetsenioru.jpg TEORIE STÁRNUTÍ •Teorie volných radikálů • •– primární příčinou stárnutí jsou poškození makromolekul a buněčných struktur vlivem volně radikálových reakcí •Neuroendokrinní teorie stárnutí • -vychází z předpokladu, že centrem řídícím stárnutí je epifýza, jejímž hlavním působkem je hormon melatonin • (jeho produkce s věkem výrazně klesá) •Genetická teorie stárnutí •Teorie mutační – v somatických buňkách dochází během života k hromadění mutací. Mutace jsou brány jako prvotní příčina stárnutí. •Teorie programovaného stárnutí vychází z předpokladu, že funkce jednotlivých genů či jejich skupin je časově ohraničena a předem naprogramována •Stárnutí je tak výsledek uplatnění určitého genetického programu (Hayflick 1985) Příznaky stárnutí •Snižování funkčních schopností jednotlivých systémů: •ubývá svalové síly •snižuje se kapacita plic, srdeční výdej a rezerva, funkce ledvin a jater, metabolizmus •snižuje se i počet neuronů v CNS •Příznaky morfologické: •Změna v ukládání tuku •Změna ochlupení kůže •Změna paměti – hlavně krátkodobé •Změna chování „Každý je starý podle toho, jak se sám cítí být starý.“