ZÁSADY DEZINFEKCE A STERILIZACE Kolářová Marie, Odd. epidemiologie infekčních nemocí ÚOPZ mkolar@med.muni.cz BLHL061p jaro 2020 PROCES ŠÍŘENÍ NÁKAZY Protiepidemická opatření ZDROJ NÁKAZY PŘENOS VNÍMAVÝ JEDINEC MYTÍ , (DEZINFEKCE) RUKOU, Praní prádla, větrání, úklid na vlhko, malování Kvalitní pitná voda, tepelná úprava stravy, Likvidace odpadů, ……. Dezinfekce, sterilizace Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, Vyhláška 306/2012 Sb. o hygienických požadavcích 4 DEKONTAMINACE – dezinfekční postupy odstraňující kontaminaci, tj. znečištění prostředí látkami vykazujícími infekciozitu, radioaktivitu apod. Předchází mechanickou očistu. MECHANICKÁ OČISTA - je soubor postupů, které odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganismů. DEZINFEKCE je soubor opatření ke zneškodňování vegetativních forem mikroorganizmů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit přenos infekčních původců nákazy, které přežívají na předmětech, plochách, rukou apod. DVOUSTUPŇOVÁ DEZINFEKCE (určena pro digestivní endoskopické přístroje) - první stupeň je dezinfekce přístroje ihned po použití přípravkem s virucidním účinkem, pak následuje mechanická očista a poté se provádí druhý stupeň dezinfekce. VYŠŠÍ STUPEŇ DEZINFEKCE (pro endoskopy vstupující do sterilních systémů – např. bronchoskopy) - postupy, které zaručují usmrcení baktérií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spór. Nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganizmů (např. vysoce rezistentních spór) a vývojových stádií zdravotně nebezpečných červů a jejich vajíček. STERILIZACE je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganizmů schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné inaktivaci virů a usmrcení zdravotně nebezpečných červů a jejich vajíček. 3/25/2020 5 MECHANICKÁ OČISTA je soubor postupů, které odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganismů. Pokud došlo ke kontaminaci biologickým materiálem, je nutné zařadit před mechanickou očistu proces dezinfekce. Čisticí prostředky, případně čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem se aplikují: * buď ručně nebo * pomocí mycích a čisticích strojů, * tlakových pistolí, * ultrazvukových přístrojů apod. Všechny pomůcky a přístroje se udržují v čistotě. Úklidové pomůcky se po použití dezinfikují a usuší. Čisticí stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce. Na závěr : pokožka se čistí teplou vodou, mýdlem a osušením a ošetří se ochranným krémem. DEZINFEKCE - je soubor opatření ke zneškodňování mikroorganizmů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé fyzické osobě. Způsoby dezinfekce: I. Fyzikální dezinfekce II. Chemická dezinfekce III. Fyzikálně-chemická dezinfekce Způsoby dezinfekce: I. Fyzikální dezinfekce a) Var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut b) Var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut c) Dezinfekce v přístrojích při teplotě vyšší než 90 oC a vyšší po dobu 10 min d) Ultrafialové záření o vlnové délce 253,7 nm - 264 nm e) Filtrace, žíhání, spalování. II. Chemická dezinfekce: Při použití chemických přípravků se postupuje podle návodu výrobce (pracovní koncentrace, doba expozice). Účinky baktericidní, virucidní (x obalené, neobalené viry), fungicidní, tuberkulocidní. Při kontaminaci biologickým materiálem je nutný virucidní účinek = chemické báze nebo kombinace : ❖ Alkoholy (60-80%) – k dezinfekci suchých rukou, sušení nástrojů + rychlá dezinfekce (30 sec); - hořlavina, příp. výbušná směs po odpaření ❖ Přípravky na bázi chlóru – na plochy, předměty i na pokožku lze + dobrá účinnost); - zápach, koroduje kovové materiály použít ❖ Přípravky na bázi jódu – dezinfekce pokožky před vpichem, předoperačně na + dobrá účinnost); - zabarvuje, alergie pokožku ❖ Peroxosloučeniny - na plochy, předměty i na pokožku + dobrá účinnost v nízkých % - nestabilní v nízkých %, složité skladování, koroduje kovy ❖ Aldehydy - pouze na neživé plochy, předměty ne na pokožku !!!! + dobrá účinnost - kancerogenní, mutagenní Dezinfekce ve zdravotnictví: I. Pro kontakt s tkáněmi: a) Dezinfekce rukou b) Dezinfekce pokožky před vpichem c) Dezinfekce operačního pole d) Dezinfekce sliznic e) Dezinfekce spojivek II. Dezinfekce neživých předmětů: - nástrojů, přístrojů, předmětů - endoskopů dvojitá dezinfekce (DD) vyšší stupeň dezinfekce (VSD) - povrchů - omytím, - postřikem - stravovací provozy, houbičky - inkubátory - uchovávací roztoky na podávky Dezinfekce se provádí: ➢ omýváním, ➢ otíráním, ➢ ponořením, ➢ postřikem, ➢ formou pěny, ➢ aerosolem. Důležité je dodržet a) koncentraci b) expoziční dobu = dobu působení dezinfekčního přípravku předepsané v návodu. Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného (odváženého) dezinfekčního prostředku ve vodě. Při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich názvy jsou slovní známky a koncentrace přípravků se považují za 100 %. Připravují se pro každou směnu čerstvé, podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji. Automatické směšovače a dávkovače dezinfekčních prostředků zaručují přesné dávkování účinné látky. Zlepšení účinnosti některých dezinfekčních roztoků lze dosáhnout zvýšením teploty (např. u jodových přípravků na 35 ºC). Aldehydové a chlorové přípravky a peroxosloučeniny se ředí studenou vodou. Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem. Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čisticími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekce. Předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodou. K dezinfekci se volí takové dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfikovaný materiál, nejsou toxické ani dráždivé. K zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku dlouhodobě používanému se střídají dezinfekční přípravky s různými aktivními látkami. Při práci s dezinfekčními prostředky se dodržují zásady ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a používají se osobní ochranné pomůcky. Zaměstnanci jsou poučeni o zásadách první pomoci. Při kontaminaci prostor, ploch nebo předmětů biologickým materiálem (krev, zvratky, stolice apod.) je třeba provést okamžitou dekontaminaci potřísněného místa překrytím mulem nebo papírovou vatou namočenou v dezinfekčním roztoku s virucidním účinkem. Po uplynutí výrobcem stanovené expoziční doby se provede očista buničitou vatou. Následuje dokončení a konečný úklid.  III. Fyzikálně-chemická dezinfekce a) paraformaldehydová komora - slouží k dezinfekci textilu, výrobků z umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45 až 75oC, b) prací, mycí a čisticí stroje - dezinfekce probíhá při teplotě do 60oC s přísadou chemických dezinfekčních přípravků. Kontrola dezinfekce Používají se metody: a) chemické - kvalitativní a kvantitativní ke stanovení aktivních látek a jejich obsahu v dezinfekčních roztocích, b) mikrobiologické - ke zjištění účinnosti dezinfekčních roztoků nebo mikrobiální kontaminace vydezinfikovaných povrchů (stěry, otisky, oplachy aj.).  Flexibilní digestivní endoskopy nebo jejich části k vyšetřování fyziologicky nesterilních oblastí lidského těla, které nelze sterilizovat  - lze ošetřovat metodou dvoustupňové dezinfekce (DD) . 3/25/2020KOLMA, Oš+PA 16 Dvoustupňová dezinfekce (DD): ✓ První stupeň je dezinfekce přístroje ihned po použití přípravkem s virucidním účinkem, -pak následuje mechanická očista a ✓ poté se provádí druhý stupeň dezinfekce. Závěrečný oplach se provádí upravenou vodou. O dezinfekčních přípravcích se vede zápis v deníku s datem přípravy pracovního roztoku, koncentrací a expozici. Vyšší stupeň dezinfekce (VSD). Postup zaručuje usmrcení baktérií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spór, nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganizmů (např. vysoce rezistentních spór). Vyšší stupeň dezinfekce je určen především pro zdravotnické prostředky, které nemohou být dostupnými metodami sterilizovány. Před vyšším stupněm dezinfekce se předměty očistí (strojně nebo ručně) a osuší. Pokud jsou kontaminovány biologickým materiálem, zařadí se před etapu čištění dezinfekce přípravkem s virucidním účinkem. Do roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce se ponoří suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté části. Po vyšším stupni dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou k odstranění reziduí dezinfekčních prostředků. Dezinfekční roztoky se musí ukládat do uzavřených nádob. • Pomůcky podrobené VSD jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách nebo skříních. • Úspěšnost VSD se dokládá deníkem VSD pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže být klasickou cestou sterilizován. • V deníku je uvedeno: • datum přípravy dezinfekčního roztoku • jméno pacienta • název použitého dezinfekčního přípravku • koncentrace • expozice • podpis provádějícího zdravotnického pracovníka STERILIZACE je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganizmů schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné inaktivaci virů a usmrcení zdravotně nebezpečných červů a jejich vajíček. Nedílnou součástí sterilizace jsou: ❑ předsterilizační příprava předmětů, ❑ kontrola sterilizačního procesu a sterilizovaného materiálu, ❑ monitorování a záznam nastavených parametrů ukazovacími a registračními přístroji zabudovanými ve sterilizátoru a ❑ kontrola účinnosti sterilizace nebiologickými a biologickými indikátory. ❑ každý sterilizační cyklus se dokumentuje. PŘEDSTERILIZAČNÍ PŘÍPRAVA: Všechny použité nástroje a pomůcky se považují za kontaminované. A) Jsou-li určeny k opakovanému použití, dekontaminují se (dezinfikují) ihned po použití v myčkách nebo ručně: V myčkách probíhá očista v kyselém, alkalickém nebo enzymatickém prostředku. Dezinfekce je provedena: * termicky při teplotě 90 OC a vyšší po dobu 10 min nebo * termochemicky s použitím předepsaného dezinfekčního prostředku při teplotě 60OC po dobu 2O min. Průběžná kontrola účinnosti mycího a dezinfekčního procesu v myčkách se provádí pravidelně pomocí fyzikálních nebo chemických nebo bioindikátorů, dle návodu výrobce, minimálně 1 x týdně. Ruční mytí nástrojů a pomůcek probíhá až po jejich dezinfekci v prostředku s virucidní účinností. Přípravky a postupy pro předsterilizační přípravu se volí tak, aby nepoškozovaly ošetřovaný materiál. B) Oplach vodou odstraní případná rezidua použitých látek. Čištění ultrazvukem frekvence 35 kHz se používá k doplnění očisty po předchozím ručním nebo strojovém mytí a dezinfekci.  C) Po předsterilizační přípravě se nástroje nebo pomůcky před zabalením důkladně osuší, pak prohlédnou a poškozené vyřadí.  Řádné vysušení je důležitým předpokladem požadovaného účinku každého sterilizačního způsobu.  D) Poslední fází je vložení předmětů do vhodných sterilizačních obalů - jednorázových nebo pevných pro opakované použití. Slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před mikrobiální kontaminací až do okamžiku použití u pacienta.  ZPŮSOBY STERILIZACE  A/ Fyzikální sterilizace  A.1. Sterilizace vlhkým teplem (sytou vodní párou )v parních přístrojích  A.2. Sterilizace proudícím horkým vzduchem  A.3. Sterilizace plazmou  A.4. Sterilizace radiační  B/ Chemická sterilizace  B.1. Sterilizace formaldehydem  B.2. Sterilizace ethylenoxidem A.1 Sterilizace vlhkým teplem (sytou vodní párou )v parních přístrojích je vhodná především pro předměty z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů a dalších materiálů odolných k těmto parametrům sterilizace: Teplota syté vodní páry Tlak Přetlak Sterilizační expozice o C kPa bar kPa bar min Poznámka 121 205 2,05 105 1,05 20 134 304 3,04 204 2,04 4 Pro nebalené kovové nástroje k okamžitému použití. Sterilizace v přístrojích, kde se provádí vakuový a Bowle-Dick test a ve fázi odvzdušňování dosahují alespoň 13 kPa . 134 304 3,04 204 2,04 7 Sterilizace se provádí v přístrojích, kde se provádí vakuový a Bowle-Dick test a ve fázi odvzdušňování dosahují alespoň 13 kPa . 134 304 3,04 204 2,04 10 134 304 3,04 204 2,04 60 Pro inaktivaci prionů ve spojení s alkalickým mytím Nástroje, které byly v kontaktu s tkáněmi pacientů s prokázaným onemocněním CJD musí být zničeny, nesmí se nesterilizovat. 3/25/2020KOLMA, Oš+PA 25 A.2. Sterilizace proudícím horkým vzduchem - je určena pro předměty z kovu, skla, porcelánu, keramiky a kameniny. Horkovzdušná sterilizace se provádí v přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu při parametrech: ➢ 160 o C po dobu 60 minut ➢ 170 o C po dobu 30 minut ➢ 180 o C po dobu 20 minut. Horkovzdušný sterilizátor se po skončení sterilizačního cyklu otevírá až po zchladnutí alespoň na 80o C. Přístroj má vestavěný teploměr spřažený s časovým ovladačem, který odměřuje sterilizační expozici až po dosažení nastavené teploty. 3/25/2020KOLMA, Oš+PA 26 A.3. Sterilizace plazmou - využívá plazmy vznikající ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli, které ve vysokém vakuu působí na páry peroxidu vodíku nebo jiné chemické látky. Sterilizační parametry a podmínky sterilizace, jakož i druhy materiálu, který se tímto způsobem sterilizuje, jsou dány typem přístroje. Sterilizace plazmou se nepoužívá ke sterilizaci porézního materiálu a materiálu vyrobeného na bázi celulózy. A.4. Sterilizace radiační - účinek vyvolává gama záření v dávce 25 kGy. Používá se při průmyslové výrobě sterilního jednorázového materiálu, případně ke sterilizaci exspirovaného zdravotnického materiálu. Postupuje se podle ČSN EN 552. 3/25/2020KOLMA, Oš+PA 27 Způsoby sterilizace B. Chemická sterilizace - je určena pro materiál, který nelze sterilizovat fyzikálními způsoby. Sterilizačním médiem jsou plyny předepsaného složení a koncentrace. B.1. Sterilizace formaldehydem - je založena na působení plynné směsi formaldehydu s vodní párou při teplotě 60 až 80 oC v podtlaku při parametrech stanovených výrobcem (ČSN EN 14 180). B.2. Sterilizace ethylenoxidem - je založena na působení ethylenoxidu v podtlaku nebo přetlaku při teplotě 37 až 55 oC při parametrech stanovených výrobcem. Postupuje se podle ČSN EN 550.  OBALY Obaly slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před sekundární kontaminací až do jejich použití (ČSN EN 868). I. Jednorázové obaly  - papírové,  - polyamidové a  - kombinované papír - fólie a jiné vždy opatřené procesovým testem se zatavují svárem širokým alespoň 8 mm nebo 2 x 3 mm, není-li vzdálenost svárů od sebe větší než 5 mm nebo lepením originálního spoje na obalu. Materiál do přířezů se balí standardním způsobem a přelepuje se páskou s procesovým testem. II. Pevné, opakovaně používané sterilizační obaly jsou kazety a kontejnery. Na každý pevný sterilizační obal je nutno umístit procesový test. Obal s vysterilizovaným materiálem se označuje: ▪ datem sterilizace, ▪ datem exspirace vysterilizovaného materiálu a ▪ kódem pracovníka odpovídajícího také za neporušenost obalu a kontrolu procesového testu. TRANSPORT VYSTERILIZOVANÉHO MATERIÁLU:  Obaly s vysterilizovaným materiálem se převáží v uzavřených přepravkách nebo skříních, aby byly chráněny před poškozením a znečištěním. Exspirace sterilního materiálu Obaly pro jednotlivé způsoby sterilizace a jim odpovídající exspirace Druh obalu Způsob sterilizace Exspirace pro materiál PS1) HS2) PLS3) FS4) ES5) Volně uložený Chráněný Kazeta - + - - - 24 hod 48 hod Kontejner + +* +** - - 6 dnů 12 týdnů Papír /přířez @ + - - + + 6 dnů 12 týdnů Papír - folie + - - + + 6 dnů 12 týdnů Polyamid - + - - - 6 dnů 12 týdnů Polypro-pylen - - + - - 6 dnů 12 týdnů Tyvek - - + + + 6 dnů 12 týdnů Netkaná textilie + - - *** *** 6 dnů 12 týdnů Dvojitý obal @@ 12 týdnů 6 měsíců Dvojitý obal a skladovací obal 1 rok 1 rok Kontrola sterilizace zahrnuje: ❖monitorování sterilizačního cyklu, ❖kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů a ❖kontrolu sterility vysterilizovaného materiálu.  Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů Za kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů odpovídá provozovatel. Kontrola se provádí: ❑ Biologickými systémy (ČSN EN 866). ❑ Nebiologickými systémy (ČSN EN 867) (Bowie-Dick test, Chemické testy procesové , Chemické testy sterilizace ❑ Fyzikálními systémy (Vakuový test, Aparatury ukazovací nebo zapisovací k měření teploty)  KONTROLA STERILITY  Kontrola sterility materiálu se provádí schválenými mikrobiologickými metodami za aseptických podmínek.  MANIPULACE SE STERILNÍM ZDRAVOTNICKÝM MATERIÁLEM Postupy při manipulaci se sterilním zdravotnickým materiálem musí v maximální možné míře zajistit nejkratší cestu materiálu z obalu k parenterálnímu užití u pacienta bez rizika kontaminace tohoto materiálu. Naplnění tohoto požadavku je dosahováno: ➢ bezpodávkovým systémem, ➢ jednorázovým použitím vysterilizovaných pinzet a podávek nebo sterilních rukavic, ➢ nelze-li jinak, tak prostřednictvím podávek denně vysterilizovaných a uložených v denně vysterilizovaných toulcích do 2/3 naplněných některým z uchovávacích roztoků pro nástroje.