Světelný vjemSvětelný vjem
SvětloSvětlo
Světlo je elektromagnetické (příčné)
vlnění o vlnových délkách (ve vakuu) λvlnění o vlnových délkách (ve vakuu) λ
od 390nm (fialové světlo) do 790nm
(červené světlo), které způsobuje v
lidském oku vjem zvaný vidění
Elektromagnetické spektrumElektromagnetické spektrum
Elektromagnetická vlna se skládá z
oscilujícího elektrického pole kolmo na
oscilující magnetické pole
Směr šíření elektromagnetické vlny je
kolmý jak na směr kmitání elektrického tak i
magnetického pole
OptikaOptika
•• Vlnová optikaVlnová optika se zabývá jevy potvrzujícíse zabývá jevy potvrzující
vlnovou povahu světla. Rychlost světla vevlnovou povahu světla. Rychlost světla ve
vakuuvakuu c= 3x108ms-1
•• Geometrická optikaGeometrická optika používá modelupoužívá modelu
světelného paprsku.světelného paprsku. 1.1. Zákon přímočaréhoZákon přímočaréhosvětelného paprsku.světelného paprsku. 1.1. Zákon přímočaréhoZákon přímočarého
šíření světlašíření světla 22.. Zákon odrazuZákon odrazu 3.3. Zákon lomuZákon lomu
•• Kvantová optikaKvantová optika vychází z objevu M. Plancka,vychází z objevu M. Plancka,
že energie tělesa se může měnit nespojitě jenže energie tělesa se může měnit nespojitě jen
po určitých hodnotáchpo určitých hodnotách -- kvantech. Fotonykvantech. Fotony ==
kvanta elektromagnetického pole.kvanta elektromagnetického pole.
Světlo má vlnovou i částicovou (kvantovou) povahuSvětlo má vlnovou i částicovou (kvantovou) povahu
Zákony geometrické (paprskové)Zákony geometrické (paprskové)
optikyoptiky
Zákon odrazu
Zákon
lomu
světla
Zákon přímočarého šíření
světla v opticky stejnorodém
prostředí
Optické nedokonalosti veOptické nedokonalosti ve
stavbě okastavbě okastavbě okastavbě oka
•• Anatomická osa okaAnatomická osa oka -- spojnice mezispojnice mezi
předním a zadním pólem očního bulbupředním a zadním pólem očního bulbu
•• Optická osa okaOptická osa oka -- přímka spojující bodpřímka spojující bod
maximálního zakřivení rohovky a obou plochmaximálního zakřivení rohovky a obou ploch
čočky. Leží na ní uzlový bod redukovanéhočočky. Leží na ní uzlový bod redukovaného
oka. Je prakticky shodná s anatomickou osouoka. Je prakticky shodná s anatomickou osou
oka.oka.oka.oka.
•• Osa vidění (linea visus)Osa vidění (linea visus) -- spojnice foveaspojnice fovea
centralis v makule a bodu fixace v prostoru.centralis v makule a bodu fixace v prostoru.
Prochází uzlovým bodem redukovaného oka.Prochází uzlovým bodem redukovaného oka.
Osa vidění je od optické osy odkloněna temporálněOsa vidění je od optické osy odkloněna temporálně
dozadu o 4dozadu o 4--77°°
Optická osa
Anatomická osa
Linea visus
Osa vidění
4-7°
Uzlový bod
AberaceAberace jeje vv opticeoptice označeníoznačení defektníhodefektního
zobrazení,zobrazení, kterékteré jeje způsobenozpůsobeno neschopnostíneschopností
systémusystému čočekčoček vytvořitvytvořit dokonalýdokonalý obrazobraz
ChromatickáChromatická aberaceaberace čočkyčočky neboli barevná
vada je důsledkem toho, že index lomu (a
tím i ohnisková vzdálenost čočky) je funkcí
frekvence světla a tedy i jeho barvy. Poloha
ohniska je tedy pro každou barvu jiná.ohniska je tedy pro každou barvu jiná.
Chromatická aberace čočkyChromatická aberace čočky
Chromatická aberaceChromatická aberace
Barevné objekty stejně vzdálené od oka
jsou zobrazovány různě daleko od sítnice.
Velikost chromatické aberace je u lidskéhoVelikost chromatické aberace je u lidského
oka asi 3Dpt - fyziologicky je korigována
preferenční spektrální citlivostí
fotoreceptorů (560nm žlutozelené světlo) a
dále zpracováním zrakového vjemu
mozkem (centrální korekce chromatické
aberace)
SférickáSférická aberaceaberace čočkyčočky je dána nestejnou
lomivostí paprsků procházejících
okrajovými partiemi čočky (rohovky) a
centrální částí čočky (rohovky), což vede k
neostrému ohnisku na sítnici.
Celková sférická aberace oka činí 0,25-2DptCelková sférická aberace oka činí 0,25-2Dpt
a větší podíl na ní má tvar rohovky
Fyziologicky je sférická aberace rohovky
korigována zúžením zornice, u čočky má
centrum větší index lomu než periferie →→→→
korekce aberace.
Sférická aberace čočkySférická aberace čočky
Sférická aberace čočkySférická aberace čočky
DifrakceDifrakce neboli ohyb světla nastává, když
světlo dopadá na rozhraní s překážkou,
štěrbinovitý otvor (zornice), a za překážkou
se šíří jinak, než odpovídá zákonu
přímočarého šíření světla - světlo proniká z
části za překážku i do oblasti
geometrického stínu ⇒⇒⇒⇒ ohybový obrazec.geometrického stínu ⇒⇒⇒⇒ ohybový obrazec.
DifrakceDifrakce
Difrakce závisí na průměru vstupního
otvoru (velikosti zornice): čím menší
vstupní otvor (mioza), tím větší difrakce a
snížení rozlišovací schopnosti oka (ale tím
menší i periferní aberace a zlepšení vizu!)
⇒⇒⇒⇒ zornice < 2mm výrazný podíl difrakce,
zornice > 5mm výrazný podíl periferníchzornice > 5mm výrazný podíl periferních
aberací rohovky a čočky
∅∅∅∅∅∅∅∅ zornicezornice 22,,44mmmm ⇒⇒⇒⇒ optimální vyvážení
účinku aberací a difrakce na zrakovou
ostrost ⇒⇒⇒⇒ nejlepší retinální obraz
Fyziologický astigmatismusFyziologický astigmatismus
Stav, kdy nemá optický aparát oka ve
všech meridiánech stejnou optickou
mohutnost
Rovnoběžné paprsky přicházející k okuRovnoběžné paprsky přicházející k oku
nemají v různých meridiánech své ohnisko
v téže rovině
Příčina: - vada zakřivení rohovky či čočky
- změna indexu lomu (katarakta)
- decentrace (subluxace čočky, IOL)
Fyziologický astigmatismusFyziologický astigmatismus
Astigmatismus rohovkový Astigmatismus čočkový Astigmatismus celkovýAstigmatismus rohovkový Astigmatismus čočkový Astigmatismus celkový
PravidelnýPravidelný astigmatismusastigmatismus:: meridiány s největší a
nejmenší lomivostí jsou na sebe vzájemně kolmé
AstigmatismusAstigmatismus přímýpřímý (podle(podle pravidla)pravidla):: svislý
meridián je více lomivý než horizontální
AstigmatismusAstigmatismus nepřímýnepřímý (proti(proti pravidlu)pravidlu)::
horizontální meridián je více lomivý než svislý
Další faktory ovlivňující kvalituDalší faktory ovlivňující kvalitu
sítnicového obrazusítnicového obrazu
•• Rozptyl světlaRozptyl světla v oku je vyvolán částicemi vv oku je vyvolán částicemi v
ultrastruktuře optických médií, kdy jsouultrastruktuře optických médií, kdy jsou
paprsky v opticky nehomogenním prostředípaprsky v opticky nehomogenním prostředí
vychýleny ze své původní dráhy náhodnýmvychýleny ze své původní dráhy náhodnýmvychýleny ze své původní dráhy náhodnýmvychýleny ze své původní dráhy náhodným
směrem (katarakta rozmlžení obrazu,směrem (katarakta rozmlžení obrazu,
pokles kontrastní citlivosti, oslnění). Čočkapokles kontrastní citlivosti, oslnění). Čočka
ve věku 20 let rozptyluje asi 20% světla, vve věku 20 let rozptyluje asi 20% světla, v
60 letech je to již více než dvojnásobek.60 letech je to již více než dvojnásobek.
•• Absorpce světlaAbsorpce světla-- jeje selektivní dle vlnovéselektivní dle vlnové
délky a stárnutí čočky (modrá)délky a stárnutí čočky (modrá)
Rozptyl světlaRozptyl světla
Rozptyl světlaRozptyl světla
•• Rohovka rozptyluje asi 10%, čočka mladých rozptyluje asi 20%,Rohovka rozptyluje asi 10%, čočka mladých rozptyluje asi 20%,
modré světlo je rozptylováno 16x intenzivněji než červené.modré světlo je rozptylováno 16x intenzivněji než červené.
•• Obranné mechanismyObranné mechanismy proti rozptylu světla:proti rozptylu světla:
–– žlutý pigment fovei (lutein) absorbuje rozptýlené modré světložlutý pigment fovei (lutein) absorbuje rozptýlené modré světlo
–– orientace fotoreceptorů slouží jako vodítko světlu, které musíorientace fotoreceptorů slouží jako vodítko světlu, které musí
vstupovat pod určitým úhlemvstupovat pod určitým úhlem ⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒ primárně jsou zachycovány zaostřenéprimárně jsou zachycovány zaostřené
paprsky a ne rozptýlenépaprsky a ne rozptýlené
–– hnědý pigment RPE a cévnatky absorbuje světlo, které prostoupí skrzhnědý pigment RPE a cévnatky absorbuje světlo, které prostoupí skrz–– hnědý pigment RPE a cévnatky absorbuje světlo, které prostoupí skrzhnědý pigment RPE a cévnatky absorbuje světlo, které prostoupí skrz
sítnici a zamezí tak zpětnému rozptylusítnici a zamezí tak zpětnému rozptylu
–– víčka a obočívíčka a obočí
Fyziologický kontrastFyziologický kontrast
•• KontrastKontrast charakterizuje zrakový vjem. Závisícharakterizuje zrakový vjem. Závisí
na rozdílu jasu (svítivosti) světlých a tmavýchna rozdílu jasu (svítivosti) světlých a tmavých
částí předmětučástí předmětu
jas předmětujas předmětu -- jas pozadíjas pozadí
Kontrast =Kontrast =
jas předmětu + jas pozadíjas předmětu + jas pozadí
•• Kontrastní senzitivitaKontrastní senzitivita stanovuje prahovoustanovuje prahovou
hodnotu kontrastu pro každou velikost písmahodnotu kontrastu pro každou velikost písma
nebo pro vzor pruhůnebo pro vzor pruhů
Testy kontrastní citlivostiTesty kontrastní citlivosti
PelliPelli -- RobsonRobson
•• Fyziologický kontrastFyziologický kontrast -- „zvýšení kontrastu„zvýšení kontrastu
mozkem“mozkem“
•• Simultánní (současný) kontrastSimultánní (současný) kontrast --
subjektivní zrakový vjem při pozorovánísubjektivní zrakový vjem při pozorování
objektu závisí na pozadí daného předmětu.objektu závisí na pozadí daného předmětu.
Př.: šedý kruh se na bílé ploše jeví tmavší aPř.: šedý kruh se na bílé ploše jeví tmavší a
na tmavé ploše světlejší než by objektivněna tmavé ploše světlejší než by objektivně
odpovídalo jím vysílanému světlu (odpovídalo jím vysílanému světlu (kontrastkontrast
světlosti). Šedý čtvereček je na žluté plošesvětlosti). Šedý čtvereček je na žluté ploše
namodralý (barevný kontrast).namodralý (barevný kontrast).
Simultánní kontrastSimultánní kontrast
Simultánní barevný kontrast
šedý čtvereček se jeví na žluté ploše namodralý
•• Sukcesivní (následný) kontrastSukcesivní (následný) kontrast
zrakový vjem závisí při pozorování objektu nazrakový vjem závisí při pozorování objektu na
tom, jaké světlo dopadalo na sítnici okatom, jaké světlo dopadalo na sítnici oka předpřed
pozorováním předmětu. V místě podrážděnípozorováním předmětu. V místě podrážděnípozorováním předmětu. V místě podrážděnípozorováním předmětu. V místě podráždění
sítnice zůstává přetrvávající změna (stopa).sítnice zůstává přetrvávající změna (stopa).
Zraková ostrostZraková ostrost
•• 1679 Hook:1679 Hook: „Pro zvířecí oko je obtížné rozeznat„Pro zvířecí oko je obtížné rozeznat
úhel menší než 1úhel menší než 1´´ “. Myšlenka, že minimální“. Myšlenka, že minimální
vzdálenost mezi dvěma bodovými zdroji světla byvzdálenost mezi dvěma bodovými zdroji světla by
mohla být měřítkem zrakového výkonu.mohla být měřítkem zrakového výkonu.
•• J.E.Purkyně; T.YoungJ.E.Purkyně; T.Young -- počátkem 19. stol.počátkem 19. stol.
používali písmena o různé velikosti, aby „posoudilipoužívali písmena o různé velikosti, aby „posoudili
rozsah schopnosti rozlišovat objekty, které jsou prorozsah schopnosti rozlišovat objekty, které jsou pro
dokonalé vidění vzdálené příliš blízko nebo přílišdokonalé vidění vzdálené příliš blízko nebo příliš
daleko“daleko“
•• Prof. Herman Snellen, Utrecht 1863Prof. Herman Snellen, Utrecht 1863 -- zavedlzavedl
testovací optotypy na základě srovnání zrakovétestovací optotypy na základě srovnání zrakové
ostrosti pacienta se zrakovou ostrostí svéhoostrosti pacienta se zrakovou ostrostí svého
asistentaasistenta –– Snellenovy optotypySnellenovy optotypy
Zraková ostrost, principyZraková ostrost, principy
konstrukce optotypůkonstrukce optotypů
•• Minimum separabileMinimum separabile –– práh pro rozlišení dvoupráh pro rozlišení dvou
bodů jako dvabodů jako dva
•• Minimum cognibileMinimum cognibile –– práh pro rozlišenípráh pro rozlišení
známého symbolu či znaku (rozlišitelnost tvaru)známého symbolu či znaku (rozlišitelnost tvaru)
•• Minimum legibileMinimum legibile -- práh vnímání propráh vnímání pro
pochopení smyslu pojmu (čitelnost slov, textu)pochopení smyslu pojmu (čitelnost slov, textu)
•• Rozlišovací schopnost okaRozlišovací schopnost oka je nejčastějije nejčastěji
definována jakodefinována jako minimum separabileminimum separabile ==
minimální vzdálenost dvou bodů v prostoru,minimální vzdálenost dvou bodů v prostoru,
které v určité vzdálenosti oko rozezná. Jde okteré v určité vzdálenosti oko rozezná. Jde o
hodnotu úhlu v uzlovém bodu oka, pod kterýmhodnotu úhlu v uzlovém bodu oka, pod kterým
dopadá obraz těchto bodů na sítnici.dopadá obraz těchto bodů na sítnici.
•• VisusVisus = převrácená hodnota tohoto úhlu (v= převrácená hodnota tohoto úhlu (v•• VisusVisus = převrácená hodnota tohoto úhlu (v= převrácená hodnota tohoto úhlu (v
úhlových minutách) V= 1/MÚRúhlových minutách) V= 1/MÚR úhlováúhlová
rozlišovací schopnost okarozlišovací schopnost oka
•• Předpoklad:Předpoklad:-- zdravý jedinec rozpozná detail ozdravý jedinec rozpozná detail o
velikosti 1 úhlová minuta.velikosti 1 úhlová minuta.
-- retinální omezeníretinální omezení
= 6m= 6m
Kritický detail testového znaku je nahlíženKritický detail testového znaku je nahlížen
pod úhlem 1 min.pod úhlem 1 min.
•• VisusVisus je udáván jako poměr vzdálenosti, zeje udáván jako poměr vzdálenosti, ze
které je znak optotypu ještě rozeznán, kukteré je znak optotypu ještě rozeznán, ku
vzdálenosti, ze které by při hodnotě V=1 muselvzdálenosti, ze které by při hodnotě V=1 musel
být ještě rozeznán. V čitateli je uvedenabýt ještě rozeznán. V čitateli je uvedena
zkušební vzdálenost (6m) a ve jmenovatelizkušební vzdálenost (6m) a ve jmenovateli
vzdálenost, ze které by se mělo pozorovatelivzdálenost, ze které by se mělo pozorovatelivzdálenost, ze které by se mělo pozorovatelivzdálenost, ze které by se mělo pozorovateli
jevit kritérium znaku přibližně pod úhlem 1jevit kritérium znaku přibližně pod úhlem 1´´
•• WeberWeber--Fechnerův zákon:Fechnerův zákon: podnět musí růstpodnět musí růst
logaritmicky, aby docházelo k lineárnímu vjemulogaritmicky, aby docházelo k lineárnímu vjemu
= 6m= 6m
Snellenovy optotypySnellenovy optotypy vyšetřovací vzdálenostvyšetřovací vzdálenost
je 6m (akomodační klid). Kritický detail proje 6m (akomodační klid). Kritický detail pro
rozlišení písmene dopadá pod úhlem 1rozlišení písmene dopadá pod úhlem 1´´, celé, celé
písmeno má úhlovou výšku 5písmeno má úhlovou výšku 5´´ -- pro visus 6/6.pro visus 6/6.
= 6m= 6m
5 úhlových5 úhlových
minutminut
5 úhlových minut5 úhlových minut
1 úhlová minuta1 úhlová minuta
Nedostatky Snellenových optotypůNedostatky Snellenových optotypů
•• Počet písmen na řádku není konstantníPočet písmen na řádku není konstantní
(chybové skóre)(chybové skóre)
•• Není pravidelná progrese změny velikostiNení pravidelná progrese změny velikosti
písmen mezi řádky optotypů (nenípísmen mezi řádky optotypů (není
zohledněn Weberzohledněn Weber –– Fechnerův zákon)Fechnerův zákon)zohledněn Weberzohledněn Weber –– Fechnerův zákon)Fechnerův zákon)
•• Identifikace různých písmen stejné velikostiIdentifikace různých písmen stejné velikosti
je různě obtížná (různé minimum cognibile)je různě obtížná (různé minimum cognibile)
•• Vysokokontrastní písmena nereprezentujíVysokokontrastní písmena nereprezentují
kontrastní situaci běžného životakontrastní situaci běžného života ––
nevypovídají o každodenní použitelnostinevypovídají o každodenní použitelnosti
vizuvizu
ETDRS tabuleETDRS tabule
Optotypy s uplatněním logaritmickéOptotypy s uplatněním logaritmické
řady (tabule log MÚR)řady (tabule log MÚR)
•• Odstupňování velikosti znaků mezi řádky jeOdstupňování velikosti znaků mezi řádky je
identické (ekvidistální). Velikost znaků seidentické (ekvidistální). Velikost znaků se
liší řádek od řádku o faktor 0,1log jednotekliší řádek od řádku o faktor 0,1log jednotek
(je v souladu s Weber(je v souladu s Weber –– FechnerovýmFechnerovým(je v souladu s Weber(je v souladu s Weber –– FechnerovýmFechnerovým
zákonem)zákonem)
•• Stejná čitelnost písmen či LandoltovýchStejná čitelnost písmen či Landoltových
prstencůprstenců
•• stejný počet písmen na řádku = stejnéstejný počet písmen na řádku = stejné
chybové skóre všech řádkůchybové skóre všech řádků
Vidění do blízkaVidění do blízka
•• Hodnotíme schopnost číst (Hodnotíme schopnost číst (minimumminimum
legibilelegibile) a vykonávat práci s jemnými detaily) a vykonávat práci s jemnými detaily
•• Jägrovy tabulkyJägrovy tabulky se souvislým tištěnýmse souvislým tištěným
textem. Odstavce jsou vytištěny v různétextem. Odstavce jsou vytištěny v různé
velikosti písma a jsou označeny pořadovýmivelikosti písma a jsou označeny pořadovýmivelikosti písma a jsou označeny pořadovýmivelikosti písma a jsou označeny pořadovými
čísly.čísly.
•• Existují optotypy pro visus do blízkaExistují optotypy pro visus do blízka
obdobné ETDRS tabulím či tabulím sobdobné ETDRS tabulím či tabulím s
Landoltovými kruhy do dálky (Priegel testLandoltovými kruhy do dálky (Priegel test
zrakové kapacity pro jemné detaily)zrakové kapacity pro jemné detaily)
AkomodaceAkomodace
•• AkomodaceAkomodace –– schopnost oka vidět ostřeschopnost oka vidět ostře
předměty na různou vzdálenost.předměty na různou vzdálenost.
•• Stah cirkulárních vláken ciliárního svaluStah cirkulárních vláken ciliárního svalu
(Mullerův sval; parasympaticus)(Mullerův sval; parasympaticus) ⇒⇒ uvolněníuvolnění(Mullerův sval; parasympaticus)(Mullerův sval; parasympaticus) ⇒⇒ uvolněníuvolnění
závěsného aparátu čočkyzávěsného aparátu čočky ⇒⇒ díky elasticitě adíky elasticitě a
plasticitě čočky dochází k jejímu vyklenutí aplasticitě čočky dochází k jejímu vyklenutí a
snad i posunu více lomivých čočkových lamelsnad i posunu více lomivých čočkových lamel
do optické osydo optické osy (nitročočkový = vnitřní(nitročočkový = vnitřní
akomodační mechanismus)akomodační mechanismus). Na vyklenutí. Na vyklenutí
čočky se podílí i tlak sklivce na ekvátor čočkyčočky se podílí i tlak sklivce na ekvátor čočky
Cirkulární vlákna
ciliárního svalu
(Mullerův sval)
Meridionální (radiální)
vlákna ciliárního svalu
(Bruckeův sval)
AkomodaceAkomodace
•• Akomodace pro vidění do dálkyAkomodace pro vidění do dálky –– je aktivníje aktivní
pochodpochod -- stah meridionálních (radiálních)stah meridionálních (radiálních)
vláken ciliárního svalu (Bruckeův sval;vláken ciliárního svalu (Bruckeův sval;
sympaticus)sympaticus) ⇒⇒ zvýšení napětí zonulárníchzvýšení napětí zonulárních
vlákenvláken
•• Fyzikální akomodaceFyzikální akomodace -- je zajištěna elasticitouje zajištěna elasticitou•• Fyzikální akomodaceFyzikální akomodace -- je zajištěna elasticitouje zajištěna elasticitou
čočky (fyzikální deformací čočky)čočky (fyzikální deformací čočky) -- měří se vměří se v
Dpt. Po 65 roce věku již čočka svůj tvar přiDpt. Po 65 roce věku již čočka svůj tvar při
relaxaci zonul neměnírelaxaci zonul nemění
•• Fyziologická akomodaceFyziologická akomodace -- je zajištěnaje zajištěna
činností ciliárního svalučinností ciliárního svalu -- měří se vměří se v
myodioptriích (kontrakce svalu potřebná kemyodioptriích (kontrakce svalu potřebná ke
zvýšení refrakce čočky o Dpt)zvýšení refrakce čočky o Dpt)
•• Daleký bod (punctum remotum)Daleký bod (punctum remotum) -- jeje
nejvzdálenější bod, který ještě jasně vidíme vnejvzdálenější bod, který ještě jasně vidíme v
relaxovaném stavu (u emetropa v nekonečnu)relaxovaném stavu (u emetropa v nekonečnu)
•• Blízký bod (punctum proximum)Blízký bod (punctum proximum) -- je nejbližšíje nejbližší
bod, který vidíme ostře při maximálníbod, který vidíme ostře při maximální
akomodaci (Princeovo pravítko; akomodometrakomodaci (Princeovo pravítko; akomodometrakomodaci (Princeovo pravítko; akomodometrakomodaci (Princeovo pravítko; akomodometr
dle Monjého; bod rozmlžení textu)dle Monjého; bod rozmlžení textu)
•• Akomodační oblast (interval)Akomodační oblast (interval) -- je vzdálenostje vzdálenost
mezi dalekým a blízkým bodem a je míroumezi dalekým a blízkým bodem a je mírou
využitelnosti akomodace. Jedná se o rozmezí,využitelnosti akomodace. Jedná se o rozmezí,
ve kterém vidí oko jednotlivé body ostře.ve kterém vidí oko jednotlivé body ostře.
•• Statická refrakceStatická refrakce = lomivost oka bez= lomivost oka bez
akomodaceakomodace
•• Dynamická refrakceDynamická refrakce = lomivost oka změněná= lomivost oka změněná
maximální akomodacímaximální akomodací
•• Akomodační šířeAkomodační šíře -- je mírou akomodačníje mírou akomodační
schopnosti oka a vyjadřuje největší možnýschopnosti oka a vyjadřuje největší možný
přírůstek optické mohutnosti oka podmíněnýpřírůstek optické mohutnosti oka podmíněnýpřírůstek optické mohutnosti oka podmíněnýpřírůstek optické mohutnosti oka podmíněný
akomodací (v dioptriích). Je to rozdíl maximálníakomodací (v dioptriích). Je to rozdíl maximální
dynamické refrakce a refrakce statické. Rovnádynamické refrakce a refrakce statické. Rovná
se rozdílu převrácených hodnot blízkého ase rozdílu převrácených hodnot blízkého a
dalekého bodu (v metrech). Jedalekého bodu (v metrech). Je--li daleký bod (r)li daleký bod (r)
v nekonečnu: 1/r= 0, jev nekonečnu: 1/r= 0, je--li blízký bod (p) 10cm =li blízký bod (p) 10cm =
0,1m, pak 1/p= 10Dpt0,1m, pak 1/p= 10Dpt
Akomodační šíře a věkAkomodační šíře a věk
= 5cm= 5cm
Akomodačníšíře(vdioptriích)Akomodačníšíře(vdioptriích)
Blízký bodBlízký bod
= 10cm= 10cm
Věk (roky)Věk (roky)
Akomodačníšíře(vdioptriích)Akomodačníšíře(vdioptriích)
= 25= 25--30cm30cm
= 4m= 4m
•• PresbyopiePresbyopie = stařecká vetchozrakost= stařecká vetchozrakost
představuje fyziologický úbytek akomodačnípředstavuje fyziologický úbytek akomodační
šíře s věkem (snižuje se elasticita a plasticitašíře s věkem (snižuje se elasticita a plasticita
čočky a akceschopnost ciliárního svalu).čočky a akceschopnost ciliárního svalu).
Dochází k posunu blízkého bodu směrem odDochází k posunu blízkého bodu směrem od
oka.oka.oka.oka.
•• Akomodační astenopieAkomodační astenopie -- bolesti hlavy, slzení,bolesti hlavy, slzení,
pálení očí při zrakové práci do blízka.pálení očí při zrakové práci do blízka.
Nedochází k ní, pokud se využívá pouze 2/3Nedochází k ní, pokud se využívá pouze 2/3
maximální akomodace a 1/3 akomodacemaximální akomodace a 1/3 akomodace
zůstává jako rezerva.zůstává jako rezerva.
•• Akomodační excesAkomodační exces -- u mladých myopů pou mladých myopů po
dlouhém čtenídlouhém čtení ⇒⇒ arteficiální myopizace aarteficiální myopizace a
exces konvergenceexces konvergence
•• Akomodační spasmusAkomodační spasmus --u hypermetropů zeu hypermetropů ze
snahy překonat refrakční vadusnahy překonat refrakční vadu ⇒⇒ arteficiálníarteficiální
myopizace a makropsiemyopizace a makropsie
•• Insuficience akomodaceInsuficience akomodace -- neefektivníneefektivní
⇒⇒akomodační úsilíakomodační úsilí ⇒⇒ exces konvergenceexces konvergence
•• Obrna akomodaceObrna akomodace -- (cykloplegie, úraz oka,(cykloplegie, úraz oka,
trauma či infekce CNS, DM) + mydriáza (ztrauma či infekce CNS, DM) + mydriáza (z
obrny parasympatiku =obrny parasympatiku = ophthalmoplegiaophthalmoplegia
interna.interna. Obrna n. IIIObrna n. III
•• Akomodativní strabismusAkomodativní strabismus -- nepoměr mezinepoměr mezi
AC/A u hypermetropieAC/A u hypermetropie
KonvergenceKonvergence
•• KonvergenceKonvergence –– rotace obou očí směremrotace obou očí směrem
dovnitř.dovnitř.
•• Akomodačně konvergenční reflexAkomodačně konvergenční reflex
akomodace je reflexně spjata s konvergencíakomodace je reflexně spjata s konvergencíakomodace je reflexně spjata s konvergencíakomodace je reflexně spjata s konvergencí
(aby se při pohledu do blízka zachovala(aby se při pohledu do blízka zachovala
projekce předmětu do fovei) a zúžením zornicprojekce předmětu do fovei) a zúžením zornic
(omezení sférické aberace čočky).(omezení sférické aberace čočky).
•• Volní konvergenceVolní konvergence
•• Reflexní konvergenceReflexní konvergence
Dělení reflexní konvergenceDělení reflexní konvergence
•• Tonická konvergenceTonická konvergence –– udržuje klidovéudržuje klidové
postavení očí na základě impulzů z mozkovépostavení očí na základě impulzů z mozkové
kůry. Je dána základním tonem MRI u očí vkůry. Je dána základním tonem MRI u očí v
primárním postavení. Jde o konvergenci, kteráprimárním postavení. Jde o konvergenci, která
je zapotřebí v bdělém stavu k rovnoběžnémuje zapotřebí v bdělém stavu k rovnoběžnémuje zapotřebí v bdělém stavu k rovnoběžnémuje zapotřebí v bdělém stavu k rovnoběžnému
postavení očí (ve spánku se oči stáčejí nahorupostavení očí (ve spánku se oči stáčejí nahoru
a zevně).a zevně).
•• Akomodační konvergenceAkomodační konvergence je vyvolánaje vyvolána
akomodací (akomodace je podnětem keakomodací (akomodace je podnětem ke
konvergenci) = AC. 1Dpt akomodace připadákonvergenci) = AC. 1Dpt akomodace připadá
na 3,5na 3,5--4 pDpt konvergence4 pDpt konvergence
Dělení reflexní konvergenceDělení reflexní konvergence
•• Fúzní konvergenceFúzní konvergence –– doplňuje akomodačnídoplňuje akomodační
konvergenci a upravuje osy vidění tak, aby bylakonvergenci a upravuje osy vidění tak, aby byla
možná fúzemožná fúze
•• Proximální (psychologická) konvergenceProximální (psychologická) konvergence jeje
psychogenně podmíněna vědomím blízkéhopsychogenně podmíněna vědomím blízkého
bodu (je navozena smyslem pro vzdálenostbodu (je navozena smyslem pro vzdálenost
předmětu).předmětu).
KonvergenceKonvergence
•• Blízký bod konvergenceBlízký bod konvergence –– je nejmenšíje nejmenší
vzdálenost předmětu před očima, ve kterémvzdálenost předmětu před očima, ve kterém
tento ještě vidíme jednoduše (ne dvojitě). Jednátento ještě vidíme jednoduše (ne dvojitě). Jedná
se o měřítko výkonnosti konvergence (asi 8cmse o měřítko výkonnosti konvergence (asi 8cm
u dospělých; 5cm u dětí).u dospělých; 5cm u dětí). KonvergometrKonvergometr -- bodbodu dospělých; 5cm u dětí).u dospělých; 5cm u dětí). KonvergometrKonvergometr -- bodbod
rozdvojení.rozdvojení.
•• Metrový úhelMetrový úhel je jednotkou konvergence = úhel,je jednotkou konvergence = úhel,
který spolu svírají obě oči při fixaci předmětukterý spolu svírají obě oči při fixaci předmětu
vzdáleného 1m. Normální šíře konvergencevzdáleného 1m. Normální šíře konvergence
bývá 10,5 m.ú.bývá 10,5 m.ú.
Poruchy konvergencePoruchy konvergence
•• Insuficience konvergenceInsuficience konvergence (exoforie na blízký(exoforie na blízký
bod)bod) –– nedostatečná akomodační konvergencenedostatečná akomodační konvergence
•• Exces konvergenceExces konvergence (esoforie na blízko)(esoforie na blízko)•• Exces konvergenceExces konvergence (esoforie na blízko)(esoforie na blízko)
•• Insuficience divergenceInsuficience divergence (esoforie na dálku)(esoforie na dálku)
•• Exces divergenceExces divergence (exoforie na dálku)(exoforie na dálku)
Zorné poleZorné pole
•• Zorné poleZorné pole je ona část prostoru, které okoje ona část prostoru, které oko
přehlédne při fixování pohledu přímo vpřed.přehlédne při fixování pohledu přímo vpřed.
•• Normální rozsahNormální rozsah zorného pole je temporálnězorného pole je temporálně
9090--100100°°, nasálně a nahoře 60, nasálně a nahoře 60°°, dole 70, dole 70°°..
Rozsah zorného pole je limitován očnicí,Rozsah zorného pole je limitován očnicí,
nosem, víčky.nosem, víčky.nosem, víčky.nosem, víčky.
•• Centrální zorné poleCentrální zorné pole slouží k ostrému vidění aslouží k ostrému vidění a
k vidění barev (čípky)k vidění barev (čípky)
•• Periferní zorné polePeriferní zorné pole slouží k orientaci vslouží k orientaci v
prostoru a ve tmě a je barvoslepé (tyčinky)prostoru a ve tmě a je barvoslepé (tyčinky)
Nejdříve vnímá oko v zorném poli pohyb, potomNejdříve vnímá oko v zorném poli pohyb, potom
postupně bílou, modrou, červenou a zelenoupostupně bílou, modrou, červenou a zelenou
barvubarvu
PerimetriePerimetrie
•• Kinetická (isopterová) perimetrieKinetická (isopterová) perimetrie vyšetřovanývyšetřovaný
fixuje centrální značku. Lékař pohybuje pofixuje centrální značku. Lékař pohybuje po
oblouku v různých meridiánech z periferie dooblouku v různých meridiánech z periferie do
centra značkou (bílou, barevnými) acentra značkou (bílou, barevnými) a
zaznamenáme okamžik, kdy pacient rozeznázaznamenáme okamžik, kdy pacient rozeznázaznamenáme okamžik, kdy pacient rozeznázaznamenáme okamžik, kdy pacient rozezná
pohyb bílé značky nebo barvu a dále místa, kdepohyb bílé značky nebo barvu a dále místa, kde
„mu značka zmizí“. Spojením těchto bodů„mu značka zmizí“. Spojením těchto bodů
získáme izoptéru (vrstevnici)= místa na sítnicizískáme izoptéru (vrstevnici)= místa na sítnici
se stejným prahem citlivosti. Zjišťujeme rozsahse stejným prahem citlivosti. Zjišťujeme rozsah
zorného pole a výpadky v zorném poli =zorného pole a výpadky v zorném poli =
skotomy.skotomy.
Goldmannův kulový kinetickýGoldmannův kulový kinetický
perimetrperimetr
PerimetriePerimetrie
•• Statická perimetrieStatická perimetrie používá stacionární stimulpoužívá stacionární stimul
proměnné intenzity (světelný bod).proměnné intenzity (světelný bod).
Zaznamenáváme prahovou intenzituZaznamenáváme prahovou intenzitu
světelného stimulu v daném místě sítnice, kdysvětelného stimulu v daném místě sítnice, kdy
pacient ohlásí vjem. Zjišťujeme kvantitativnípacient ohlásí vjem. Zjišťujeme kvantitativnípacient ohlásí vjem. Zjišťujeme kvantitativnípacient ohlásí vjem. Zjišťujeme kvantitativní
změny zorného polezměny zorného pole -- velikost, tvar a hloubkuvelikost, tvar a hloubku
defektů (skotomů) zorného pole + hranice.defektů (skotomů) zorného pole + hranice.
•• Mariottův bodMariottův bod -- fyziologický skotomfyziologický skotom -- slepáslepá
skvrna. Odpovídá projekci terče zrakovéhoskvrna. Odpovídá projekci terče zrakového
nervu do prostoru (15nervu do prostoru (15°° od bodu fixace)od bodu fixace)
PerimetriePerimetrie
•• SkotomySkotomy -- výpadky v zorném polivýpadky v zorném poli
–– absolutní skotomyabsolutní skotomy -- týkají se všech kvalit viděnítýkají se všech kvalit vidění
(barva, intenzita, pohyb)(barva, intenzita, pohyb)
–– relativní skotomyrelativní skotomy -- týkají se jen některých podnětůtýkají se jen některých podnětů
(např. málo intenzivních )(např. málo intenzivních )
–– pozitivní skotompozitivní skotom -- pacient si výpad uvědomuje jakopacient si výpad uvědomuje jako–– pozitivní skotompozitivní skotom -- pacient si výpad uvědomuje jakopacient si výpad uvědomuje jako
skvrnu v zorném poliskvrnu v zorném poli
–– negativní skotomnegativní skotom -- výpad si neuvědomuje (Mariott)výpad si neuvědomuje (Mariott)
•• Bjerrumův skotomBjerrumův skotom (glaukom)(glaukom), hemianopsie, hemianopsie
(adenom hypofýzy)(adenom hypofýzy), koncentrické zúžení, koncentrické zúžení
zorného polezorného pole (pigmentová degenerace(pigmentová degenerace
sítnice)sítnice), centrální skotom, centrální skotom (neuritida n. II)(neuritida n. II) ......
Základní světelné jednotkyZákladní světelné jednotky
•• Světelný tokSvětelný tok je podíl světelné energie, kteráje podíl světelné energie, která
projde danou plochou v okolí zdroje světla zaprojde danou plochou v okolí zdroje světla za
jednotku časujednotku času -- Φ=Φ= ∆∆EEss // ∆∆ττ ((lumenlumen))
•• SvítivostSvítivost zdroje je dána podílem světelnéhozdroje je dána podílem světelného
toku vyzářeného zdrojem do prostorového úhlutoku vyzářeného zdrojem do prostorového úhlu
I=I= ∆∆Φ /Φ / ∆∆ ((kandelakandela) {např. plamen parafínové) {např. plamen parafínovéI=I= ∆∆Φ /Φ / ∆∆ ((kandelakandela) {např. plamen parafínové) {např. plamen parafínové
svíčky má svítivost asi 1cd}svíčky má svítivost asi 1cd}
•• Intenzita osvětleníIntenzita osvětlení v daném bodě plochy jev daném bodě plochy je
podíl světelného toku dopadajícího na jednotkupodíl světelného toku dopadajícího na jednotku
této plochytéto plochy EE00== ∆∆Φ /Φ / ∆∆SS ((luxlux). Slunný letní den). Slunný letní den
v polednev poledne -- 100 000 luxů, ve stínu 10 000 luxů,100 000 luxů, ve stínu 10 000 luxů,
úplněk v noci 0,2 luxúplněk v noci 0,2 lux
BarvocitBarvocit –– historický přehledhistorický přehled
Barva je do jisté míry předmětem zájmu jakBarva je do jisté míry předmětem zájmu jak
filozofiefilozofie tak itak i vědyvědy. Teorií barev a barevného. Teorií barev a barevného
vidění se zabývali jak vědci, tak i význačnívidění se zabývali jak vědci, tak i význační
filozofovéfilozofové
•• Isaac NewtonIsaac Newton (1642(1642--1727) prováděl pokusy s1727) prováděl pokusy s
prismatickými čočkami, čímž převedl vědu oprismatickými čočkami, čímž převedl vědu oprismatickými čočkami, čímž převedl vědu oprismatickými čočkami, čímž převedl vědu o
barvě ze zkoumání objektů ke zkoumání světlabarvě ze zkoumání objektů ke zkoumání světla
•• Johann Wolfgang von GoetheJohann Wolfgang von Goethe (1749(1749--1832)1832) ––
německý spisovatel, přírodovědec a filozof seněmecký spisovatel, přírodovědec a filozof se
intenzivně zabývalintenzivně zabýval vnímánímvnímáním barev abarev a
polemizoval s Newtonskou optikoupolemizoval s Newtonskou optikou ––
FarbenlehreFarbenlehre (Nauka o barvách)(Nauka o barvách)
BarvocitBarvocit –– historický přehledhistorický přehled
•• Thomas YoungThomas Young (1773(1773--1829) předložil teorii1829) předložil teorii
vnímání barev na základě existence tří druhůvnímání barev na základě existence tří druhů
receptorů v sítnici, které jsou citlivé na různéreceptorů v sítnici, které jsou citlivé na různé
oblasti světelného spektra.oblasti světelného spektra.
•• John DaltonJohn Dalton (1766(1766--1844) detailně popsal svou1844) detailně popsal svou
vlastní neschopnost rozpoznat červenou barvuvlastní neschopnost rozpoznat červenou barvu
–– DaltonismusDaltonismus (=(= barvoslepostbarvoslepost –– tento termíntento termín
zavedl později David Brewster). PCR analýzazavedl později David Brewster). PCR analýza
DNA, získané post mortem z jeho vlastníhoDNA, získané post mortem z jeho vlastního
oka, prokázala, že šlo u Daltona ooka, prokázala, že šlo u Daltona o
deuteranopii.deuteranopii.
BarvocitBarvocit –– historický přehledhistorický přehled
•• Arthur SchopenhauerArthur Schopenhauer (1788(1788--1860), německý1860), německý
filozof, metafyzický idealista, voluntarista afilozof, metafyzický idealista, voluntarista a
iracionalista, hlasatel pesimismuiracionalista, hlasatel pesimismu –– Svět jakoSvět jako
vůle a představavůle a představa -- pokračoval v práci Goetha apokračoval v práci Goetha avůle a představavůle a představa -- pokračoval v práci Goetha apokračoval v práci Goetha a
Immanuela Kanta.Immanuela Kanta.
•• Joseph Antoine Ferdinand PlateauJoseph Antoine Ferdinand Plateau (1801(1801--
1883) studoval následné obrazy (afterimages)1883) studoval následné obrazy (afterimages)
a míchání barev. Navrhl Talbota míchání barev. Navrhl Talbot--Plateaův zákonPlateaův zákon
vnímání intenzity barvy.vnímání intenzity barvy.
BarvocitBarvocit –– historický přehledhistorický přehled
•• Hermann Ludwig Ferdinand von HelmholtzHermann Ludwig Ferdinand von Helmholtz (1821(1821--
1894) rozvinul teorii T.Younga1894) rozvinul teorii T.Younga –– YoungYoung--
Helmholtzova hypotézaHelmholtzova hypotéza a odvodil spektrálnía odvodil spektrální
absorpční křivky tří fotoreceptorů.absorpční křivky tří fotoreceptorů.
•• Herman Rudolf AubertHerman Rudolf Aubert (1826(1826--1892) prokázal, že1892) prokázal, že•• Herman Rudolf AubertHerman Rudolf Aubert (1826(1826--1892) prokázal, že1892) prokázal, že
vnímání barev je výrazně omezeno na foveolárnívnímání barev je výrazně omezeno na foveolární
oblast a v kontextu závisí na ostatních částechoblast a v kontextu závisí na ostatních částech
sítnice.sítnice.
•• James Clerk MaxwellJames Clerk Maxwell (1831(1831--1879) navrhl metody1879) navrhl metody
měření aditivního a subtrakčního míchání barev aměření aditivního a subtrakčního míchání barev a
dodnes užívaná klasifikační schématadodnes užívaná klasifikační schémata
BarvocitBarvocit
•• Vnímání barev je schopnost rozlišit barvuVnímání barev je schopnost rozlišit barvu
pozorovaného předmětu = vlnovou délku tépozorovaného předmětu = vlnovou délku té
části spektra, které se od předmětu odrážíčásti spektra, které se od předmětu odráží
nebo jím prochází.nebo jím prochází.
•• Oko je citlivé: 380Oko je citlivé: 380 -- 780nm780nm
•• Každá barva je charakterizovánaKaždá barva je charakterizována fyzikálnímifyzikálními•• Každá barva je charakterizovánaKaždá barva je charakterizována fyzikálnímifyzikálními
pojmypojmy (definující charakteristiku světelného(definující charakteristiku světelného
stimulu) astimulu) a subjektivním přívlastkemsubjektivním přívlastkem, který se, který se
zabývá podstatou vnímání barvy člověkem.zabývá podstatou vnímání barvy člověkem.
•• Vlnová délkaVlnová délka světelného stimulu je jehosvětelného stimulu je jeho
fyzikální charakteristikafyzikální charakteristika a jí odpovídá určitýa jí odpovídá určitý
odstín barvy (barevný tón)odstín barvy (barevný tón) jakojako subjektivnísubjektivní
vjemvjem
Vlnová délka a barevný tónVlnová délka a barevný tón
Sytost barvySytost barvy
Sytost barvySytost barvy znamená obsah bílé = množství bíléhoznamená obsah bílé = množství bílého
světla smíšeného s barvou. Udává se v % a jakosvětla smíšeného s barvou. Udává se v % a jako
fyzikální charakteristika jí odpovídáfyzikální charakteristika jí odpovídá čistota barvyčistota barvy. S. S
klesající sytostí je barva stále stejného tónu (stejnéklesající sytostí je barva stále stejného tónu (stejné
vlnové délky) stále bledší až se v přebytku bílévlnové délky) stále bledší až se v přebytku bílé
konečně ztratí. Bílá barva má 0 sytost. Všechnykonečně ztratí. Bílá barva má 0 sytost. Všechny
spektrální barvy mají 100% sytost.spektrální barvy mají 100% sytost.spektrální barvy mají 100% sytost.spektrální barvy mají 100% sytost.
Jasnost barvyJasnost barvy
SvětelnostSvětelnost stimulu astimulu a jas barvyjas barvy vystihujevystihuje
intenzitu zrakového počitku. Lze jiintenzitu zrakového počitku. Lze ji
charakterizovat přiřazením dané barvy kecharakterizovat přiřazením dané barvy ke
stejně světléstejně světlé šedé plošešedé ploše bez barevného tónu.bez barevného tónu.
Bílá nebo černá mohou být smíchány sBílá nebo černá mohou být smíchány s
kteroukoliv barvou, aby změnily její jas.kteroukoliv barvou, aby změnily její jas.kteroukoliv barvou, aby změnily její jas.kteroukoliv barvou, aby změnily její jas.
Změna jasu barvy neutrální (bez barevného tónu)Změna jasu barvy neutrální (bez barevného tónu)
Změna jasu barvy chromatickéZměna jasu barvy chromatické
Jas vlastně popisuje vlastnost barvy podle měřítka „tmaváJas vlastně popisuje vlastnost barvy podle měřítka „tmavá -- světlá“světlá“
Jas barvyJas barvy
Dvě barvy stejného odstínu (= stejné vlnovéDvě barvy stejného odstínu (= stejné vlnové
délky = stejného barevného tónu) a stejnédélky = stejného barevného tónu) a stejné
sytosti se mohou lišit jasem v závislosti nasytosti se mohou lišit jasem v závislosti na
jejich relativní příměsi bílé nebo černé.jejich relativní příměsi bílé nebo černé.
Změna sytosti barvy, tentýž odstín, jas 75%Změna sytosti barvy, tentýž odstín, jas 75%
Změna sytosti barvy, tentýž odstín, jas 100%Změna sytosti barvy, tentýž odstín, jas 100%
Barvy stejného odstínu a stejné sytostiBarvy stejného odstínu a stejné sytosti
lišící se jasem (75 a 100%)lišící se jasem (75 a 100%)
Barvy v modeluBarvy v modelu
odstínodstín -- sytostsytost -- jasjas
•• SítniceSítnice je místo, kde dochází ke kontaktuje místo, kde dochází ke kontaktu
mezi světelnou energií a nervovýmmezi světelnou energií a nervovým
systémem. Dochází zde ve fotoreceptorechsystémem. Dochází zde ve fotoreceptorech
ke konverzi světelné energie nake konverzi světelné energie na
neurochemický signál.neurochemický signál.
Barevné viděníBarevné vidění
neurochemický signál.neurochemický signál.
•• Oko odliší dva monochromatické světelnéOko odliší dva monochromatické světelné
paprsky lišící se přibližně o 2nm, cožpaprsky lišící se přibližně o 2nm, což
umožňuje odlišit až 300 spektrálních barev.umožňuje odlišit až 300 spektrálních barev.
Černobílé viděníČernobílé vidění
•• Pro barevné vidění je zapotřebí jistá hladinaPro barevné vidění je zapotřebí jistá hladina
osvětlení. Při poklesu osvětlení pod určitouosvětlení. Při poklesu osvětlení pod určitou
hranici čípky již nereagují a oko nevnímá barvyhranici čípky již nereagují a oko nevnímá barvy
-- skotopické pásmo viděnískotopické pásmo vidění. V něm přejímají. V něm přejímají
funkci receptorůfunkci receptorů tyčinkytyčinky..
•• Ve foveole jsou jen čípkyVe foveole jsou jen čípky při skotopickémpři skotopickém•• Ve foveole jsou jen čípkyVe foveole jsou jen čípky při skotopickémpři skotopickém
vidění vznikávidění vzniká centrální skotomcentrální skotom (není možné(není možné
čtení, je orientace v prostoru).čtení, je orientace v prostoru).
•• Je patrný posun maximaJe patrný posun maxima
citlivosti sítnice kcitlivosti sítnice k 495nm495nm
(505nm) (nejvyšší senzitivita(505nm) (nejvyšší senzitivita
tyčinek)tyčinek)
Pásma viděníPásma vidění
•• Pásmo, ve kterém převládá funkce čípků (zaPásmo, ve kterém převládá funkce čípků (za
dobrého osvětlení) jedobrého osvětlení) je pásmo fotopicképásmo fotopické --
maximální citlivost sítnice je při 555nm.maximální citlivost sítnice je při 555nm.
•• Úzké pásmo osvětlení, kde ještě fungují obaÚzké pásmo osvětlení, kde ještě fungují oba
druhy receptorů jedruhy receptorů je pásmo mezopicképásmo mezopické
Oko je nejcitlivějšíOko je nejcitlivější
pro žlutozelenoupro žlutozelenou
barvu spektrabarvu spektra
(555nm)(555nm), ve, ve
skotopickém pásmuskotopickém pásmu
je maximální citlivostje maximální citlivost
pro modrozelenoupro modrozelenou
barvubarvu (495nm)(495nm)
Graf relativní spektrálníGraf relativní spektrální
senzitivity skotopického asenzitivity skotopického a
fotopického pásma viděnífotopického pásma vidění
Mísení barevMísení barev –– trichromatická teorietrichromatická teorie
•• Jakýkoliv barevný odstín lze získatJakýkoliv barevný odstín lze získat
smíšením třísmíšením tří základních barev (additivezákladních barev (additive
primary colors)primary colors):: červenéčervené,, zelenézelené aa modrémodré
(violet(violet--blue)blue) ve vhodných intenzitách (B=ve vhodných intenzitách (B=
ααČ+Č+ββZ+Z+γγM). Bílé světlo vznikne smíšenímM). Bílé světlo vznikne smíšením
základních tří barev ve stejném poměruzákladních tří barev ve stejném poměruzákladních tří barev ve stejném poměruzákladních tří barev ve stejném poměru
•• Lze najít dvojici spektrálních barev, kteréLze najít dvojici spektrálních barev, které
dají mísením vjem bílého světla =dají mísením vjem bílého světla =
komplementární (doplňkové) barvykomplementární (doplňkové) barvy
•• Trichromatická teorie barevného vidění je dánaTrichromatická teorie barevného vidění je dána
fyziologií sítnice, nejedná se o fyzikálnífyziologií sítnice, nejedná se o fyzikální
vlastnost světlavlastnost světla
Heringův kruhHeringův kruh
•• Jde o diagram spektrálních oblastí proJde o diagram spektrálních oblastí pro
mísení barevmísení barev
•• Podél obvodu kruhu jsou zaneseny „čisté“Podél obvodu kruhu jsou zaneseny „čisté“
spektrální barvy. Ostatní barvyspektrální barvy. Ostatní barvy
(nespektrální) vznikají(nespektrální) vznikají(nespektrální) vznikají(nespektrální) vznikají
mísením různého podílumísením různého podílu
rozličných vlnovýchrozličných vlnových
délek spektrálních barev.délek spektrálních barev.
•• Purpurovým barvám v dolní části kruhu nejsouPurpurovým barvám v dolní části kruhu nejsou
přiřazeny vlnové délkypřiřazeny vlnové délky –– jedná se o barvy, kteréjedná se o barvy, které
nejsou spektrálnínejsou spektrální ––
mohou vzniknoumohou vzniknou
pouze mísenímpouze mísením
Heringův kruhHeringův kruh
pouze mísenímpouze mísením
vlnových délek zvlnových délek z
obou konců spektraobou konců spektra
(obdobně jako bílé(obdobně jako bílé
světlosvětlo –– v Heringověv Heringově
kruhu uprostřed).kruhu uprostřed). Hrana purpurových barevHrana purpurových barev
YoungYoung--Helmholtzova teorie barevnéhoHelmholtzova teorie barevného
viděnívidění
•• Každou barvu spektra lze rozložit na určitýKaždou barvu spektra lze rozložit na určitý
poměr tří základních (primárních) barevpoměr tří základních (primárních) barev
existence tří typů receptorů v oku (každýexistence tří typů receptorů v oku (každý
pro jednu základní barvu).pro jednu základní barvu).
•• Existují tři fotopigmenty čípků (opsiny) sExistují tři fotopigmenty čípků (opsiny) s•• Existují tři fotopigmenty čípků (opsiny) sExistují tři fotopigmenty čípků (opsiny) s
maximy absorpcí v oblasti modré = 419 nm,maximy absorpcí v oblasti modré = 419 nm,
zelené = 531 nm a červené = 560 nm azelené = 531 nm a červené = 560 nm a
rhodopsin tyčinek s absorpčním maximemrhodopsin tyčinek s absorpčním maximem
495nm495nm
Typy čípků a tyčinek a jejichTypy čípků a tyčinek a jejich
spektrální maximaspektrální maxima
Absorpční maxima se liší, ale absorpční spektra se překrývajíAbsorpční maxima se liší, ale absorpční spektra se překrývají ⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒ na daný barevnýna daný barevný
stimul reaguje více či méně intenzivně jeden, kombinace dvou nebo tří typů čípkůstimul reaguje více či méně intenzivně jeden, kombinace dvou nebo tří typů čípků
Zastoupení tří typů čípků není rovnoměrné.Zastoupení tří typů čípků není rovnoměrné.
Nejméně čípků je v oblasti modré absorpceNejméně čípků je v oblasti modré absorpce
((S čípkyS čípky), více v zelené (), více v zelené (M čípkyM čípky) a nejvíce) a nejvíce
v červené oblastiv červené oblasti
((L čípkyL čípky) a to) a to
v poměru 1:16:32v poměru 1:16:32
(7%: 37%: 56%)(7%: 37%: 56%)(7%: 37%: 56%)(7%: 37%: 56%)
S čípkyS čípky (S= short(S= short –– senzitivita nasenzitivita na
krátké vlnové délkykrátké vlnové délky -- modroumodrou))
M čípkyM čípky (M= middle(M= middle –– senzitivní nasenzitivní na
střední vlnové délkystřední vlnové délky -- zelenouzelenou))
L čípkyL čípky (L= long(L= long –– senzitivita nasenzitivita na
dlouhé vlnové délkydlouhé vlnové délky –– červenoučervenou))
Kvalita barevného vjemuKvalita barevného vjemu
•• Kvalita barevného vnímání u osob s normálnímKvalita barevného vnímání u osob s normálním
barvocitem je ovlivněnabarvocitem je ovlivněna velikostí stimuluvelikostí stimulu (je(je--lili
velikost stimuluvelikost stimulu << 1515°°, je barevná odpověď, je barevná odpověď
výrazně snížena), jehovýrazně snížena), jeho trvánímtrváním,, intenzitouintenzitou (při(při
zvyšování intenzity světla nad prahovouzvyšování intenzity světla nad prahovouzvyšování intenzity světla nad prahovouzvyšování intenzity světla nad prahovou
hodnotu se objevují barvy postupně odhodnotu se objevují barvy postupně od
krátkovlnného konce spektra k dlouhovlnnémukrátkovlnného konce spektra k dlouhovlnnému
konci),konci), lokalizací stimulu na sítnicilokalizací stimulu na sítnici (čípků od(čípků od
fovey progresivně ubývá) a takéfovey progresivně ubývá) a také úrovníúrovní
adaptace sítniceadaptace sítnice..
Hustota fotoreceptorů v závislosti naHustota fotoreceptorů v závislosti na
vzdálenosti od foveyvzdálenosti od fovey
Hustotareceptorů(mmHustotareceptorů(mm--22xx101033))
TyčinkyTyčinkyTyčinkyTyčinky
Temporálně Vzdálenost od centra (ve stupních) NasálněTemporálně Vzdálenost od centra (ve stupních) Nasálně
Hustotareceptorů(mmHustotareceptorů(mm
ČípkyČípkyČípkyČípky
Poruchy barvocituPoruchy barvocitu
•• Normální trichromatNormální trichromat –– člověk s normálnímčlověk s normálním
barvocitembarvocitem
•• Vrozené poruchy barvocituVrozené poruchy barvocitu -- heredita,heredita,
8%8% 0,5%0,5% (anomální trichromázie, dichromázie, monochromázie)(anomální trichromázie, dichromázie, monochromázie)
•• Získané poruchy barvocituZískané poruchy barvocitu•• Získané poruchy barvocituZískané poruchy barvocitu
–– KataraktaKatarakta (čočka se stává více žlutou, čímž brání(čočka se stává více žlutou, čímž brání
krátkovlnnému světlu dopadat na sítnici)krátkovlnnému světlu dopadat na sítnici)
–– HemoftalmusHemoftalmus („červený filtr“)(„červený filtr“)
–– Onemocnění zrakového nervuOnemocnění zrakového nervu (neuritida optiku(neuritida optiku ––
porucha barvocitu v oblasti červené a zelené)porucha barvocitu v oblasti červené a zelené)
–– Onemocnění sítniceOnemocnění sítnice (chlorochinová retinopatie)(chlorochinová retinopatie)
Vrozené poruchy barvocituVrozené poruchy barvocitu
•• Anomální trichromatAnomální trichromat má 3 typy čípků, alemá 3 typy čípků, ale
jsou používány v jiném poměru. Jedna ze tříjsou používány v jiném poměru. Jedna ze tří
složek je vnímána nedokonale. Aby anomálnísložek je vnímána nedokonale. Aby anomální
trichromat vnímal složenou barvu jako člověktrichromat vnímal složenou barvu jako člověktrichromat vnímal složenou barvu jako člověktrichromat vnímal složenou barvu jako člověk
s normálním barvocitem, musí být postiženás normálním barvocitem, musí být postižená
barva přidána. Takto složenou barvu vnímábarva přidána. Takto složenou barvu vnímá
zdravý člověk jako s nádechem přidanézdravý člověk jako s nádechem přidané
barvy.barvy.
Podskupiny anomální trichromaziePodskupiny anomální trichromazie
ProtanomalieProtanomalie (porucha vnímání červené barvy)(porucha vnímání červené barvy)
FyzioFyziologickýlogický barvocitbarvocit (normální trichromazie)(normální trichromazie)
DeuteranomalieDeuteranomalie (porucha vnímání zelené barvy)(porucha vnímání zelené barvy)
TritanomalieTritanomalie (porucha vnímání modré barvy)(porucha vnímání modré barvy)
Vrozené poruchy barvocituVrozené poruchy barvocitu
•• DichromasieDichromasie je nejčastější poruchouje nejčastější poruchou
barvocitu. Postižený vnímá pouze odstínybarvocitu. Postižený vnímá pouze odstíny
dvou barev. Má tedy jen dva typy receptorů,dvou barev. Má tedy jen dva typy receptorů,
ze kterých vytváří všechny barvy. Dokážíze kterých vytváří všechny barvy. Dokážíze kterých vytváří všechny barvy. Dokážíze kterých vytváří všechny barvy. Dokáží
některé barevné odstíny rozeznat, jiné vidíněkteré barevné odstíny rozeznat, jiné vidí
jen v odstínech hnědé. Dichromat sejen v odstínech hnědé. Dichromat se
orientuje podle jasu, nikoliv podle barevnýchorientuje podle jasu, nikoliv podle barevných
tónů.tónů.
DichromasieDichromasie
FyzioFyziologickýlogický barvocitbarvocit
ProtanopieProtanopie (slepota pro červenou barvu)(slepota pro červenou barvu)
DeuteranopieDeuteranopie (slepota pro zelenou barvu)(slepota pro zelenou barvu)
TritanopieTritanopie (slepota pro modrou barvu)(slepota pro modrou barvu)
Vrozené poruchy barvocituVrozené poruchy barvocitu
•• MonochromatiMonochromati nemají žádnou rozlišovacínemají žádnou rozlišovací
schopnost pro barvy. Rozlišují jen rozdíly jasuschopnost pro barvy. Rozlišují jen rozdíly jasuschopnost pro barvy. Rozlišují jen rozdíly jasuschopnost pro barvy. Rozlišují jen rozdíly jasu
jako na černobílé fotografii.jako na černobílé fotografii.
MonochromazieMonochromazie
FyzioFyziologickýlogický barvocitbarvocit
Monochromazie (úplná barvoslepost)Monochromazie (úplná barvoslepost)
Vyšetřování barvocituVyšetřování barvocitu
•• Pseudoisochromatické taulky:Pseudoisochromatické taulky: do tabulekdo tabulek
jsou vepsány symboly (písmena, číslice )jsou vepsány symboly (písmena, číslice )
složené ze skvrn, které mají různý barevnýsložené ze skvrn, které mají různý barevný
odstín, ale stejný jas. Osoba s poruchouodstín, ale stejný jas. Osoba s poruchouodstín, ale stejný jas. Osoba s poruchouodstín, ale stejný jas. Osoba s poruchou
barvocitu nerozezná barvy, a proto nemůže zbarvocitu nerozezná barvy, a proto nemůže z
důvodu stejného jasu rozeznat ani symbolydůvodu stejného jasu rozeznat ani symboly
do tabulek vepsané. Tabulky odhalí existencido tabulek vepsané. Tabulky odhalí existenci
a charakter poruchy, nedovolí její přesnéa charakter poruchy, nedovolí její přesné
kvantitativní určení (Stillingovy, Ishiharovy,kvantitativní určení (Stillingovy, Ishiharovy,
Rabkinovy tabulky)Rabkinovy tabulky)
Vyšetřování barvocituVyšetřování barvocitu
•• FarnsworthFarnsworth--Munsell 100Munsell 100--Hue test:Hue test: BarevnéBarevné
terče se od sebe liší odstíny, ale mají stejnýterče se od sebe liší odstíny, ale mají stejný
jas a stejnou sytost. Úkolem vyšetřovaného jejas a stejnou sytost. Úkolem vyšetřovaného je
seřadit terče v barevné posloupnosti, kteráseřadit terče v barevné posloupnosti, kteráseřadit terče v barevné posloupnosti, kteráseřadit terče v barevné posloupnosti, která
stimuluje spektrální sekvenci. Test je vhodnýstimuluje spektrální sekvenci. Test je vhodný
pro diagnostiku vrozených a získanýchpro diagnostiku vrozených a získaných
poruch i pro kvantifikaci poruchy.poruch i pro kvantifikaci poruchy.
•• Lanthony desaturovaný panel D15:Lanthony desaturovaný panel D15: jednájedná
se ose o modifikaci výše uvedenéhomodifikaci výše uvedeného
seřazovacího testuseřazovacího testu
Farnsworth 100Farnsworth 100--Hue testHue test
LanthonyhoLanthonyho
desaturovaný panel D15desaturovaný panel D15
Vyšetřování barvocituVyšetřování barvocitu
•• Anomaloskop:Anomaloskop: je optický přístroj na principuje optický přístroj na principu
mísení spektrálních světel. Vyšetřovanýmísení spektrálních světel. Vyšetřovaný
porovnává dvě poloviny zorného pole. Vporovnává dvě poloviny zorného pole. V
jedné z nich je čistá žlutá barva a v druhéjedné z nich je čistá žlutá barva a v druhéjedné z nich je čistá žlutá barva a v druhéjedné z nich je čistá žlutá barva a v druhé
směs barvy červené a zelené v libovolněsměs barvy červené a zelené v libovolně
měnitelném poměru. Pacient mění pomocíměnitelném poměru. Pacient mění pomocí
šroubů směs barev v druhém políčku s cílemšroubů směs barev v druhém políčku s cílem
dosáhnout stejného barevného tónu v oboudosáhnout stejného barevného tónu v obou
polích (protanomalové k tomu potřebují vícepolích (protanomalové k tomu potřebují více
červené, deuteranomálové více zelené).červené, deuteranomálové více zelené).
AnomaloskopAnomaloskop
Normálně Protanopia Deutanopia Tritanoptia
Normálně Protanopia Deutanopia Tritanoptia
Normálně
Částečná
Protanopia
Částečná
Deutanopia
Částečná
Tritanoptia
AdaptaceAdaptace
•• Schopnost zraku přizpůsobit se různýmSchopnost zraku přizpůsobit se různým
hladinám osvětleníhladinám osvětlení (od 0,003 do 80 000 lx)(od 0,003 do 80 000 lx)
–– 0,1 lx0,1 lx -- pomezí tmy; 1,0 lxpomezí tmy; 1,0 lx -- pomezí šerapomezí šera
–– osvětlení při měsíci v úplňku je 0,25osvětlení při měsíci v úplňku je 0,25 -- 0,5 lx0,5 lx
–– barevné vidění začíná při osvětlení >1 lxbarevné vidění začíná při osvětlení >1 lx
–– zimní den při zatažené obloze ~ 5000 lxzimní den při zatažené obloze ~ 5000 lx
–– letní den na slunciletní den na slunci ≥≥ 70 000 lx70 000 lx
•• Jedná se jak oJedná se jak o adaptaci na světloadaptaci na světlo, tak o, tak o
adaptaci na tmuadaptaci na tmu (tato je klinicky významnější)(tato je klinicky významnější)
•• Schopnost měnit práh citlivosti na světloSchopnost měnit práh citlivosti na světlo
zajišťují oku fotopigmenty tyčinek a čípkůzajišťují oku fotopigmenty tyčinek a čípků
Adaptace sítniceAdaptace sítnice
•• Adaptace čípkůAdaptace čípků je rychlá (v prvních minutách), aleje rychlá (v prvních minutách), ale
málo vydatná.málo vydatná.
•• Adaptace tyčinekAdaptace tyčinek trvá mnohem déle (20trvá mnohem déle (20--40 min),40 min),
ale je mnohonásobně vydatnější. Za 3/4 hodiny jeale je mnohonásobně vydatnější. Za 3/4 hodiny je
dosažena maximální adaptace na tmu.dosažena maximální adaptace na tmu.
•• Fotopické viděníFotopické vidění je vidění okem adaptovaným naje vidění okem adaptovaným na
světlo (jde o ostré, barevné, denní viděnísvětlo (jde o ostré, barevné, denní vidění
zajišťované především čípky)zajišťované především čípky)
•• Skotopické viděníSkotopické vidění je vidění okem adaptovanýmje vidění okem adaptovaným
na tmu (tyčinky; nebarevné, neostré vidění sna tmu (tyčinky; nebarevné, neostré vidění s
centrálním skotomem, ale s velkou citlivostí kcentrálním skotomem, ale s velkou citlivostí k
nízkým intenzitám světla)nízkým intenzitám světla)
Adaptace na tmuAdaptace na tmu
•• Důsledkem adaptace oka na tmu je i posunDůsledkem adaptace oka na tmu je i posun
spektrální citlivosti sítnice ke kratší vlnovéspektrální citlivosti sítnice ke kratší vlnové
délce (z oblasti 550nm do oblasti 505nm) =délce (z oblasti 550nm do oblasti 505nm) =
Purkyňův jev.Purkyňův jev. Proto se barvy z krátkovlnnéhoProto se barvy z krátkovlnnéhoPurkyňův jev.Purkyňův jev. Proto se barvy z krátkovlnnéhoProto se barvy z krátkovlnného
úseku spektra (modrá) jeví za šera světlejšíúseku spektra (modrá) jeví za šera světlejší
než barvy z úseku dlouhovlnného (červená)než barvy z úseku dlouhovlnného (červená)
•• Červená je pro tyčinky neviditelná a nenarušujeČervená je pro tyčinky neviditelná a nenarušuje
adaptaci na tmuadaptaci na tmu ke čtení lze užít červenéke čtení lze užít červené
světlo, aniž by adaptace na tmu byla narušena.světlo, aniž by adaptace na tmu byla narušena.
Purkyňův jev posunu spektrálníPurkyňův jev posunu spektrální
citlivosti sítnice při adaptaci na tmucitlivosti sítnice při adaptaci na tmu
PoruchaPorucha adaptace na tmuadaptace na tmu
•• Šeroslepost (hemeralopie)Šeroslepost (hemeralopie) -- poruchaporucha
adaptace na tmuadaptace na tmu
–– 1)1) vrozenávrozená (vzácná kongenitální stacionární noční(vzácná kongenitální stacionární noční
slepota)slepota)slepota)slepota)
–– 2)2) získanázískaná (hypovitaminóza A(hypovitaminóza A porucha resyntézyporucha resyntézy
rhodopsinu)rhodopsinu)
–– 3)3) poruchy pigmentového a smyslového epiteluporuchy pigmentového a smyslového epitelu
sítnicesítnice (tapetoretinální degenerace, degenerativní(tapetoretinální degenerace, degenerativní
myopie)myopie)
PoruchaPorucha adaptace na světloadaptace na světlo
•• OslněníOslnění -- jedná se o poruchu adaptace najedná se o poruchu adaptace na
světlo, jesvětlo, je--li zrak náhle vystaven tak vysokémuli zrak náhle vystaven tak vysokému
jasu, že se na něj není schopen ihnedjasu, že se na něj není schopen ihnedjasu, že se na něj není schopen ihnedjasu, že se na něj není schopen ihned
adaptovat. Při nižších stupních oslnění můžeadaptovat. Při nižších stupních oslnění může
vzniknou bolest očí a hlavy, při vyššíchvzniknou bolest očí a hlavy, při vyšších
stupních oslnění se vidění zhoršuje ažstupních oslnění se vidění zhoršuje až
znemožňujeznemožňuje -- oslepující oslnění.oslepující oslnění.
AdaptometrAdaptometr
•• Hartingerův adaptometrHartingerův adaptometr -- slouží ke zjištěníslouží ke zjištění
nejnižšího osvětlení, který vyšetřovaný právěnejnižšího osvětlení, který vyšetřovaný právě
odliší od tmy.odliší od tmy. Nejprve adaptujeme pacienta naNejprve adaptujeme pacienta na
světlo (dívá se 10 min. na jasně osvětlenou plochusvětlo (dívá se 10 min. na jasně osvětlenou plochu
standardního jasu). Poté za úplné tmy v krátkýchstandardního jasu). Poté za úplné tmy v krátkých
intervalech nabízíme hraniční osvětlení, kteréintervalech nabízíme hraniční osvětlení, kteréintervalech nabízíme hraniční osvětlení, kteréintervalech nabízíme hraniční osvětlení, které
vyšetřovaný právě odliší od tmyvyšetřovaný právě odliší od tmy -- získámezískáme adaptačníadaptační
křivkukřivku ukazující závislost narůstající citlivosti sítnice naukazující závislost narůstající citlivosti sítnice na
délce pobytu ve tmě. V prvních min. adaptace citlivostdélce pobytu ve tmě. V prvních min. adaptace citlivost
rychle roste, až se mezi 3.rychle roste, až se mezi 3.--8. min. na křivce objeví8. min. na křivce objeví
Kohlrauschův zářez, který odděluje rychlejší adaptaciKohlrauschův zářez, který odděluje rychlejší adaptaci
čípků od pomalé adaptace tyčinek. Křivka pak už jenčípků od pomalé adaptace tyčinek. Křivka pak už jen
zvolna stoupá do 40 min.zvolna stoupá do 40 min.
Adaptační křivka na tmuAdaptační křivka na tmu
Fyziologie zrakové dráhyFyziologie zrakové dráhy
Corpus geniculatum
mediale
Corpus geniculatum
laterale
Sulcus calcarinus
Area striata
Brachium colliculi
superioris
Choroidální plexus
laterální komory
Radiatio optica
Zraková dráhaZraková dráha
•• TříneuronováTříneuronová
–– smyslové receptory (tyčinky a čípky)smyslové receptory (tyčinky a čípky)–– smyslové receptory (tyčinky a čípky)smyslové receptory (tyčinky a čípky)
–– 1. neuron: bipolární buňky (ganglion retinae)1. neuron: bipolární buňky (ganglion retinae)
–– 2. neuron: gangliové buňky (ganglion opticum)2. neuron: gangliové buňky (ganglion opticum)
–– 3. neuron: buňky v corpus geniculatum laterale3. neuron: buňky v corpus geniculatum laterale
diencefaladiencefala
SítniceSítnice
• Pars optica retinae - od ora serrata k papile n.II
• Pars coeca retinae - od ora serrata k epitelu řasnatého
tělíska a duhovky - sítnice zde má charaktertělíska a duhovky - sítnice zde má charakter
jednovrstevného nepigmentového epitelu
• Sítnice je jen volně přiložena k cévnatce (hraje úlohu
při patofyziologii odchlípení sítnice). Pevně je retina
fixována pouze k papile a k ora serrata.
SítniceSítnice
Tří vertikální neuronyTří vertikální neurony
smyslové receptorysmyslové receptory -- tyčinky a čípkytyčinky a čípky
bipolární buňkybipolární buňkybipolární buňkybipolární buňky
gangliové buňkygangliové buňky
Dva druhy horizontálních neuronůDva druhy horizontálních neuronů
Horizontální bb. (zevní plexiformní vrstva)Horizontální bb. (zevní plexiformní vrstva)
Amakrinní bb. (vnitřní plexiformní vrstva)Amakrinní bb. (vnitřní plexiformní vrstva)
Vrstvy sítniceVrstvy sítnice
1. Pigmentový epitel sítnice (RPE)
2. Vrstva zevních výběžků tyčinek a čípků
3. Membrana limitans externa (horizontálně probíhající
výběžky Müllerových bb.)
4. Vnější vrstva jader světločivých elementů (tyčinky a čípky)4. Vnější vrstva jader světločivých elementů (tyčinky a čípky)
5. Vnější plexiformní vrstva - spoje mezi receptory a bipol. bb.
6. Vnitřní jádrová vrstva (jádra bipolárních, horizontálních,
amakrinních a Müllerových buněk )
7. Vniřní plexiformní vrstva -neurity bipol., dendrity gangl. b.
8. Vrstva gangliových buněk (ganglion opticum)
9. Vrstva zrakových nervových vláken
10. Membrana limitans interna (MLI- ohraničení proti sklivci)
Vrstvy sítniceVrstvy sítnice
1. Pigmentový epitel sítnice (RPE)
2. Vrstva zevních výběžků tyčinek a
čípků
3. Membrana limitans externa
4. Vnější vrstva jader světločivných
elementůelementů
5. Vnější plexiformní vrstva vláken
6. Vnitřní jádrová vrstva
7. Vniřní plexiformní vrstva vláken
8. Vrstva gangliových buněk
9. Vrstva zrakových nervových vláken
10. Membrana limitans interna (MLI)
SítniceSítnice
• Čípky 6 - 7 000 000 (tři typy pigmentu)
• Tyčinky 130 000 000
• Bipolární bb.
• Gangliové bb.• Gangliové bb.
• Podpůrné bb.
(Mullerovy podpůrné bb., neuroglie)
Asociační bb. ve vnitřní jádrové
vrstvě sítnice
– Horizontální bb.
– Amakrinní bb.
Struktura tyčinek a čípkůStruktura tyčinek a čípků
• Tyčinky - vnější úsek (obsahuje světločivý pigment)
- zevní segment (disky s rhodopsinem)
- přechodná zóna- přechodná zóna
- vnitřní segment (elipsoid; mitochondrie)
- vnitřní úsek (buněčné jádro a nervové vlákno)
• Čípky - obdobná struktura jako u tyčinek.Ve vnějším
výběžku vnějšího úseku obsahují Jodopsin
• Vnější výběžky tyčinek a čípků se zabořují do RPE
Neuroretinální synapseNeuroretinální synapse
Zevní jádrová vrstva
Zevní plexiformní
vrstva
vnější výběžek
vnitřní výběžek
++
vnější úsek
vnitřní úsek
Membrana limitans
externa
Zevní jádrová vrstva
sítnice
Tyčinky a čípkyTyčinky a čípky
Struktura čípkůStruktura čípků
Zevní segment tyčinekZevní segment tyčinek
Zevní segment čípkůZevní segment čípků
Fagocytóza zevních segmentůFagocytóza zevních segmentů
fotoreceptorů prostřednictvím RPEfotoreceptorů prostřednictvím RPE
Výběžky apikální zóny
RPE mezi vnější
segmenty fotoreceptorůsegmenty fotoreceptorů
•• Synapse mezi fotoreceptory, bipolárnímiSynapse mezi fotoreceptory, bipolárními
buňkami a horizontálními bb.buňkami a horizontálními bb.
•• Triáda:Triáda: typické synaptické zakončenítypické synaptické zakončení
fotoreceptoru: uprostřed je jeden výběžek bipolárnífotoreceptoru: uprostřed je jeden výběžek bipolární
Synapse zevní plexiformní vrstvySynapse zevní plexiformní vrstvy
fotoreceptoru: uprostřed je jeden výběžek bipolárnífotoreceptoru: uprostřed je jeden výběžek bipolární
buňky a po jeho stranách dva výběžkybuňky a po jeho stranách dva výběžky
horizontálních buněk.horizontálních buněk.
•• Uvnitř jednoho zakončení čípku je až 25Uvnitř jednoho zakončení čípku je až 25
invaginovaných triádinvaginovaných triád
Horizontální buňka
Synapse zevní plexiformní vrstvySynapse zevní plexiformní vrstvy
triádatriáda
Bipolární
buňka
Bipolární buňkyBipolární buňky
Monosynaptické bipolární bb.:Monosynaptické bipolární bb.:
Monosynaptický přenos impulzů z jednohoMonosynaptický přenos impulzů z jednoho
čípku na jednu gangliovou buňkučípku na jednu gangliovou buňku - důležité pro
zrakovou ostrost (makula)
Polysynaptické bipolárn bb.:Polysynaptické bipolárn bb.:
Potenciály z více receptorů se sumují naPotenciály z více receptorů se sumují na
jedné bipolární buňce. Obdobnájedné bipolární buňce. Obdobná sumacesumace je i přije i při
přenosu signálu z bipolárních bb. na gangliovépřenosu signálu z bipolárních bb. na gangliové
bb. (tyčinek je 130 milionů, ale počet vlákenbb. (tyčinek je 130 milionů, ale počet vláken
zrakového nervu jen 1milion!!)zrakového nervu jen 1milion!!)
Individuální
přepojení
Sumace
SumaceSumace
Umožňuje zvýšení citlivosti sítnice za nižšíchUmožňuje zvýšení citlivosti sítnice za nižších
hladin osvětleníhladin osvětlení
Snižuje rozlišovací schopnost tím, že seSnižuje rozlišovací schopnost tím, že seSnižuje rozlišovací schopnost tím, že seSnižuje rozlišovací schopnost tím, že se
zvětší okrsky sítnice převáděné na jedinouzvětší okrsky sítnice převáděné na jedinou
buňku a vlákno optického nervubuňku a vlákno optického nervu
Gangliové buňkyGangliové buňky
III. vertikální neuron (2. neuron zrakové dráhy)III. vertikální neuron (2. neuron zrakové dráhy)
Axony se sbíhají na papile zrakového nervu aAxony se sbíhají na papile zrakového nervu a
tvoří jejtvoří jej
Monosynaptické gangliové buňkyMonosynaptické gangliové buňky -- jsoujsouMonosynaptické gangliové buňkyMonosynaptické gangliové buňky -- jsoujsou
spojené s jednou monosynaptickou bipolárníspojené s jednou monosynaptickou bipolární
buňkou a uskutečňují převod z jednoho čípkubuňkou a uskutečňují převod z jednoho čípku
Polysynaptické gangliové bb.Polysynaptické gangliové bb. -- sumacesumace
Individuální
přepojení
Sumace
Topografie retinálníchTopografie retinálních
okrskůokrskůokrskůokrsků
Specifické úseky sítniceSpecifické úseky sítnice
• Fovea centralis – foveola obsahuje jen čípky,
vnitřní vrstvy sítnice jsou odtlačeny do stran
• Macula lutea – nemá cévy, pigment xantofylin
•• Sítnice je zdeSítnice je zde•• Sítnice je zdeSítnice je zde
velmi tenká,velmi tenká,
projekce obrazuprojekce obrazu
nezkreslenánezkreslená
FAG snímek zadního pólu okaFAG snímek zadního pólu oka
- Rozsah MAKULYMAKULY zobrazuje modrá kružnice
- Oblast FOVEYFOVEY ohraničuje žlutá kružnice
Oblast fovea centralisOblast fovea centralis
-Oblast FOVEYFOVEY ohraničuje žlutá kružnice
- FOVEÁLNÍ AVASKULÁRNÍ ZÓNAFOVEÁLNÍ AVASKULÁRNÍ ZÓNA – červená kružnice
- FOVEOLAFOVEOLA – světle fialová kružnice
- UMBOUMBO – centrální bílá tečka
Struktura sítnice
v makule
- ve foveola centralis jsou
jen čípky, tyčinky se
objevují až ve vzdálenosti
0,13mm od centrální
jamky.
Struktura sítnice při
okraji terče zrakového
nervu
Papilomakulární svazekPapilomakulární svazek
Makulopapilární
svazeček
--Více než 1/3 všech axonů sítnice, ve zrakovémVíce než 1/3 všech axonů sítnice, ve zrakovém
nervu se přesouvá centrálněnervu se přesouvá centrálně
Horizontální raphe
Hustota fotoreceptorů v závislosti naHustota fotoreceptorů v závislosti na
vzdálenosti od foveyvzdálenosti od fovey
Hustotareceptorů(mmHustotareceptorů(mm--22xx101033))
TyčinkyTyčinkyTyčinkyTyčinky
Temporálně Vzdálenost od centra (ve stupních) NasálněTemporálně Vzdálenost od centra (ve stupních) Nasálně
Hustotareceptorů(mmHustotareceptorů(mm
ČípkyČípkyČípkyČípky
Specifické úseky sítniceSpecifické úseky sítnice
• Papilla n. optici – jen MLI, fyziologická exkavace
Specifické úseky sítniceSpecifické úseky sítnice
• Ora serrata – přechod optické části sítnce ve
slepou, redukce vrstev sítnice, MLI pokračuje na iris
Větve a. centralis retinaeVětve a. centralis retinae
Uzávěr a. centrálisUzávěr a. centrális
retinae delší než 1 hod.retinae delší než 1 hod.
= trvalá slepota= trvalá slepota
Kapilární řečiště sítnice je po obou stranách vnitřníKapilární řečiště sítnice je po obou stranách vnitřní
jádrové vrstvyjádrové vrstvy
Okolo papily je navíc vrstva kapilár ve vrstvěOkolo papily je navíc vrstva kapilár ve vrstvě
nervových vlákennervových vláken
V centru fovey retinální cévy chybějí , v periferiiV centru fovey retinální cévy chybějí , v periferii
nedosahují až k ora serratanedosahují až k ora serrata
Působení světla na sítniciPůsobení světla na sítnici
Cyklus rhodopsinuCyklus rhodopsinu
Aktivita horizontálních,Aktivita horizontálních,
bipolárních a amakrinních buněkbipolárních a amakrinních buněk
Horizontální buňkyHorizontální buňky
•• Vytvářejí s fotoreceptory synapse vVytvářejí s fotoreceptory synapse v triádáchtriádách
•• Činností horizontálních bb. vznikajíČinností horizontálních bb. vznikají
negativní Snegativní S--potenciálypotenciály
•• Horizontální bb. odpovídají na osvětleníHorizontální bb. odpovídají na osvětlení
hyperpolarizacíhyperpolarizací (ve tmě jsou depolarizovány)(ve tmě jsou depolarizovány)hyperpolarizacíhyperpolarizací (ve tmě jsou depolarizovány)(ve tmě jsou depolarizovány)
•• LL--typtyp horizontálních bb. reagujehorizontálních bb. reaguje
hyperpolarizací na všechny barvy spektrahyperpolarizací na všechny barvy spektra
rovnoměrně a jeho odpověď se zvyšujerovnoměrně a jeho odpověď se zvyšuje
úměrně s intenzitou osvětleníúměrně s intenzitou osvětlení
•• CC--typtyp bb. reaguje specificky na určité složkybb. reaguje specificky na určité složky
spektraspektra
CC--typ horizontálních buněktyp horizontálních buněk
•• Jedna skupina CJedna skupina C--bb. je max.bb. je max.
depolarizovánadepolarizována červenoučervenou složkou spektra asložkou spektra a
maximálně hyperpolarizovánamaximálně hyperpolarizována zelenouzelenou
složkousložkou
•• Druhá skupina CDruhá skupina C--bb. reaguje maximálníbb. reaguje maximální•• Druhá skupina CDruhá skupina C--bb. reaguje maximálníbb. reaguje maximální
depolarizací nadepolarizací na žlutoužlutou barvu a maximálníbarvu a maximální
hyperpolarizací na barvuhyperpolarizací na barvu modroumodrou..
InformaceInformace oo barvěbarvě světlasvětla sese přenášípřenáší zeze třítří
typůtypů čípkůčípků nana dvadva typytypy tzvtzv.. oponentněoponentně
reagujícíchreagujících buněkbuněk horizontálníchhorizontálních
Oponentní princip kódováníOponentní princip kódování
barev pomocí Sbarev pomocí S-- potenciálůpotenciálů
horizontálních buněkhorizontálních buněk
•• RR--G systém:G systém: červená barva (red) způsobíčervená barva (red) způsobí
hyperpolarizaci, barva oponentní, zelenáhyperpolarizaci, barva oponentní, zelená
(green), způsobí depolarizaci.(green), způsobí depolarizaci.(green), způsobí depolarizaci.(green), způsobí depolarizaci.
•• YY--B systém:B systém: oponentní systém žluté (yellow)oponentní systém žluté (yellow)
a modré (blue) barvya modré (blue) barvy
•• Informace ze 3 typů čípků se převádí na kód,Informace ze 3 typů čípků se převádí na kód,
který je nervovému systému vlastníkterý je nervovému systému vlastní –– nana
hyperpolarizaci a depolarizacihyperpolarizaci a depolarizaci
Bipolární a amakrinní buňkyBipolární a amakrinní buňky
•• Bipolární bbBipolární bb. reagují na osvětlení buď. reagují na osvětlení buď
hyperpolarizací nebo depolarizací podle toho,hyperpolarizací nebo depolarizací podle toho,
jaká část jejich receptivního pole byla osvětlenajaká část jejich receptivního pole byla osvětlena
•• Receptivní poleReceptivní pole = část prostoru, na jejíž osvětlení= část prostoru, na jejíž osvětlení
buňka reaguje.buňka reaguje.
•• Amakrinní bb.Amakrinní bb. nejspíše signalizují změnu vnejspíše signalizují změnu v•• Amakrinní bb.Amakrinní bb. nejspíše signalizují změnu vnejspíše signalizují změnu v
úrovni osvětlení sítnice. Jako první z bb. sítniceúrovni osvětlení sítnice. Jako první z bb. sítnice
generují akční potenciálgenerují akční potenciál
•• Bipolární a amakrinní bb. vytvářejí jakýsiBipolární a amakrinní bb. vytvářejí jakýsi
předstupeň zpracování informace opředstupeň zpracování informace o
prostorových a intenzitních parametrechprostorových a intenzitních parametrech
světelného podnětu.světelného podnětu. K dalšímu zpracováníK dalšímu zpracování
dochází v gangliových bb.dochází v gangliových bb.
Gangliové buňky sítniceGangliové buňky sítnice
•• Při řezu n.II bychom dostali zorné polePři řezu n.II bychom dostali zorné pole
rozdělené na mozaiku asi 1 mil. receptivníchrozdělené na mozaiku asi 1 mil. receptivních
polípolí
•• Kruhová receptivní poleKruhová receptivní pole gangliových bb.gangliových bb.
0,50,5ºº--22ºº majímají centrumcentrum aa periferiiperiferii
•• Jeden typ bb. reaguje na začátek osvětleníJeden typ bb. reaguje na začátek osvětlení•• Jeden typ bb. reaguje na začátek osvětleníJeden typ bb. reaguje na začátek osvětlení
centra excitacícentra excitací –– on reakceon reakce, naopak v, naopak v
periferním pruhu receptivního pole jeperiferním pruhu receptivního pole je
excitací signalizováno skončení osvětleníexcitací signalizováno skončení osvětlení ––
off reakce.off reakce. Druhý typ bb. má opačný výskytDruhý typ bb. má opačný výskyt
odpovědí (v centru off reakci a v periferii onodpovědí (v centru off reakci a v periferii on
reakci)reakci)
Gangliové buňky sítniceGangliové buňky sítnice
•• Současné osvětlené obou částíSoučasné osvětlené obou částí
receptivního pole zablokuje zcela aktivitureceptivního pole zablokuje zcela aktivitu
buňkybuňky –– periferie a centrum se navzájemperiferie a centrum se navzájem
tlumí.tlumí.tlumí.tlumí.
•• OnOn-- reakce (odpověď na začátek osvětlení)reakce (odpověď na začátek osvětlení)
je způsobenaje způsobena depolarizacídepolarizací membrány b.membrány b.
•• Podstatou OffPodstatou Off-- reakce jereakce je hyperpolarizacehyperpolarizace
Systém X, Y a W gangliovýchSystém X, Y a W gangliových
buněk sítnicebuněk sítnice
•• Buňky systému YBuňky systému Y mají největší tělo, největšímají největší tělo, největší
průměr axonu, rychlost vedeníprůměr axonu, rychlost vedení >>40ms40ms--11, jsou, jsou
po celé retině homogenně rozptýleny, majípo celé retině homogenně rozptýleny, mají
koncentrická receptivní pole on a off. Nakoncentrická receptivní pole on a off. Nakoncentrická receptivní pole on a off. Nakoncentrická receptivní pole on a off. Na
osvětlení části receptivního pole reagují jenosvětlení části receptivního pole reagují jen
krátkým přechodným výbojem aktivity. Jekrátkým přechodným výbojem aktivity. Je
jich jen málo a další vlastností je nelineárníjich jen málo a další vlastností je nelineární
sumace vlivů z centra a z periferie. V Corpussumace vlivů z centra a z periferie. V Corpus
geniculatum laterale odpovídajígeniculatum laterale odpovídají
magnocelulárnímu systémumagnocelulárnímu systému
Systém X, Y a W gangliovýchSystém X, Y a W gangliových
buněk sítnicebuněk sítnice
•• Buňky systému XBuňky systému X mají menší tělo, menšímají menší tělo, menší
průměr axonu, rychlost vedeníprůměr axonu, rychlost vedení >>20ms20ms--11,,
představují více než ½ gangliových bb.představují více než ½ gangliových bb.představují více než ½ gangliových bb.představují více než ½ gangliových bb.
sítnice a jsou zastoupeny zejména v centrusítnice a jsou zastoupeny zejména v centru
sítnice. Jejich vlastností je i lineární efektsítnice. Jejich vlastností je i lineární efekt
sumace vlivů centra a periferie, která přisumace vlivů centra a periferie, která při
současné stimulaci zcela zablokuje aktivitusoučasné stimulaci zcela zablokuje aktivitu
buňky.buňky.
Systém X, Y a W gangliovýchSystém X, Y a W gangliových
buněk sítnicebuněk sítnice
•• Buňky systému WBuňky systému W mají malé rozměry těla imají malé rozměry těla i
axonů a vedou vzruch velmi pomaluaxonů a vedou vzruch velmi pomalu-- 10ms10ms--11..
Reagují na rozdíl od neuronů X a Y na pohybReagují na rozdíl od neuronů X a Y na pohybReagují na rozdíl od neuronů X a Y na pohybReagují na rozdíl od neuronů X a Y na pohyb
a na směr pohybu předmětu v receptivníma na směr pohybu předmětu v receptivním
poli.poli.
•• Gangliové bb. mají také spektrálníGangliové bb. mají také spektrální
senzitivitusenzitivitu –– bb. sítnice (čípky, horizontálníbb. sítnice (čípky, horizontální
bb., gangliové bb.) tedy předzpracovávajíbb., gangliové bb.) tedy předzpracovávají
barevnou informaci.barevnou informaci.
Pigmentový epitel sítnice a jehoPigmentový epitel sítnice a jeho
funkcefunkce
Pigmentový epitel sítnicePigmentový epitel sítnice
•• ObsahujeObsahuje antioxidační enzymyantioxidační enzymy
superoxiddismutázusuperoxiddismutázu aa katalázukatalázu, které vychytávají, které vychytávají
volné radikály a tím chrání lipidové membrány předvolné radikály a tím chrání lipidové membrány před
poškozením (VPMD)poškozením (VPMD)
•• ProdukujeProdukuje růstové faktory,růstové faktory, které modulují nejenkteré modulují nejen•• ProdukujeProdukuje růstové faktory,růstové faktory, které modulují nejenkteré modulují nejen
činnost RPE, ale ovlivňují také činnost okolníchčinnost RPE, ale ovlivňují také činnost okolních
tkánítkání ⇒⇒ RPE je součástí komplexního systémuRPE je součástí komplexního systému
interakcí na celulární úrovni, které řídí cévníinterakcí na celulární úrovni, které řídí cévní
zásobení, permeabilitu, růst, reparační pochody azásobení, permeabilitu, růst, reparační pochody a
další pochody nezbytné pro zachování funkcedalší pochody nezbytné pro zachování funkce
retinyretiny
RPERPE -- růstové faktoryrůstové faktory
•• PDGFPDGF -- plateletplatelet--derived growth factor (ovlivňujederived growth factor (ovlivňuje
buněčný růst a hojení)buněčný růst a hojení)
•• PEDFPEDF -- pigment epitheliumpigment epithelium--derived factor (působíderived factor (působí
neuroprotektivně a inhibuje vaskulární růst)neuroprotektivně a inhibuje vaskulární růst)
•• VEGFVEGF -- vascular endothelial growth factor (jevascular endothelial growth factor (je•• VEGFVEGF -- vascular endothelial growth factor (jevascular endothelial growth factor (je
schopen stimulace růstu cév i novotvorbyschopen stimulace růstu cév i novotvorby
patologických cév)patologických cév)
•• FGFFGF -- fibroblast growth factor (má neurotropnífibroblast growth factor (má neurotropní
vlastnosti)vlastnosti)
•• TGFTGF -- transforming growth factor (ovlivňuje=transforming growth factor (ovlivňuje=
moduluje zánětlivou reakci)moduluje zánětlivou reakci)
RPE a elektrická aktivitaRPE a elektrická aktivita
•• RPE negeneruje žádnou přímou elektrickouRPE negeneruje žádnou přímou elektrickou
odpověď na světelný stimulodpověď na světelný stimul
•• Existuje všakExistuje však transepiteliální napětítransepiteliální napětí napříč buňkounapříč buňkou
RPE, které může být sekundárně modifikováno např.RPE, které může být sekundárně modifikováno např.
činností fotoreceptru po jeho osvitu (klinický korelát včinností fotoreceptru po jeho osvitu (klinický korelát v
CC-- vlně ERG a rychlé oscilaci EOG...)vlně ERG a rychlé oscilaci EOG...)CC-- vlně ERG a rychlé oscilaci EOG...)vlně ERG a rychlé oscilaci EOG...)
•• Bazální membrána RPE může býtBazální membrána RPE může být
hyperpolarizována nezávisle na světle např. po i.v.hyperpolarizována nezávisle na světle např. po i.v.
injekci acetazolamidu či hyperosmotické látky ainjekci acetazolamidu či hyperosmotické látky a
depolarizována např. po perorálním požití alkoholu.depolarizována např. po perorálním požití alkoholu.
Klinický význam těchto reakcí však ještě nebylKlinický význam těchto reakcí však ještě nebyl
objasněnobjasněn
RPE a regenerace zrakového pigmentuRPE a regenerace zrakového pigmentu
•• Po absorpci světla rhodopsinem a jeho přeměněPo absorpci světla rhodopsinem a jeho přeměně
na all trans formu začíná série regeneračníchna all trans formu začíná série regeneračních
pochodů nezávislých na zrakovém vjemupochodů nezávislých na zrakovém vjemu
•• Vitamin A je odštěpen od molekuly opsinu aVitamin A je odštěpen od molekuly opsinu a
přenesen prostřednictvím transportních proteinůpřenesen prostřednictvím transportních proteinů
do RPEdo RPEdo RPEdo RPE
•• V RPE může být vitamin A uchován ve forměV RPE může být vitamin A uchován ve formě
esteru nebo isomerizován zpět do cis formy aesteru nebo isomerizován zpět do cis formy a
rekombinován s molekulou opsinurekombinován s molekulou opsinu
•• RPE je také nepostradatelný pro vychytáváníRPE je také nepostradatelný pro vychytávání
vitaminu A z krve a udržování jeho koncentrace vvitaminu A z krve a udržování jeho koncentrace v
okuoku
RPE a regenerace fotoreceptorůRPE a regenerace fotoreceptorů
•• RPE denně fagocytuje až 100 disků zevníhoRPE denně fagocytuje až 100 disků zevního
segmentu fotoreceptorů, zatímco dochází ksegmentu fotoreceptorů, zatímco dochází k
syntéze nových diskůsyntéze nových disků
•• Proces buněčné obnovy fotoreceptorů podléhoProces buněčné obnovy fotoreceptorů podlého
cirkadiálnímu rytmu:cirkadiálnímu rytmu:
–– tyčinky uvolňují disky zejména ráno při zahájení osvitutyčinky uvolňují disky zejména ráno při zahájení osvitu
–– čípky uvolňují disky spíše při stmíváníčípky uvolňují disky spíše při stmívání
•• Zevní segmenty fotoreceptorů se kompletněZevní segmenty fotoreceptorů se kompletně
obnoví přibližně každé 2 týdnyobnoví přibližně každé 2 týdny
•• VPMDVPMD
Receptivní pole zrakové dráhyReceptivní pole zrakové dráhy
Příčný řez optickým traktemPříčný řez optickým traktem
Corpus geniculatum
mediale
Corpus geniculatum
laterale
Sulcus calcarinus
Area striata
Brachium colliculi
superioris
Choroidální plexus
laterální komory
Radiatio optica
Corpus geniculatumCorpus geniculatum lateralelaterale
•• Nezkřížená vláknaNezkřížená vlákna (z ipsilaterální temporální(z ipsilaterální temporální
poloviny sítnice) končí ve vrstvách 2,3,5poloviny sítnice) končí ve vrstvách 2,3,5
•• Zkřížená vláknaZkřížená vlákna ( kontralaterální nasální( kontralaterální nasální
poloviny sítnice) končí ve vrstvách 1,4 a 6poloviny sítnice) končí ve vrstvách 1,4 a 6
Corpus geniculatumCorpus geniculatum lateralelaterale
•• Vrstvy corpus geniculatum lat. lze také dělit dleVrstvy corpus geniculatum lat. lze také dělit dle
velikosti neuronů:velikosti neuronů:
–– Magnocelulární neurony (M)Magnocelulární neurony (M) se nacházejí zejménase nacházejí zejména
ve vrstvách 1 a 2ve vrstvách 1 a 2
–– Parvocelulární neurony (P)Parvocelulární neurony (P) utvářejí vrstvy 3utvářejí vrstvy 3 -- 66
Corpus geniculatumCorpus geniculatum lateralelaterale
Studie na primátech naznačují, žeStudie na primátech naznačují, že
parvocelulární dráhaparvocelulární dráha vede informace týkající sevede informace týkající se
barvocitubarvocitu aa rozlišovací schopnostirozlišovací schopnosti (kontrastní(kontrastní
senzitivita vyšších prostorových frekvencí).senzitivita vyšších prostorových frekvencí).
Magnocelulární dráhaMagnocelulární dráha vede zřejmě informacevede zřejmě informace
týkající setýkající se pohybupohybu a kontrastní senzitivitya kontrastní senzitivitytýkající setýkající se pohybupohybu a kontrastní senzitivitya kontrastní senzitivity
nižších prostorových frekvencí.nižších prostorových frekvencí.
Corpus geniculatum lateraleCorpus geniculatum laterale
•• Receptivní poleReceptivní pole genikulátových neuronů jsougenikulátových neuronů jsou
koncentrická s antagonistickou centrální a periferníkoncentrická s antagonistickou centrální a periferní
oblastí (obdobně jako u gangliových neuronů)oblastí (obdobně jako u gangliových neuronů)
•• On a off reakceOn a off reakce je buď na začátek nebo na konecje buď na začátek nebo na konec
osvětlení (obdobně jako u gangliových neuronů)osvětlení (obdobně jako u gangliových neuronů)
•• K buňky (koniocelulární neurony)K buňky (koniocelulární neurony) jsou malé bb.jsou malé bb.
v corpus geniculatum laterale; nejspíše modulujív corpus geniculatum laterale; nejspíše modulují
informace obou hlavních drah (magno ainformace obou hlavních drah (magno a
parvocelulární)parvocelulární)
Radiatio opticaRadiatio optica --
tractus geniculocalcarinustractus geniculocalcarinus
•• Nejdelší a nejzranitelnější úsek zrakové dráhy !Nejdelší a nejzranitelnější úsek zrakové dráhy !
•• Probíhá v dorzální částiProbíhá v dorzální části capsula internacapsula interna, za ní, za ní
se rozvine do plochy, obchází postranníse rozvine do plochy, obchází postranní
mozkovou komoru temporálním a parietálnímmozkovou komoru temporálním a parietálním
lalokem do laloku okcipitálníholalokem do laloku okcipitálního
Corpus geniculatum
mediale
Corpus geniculatum
laterale
Sulcus calcarinus
Area striata
Brachium colliculi
superioris
Choroidální plexus
laterální komory
Radiatio optica
Radiatio opticaRadiatio optica --
tractus geniculocalcarinustractus geniculocalcarinus
•• Optická radiace vytváří ve svém průběhuOptická radiace vytváří ve svém průběhu třitři
hlavní svazkyhlavní svazky
•• Horní svazekHorní svazek vede impulsy z horníchvede impulsy z horních
retinálních kvadrantů, jde v hloubceretinálních kvadrantů, jde v hloubceretinálních kvadrantů, jde v hloubceretinálních kvadrantů, jde v hloubce
temporoparietálního laloku celkem přímotemporoparietálního laloku celkem přímo
dozadu a končí v horním rtu fissura calcarinadozadu a končí v horním rtu fissura calcarina
•• Střední svazekStřední svazek představuje téměř 1/2 všechpředstavuje téměř 1/2 všech
vláken radiace, je tvořenvláken radiace, je tvořen makulárními vláknymakulárními vlákny aa
jde k zadnímu pólu týlního laloku, kde končí jakjde k zadnímu pólu týlního laloku, kde končí jak
nad kalkarinou tak pod ní.nad kalkarinou tak pod ní.
Radiatio opticaRadiatio optica --
tractus geniculocalcarinustractus geniculocalcarinus
•• Dolní svazekDolní svazek vede impulsy z dolních kvadrantůvede impulsy z dolních kvadrantů
sítnice. Vytváří kolem temporálního rohusítnice. Vytváří kolem temporálního rohu
postranní komory dopředu konvexnípostranní komory dopředu konvexní MeyerovuMeyerovu
kličkukličku končící v dolním rtu kalkarinykončící v dolním rtu kalkarinykličkukličku končící v dolním rtu kalkarinykončící v dolním rtu kalkariny
•• Spojení vláken z korespondujících míst obouSpojení vláken z korespondujících míst obou
sítnic je v průběhu radiace stále těsnější a tímsítnic je v průběhu radiace stále těsnější a tím
i kongruence event. hemianoptických výpadůi kongruence event. hemianoptických výpadů
stále dokonalejšístále dokonalejší
Meyerova klička
Dolní svazek
Horní svazek
Korová zraková centraKorová zraková centra
okcipitálního lalokuokcipitálního laloku
•• area striataarea striata (17; V1)(17; V1)
area parastriataarea parastriata (18; V2, V3, VP)(18; V2, V3, VP)
area peristriataarea peristriata (19; V4, V5, LO, V7, V8)(19; V4, V5, LO, V7, V8)
•• V area striata končí vlákna zrakové dráhyV area striata končí vlákna zrakové dráhy•• V area striata končí vlákna zrakové dráhyV area striata končí vlákna zrakové dráhy
•• Area striataArea striata -- informace z makuly se projikují doinformace z makuly se projikují do
kaudální poloviny zrakového kortexu, informacekaudální poloviny zrakového kortexu, informace
z periferie zorného pole se projikují rostrálněz periferie zorného pole se projikují rostrálně
•• Začíná zde zpracování zrakového vjemu: barvy,Začíná zde zpracování zrakového vjemu: barvy,
pohybu a tvaru a příprava informací pro detailnípohybu a tvaru a příprava informací pro detailní
analýzu v různých částech mozkuanalýzu v různých částech mozku
V area striata končí vlákna zrakové dráhyV area striata končí vlákna zrakové dráhy
Okcipitální korové zrakovéOkcipitální korové zrakové
centrumcentrum -- area 17area 17
•• Povrch zrakového kortexu činí 20Povrch zrakového kortexu činí 20--25 cm25 cm22,, cožcož
odpovídá asi 3,5% povrchu mozku.odpovídá asi 3,5% povrchu mozku.
•• Zrakový kortex obsahuje 6 histologickyZrakový kortex obsahuje 6 histologicky
identifikovatených vrstev lišících seidentifikovatených vrstev lišících seidentifikovatených vrstev lišících seidentifikovatených vrstev lišících se
zastoupením buněčných typů.zastoupením buněčných typů.
•• IV. vrstva se dále dělí na tři podskupiny IVa,IV. vrstva se dále dělí na tři podskupiny IVa,
IVb, IVc. Neurony vstupující do zrakovéhoIVb, IVc. Neurony vstupující do zrakového
kortexu cestou radiace se zakončují zejménakortexu cestou radiace se zakončují zejména
ve vrstvě IVc.ve vrstvě IVc.
Okcipitální korové zrakové centrumOkcipitální korové zrakové centrum --
area 17area 17
•• Zdá se, že okcipitální korové zrakov centrum hrajeZdá se, že okcipitální korové zrakov centrum hraje
méně důležitou roli ve zracování zrakového vjemu,méně důležitou roli ve zracování zrakového vjemu,
než se dříve mínilonež se dříve mínilo
•• Jedná se spíše oJedná se spíše o
koordinační centrum, kdekoordinační centrum, kdekoordinační centrum, kdekoordinační centrum, kde
jsou informace z oboujsou informace z obou
polovin zorného polepolovin zorného pole
párovány do pararelních,párovány do pararelních,
vertikálně orientovanýchvertikálně orientovaných
sloupců zrakovésloupců zrakové
dominancedominance
1718
18
19
1719
Korová zraková centraKorová zraková centra
okcipitálního lalokuokcipitálního laloku
•• Area striataArea striata je spojena s area parastriata (18,je spojena s area parastriata (18,
V2, V3) kratšími vlákny (podobně jako areaV2, V3) kratšími vlákny (podobně jako area
parastriata s area peristriata) a delšími,parastriata s area peristriata) a delšími,
komisurálními vlákny s druhostrannou kůroukomisurálními vlákny s druhostrannou kůroukomisurálními vlákny s druhostrannou kůroukomisurálními vlákny s druhostrannou kůrou
stejných okrskůstejných okrsků
•• Area striataArea striata má spoje s frontálními lalokymá spoje s frontálními laloky
(význam pro volní pohyby očí),(význam pro volní pohyby očí), areaarea
parastriataparastriata má spoje k mezencefalu až do VI.n.má spoje k mezencefalu až do VI.n.
a je spojena i s pretektálním jádrema je spojena i s pretektálním jádrem
Okcipitální korová zraková centraOkcipitální korová zraková centra
•• area parastriata a peristriataarea parastriata a peristriata slouží k integracislouží k integraci
zrakových vjemů s dalšími korovými centry azrakových vjemů s dalšími korovými centry a
funkcemi a k dalšímu zpracování zrakového vjemu.funkcemi a k dalšímu zpracování zrakového vjemu.
•• Area parastriataArea parastriata je vyhrazena optomotorickéje vyhrazena optomotorické
koordinaci očíkoordinaci očíkoordinaci očíkoordinaci očí
•• Area peristriataArea peristriata slouží pro integraci zrakovýchslouží pro integraci zrakových
informací s ostatními smyslovými, fatickými ainformací s ostatními smyslovými, fatickými a
mentálními aktivitamimentálními aktivitami
•• V8V8 zpracování vnímání barev;zpracování vnímání barev; V3AV3A zpracovánízpracování
vnímání pohybu;vnímání pohybu; LOLO percepce velkých objektůpercepce velkých objektů
Korová zraková centraKorová zraková centra
okcipitálního lalokuokcipitálního laloku
•• JeJe--li porušena funkce area 18 (parastriata) přili porušena funkce area 18 (parastriata) při
zachování funkce area 17, pak má pacientzachování funkce area 17, pak má pacient
zrakovou agnóziizrakovou agnózii = vidí předmět, ale neumí jej= vidí předmět, ale neumí jejzrakovou agnóziizrakovou agnózii = vidí předmět, ale neumí jej= vidí předmět, ale neumí jej
pojmenovat nebo použítpojmenovat nebo použít
•• Area parastriataArea parastriata má dále vliv na rozlišení jasu,má dále vliv na rozlišení jasu,
barvy a pohybůbarvy a pohybů
Korové zvětšeníKorové zvětšení
•• Při projekci sítnice do zrakové kůry jePři projekci sítnice do zrakové kůry je
zachováno rozlišení, které vzniklo již vzachováno rozlišení, které vzniklo již v
sítnici. Jedné buňce corpus geniculatumsítnici. Jedné buňce corpus geniculatum
laterale odpovídá více buněk kůry =laterale odpovídá více buněk kůry = korovékorovélaterale odpovídá více buněk kůry =laterale odpovídá více buněk kůry = korovékorové
zvětšenízvětšení
•• 1 mil. nervových vláken n. opticus odpovídá1 mil. nervových vláken n. opticus odpovídá
1 mil. nervových buněk corpus geniculatum1 mil. nervových buněk corpus geniculatum
laterale, ale tomuto počtu neuronů odpovídálaterale, ale tomuto počtu neuronů odpovídá
v mozkové kůře 145 milionů buněk !v mozkové kůře 145 milionů buněk !
Receptivní pole neuronůReceptivní pole neuronů
zrakové kůryzrakové kůry
•• Tvarem nejsou pole koncentrická, aleTvarem nejsou pole koncentrická, ale
elipsoidní, oválnáelipsoidní, oválná a ia i nepravidelného tvarunepravidelného tvaru
•• V kůře je odpověď neuronů na kruhovou aV kůře je odpověď neuronů na kruhovou a
nepohyblivou skvrnu (čili na začátek anepohyblivou skvrnu (čili na začátek a
konec stimulace) nepatrná (na rozdíl odkonec stimulace) nepatrná (na rozdíl odkonec stimulace) nepatrná (na rozdíl odkonec stimulace) nepatrná (na rozdíl od
corpus geniculatum laterale).corpus geniculatum laterale).
•• Optimální podnět pro korové neurony jeOptimální podnět pro korové neurony je
podélný kontrastní podnětpodélný kontrastní podnět (světlý nebo(světlý nebo
tmavý pruh), který mátmavý pruh), který má určitou orientaciurčitou orientaci aa
pohybuje se určitým směrem a určitoupohybuje se určitým směrem a určitou
rychlostírychlostí přes receptivní pole neuronu.přes receptivní pole neuronu.
Receptivní pole neuronůReceptivní pole neuronů
zrakové kůryzrakové kůry
•• Korové bb. vyžadujíKorové bb. vyžadují podnět o určitépodnět o určité
orientaciorientaci, jsou tedy analytickými jednotkami, jsou tedy analytickými jednotkami
vyššího stupně, které v zorném polivyššího stupně, které v zorném poli
rozeznávají tvar podnětu, event. pohybrozeznávají tvar podnětu, event. pohybrozeznávají tvar podnětu, event. pohybrozeznávají tvar podnětu, event. pohyb
podnětu o určitém tvarupodnětu o určitém tvaru
•• Podle vlastností receptivních polí aPodle vlastností receptivních polí a
složitosti podnětu, které vyvolají reakcisložitosti podnětu, které vyvolají reakci
neuronů dělíme korové neurony na třineuronů dělíme korové neurony na tři
základní skupiny:základní skupiny:
1. Jednoduchá receptivní pole1. Jednoduchá receptivní pole
•• Mají podélná až elipsovitý tvar, skládají se zMají podélná až elipsovitý tvar, skládají se z
centrální a periferní části, které na sebecentrální a periferní části, které na sebe
působí navzájem antagonisticky (excitacepůsobí navzájem antagonisticky (excitace ––
inhibice)inhibice)
•• Optimální pro podráždění je podnětOptimální pro podráždění je podnět•• Optimální pro podráždění je podnětOptimální pro podráždění je podnět
podlouhlého tvaru jehož orientace vpodlouhlého tvaru jehož orientace v
prostoru je souhlasná s podélnou osouprostoru je souhlasná s podélnou osou
receptivního polereceptivního pole -- rozhodující jerozhodující je orientaceorientace
podnětupodnětu
•• Optimální odpověď: pohybujeOptimální odpověď: pohybuje--li se podnětli se podnět
při konstantní orientaci receptivním polempři konstantní orientaci receptivním polem
pomalupomalu
1. Jednoduchá receptivní pole1. Jednoduchá receptivní pole
a jejich stimulacea jejich stimulace
2. Komplexní receptivní pole2. Komplexní receptivní pole
•• Rozměrnější, nemají excitační a inhibičníRozměrnější, nemají excitační a inhibiční
oblast.oblast.
•• Buňka je podrážděna pouze přiBuňka je podrážděna pouze při určitéurčité
orientaci podnětuorientaci podnětu
•• Statické osvětlení receptivního pole je zcelaStatické osvětlení receptivního pole je zcela•• Statické osvětlení receptivního pole je zcelaStatické osvětlení receptivního pole je zcela
neúčinné, je nutnýneúčinné, je nutný pohyblivý podnětpohyblivý podnět
•• Rychlost pohybu podnětu je vyšší než uRychlost pohybu podnětu je vyšší než u
jednoduchých polí a roli hraje ijednoduchých polí a roli hraje i směrsměr
pohybu podnětupohybu podnětu (pohyb podnětu v jednom(pohyb podnětu v jednom
směru vyvolá max. odpověď, v opačném směrusměru vyvolá max. odpověď, v opačném směru
je neúčinný nebo i tlumí spontánní aktivitu)je neúčinný nebo i tlumí spontánní aktivitu)
2. Komplexní receptivní pole2. Komplexní receptivní pole
a jejich stimulacea jejich stimulace
3. Hyperkomplexní receptivní3. Hyperkomplexní receptivní
polepole
•• Podněty mají velmiPodněty mají velmi nepravidelný a těžkonepravidelný a těžko
definovatelný tvardefinovatelný tvar
•• Neurony reagují na pohyblivý podnět a to jen vNeurony reagují na pohyblivý podnět a to jen v
určitém směruurčitém směru –– jsoujsou směrově specifickésměrově specifickéurčitém směruurčitém směru –– jsoujsou směrově specifickésměrově specifické
Ve zrakové kůře nalézáme přestavbuVe zrakové kůře nalézáme přestavbu
jednoduchých receptivních polí retinálních ajednoduchých receptivních polí retinálních a
genikulátových v hierarchizovaný systém polí,genikulátových v hierarchizovaný systém polí,
který umožňuje z obrazu abstrahovatkterý umožňuje z obrazu abstrahovat
podstatné rysy, průběh a orientaci kontrastníchpodstatné rysy, průběh a orientaci kontrastních
rozhraní, tvaryrozhraní, tvary
3. Hyperkomplexní receptivní3. Hyperkomplexní receptivní
pole a jejich stimulacepole a jejich stimulace
Colliculus superior laminaeColliculus superior laminae
quadrigeminae mesencephaliquadrigeminae mesencephali
•• Dostává vlákna z ipsilaterální temporálníDostává vlákna z ipsilaterální temporální
poloviny sítnice a kontralaterální nasálnípoloviny sítnice a kontralaterální nasální
poloviny sítnice, vlákna jsou uspořádánapoloviny sítnice, vlákna jsou uspořádána
retinotopicky.retinotopicky.retinotopicky.retinotopicky.
•• Dochází zde k integraci zrakových funkcí aDochází zde k integraci zrakových funkcí a
informací ze senzorických systémůinformací ze senzorických systémů
(sluchového, somatosenzorického,(sluchového, somatosenzorického,
vestibulárního)vestibulárního)
•• Receptivní pole jsou směrově specifická aReceptivní pole jsou směrově specifická a
reagují na pohybující se podnětreagují na pohybující se podnět
Colliculus superior mesencefala
Colliculus superior mesencefala
Colliculus inferior mesencefala
Colliculus superior laminaeColliculus superior laminae
quadrigeminae mesencephaliquadrigeminae mesencephali
•• U jeho receptivních polí je směrováU jeho receptivních polí je směrová
specificita (specificita (neurony reagují maximálně naneurony reagují maximálně na
pohyb podnětu v zorném poli na kontralaterálnípohyb podnětu v zorném poli na kontralaterální
stranu)stranu)stranu)stranu)
•• Colliculus sup. dostává vlákna systému W aColliculus sup. dostává vlákna systému W a
YY (pomalá)(pomalá), žádná vlákna systému X, žádná vlákna systému X
•• Jedná se oJedná se o obecné integrační centrum,obecné integrační centrum, mámá
vstupy akustické, somatosenzorické avstupy akustické, somatosenzorické a
vestibulární. Uskutečňuje se v němvestibulární. Uskutečňuje se v něm
koordinace a integrace mezi projekcemikoordinace a integrace mezi projekcemi
různých modalitrůzných modalit
Colliculus superior laminaeColliculus superior laminae
quadrigeminae mesencephaliquadrigeminae mesencephali
Colliculus
superior
Poruchy vyšších zrakovýchPoruchy vyšších zrakových
funkcífunkcí
•• Zrakové informace zrakové kůry obouZrakové informace zrakové kůry obou
týlních laloků jsou dále zpracovány vtýlních laloků jsou dále zpracovány v
parietálním laloku dominantní hemisféryparietálním laloku dominantní hemisféryparietálním laloku dominantní hemisféryparietálním laloku dominantní hemisféry
•• Zrakové agnózie:Zrakové agnózie: porucha poznávání věcí aporucha poznávání věcí a
jejich významu, osob a prostorových vztahůjejich významu, osob a prostorových vztahů
prostřednictvím jinak neporušeného zraku uprostřednictvím jinak neporušeného zraku u
člověka v lucidním stavu.člověka v lucidním stavu.
Korová slepotaKorová slepota
•• Vzniká úplnou destrukcí zrakové kůry obouVzniká úplnou destrukcí zrakové kůry obou
okcipitálních lalokůokcipitálních laloků
•• Úplná ztráta světlocitu obou očí naÚplná ztráta světlocitu obou očí na
organickém podkladěorganickém podkladě
•• Příčinou bývají většinou cévní oběhovéPříčinou bývají většinou cévní oběhové•• Příčinou bývají většinou cévní oběhovéPříčinou bývají většinou cévní oběhové
poruchyporuchy
•• Zornicové fotoreakce jsou zachoványZornicové fotoreakce jsou zachovány
•• Chybí mrknutí jako obranný reflex přiChybí mrknutí jako obranný reflex při
náhlém přiblížení ruky k okunáhlém přiblížení ruky k oku (objektivní(objektivní
známka korové slepoty)známka korové slepoty)
•• Chybí optokinetický nystagmusChybí optokinetický nystagmus
Duševní slepotaDuševní slepota
•• Jde o ztrátu zrakových představJde o ztrátu zrakových představ
•• Pacient vidíPacient vidí (vyhne se překážce)(vyhne se překážce), ale vjem, ale vjem
nedokáže zpracovat a zužitkovat pokud sinedokáže zpracovat a zužitkovat pokud si
nevypomůže jinými smyslynevypomůže jinými smysly (hmatem, čichem,(hmatem, čichem,nevypomůže jinými smyslynevypomůže jinými smysly (hmatem, čichem,(hmatem, čichem,
sluchem, mentální asociací)sluchem, mentální asociací)
•• Porucha bývá jen vzácně globální, častěji sePorucha bývá jen vzácně globální, častěji se
týká jen některých gnostických funkcítýká jen některých gnostických funkcí
((agnózie neživých objektůagnózie neživých objektů (věci),(věci), agnózieagnózie
živých tvorůživých tvorů (osoby, obličeje),(osoby, obličeje), agnózieagnózie
prostorováprostorová))
Klasifikace agnóziíKlasifikace agnózií
•• Agnózie věcíAgnózie věcí -- pac. Nepozná ukázaný předmětpac. Nepozná ukázaný předmět
(krabičku od zápalek, pomeranč). Pokud však(krabičku od zápalek, pomeranč). Pokud však
krabičkou zachrastíme nebo přivoníkrabičkou zachrastíme nebo přivoní--li kli k
pomeranči hned předmět pojmenuje. Pozná ipomeranči hned předmět pojmenuje. Pozná i
např. hodinky na ruce či cigaretu v ústech, alenapř. hodinky na ruce či cigaretu v ústech, alenapř. hodinky na ruce či cigaretu v ústech, alenapř. hodinky na ruce či cigaretu v ústech, ale
nikoliv položené na stole.nikoliv položené na stole.
•• Agnózie obrazůAgnózie obrazů -- nerozezná význam obrazu,nerozezná význam obrazu,
ale umí např. popsat jejich detailyale umí např. popsat jejich detaily
•• Agnózie barevAgnózie barev -- pac. má normální barvocit, alepac. má normální barvocit, ale
neumí na obrázku správně vybarvit trávu,neumí na obrázku správně vybarvit trávu,
oblohu ...oblohu ...
Klasifikace agnóziíKlasifikace agnózií
•• AlexieAlexie = slovní slepota= slovní slepota -- pac. s normálním zrakempac. s normálním zrakem
není schopen číst. Unení schopen číst. U agnostické alexieagnostické alexie má pac.má pac.
potíže s poznáváním písmen jako grafickýchpotíže s poznáváním písmen jako grafických
symbolů. Zatímco diktát nedělá problémy,symbolů. Zatímco diktát nedělá problémy,
opisování vázne. Uopisování vázne. U afatické alexieafatické alexie je porucha čteníje porucha čtení
způsobena rozpadem řeči. Psaní nečiní potíže, alezpůsobena rozpadem řeči. Psaní nečiní potíže, alezpůsobena rozpadem řeči. Psaní nečiní potíže, alezpůsobena rozpadem řeči. Psaní nečiní potíže, ale
napsané po sobě nepřečte.napsané po sobě nepřečte.
•• ProsopagnózieProsopagnózie -- neschopnost rozeznat lidskýneschopnost rozeznat lidský
obličej jako specifický celek. Nepozná bličejobličej jako specifický celek. Nepozná bličej
známých ani na fotografii. Někdy dokone nepoznáznámých ani na fotografii. Někdy dokone nepozná
ani vlastní obličej v zrcadle. Každá tvář se mu jevíani vlastní obličej v zrcadle. Každá tvář se mu jeví
jako beztvará masa bez výrazu a specificity.jako beztvará masa bez výrazu a specificity.
Poznají osobu podle hlasu, držení těla, chůze...Poznají osobu podle hlasu, držení těla, chůze...
Klasifikace agnóziíKlasifikace agnózií
•• Prostorová agnózieProstorová agnózie -- ztráta prostorovéztráta prostorové
orientace (bytu, domu, města). Cítí se jako vorientace (bytu, domu, města). Cítí se jako vorientace (bytu, domu, města). Cítí se jako vorientace (bytu, domu, města). Cítí se jako v
cizím městě, kde ještě nebyl (lézecizím městě, kde ještě nebyl (léze
parietálního laloku nedominantní hemisféry).parietálního laloku nedominantní hemisféry).
Elektrofyziologické vyšetřovacíElektrofyziologické vyšetřovací
metodymetodymetodymetody
Elektrofyziologické vyšetřovacíElektrofyziologické vyšetřovací
metodymetody
•• EOGEOG elektrookulografieelektrookulografie
•• ERGERG elektroretinografieelektroretinografie
•• PERGPERG pattern ERGpattern ERG -- elektroretinogram naelektroretinogram na
strukturované podnětystrukturované podněty
•• MERGMERG multifokální ERGmultifokální ERG•• MERGMERG multifokální ERGmultifokální ERG
•• VEPVEP zrakové evokované potenciályzrakové evokované potenciály
•• PVEPPVEP pattern VEPpattern VEP zrakové evokovanézrakové evokované
potenciály na strukturované podnětypotenciály na strukturované podněty
•• EMGEMG elektromyografieelektromyografie –– záznam bioelektrickézáznam bioelektrické
aktivity svaluaktivity svalu
•• ENGENG elektronystagmografieelektronystagmografie
Topografická diagnostika zrakové dráhyTopografická diagnostika zrakové dráhy
pomocí elektrofyziologických metodpomocí elektrofyziologických metod
•• RPERPE EOG (elektrookulografie)EOG (elektrookulografie)
•• FotoreceptoryFotoreceptory Zábleskové ERG, AZábleskové ERG, A--vlna,vlna,
Flicker ERGFlicker ERG
•• Bipolární buňkyBipolární buňky BB-- vlna, Flicker ERG,vlna, Flicker ERG,•• Bipolární buňkyBipolární buňky BB-- vlna, Flicker ERG,vlna, Flicker ERG,
multifokální ERGmultifokální ERG
•• Gangliové buňkyGangliové buňky Pattern ERG (ERG naPattern ERG (ERG na
strukturované podněty)strukturované podněty)
•• N. opticusN. opticus VEPVEP
•• Zrakový kortexZrakový kortex VEPVEP (zrakové evokované(zrakové evokované
potenciály)potenciály)
Lokalizace potenciálů aLokalizace potenciálů a
vyšetřovací metody dle místavyšetřovací metody dle místa
vzniku na sítnicivzniku na sítnici
Umístění snímacích elektrod pro
jednotlivá vyšetření (ERG, EOG, VEP)
Stimulace sítnice
zábleskem
Stimulace sítnice
strukturovaným
podnětem
ERGERG
•• Záznam elektrických potenciálů, které jsouZáznam elektrických potenciálů, které jsou
odpovědí sítnice na stimulaci světlemodpovědí sítnice na stimulaci světlem
•• Akční potenciál je snímán mezi aktivníAkční potenciál je snímán mezi aktivní
elektrodou umístěnou v kontaktní rohovkovéelektrodou umístěnou v kontaktní rohovkové
čočce a indiferentní (referenční) elektrodou načočce a indiferentní (referenční) elektrodou na
čele či ušním lalůčku pacientačele či ušním lalůčku pacientačele či ušním lalůčku pacientačele či ušním lalůčku pacienta
•• Při hodnocení ERG záznamu odečítáme dvaPři hodnocení ERG záznamu odečítáme dva
hlavní parametry:hlavní parametry:
–– amplitudu vlnyamplitudu vlny v mikrovoltech (µV)v mikrovoltech (µV)
ERGERG
–– implicitní časimplicitní čas = jedná se o dobu od zahájení= jedná se o dobu od zahájení
stimulace (záblesku) po maximální odpověďstimulace (záblesku) po maximální odpověď
sítnice měřenou v milisekundách (ms)sítnice měřenou v milisekundách (ms)
ISCEV = International Society for ClinicalISCEV = International Society for Clinical
Electrophysioogy of VisionElectrophysioogy of Vision
ERG dle standardů ISCEVERG dle standardů ISCEV
•• Odpověď oka adaptovaného na tmu na slabýOdpověď oka adaptovaného na tmu na slabý
záblesk nebo modré světlo (záblesk nebo modré světlo (aktivita tyčinekaktivita tyčinek))
•• Odpověď oka adaptovaného na tmu na silnýOdpověď oka adaptovaného na tmu na silný
(standardní) záblesk ((standardní) záblesk (aktivita tyčinek a čípkůaktivita tyčinek a čípků))
•• Záznam oscilačních potenciálůZáznam oscilačních potenciálů•• Záznam oscilačních potenciálůZáznam oscilačních potenciálů
•• Odpověď oka adaptovaného na světlo na silnýOdpověď oka adaptovaného na světlo na silný
(standardní) záblesk ((standardní) záblesk (aktivita čípkůaktivita čípků))
•• Odpověď na rychle se opakující stimulaci =Odpověď na rychle se opakující stimulaci =
flicker ERG (frekvence 30 Hzflicker ERG (frekvence 30 Hz -- na tuto frekvencina tuto frekvenci
záblesků již nedokáží tyčinky odpovídat azáblesků již nedokáží tyčinky odpovídat a
získáme záznamzískáme záznam aktivity čípkůaktivity čípků))
•• Adaptace na tmu 20Adaptace na tmu 20--30 min.30 min.
•• Celosítnicový osvit krátkým standardnímCelosítnicový osvit krátkým standardním
zábleskem (<5ms, 1,5zábleskem (<5ms, 1,5--3 cd.s.m3 cd.s.m--22)) -- zajištěnozajištěno
pomocí Ganzfeld (fullpomocí Ganzfeld (full--field) polokoulefield) polokoule
•• Skotopický ERGSkotopický ERG -- stimulace okastimulace oka
adaptovaného 20adaptovaného 20--30 min na tmu30 min na tmuadaptovaného 20adaptovaného 20--30 min na tmu30 min na tmu
–– a) pomocí tlumeného záblesku jehož síla je sníženaa) pomocí tlumeného záblesku jehož síla je snížena
o 2,5log jednotky standardního záblesku neboo 2,5log jednotky standardního záblesku nebo
modrým světlem (je pro čípky podprahové)modrým světlem (je pro čípky podprahové) --
získámezískáme tyčinkovou odpověďtyčinkovou odpověď (pozitivní vlna b)(pozitivní vlna b)
–– b) maximální skotopickou odpověď získámeb) maximální skotopickou odpověď získáme
stimulací oka adaptovaného na tmu standardnímstimulací oka adaptovaného na tmu standardním
zábleskemzábleskem -- odpověď jak tyčinek tak i čípkůodpověď jak tyčinek tak i čípků
ERGERG –– Ganzfeld (full field)Ganzfeld (full field)
polokoulepolokoule
•• Zajišťuje rovnoměrný osvit sítnice (celého zorného pole) zábleskemZajišťuje rovnoměrný osvit sítnice (celého zorného pole) zábleskem
o definované intenzitěo definované intenzitě
•• Zajišťuje standardní osvětlení pozadíZajišťuje standardní osvětlení pozadí
•• Pozitivní vlna B představuje aktivituPozitivní vlna B představuje aktivitu
bipolárních buněkbipolárních buněk (nepřímo,(nepřímo,
prostřednictvím Müllerových buněk, kde máprostřednictvím Müllerových buněk, kde má
vlna B svůj původ)vlna B svůj původ)
•• Intaktní vlna B také znamená normálníIntaktní vlna B také znamená normální
funkcifunkci tyčinektyčinek, neboť jinak by bipolární, neboť jinak by bipolárnífunkcifunkci tyčinektyčinek, neboť jinak by bipolární, neboť jinak by bipolární
buňky nebyly buzenybuňky nebyly buzeny
•• PřiPři uzávěru arteria centralis retinaeuzávěru arteria centralis retinae ==
výpadek výživy ve vnitřních vrstváchvýpadek výživy ve vnitřních vrstvách
sítnice, nacházíme sníženou amplitudusítnice, nacházíme sníženou amplitudu
vlny Bvlny B
Skotopický zábleskový ERG, sníženáSkotopický zábleskový ERG, snížená
intenzita stimuluintenzita stimulu --24 dB24 dB –– odpověď tyčinekodpověď tyčinek
Pozitivní vlna B
OkopravéOkopravéOkolevéOkolevé
•• Negativní vlna A má svůj původ vNegativní vlna A má svůj původ v zevnímzevním
segmentu fotoreceptorůsegmentu fotoreceptorů..
•• Na ERG záznamech při nižších intenzitáchNa ERG záznamech při nižších intenzitách
záblesku je vlna A překryta větší pozitivnízáblesku je vlna A překryta větší pozitivní
vlnou B. Při vyšších intenzitách zábleskuvlnou B. Při vyšších intenzitách záblesku
začíná Azačíná A--vlna poněkud dříve (pro receptoryvlna poněkud dříve (pro receptoryzačíná Azačíná A--vlna poněkud dříve (pro receptoryvlna poněkud dříve (pro receptory
platí: čím větší jas, tím rychlejší reakce) a jeplatí: čím větší jas, tím rychlejší reakce) a je
tedy před Btedy před B--vlnou na chvíli viditelná.vlnou na chvíli viditelná.
•• PřiPři pigmentové degeneraci sítnicepigmentové degeneraci sítnice (retinitis(retinitis
pigmentosa) dochází k poškození tyčinek apigmentosa) dochází k poškození tyčinek a
tedy ke zřetelnému snížení až nevýbavnostitedy ke zřetelnému snížení až nevýbavnosti
ERG zánamuERG zánamu
Skotopický zábleskový ERG, standardníSkotopický zábleskový ERG, standardní
stimul 0 dBstimul 0 dB –– odpověďodpověď tyčinek a čípkůtyčinek a čípků
Pozitivní vlna B
OkopravéOkopravé
Negativní
vlna A
OkopravéOkopravéOkolevéOkolevé
•• Oscilační potenciály nacházíme naOscilační potenciály nacházíme na
vzestupné hraně Bvzestupné hraně B--vlny jako rychlé zákmityvlny jako rychlé zákmity
•• Získáme je filtrací ERG signálu (projdou jenZískáme je filtrací ERG signálu (projdou jen
kmitočty nad 100Hz)kmitočty nad 100Hz)
•• Původ oscilačních potenciálů není přesněPůvod oscilačních potenciálů není přesně
znám (je nejspíše v oblasti amakrinníchznám (je nejspíše v oblasti amakrinních
a/nebo horizontálních buněk; vnitřnía/nebo horizontálních buněk; vnitřnía/nebo horizontálních buněk; vnitřnía/nebo horizontálních buněk; vnitřní
nukleární či vnitřní plexiformní vrstvanukleární či vnitřní plexiformní vrstva
sítnice)sítnice)
•• Amplitudy oscilačních potenciálů jsouAmplitudy oscilačních potenciálů jsou
snížené usnížené u ischémie sítniceischémie sítnice (pokročilá(pokročilá
diabetická retinopatie, oční ischemickýdiabetická retinopatie, oční ischemický
syndrom)syndrom)
Skotopický zábleskový ERG, standardníSkotopický zábleskový ERG, standardní
stimul 0 dBstimul 0 dB –– oscilační potenciályoscilační potenciályOkopravéOkopravéOkopravéOkopravéOkopravéOkopravé
•• Fotopické ERG slouží k testování aktivityFotopické ERG slouží k testování aktivity
čípkůčípků
•• Tyčinky saturujeme pomocí trvaléhoTyčinky saturujeme pomocí trvalého
osvětlení pozadí (17osvětlení pozadí (17--34 cd m34 cd m--22) asi 10 min) asi 10 min
adaptací na toto osvětlení v Ganzfeld (fulladaptací na toto osvětlení v Ganzfeld (full--
field) polokoulifield) polokoulifield) polokoulifield) polokouli
•• Standardní zábleskový podnět za těchtoStandardní zábleskový podnět za těchto
podmínek vyvolá fotopické ERG = odpověďpodmínek vyvolá fotopické ERG = odpověď
čípkůčípků
Fotopický zábleskový ERG, stimulFotopický zábleskový ERG, stimul
0 dB0 dB –– odpověď čípkůodpověď čípkůOkopravéOkopravéOkolevéOkolevé
•• PůsobímePůsobíme--li na oko rychle se opakujícímili na oko rychle se opakujícími
záblesky o frekvenci 30Hz, nestačí jižzáblesky o frekvenci 30Hz, nestačí již
tyčinky tuto frekvenci „sledovat“ a získámetyčinky tuto frekvenci „sledovat“ a získáme
tak čistě čípkovou odpověďtak čistě čípkovou odpověď -- Flicker ERGFlicker ERG
•• Klinicky lze vyšetření využít např. uKlinicky lze vyšetření využít např. u čípkovéčípkové•• Klinicky lze vyšetření využít např. uKlinicky lze vyšetření využít např. u čípkovéčípkové
dystrofiedystrofie
Fotopický flicker ERGFotopický flicker ERG –– 30Hz30Hz
stimul 0 dBstimul 0 dB –– odpověď čípkůodpověď čípkůOkopravéOkopravéOkopravéOkopravéOkolevéOkolevé
Některé indikace ERG vyšetřeníNěkteré indikace ERG vyšetření
•• Hereditární sítnicové degeneraceHereditární sítnicové degenerace (degeneratio(degeneratio
retinae pigmentosa)retinae pigmentosa)
•• Posouzení funkce sítnice uPosouzení funkce sítnice u zastaralých amocízastaralých amocí
sítnicesítnice (prognostické a indikační kritérium(prognostické a indikační kritérium
operace)operace)operace)operace)
•• Posouzení poškození sítnice uPosouzení poškození sítnice u metalózymetalózy
(kovové cizí nitrooční tělíska z mědi či železa)(kovové cizí nitrooční tělíska z mědi či železa)
•• Cirkulační poruchy sítniceCirkulační poruchy sítnice (oční ischemický(oční ischemický
syndrom, arteriální okluze, pokročila diabetickásyndrom, arteriální okluze, pokročila diabetická
retinopatie)retinopatie)
•• Avitaminóza AAvitaminóza A, léková toxicita (chlorochin) ..., léková toxicita (chlorochin) ...
Pattern ERGPattern ERG -- ERG na strukturované podnětyERG na strukturované podněty
•• Zrakový podnět je namísto záblesku tvořenZrakový podnět je namísto záblesku tvořen
zvláštním vzoremzvláštním vzorem -- strukturou (např. vzoremstrukturou (např. vzorem
šachovnice)šachovnice)
•• Světlé a tmavé části šachovnice si vyměňujíSvětlé a tmavé části šachovnice si vyměňují
své pozicesvé pozice
•• Po matematickém zpracování získáváme signálPo matematickém zpracování získáváme signál
z gangliových buněk sítnice:z gangliových buněk sítnice:
–– N1 = N30N1 = N30 -- časná negativita s latencí asi 30msčasná negativita s latencí asi 30ms
–– P1 = P50P1 = P50 -- pozitivita s latencí asi 50mspozitivita s latencí asi 50ms
–– N2 = N95N2 = N95 -- pozdní negativita s latencí asi 95mspozdní negativita s latencí asi 95ms
•• Klinicky lze využít Pattern ERG např. uKlinicky lze využít Pattern ERG např. u
glaukomu (poškození gangliových bb.)glaukomu (poškození gangliových bb.)
Reverzační stimulaceReverzační stimulace
Pattern ERG, Pattern VEPPattern ERG, Pattern VEP
Pattern ERGPattern ERG -- PERGPERG
•• Lze získat elektrickou odpověď jednotlivýchLze získat elektrickou odpověď jednotlivých
okrskůokrsků vnějších a středních vrstev sítnicevnějších a středních vrstev sítnice
(klasické ERG získává signál ze sítnice jako(klasické ERG získává signál ze sítnice jako
celku a fokální patologie jej neovlivní;celku a fokální patologie jej neovlivní;
Multifokální ERGMultifokální ERG -- MERGMERG
celku a fokální patologie jej neovlivní;celku a fokální patologie jej neovlivní;
klasické ERG je ovlivněno jen difuzníklasické ERG je ovlivněno jen difuzní
patologií postihující větší část retiny)patologií postihující větší část retiny)
•• LzeLze hodnotit elektrofyziologické vlastnostihodnotit elektrofyziologické vlastnosti
makulymakuly (u klasického ERG překryto aktivitou(u klasického ERG překryto aktivitou
ostatní sítnice)ostatní sítnice)
Multifokální ERGMultifokální ERG
Multifokální ERGMultifokální ERG
Multifokální ERGMultifokální ERG
ElektrookulografieElektrookulografie -- EOGEOG
•• Měří klidový akční potenciál mezi elektrickyMěří klidový akční potenciál mezi elektricky
pozitivní rohovkou a elektricky negativnímpozitivní rohovkou a elektricky negativním
zadním pólem okazadním pólem oka
•• Elektrody jsou přilepeny na kůži, vyšetřovanýElektrody jsou přilepeny na kůži, vyšetřovaný
střídavě sleduje jedno a druhé fixační světlostřídavě sleduje jedno a druhé fixační světlostřídavě sleduje jedno a druhé fixační světlostřídavě sleduje jedno a druhé fixační světlo
umístěné v horizontální rovině pod zornýmumístěné v horizontální rovině pod zorným
úhlem 30úhlem 30°°. Elektrody registrují změny, kdy se k. Elektrody registrují změny, kdy se k
nim při pohybu oka přiblíží pozitivní rohovka činim při pohybu oka přiblíží pozitivní rohovka či
negativní zadní pól okanegativní zadní pól oka
•• Test se provádí jak při adaptaci na tmu (15min),Test se provádí jak při adaptaci na tmu (15min),
tak při adaptaci na světlo (15min)tak při adaptaci na světlo (15min)
Princip elektrookulografiePrincip elektrookulografie
EOGEOG -- ElektrookulografieElektrookulografie
EOGEOG -- ElektrookulogramElektrookulogram
ElektrookulografieElektrookulografie -- EOGEOG
•• Vypočítává seVypočítává se Ardenův indexArdenův index == maximálnímaximální
hodnota (amplituda) světelné fáze se dělíhodnota (amplituda) světelné fáze se dělí
minimální hodnotou temné fáze a výsledek seminimální hodnotou temné fáze a výsledek se
násobí 100 (%).násobí 100 (%).
•• Normální hodnoty Ardenova indexu > 185%Normální hodnoty Ardenova indexu > 185%•• Normální hodnoty Ardenova indexu > 185%Normální hodnoty Ardenova indexu > 185%
(200(200--400).400).
•• EOG odráží aktivituEOG odráží aktivitu pigmentového epitelupigmentového epitelu
sítnicesítnice (RPE) a fotoreceptorů (zevní oblasti(RPE) a fotoreceptorů (zevní oblasti
retiny a choriokapilaris)retiny a choriokapilaris)
•• Aby došlo k alteraci EOG je nutné difúzní čiAby došlo k alteraci EOG je nutné difúzní či
výrazné poškození RPEvýrazné poškození RPE
EOGEOG -- ElektrookulogramElektrookulogram
Ardenův indexArdenův index
EOGEOG -- klinické využitíklinické využití
-- Bestova viteliformní degenerace sítniceBestova viteliformní degenerace sítnice
-- Vedlejší toxické účinky léků proti malárii a revmatickýmVedlejší toxické účinky léků proti malárii a revmatickým
chorobám (antimalarika, antirevmatikachorobám (antimalarika, antirevmatika -- Chloroquin)Chloroquin)
Bestova viteliformní degeneraceBestova viteliformní degenerace
•• Jsou tvořeny nitrobuněčnými excitačnímiJsou tvořeny nitrobuněčnými excitačními
postsynaptickými potenciály kortikálníchpostsynaptickými potenciály kortikálních
neuronů a vznikají ve zrakových korovýchneuronů a vznikají ve zrakových korových
oblastech V1oblastech V1 -- V3.V3.
•• Zábleskové (flash) VEPZábleskové (flash) VEP -- zrakovýmzrakovým
Zrakové evokované potenciályZrakové evokované potenciály -- VEPVEP
•• Zábleskové (flash) VEPZábleskové (flash) VEP -- zrakovýmzrakovým
podnětem je zábleskpodnětem je záblesk (vzniklé křivky jsou velmi(vzniklé křivky jsou velmi
proměnné a vyšetření je určeno jen pro hrubouproměnné a vyšetření je určeno jen pro hrubou
diagnostiku)diagnostiku)
•• VEP na strukturované podněty (Pattern VEP)VEP na strukturované podněty (Pattern VEP)
-- podnětem je strukturovaný obrazecpodnětem je strukturovaný obrazec
(šachovnicové pole)(šachovnicové pole)
Pattern a flash VEPPattern a flash VEP
Stimulace sítnice
strukturovaným
podnětem
Stimulace sítnice
světelným zábleskem
Záznam elektrické aktivity
zrakového kortexu, vyvolané
stimulací sítnice
Pattern VEPPattern VEP
Referenční elektroda
Aktivní snímací elektroda (Oz)
•• Typická křivka VEP vykazuje potenciálovéTypická křivka VEP vykazuje potenciálové
minimum přibližně po 75ms (N75), vrchol pominimum přibližně po 75ms (N75), vrchol po
100ms (P100) a další minimum po 145ms100ms (P100) a další minimum po 145ms
(N145)(N145)
Zrakové evokované potenciályZrakové evokované potenciály -- VEPVEP
•• Měřené parametry:Měřené parametry: latence vlny P100 a jejílatence vlny P100 a její
amplitudaamplituda
•• Amplituda VEP slouží jako měřítko počtuAmplituda VEP slouží jako měřítko počtu
funkčních axonů, latence vlny P100 pakfunkčních axonů, latence vlny P100 pak
odráží rychlost vedení (dysfunkci vedeníodráží rychlost vedení (dysfunkci vedení
nervovými vlákny)nervovými vlákny)
VEPVEP –– Zrakové evokované potenciályZrakové evokované potenciály
N75 N145
•• Neuritida zrakového nervuNeuritida zrakového nervu (roztroušená(roztroušená
skleróza mozkomíšní)skleróza mozkomíšní) -- zřetelné prodlouženízřetelné prodloužení
latence vlny P100, mírné snížení amplitudylatence vlny P100, mírné snížení amplitudy
•• Pokles zrakové ostrosti nebo výpady vPokles zrakové ostrosti nebo výpady v
zorném poli nejasné etiologiezorném poli nejasné etiologie
Klinické využití VEPKlinické využití VEP
zorném poli nejasné etiologiezorném poli nejasné etiologie
•• Amblyopie (tupozrakost)Amblyopie (tupozrakost) -- prodlouženaprodloužena
latence VEP, amplituda je normálnílatence VEP, amplituda je normální
•• AlbinismusAlbinismus
•• Útlakové (tumor) nebo traumatické lézeÚtlakové (tumor) nebo traumatické léze
zrakové dráhyzrakové dráhy
VEP u pacienta se sclerosis multiplexVEP u pacienta se sclerosis multiplex
(dolní záznam(dolní záznam -- prodloužená latence vlny P100)prodloužená latence vlny P100)
Motorika okaMotorika oka
•• Senzorická (zrakově smyslová)Senzorická (zrakově smyslová)
–– Periferní část (retina)Periferní část (retina)
–– Zraková dráhaZraková dráha
–– Zrakové centrum mozkové kůryZrakové centrum mozkové kůry
•• Motorická (pohybová)Motorická (pohybová)
Dvě složky zrakového orgánuDvě složky zrakového orgánu
–– Okohybné svalyOkohybné svaly
–– Okohybné nervy a jejich jádraOkohybné nervy a jejich jádra
–– Motorická centra mozkové kůryMotorická centra mozkové kůry
U motorické složky probíhá podráždění od nervovýchU motorické složky probíhá podráždění od nervových
center v mozkové kůře k okohybným svalům (eferentnícenter v mozkové kůře k okohybným svalům (eferentní --
odstředivý princip řízení).odstředivý princip řízení).
U senzorické složky probíhá podráždění z periferie doU senzorické složky probíhá podráždění z periferie do
centracentra
•• Čtyři přímé a dva šikmé zevní oční svalyČtyři přímé a dva šikmé zevní oční svaly
•• Anulus tendineus communisAnulus tendineus communis
•• Tillauxova spirálaTillauxova spirála
Okohybné svalyOkohybné svaly
•• Tillauxova spirálaTillauxova spirála
•• Šířka úponu svalů je asi 1cmŠířka úponu svalů je asi 1cm
•• Délka zevních přímých očních svalů činí asiDélka zevních přímých očních svalů činí asi
4cm, horní šikmý sval měří asi 6cm4cm, horní šikmý sval měří asi 6cm
Úpony zevních šikmých svalůÚpony zevních šikmých svalů
za ekvátorem bulbuza ekvátorem bulbu
Tillauxova spirálaTillauxova spirála
•• DukceDukce = pohyb jednoho oka= pohyb jednoho oka (addukce,(addukce,
abdukce, deprese, elevace )abdukce, deprese, elevace )
•• VerzeVerze = pohyb obou očí ve stejném= pohyb obou očí ve stejném
směrusměru (dextroverze,(dextroverze,
Terminologie očních pohybůTerminologie očních pohybů
směrusměru (dextroverze,(dextroverze,
sinistroverze, supraverze,sinistroverze, supraverze,
infraverze )infraverze )
•• VergenceVergence = pohyb obou očí v protisměru= pohyb obou očí v protisměru
(konvergence, divergence,(konvergence, divergence,
pozitivní vertikální vergence,pozitivní vertikální vergence,
negativní vertikální vergence)negativní vertikální vergence)
DukceDukce -- VerzeVerze -- VergenceVergence
•• Stejnostranný antagonista svaluStejnostranný antagonista svalu
např. m. rectus internus a m. rectusnapř. m. rectus internus a m. rectus
externus pravého okaexternus pravého oka
•• Druhostranný synergista svaluDruhostranný synergista svalu
Svaloví antagonisté, synergistéSvaloví antagonisté, synergisté
•• Druhostranný synergista svaluDruhostranný synergista svalu
např. m. rectus internus pravého oka a m.např. m. rectus internus pravého oka a m.
rectus externus levého oka = spřažené svalyrectus externus levého oka = spřažené svaly
•• Druhostranný antagonista svaluDruhostranný antagonista svalu
např. m. rectus externus pravého oka a m.např. m. rectus externus pravého oka a m.
rectus externus levého okarectus externus levého oka
•• SheringtonůvSheringtonův zákonzákon o reciproké inervacio reciproké inervaci
antagonistůantagonistů
Každý pohyb očí je možný jen tehdy, jeKaždý pohyb očí je možný jen tehdy, je--lili
kontrakce synergistů zároveň provázena relaxacíkontrakce synergistů zároveň provázena relaxací
anatgonistů. Jeanatgonistů. Je--li zvýšen nervový impuls proli zvýšen nervový impuls pro
určitý zevní oční sval, je stejnou měrou tlumenurčitý zevní oční sval, je stejnou měrou tlumen
impuls pro jeho antagonistuimpuls pro jeho antagonistu
Sheringtonův a Heringův zákonSheringtonův a Heringův zákon
impuls pro jeho antagonistuimpuls pro jeho antagonistu
•• Heringův zákonHeringův zákon o stranově symetrickéo stranově symetrické
inervaci synergistůinervaci synergistů
Inervační impuls je rovnoměrně rozdělen naInervační impuls je rovnoměrně rozdělen na
synergisty obou očí, jež se v tomto případěsynergisty obou očí, jež se v tomto případě
chovají jako jediný orgánchovají jako jediný orgán. Z motorického centra. Z motorického centra
přichází stejný nervový impuls do obou svalůpřichází stejný nervový impuls do obou svalů
spřažené dvojice pro pohyb očí v určitém směru.spřažené dvojice pro pohyb očí v určitém směru.
Sheringtonův zákonSheringtonův zákon
Heringův zákonHeringův zákon
Motorické jádro n. V
Jádro n. VI
Jádro n. IV
Jádro n. III
Parasympatické Edinger
Westphalovo jádro n. III
Jádro n.V (mesencefalické,
pontinní, spinální)
Colliculuc superior
Colliculuc inferior
Corpus geniculatum
laterale
Corpus geniculatum
mediale
Pulvinar thalami
Corpus pineale
IV. Komora
mozková
Jádro n. VI
Jádro n. VII
Nucleus salivatorius
superior n. VII
Nucleus cochlearis
posterior
Nucleus vestibularis
medialis
Nucleus solitarius
Nucleus salivatorius
inferior
Nucleus dorsalis
nervi vagi
Nucleus ambiguus Nucleus nervi
hypoglossi
Nucleus nervi accessorii
Pons
N. trigeminus
N. oculomotorius
Nucleus ruber
Parasympatické a
motorické jádro n. III
Jádro n. IV
N. trochlearis
- dorzální výstup !!!
Motorické jádro n. V
Jádro n. VI
Ventriculus quartus
(IV. komora)
Jádro n. VII
N. vestibulocochlearis VIII
N. abducens VI
N. facialis
Jádro n. VII
Nucleus salivatorius
superior n. VII
Nucleus nervi
hypoglossi XII
N. hypoglossus XII Nucleus nervi
accessorii XIN. accessorius
XI
N. glossopharyngeus IX
N. vagus X
Jádra okohybných nervů v mozkovémJádra okohybných nervů v mozkovém
kmenikmeni
StředníStřední
mozek
Most
Prodloužená
mícha
VI
VII
VII
III
IV
N. oculomotorius (III)N. oculomotorius (III)
•• Jádrový komplexJádrový komplex ležíleží vv mesencefalumesencefalu nana úrovniúrovni
colliculuscolliculus superiorsuperior podpod SilviovýmSilviovým akveduktemakveduktem
•• PodjádroPodjádro propro m. levator palpebrae superiorism. levator palpebrae superioris jeje
nepárovánepárová středová struktura, která inervuje obastředová struktura, která inervuje oba
levátory (pravého i levého oka) !!levátory (pravého i levého oka) !!levátory (pravého i levého oka) !!levátory (pravého i levého oka) !!
•• Podjádro pro m. rectus superiorPodjádro pro m. rectus superior je párové aje párové a
inervujeinervuje kontralaterálníkontralaterální horní přímý svalhorní přímý sval
•• Podjádra pro m. rectus medialis, inferior aPodjádra pro m. rectus medialis, inferior a
m. obliquus inferiorm. obliquus inferior jsou párové a inervujíjsou párové a inervují
stejnostrannéstejnostranné svalysvaly
Struktura jádrového komplexu n.IIIStruktura jádrového komplexu n.III
Léze postihující jádrový komplex n. IIILéze postihující jádrový komplex n. III
Stejnostranná paréza n. okulomotorius s
ipsilaterálním ušetřením aipsilaterálním ušetřením a
kontralaterálním postižením elevace oka
(m. rectus superior) a bilaterální
parciální ptózou (m. levator palpebrae
superioris)
Anatomie mesencefala v úrovni
jádrového komplexu n.III
N. oculomotorius (III)N. oculomotorius (III) --
průběh nervuprůběh nervu
Jádro n.III
Hypofýza
A. carotis interna
Sinus cavernosus
Nucleus ruber
n. III
Clivus
A. basillaris
A. cerebri posterior
Pons
Ganglion ciliare
N. trochlearis (IV)N. trochlearis (IV)
A. Carotis interna
A. Communicans post.
artery
III
VI
A. cerebralis post.
A. Cerebellaris super.
A. basillaris
• Jediný hlavový nerv, který vybíhá dorzálně !!!Jediný hlavový nerv, který vybíhá dorzálně !!!
• Zkřížený hlavový nerv !Zkřížený hlavový nerv !
• Velmi dlouhý průběh; tenký nervVelmi dlouhý průběh; tenký nerv
A. basillaris
IV
N. abducens (VI)N. abducens (VI)
Hypofýza
A. carotis interna
Sinus cavernosusIV. komora
Lemniscus
medialis
A. basillaris
n. VI
Ligamentum
Petroclinoideum
Clivus
Tractus pyramidalis
Vestibulární
jádro
Supranukleární (centrální)Supranukleární (centrální)
motorická oblastmotorická oblastmotorická oblastmotorická oblast
•• KmenováKmenová
–– Horizontální pohledové centrumHorizontální pohledové centrum -- paramediálníparamediální
pontinní retikulární formace (PPRF)pontinní retikulární formace (PPRF)
–– Vertikální pohledové centrumVertikální pohledové centrum -- rostrálnírostrální
interstitiální jádro fasciculus longitudinalisinterstitiální jádro fasciculus longitudinalis
Supranukleární pohledová centraSupranukleární pohledová centra
interstitiální jádro fasciculus longitudinalisinterstitiální jádro fasciculus longitudinalis
medialis mesencefala (riFLM)medialis mesencefala (riFLM)
•• KorováKorová
–– Frontální lalokFrontální lalok
–– ParietoParieto -- okcipitální junkceokcipitální junkce
•• Vestibulární aparátVestibulární aparát
PPRFPPRF
Z PPRF jde impuls doZ PPRF jde impuls do
stejnostranného jádrastejnostranného jádra
n.VI pro m. rectus externusn.VI pro m. rectus externusn.VI pro m. rectus externusn.VI pro m. rectus externus
a přes kontralaterálnía přes kontralaterální
fasciculus longitudinalisfasciculus longitudinalis
medialis do kontralaterálníhomedialis do kontralaterálního
jádra n.III pro m. rectusjádra n.III pro m. rectus
internusinternus
Jádra okohybných nervů v mozkovémJádra okohybných nervů v mozkovém
kmeni ve vztahu k PPRF a riFLMkmeni ve vztahu k PPRF a riFLM
Střední
!!!!!!
Střední
mozek
Most
Prodloužená
mícha
VI
VII
VII
III
IV
Korová pohledová centraKorová pohledová centra
•• Korové motorické centrum frontálního lalokuKorové motorické centrum frontálního laloku
řídířídí volnívolní pohyby očí . Dráha pro pohledpohyby očí . Dráha pro pohled
doprava vychází z levého čelního laloku a jdedoprava vychází z levého čelního laloku a jde
vnitřní kapsulou do druhostrannéhovnitřní kapsulou do druhostranného
pontinního horizontálního pohledového centrapontinního horizontálního pohledového centra
PPRFPPRFPPRFPPRF
•• Korové motorické centrum okcipitoKorové motorické centrum okcipito--
parietálního lalokuparietálního laloku řídířídí reflexníreflexní,, zrakemzrakem
podmíněné pohyby očí, tzv.podmíněné pohyby očí, tzv. optomotorickéoptomotorické
pohyby očípohyby očí. Převádějí extrafoveolární obraz do. Převádějí extrafoveolární obraz do
centra (reflex fúzní, konvergence, akomodace,centra (reflex fúzní, konvergence, akomodace,
fixace, sledovací pohyby, mrkací reflex)fixace, sledovací pohyby, mrkací reflex)
Korové okohybné centrum ve frontálním laloku
pro volní pohyby očí
Parietookcipitálního
centrum reflexních
pohybů očních
(podmíněny zrakovým
vjemem)
Rostrální interstitiální
jádro fasciculus
longitudinalis medialis
mesencefala (vertikální
pohledové centrum)
Paramediální pontinní
retikulární formace
(horizontální pohledové
centrum)
pohledové centrum)
Vestibulární aparátVestibulární aparát
•• Mimooptický reflexní systémMimooptický reflexní systém -- pomocípomocí
statokinetických reflexůstatokinetických reflexů vyrovnávají očivyrovnávají oči
změny polohy hlavy a těla. Tyto reflexy jsouzměny polohy hlavy a těla. Tyto reflexy jsouzměny polohy hlavy a těla. Tyto reflexy jsouzměny polohy hlavy a těla. Tyto reflexy jsou
vrozené, nepodmíněné a zachované i přivrozené, nepodmíněné a zachované i při
slepotěslepotě
Záznam očních pohybůZáznam očních pohybů
•• Bezkontaktní metodyBezkontaktní metody
–– ElektrookulografieElektrookulografie –– záznam korneoretinálníhozáznam korneoretinálního
potenciálu. Rozlišovací schopnost je 1potenciálu. Rozlišovací schopnost je 1--2º, lze2º, lze
zaznamenat hrubší pohyby oka (makrosakády azaznamenat hrubší pohyby oka (makrosakády a
sledovací pohyby)sledovací pohyby)
–– Metoda následných obrazů (afterimage)Metoda následných obrazů (afterimage) –– popo–– Metoda následných obrazů (afterimage)Metoda následných obrazů (afterimage) –– popo
krátkodobém intenzivním osvětlení trvá afterimagekrátkodobém intenzivním osvětlení trvá afterimage
několik sekund a dovoluje subjektivně sledovatněkolik sekund a dovoluje subjektivně sledovat
polohu oka vůči vzoru přítomnému v zorném polipolohu oka vůči vzoru přítomnému v zorném poli
–– Záznam pohybu rohovkového reflexuZáznam pohybu rohovkového reflexu (Purkyňovy(Purkyňovy
obrázky)obrázky)
•• Kontaktní metodyKontaktní metody používají kontaktní čočky spoužívají kontaktní čočky s
různými nástavci, zrcátky pro měření pohybu oka.různými nástavci, zrcátky pro měření pohybu oka.
Pohyby očí během fixacePohyby očí během fixace (oko není nikdy v(oko není nikdy v
naprostém klidu)naprostém klidu)
•• Mikrosakády:Mikrosakády: nepravidelně se vyskytujícínepravidelně se vyskytující
rychlé pohyby oka s amplitudou od 2rychlé pohyby oka s amplitudou od 2´´ dodo
4040--5050´´ a délce trvání 10a délce trvání 10--20ms. Jsou20ms. Jsou
Malé oční pohybyMalé oční pohyby
4040--5050´´ a délce trvání 10a délce trvání 10--20ms. Jsou20ms. Jsou
binokulárně symetrické, vůlí neovlivnitelné.binokulárně symetrické, vůlí neovlivnitelné.
Úkolem je vracet pohledovou osu doÚkolem je vracet pohledovou osu do
základního postavení po vychýlení, kterézákladního postavení po vychýlení, které
bylo způsobeno klouzavým pohybem očíbylo způsobeno klouzavým pohybem očí --
driftemdriftem
•• Klouzavý pohyb očí = drift:Klouzavý pohyb očí = drift: je pomalý pohybje pomalý pohyb
oka , kdy se v průběhu až 200ms osa okaoka , kdy se v průběhu až 200ms osa oka
uchýlí max. o 6uchýlí max. o 6´´ →→→→→→→→ obraz se posune naobraz se posune na
sítnici v rozsahu 10sítnici v rozsahu 10--15 čípků a nedostane se15 čípků a nedostane se
mimo foveu. Obraz vracejí zpět do centramimo foveu. Obraz vracejí zpět do centra
Malé oční pohybyMalé oční pohyby
mimo foveu. Obraz vracejí zpět do centramimo foveu. Obraz vracejí zpět do centra
fovey mikrosakády opačného směru. Driftfovey mikrosakády opačného směru. Drift
jako jediný oční pohyb neodpovídájako jediný oční pohyb neodpovídá
Heringovu zákonuHeringovu zákonu –– každé oko plave vkaždé oko plave v
klouzavém pohybu nezávisle a asymetricky.klouzavém pohybu nezávisle a asymetricky.
Význam driftu bude asi souviset seVýznam driftu bude asi souviset se
stabilizovaným obrazem na sítnicistabilizovaným obrazem na sítnici
•• Tremor = oční třes:Tremor = oční třes: má nejmenší amplitudumá nejmenší amplitudu
2020--3030´´´´, frekvenci 70, frekvenci 70--90Hz (i více než 100Hz).90Hz (i více než 100Hz).
Funkční význam třesu není znám.Funkční význam třesu není znám.
Malé oční pohybyMalé oční pohyby
•• Sakády:Sakády: jsou konjugované oční pohyby kjsou konjugované oční pohyby k
prohlížení zorného pole a k větším změnámprohlížení zorného pole a k větším změnám
polohy fixačních os oka.polohy fixačních os oka. ObjevíObjeví--li se v periferiili se v periferii
zorného pole objektzorného pole objekt →→ sakádasakáda →→ přesun foveypřesun fovey
Velké oční pohybyVelké oční pohyby
zorného pole objektzorného pole objekt →→ sakádasakáda →→ přesun foveypřesun fovey
na místo podnětu v zorném poli. Rychlostna místo podnětu v zorném poli. Rychlost
sakád je až 800sakád je až 800°°ss--11 s latencí 150s latencí 150--200ms).200ms).
Sakády následují za sebou s odstupem vždySakády následují za sebou s odstupem vždy
nejméně 150msnejméně 150ms
•• Sledovací oční pohyby (smooth pursuitSledovací oční pohyby (smooth pursuit
movements):movements): jsou přítomny pouze tehdy,jsou přítomny pouze tehdy,
kdy se v zorném poli pohybuje podnětkdy se v zorném poli pohybuje podnět
určitou rychlostí. Nejsou ovladatelné vůlí.určitou rychlostí. Nejsou ovladatelné vůlí.
Velké oční pohybyVelké oční pohyby
určitou rychlostí. Nejsou ovladatelné vůlí.určitou rychlostí. Nejsou ovladatelné vůlí.
Sledovací pohyby jsou identické s pomalouSledovací pohyby jsou identické s pomalou
složkou optokinetického a vestibulárníhosložkou optokinetického a vestibulárního
nystagmunystagmu
•• Disjunkční pohyby očníDisjunkční pohyby oční -- konvergence,konvergence,
divergence:divergence: jsou vyvolány změnou polohyjsou vyvolány změnou polohy
fixačního bodu v předozadní ose. Signálemfixačního bodu v předozadní ose. Signálem
pro ně je dopad obrazu předmětu napro ně je dopad obrazu předmětu na
Velké oční pohybyVelké oční pohyby
pro ně je dopad obrazu předmětu napro ně je dopad obrazu předmětu na
disparátní místa sítnice. Jsou relativnědisparátní místa sítnice. Jsou relativně
pomalé, trvají až 800ms.pomalé, trvají až 800ms.
•• Nystagmus definujeme jako bezděčnéNystagmus definujeme jako bezděčné
rytmické („sem a tam“) pohyby většinourytmické („sem a tam“) pohyby většinou
obou očí zároveň, vykonávané v jednom, vobou očí zároveň, vykonávané v jednom, v
několika nebo ve všech pohledovýchněkolika nebo ve všech pohledových
NystagmusNystagmus
několika nebo ve všech pohledovýchněkolika nebo ve všech pohledových
směrech. Vzniká poruchou tonické inervacesměrech. Vzniká poruchou tonické inervace
okohybných svalů řízené z obou polovinokohybných svalů řízené z obou polovin
CNS, obou labyrintů a z obou sítnic.CNS, obou labyrintů a z obou sítnic.
•• Nystagmus může být fyziologický neboNystagmus může být fyziologický nebo
patologickýpatologický
•• Jde o fyziologický nystagmus, který vznikáJde o fyziologický nystagmus, který vzniká
buď spontánněbuď spontánně (např. při pohledu z jedoucího(např. při pohledu z jedoucího
vlaku)vlaku) nebo experimentálněnebo experimentálně (při sledování(při sledování
otáčejícího se pruhovaného optokinetickéhootáčejícího se pruhovaného optokinetického
Optokinetický nystagmusOptokinetický nystagmus
otáčejícího se pruhovaného optokinetickéhootáčejícího se pruhovaného optokinetického
bubnu).bubnu). Pomalá složka sleduje pohybPomalá složka sleduje pohyb
(sledovací pohyb), rychlou složkou se(sledovací pohyb), rychlou složkou se
přenáší fixace na nový objekt (sakáda).přenáší fixace na nový objekt (sakáda).
•• Výbavnost optokinetickéhonystagmu jeVýbavnost optokinetickéhonystagmu je
objektivním průkazem zachovalé funkce okaobjektivním průkazem zachovalé funkce oka
a může sloužit k průkazu simulacea může sloužit k průkazu simulace
Vyšetření optokinetického
nystagmu u preverbálního dítěte
Optokinetický nystagmusOptokinetický nystagmus
Vnímání tvaru a pohybuVnímání tvaru a pohybu
zrakových podnětůzrakových podnětů
Vnímání tvaru zrakových podnětůVnímání tvaru zrakových podnětů
• Pro rozlišení tvaru podněturozlišení tvaru podnětu jsou významné
jeho parametry jako kontrast, rozměr, orientace,
směr a rychlost pohybu
• Sítnice a corpus geniculatum laterale jen
předzpracovávají informacepředzpracovávají informace
• Diskriminace nastává ve zrakové kůřezrakové kůře (area
17, 18, 19; V1, V2, V3 ) – vysoce selektivní
receptivní pole (jednoduchá, komplexní
hyperkomplexní)
• Diskriminační schopnost po totální destrukci
zrakové kůry výrazně klesá
Vnímání pohybu zrakových podnětůVnímání pohybu zrakových podnětů
• Zrakový vjem pohybu je vyvolán:
– Skutečným pohybem objektu v prostoru
– Zdánlivým vjemem pohybu při postupném
osvětlování (60ms) dvou blízko sebe ležících bodů
• Pohyb objektu je vnímán buď nehybným okem• Pohyb objektu je vnímán buď nehybným okem
v průběhu fixace nebo vyvolává sledovací oční
pohyby (rychlost podnětu < 50-80°.s-1) či
sakády
• Subjektivní vjem rychlosti pohybu objektu je při
nehybných očích asi 1,6-1,8x vyšší než během
sledovacích pohybů očí
Vnímání pohybu zrakových podnětůVnímání pohybu zrakových podnětů
• Práh pro vnímání pohybu= 1-2'.s-1
• Klesne-li rychlost pohybu na 40-60''.s-1 pak mizí
schopnost vnímat pohyb
• Sítnicové neurony mají minimální specificitu pro
pohyb
• Pohyb (směr a rychlost) je analyzován neurony
zrakové kůry – zejména komplexní receptivní
pole
Zrakové iluzeZrakové iluze
• Selhání normální funkce zraku za určitých
podmínek – nesprávná zraková interpretace
podnětu (skutečnosti)
• Zrakové iluze se týkají různých kategorií
zrakového vnímání: iluze formy, pohybu,zrakového vnímání: iluze formy, pohybu,
barvy, prostorového vjemu
• Iluze vznikají percepčními procesy ve vyšších
etážích zrakové dráhy
• Dělení: Fyziologické (souvisí s iradiací a kontrastem)
Geometrické (geometrické vlastnosti objektů)
Psychologické
Fyziologické optické klamyFyziologické optické klamy
Kaniszův ∆ – bílý ∆ není narýsován, vnímáme rozdíl
kontrastů
Geometrické optické klamyGeometrické optické klamy
Heringova iluze – dlouhé čáry jsou vzájemně rovnoběžné
Psychologické optické klamyPsychologické optické klamy
Věčné schodiště – ovlivněno naší zkušeností, lze po něm stále klesat
nebo stoupat
Iluze perspektivy
Lebka nebo žena a muž u
sklenky vína?
Využití optických klamůVyužití optických klamů
malířství, architektura,malířství, architektura,
sochařství, návrhářství,sochařství, návrhářství,
fotografie (vhodnéfotografie (vhodné
aranžmáaranžmá -- účes, barvaúčes, barva
šatů, osvětlení ), očníšatů, osvětlení ), očníšatů, osvětlení ), očníšatů, osvětlení ), oční
optika (tvar a barvaoptika (tvar a barva
brýlové obruby ).brýlové obruby ).
Některé ze zrakovýchNěkteré ze zrakových
klamů mohou býtklamů mohou být
indikátorem zrakovýchindikátorem zrakových
poruch.poruch.
Zornicové reakceZornicové reakce
Svaly duhovky
M. sphincter pupillaeM. sphincter pupillae
(parasympaticus)(parasympaticus)
M. dilatator pupillaeM. dilatator pupillae
(sympaticus)(sympaticus)
Cirkulární vláknaCirkulární vlákna
m. ciliarism. ciliaris
Radiální vláknaRadiální vlákna
m. ciliarism. ciliaris
MeridionálníMeridionální
vláknavlákna
m. ciliarism. ciliaris
ProcessusProcessus
ciliaresciliares
1.1. Regulují a optimalizují množství světlaRegulují a optimalizují množství světla
dopadajícího na sítnicidopadajícího na sítnici za různýchza různých
podmínek a maximalizuje tak zrakovýpodmínek a maximalizuje tak zrakový
vjem. Pomáhávjem. Pomáhá rychlé adaptacirychlé adaptaci na světlona světlo
i tmu při náhlé změně osvětleníi tmu při náhlé změně osvětlení
(adaptace sítnice je pomalejší).(adaptace sítnice je pomalejší).
Fyziologické funkce zornicFyziologické funkce zornic
(adaptace sítnice je pomalejší).(adaptace sítnice je pomalejší).
2.2. ZúženímZúžením zmenšuje sférickou azmenšuje sférickou a
chromatickou aberacichromatickou aberaci optickéhooptického
systému oka zlepšuje tak kvalitusystému oka zlepšuje tak kvalitu
zobrazení (ale narůstá difrakce!)zobrazení (ale narůstá difrakce!)
3.3. Při užší zorniciPři užší zornici narůstá hloubka ostrostinarůstá hloubka ostrosti
–– akomodace, konvergence, miozaakomodace, konvergence, mioza
•• Fotoreakce sestává ze 4 neuronůFotoreakce sestává ze 4 neuronů
•• 1. Aferentní pupilomotorická vlákna1. Aferentní pupilomotorická vlákna ––
axony malých gangliových bb.axony malých gangliových bb. -- W buňkyW buňky
Pupilomotorický reflexPupilomotorický reflex --
fotoreakcefotoreakce
axony malých gangliových bb.axony malých gangliových bb. -- W buňkyW buňky
(20% vláken primární zrakové dráhy)(20% vláken primární zrakové dráhy)
spojují sítnici s ncl. pretectalis naspojují sítnici s ncl. pretectalis na
diencefalickodiencefalicko--mesencefalickém pomezí.mesencefalickém pomezí.
Křížení neuronů v chiasma opticum! OběKřížení neuronů v chiasma opticum! Obě
pretektální jádra jsou propojena neuronypretektální jádra jsou propojena neurony
mezi sebou.mezi sebou.
•• 2. Druhý neuron2. Druhý neuron –– spojuje pretektálníspojuje pretektální
jádro s parasympatickým jádrem n. IIIjádro s parasympatickým jádrem n. III
(Ncl. Edinger(Ncl. Edinger--Westphali) a to i sWestphali) a to i s
Pupilomotorický reflexPupilomotorický reflex --
fotoreakcefotoreakce
(Ncl. Edinger(Ncl. Edinger--Westphali) a to i sWestphali) a to i s
druhostranným jádrem (křížení).druhostranným jádrem (křížení). DvojitéDvojité
kříženíkřížení dráhy pupilomotorického reflexudráhy pupilomotorického reflexu
zajišťujezajišťuje bilaterálně symetrické zornicovébilaterálně symetrické zornicové
reakce.reakce.
•• 3. Třetí neuron3. Třetí neuron –– eferentníeferentní
parasympatická dráhaparasympatická dráha –– spojuje Edingerspojuje Edinger--
Westphalovo jádro mesencephala sWestphalovo jádro mesencephala s
Pupilomotorický reflexPupilomotorický reflex --
fotoreakcefotoreakce
Westphalovo jádro mesencephala sWestphalovo jádro mesencephala s
ganglion ciliare.ganglion ciliare. Je součást n. III.Je součást n. III.
•• 4. Postganglionární vlákna4. Postganglionární vlákna –– po přepojenípo přepojení
v ganglion ciliarev ganglion ciliare –– procházejí sklérouprocházejí sklérou
jako nn. ciliares breves a inervujíjako nn. ciliares breves a inervují
zornicový sfinkter a ciliární svalzornicový sfinkter a ciliární sval
Pupilomotorický reflexPupilomotorický reflex
•• Inervace na neuromuskulární synapsi jeInervace na neuromuskulární synapsi je
cholinergnícholinergní (muskarinové receptory),(muskarinové receptory),
mediátorem jemediátorem je acetylcholinacetylcholin,, (který je(který je
rozkládán cholinesterázou)rozkládán cholinesterázou)
•• Farmakologické ovlivnění:Farmakologické ovlivnění:
Pupilomotorický reflexPupilomotorický reflex
•• Farmakologické ovlivnění:Farmakologické ovlivnění:
–– Přímo působící agonistéPřímo působící agonisté (přímo na receptor)(přímo na receptor)
Pilocarpin, CarbacholPilocarpin, Carbachol
–– Nepřímo působící agonistéNepřímo působící agonisté (inhibují(inhibují
cholinesterázu a zabrání tak deaktivacicholinesterázu a zabrání tak deaktivaci
acetylcholinu) Prostigmin, eserinacetylcholinu) Prostigmin, eserin
–– Cholinergní antagonistéCholinergní antagonisté (blokují receptor)(blokují receptor)
Atropin, Scopolamin, HomatropinAtropin, Scopolamin, Homatropin
SympaticusSympaticus
1. Neuron (centrální)1. Neuron (centrální) začíná vzačíná v zadnímzadním
hypothalamuhypothalamu, sestupuje nezkříženě, sestupuje nezkříženě
mozkovým kmenem a končí vmozkovým kmenem a končí v BudgehoBudgeho
ciliospinárním centruciliospinárním centru míchy mezi C8 a Th2míchy mezi C8 a Th2
2. Neuron (pregangliový)2. Neuron (pregangliový) vystupuje zvystupuje z
Budgeova ciliospinálního centra míchy aBudgeova ciliospinálního centra míchy a
končí vkončí v ganglion cervicale superiusganglion cervicale superius krkukrku
3. Neuron (postgangliový)3. Neuron (postgangliový) vystupujevystupuje
podél a. carotis a přidává se k oftalmicképodél a. carotis a přidává se k oftalmické
větvi n. trigeminus. Cestou n. nasociliaris avětvi n. trigeminus. Cestou n. nasociliaris avětvi n. trigeminus. Cestou n. nasociliaris avětvi n. trigeminus. Cestou n. nasociliaris a
nn. ciliares longinn. ciliares longi dosahuje kdosahuje k dilatátorudilatátoru
zornice a corpus ciliarezornice a corpus ciliare
Sympatická vlákna přes ganglion ciliareSympatická vlákna přes ganglion ciliare
pouze probíhají, nepřepojují se zde!!pouze probíhají, nepřepojují se zde!!
Sympatická pupilomotorická dráha se nikde
nekříží! Tonus m. dilatator pupillae není
ovlivněn osvitem či akomodací, ale jen
hladinou cirkulujících katecholaminů!
•• Zornicový dilatátor obsahuje α adrenergníZornicový dilatátor obsahuje α adrenergní
receptoryreceptory
•• Farmakologické ovlivnění:Farmakologické ovlivnění:
–– Fenylefrin (NeoSynephrinFenylefrin (NeoSynephrin) je relativně selektivní α1) je relativně selektivní α1
sympatomimetikumsympatomimetikum
Sympatická eferentní dráhaSympatická eferentní dráha
–– Sympatické akční potenciály jsou ukončenySympatické akční potenciály jsou ukončeny
vstřebáním 98% noradrenalinu zpět dovstřebáním 98% noradrenalinu zpět do
presynaptických nervových zakončenípresynaptických nervových zakončení
–– KokainKokain zabraňuje zpětné resorpci noradrenalinuzabraňuje zpětné resorpci noradrenalinu
jeho hromadění v synaptické štěrbinějeho hromadění v synaptické štěrbině
vystupňovaná stimulacevystupňovaná stimulace
–– HydroxyamfetaminHydroxyamfetamin uvolňuje noradrenalin zuvolňuje noradrenalin z
nervových zakončenínervových zakončení
Klinický význam zornicových reakcíKlinický význam zornicových reakcí
1.1. Objektivní indikátor světelné aferentaceObjektivní indikátor světelné aferentace –
RAPD hodnotí její interokulární asymetrii
2.2. Odráží stav vědomíOdráží stav vědomí – poruchy spánku –
narkolepsie, monitorace hloubky anestézie
Široké nereagující, rigidní a zneokrouhlenéŠiroké nereagující, rigidní a zneokrouhlené
zornice při hlubokém komatu svědčí pro
nezvratný výpadek funkce mozkového kmene
3.3. AnizokorieAnizokorie – reflektuje stav inervace
(eferentní dráha) zornicových svalů
autonomními nervy; přímé poškození svěrače
zornice; farmakologicky navozená anizokorie
Klinický význam zornicových reakcíKlinický význam zornicových reakcí
4.4. Vliv velikosti zornic na optické vlastnostiVliv velikosti zornic na optické vlastnosti
okaoka – mydriáza → fotofobie, oslňování (glare),
nárůst optických aberací. Významné po
refrakčních zákrocích a operaci kataraktyrefrakčních zákrocích a operaci katarakty
5.5. Reakce zornic na farmakologické testyReakce zornic na farmakologické testy –
testování denervační přecitlivělosti, význam
při lokalizaci poruchy sympatiku
Patologické změny zornicePatologické změny zornice
AnizokorieAnizokorie
•• Vzhledem k dvojitému křížení aferentníVzhledem k dvojitému křížení aferentní
pupilomotorické dráhy není ani při úplnépupilomotorické dráhy není ani při úplné
amauróze jednoho oka přítomna anizokorieamauróze jednoho oka přítomna anizokorie
•• Amaurotická zorniceAmaurotická zornice -- izokorie, při osvituizokorie, při osvitu
slepého oka jsou obě zornice bez reakce, přislepého oka jsou obě zornice bez reakce, při
osvitu zdravého oka reagují obě zorniceosvitu zdravého oka reagují obě zornice
normálně. Přinormálně. Při oboustranné amaurózeoboustranné amauróze jsoujsou
Aferentní pupilární poruchyAferentní pupilární poruchy
normálně. Přinormálně. Při oboustranné amaurózeoboustranné amauróze jsoujsou
zornice izokorické, širší, nereagují na osvit, alezornice izokorické, širší, nereagují na osvit, ale
reagují na konvergencireagují na konvergenci
•• Relativní aferentní pupilární defektRelativní aferentní pupilární defekt indikátorindikátor
zejména inkompletních jednostranných lézízejména inkompletních jednostranných lézí
zrakového nervu. Na straně léze je při osvituzrakového nervu. Na straně léze je při osvitu
dilatace zornicedilatace zornice –– převáží reakce neosvětlenépřeváží reakce neosvětlené
zdravé zornicezdravé zornice
•• Paréza n. IIIParéza n. III
–– Vnitřní oftalmoplegieVnitřní oftalmoplegie porucha pouzeporucha pouze
parasympatických vláken n. IIIparasympatických vláken n. III paralytickáparalytická
mydriázamydriáza
–– Kompletní paréza n. IIIKompletní paréza n. III ptóza, porucha hybnosti okaptóza, porucha hybnosti oka
Eferentní parasympatickéEferentní parasympatické
pupilární poruchypupilární poruchy
–– Kompletní paréza n. IIIKompletní paréza n. III ptóza, porucha hybnosti okaptóza, porucha hybnosti oka
ve všech směrech kromě abdukce (divergentníve všech směrech kromě abdukce (divergentní
paralytický strabismus), mydriatická zornice, obrnaparalytický strabismus), mydriatická zornice, obrna
akomodace, binokulární diplopieakomodace, binokulární diplopie
•• PupilotoniePupilotonie –– afekce ganglion ciliare.afekce ganglion ciliare.
Nemožnost akomodovat, širší zornice. ZorniceNemožnost akomodovat, širší zornice. Zornice
je přecitlivělá k parasympatomimetikůmje přecitlivělá k parasympatomimetikům
(0,1% Pilocarpin zúží zornici do 30 min)(0,1% Pilocarpin zúží zornici do 30 min)
•• Hornerův syndromHornerův syndrom –– mioza, ptóza,mioza, ptóza,
anhydróza. Anizokorie se zvýrazní ve tměanhydróza. Anizokorie se zvýrazní ve tmě
(postižená zornice se nerozšíří). Reakce(postižená zornice se nerozšíří). Reakce
Eferentní sympatickéEferentní sympatické
poruchyporuchy
(postižená zornice se nerozšíří). Reakce(postižená zornice se nerozšíří). Reakce
na osvit a konvergenci je zachována.na osvit a konvergenci je zachována.
Klinicky: tumor plicního hrotu,Klinicky: tumor plicního hrotu,
chirurgický výkon na krkuchirurgický výkon na krku
Binokulární viděníBinokulární vidění
•• Jednoduché binokulární vidění (JBV)Jednoduché binokulární vidění (JBV) jeje
koordinovaná senzomotorická činnost, kterákoordinovaná senzomotorická činnost, která
zajišťuje vytvoření jednoduchého obrazuzajišťuje vytvoření jednoduchého obrazu
pozorovaného předmětu.pozorovaného předmětu.
Fyziologie binokulárního viděníFyziologie binokulárního vidění
pozorovaného předmětu.pozorovaného předmětu.
•• JBVJBV je schopnost vidět oběma očimaje schopnost vidět oběma očima
pozorovaný předmět jednodušepozorovaný předmět jednoduše
•• JBVJBV není vrozené, vyvíjí se do 1 roku věkunení vrozené, vyvíjí se do 1 roku věku
dítěte a do 6 let věku se upevňujedítěte a do 6 let věku se upevňuje
•• Do 2 měsícůDo 2 měsíců se vyvíjíse vyvíjí monokulární fixačnímonokulární fixační
reflexreflex.. Dítě se dívá převážně jedním okemDítě se dívá převážně jedním okem
•• Ve 2 měsících se vyvíjíVe 2 měsících se vyvíjí binokulární fixačníbinokulární fixační
reflex.reflex. Dítě se začíná dívat oběma očima.Dítě se začíná dívat oběma očima.
•• Ve 3. měsíci se vyvíjíVe 3. měsíci se vyvíjí reflex konvergence areflex konvergence a
Vývoj binokulárních reflexůVývoj binokulárních reflexů
•• Ve 3. měsíci se vyvíjíVe 3. měsíci se vyvíjí reflex konvergence areflex konvergence a
divergencedivergence –– dítě dovede sledovat bližší adítě dovede sledovat bližší a
vzdálenější předměty.vzdálenější předměty.
•• Ve 4. měsíciVe 4. měsíci –– reflex akomodacereflex akomodace –– dítě dovededítě dovede
zaostřovat na různou vzdálenostzaostřovat na různou vzdálenost
•• V 6. měsíci se vyvíjíV 6. měsíci se vyvíjí reflex fúzereflex fúze = centrální= centrální
schopnost spojit obrazy obou očí v jeden vjemschopnost spojit obrazy obou očí v jeden vjem
•• Při fixaci určitého bodu v prostoruPři fixaci určitého bodu v prostoru
dopadá jeho obraz na obě fovey =dopadá jeho obraz na obě fovey = hlavníhlavní
vzájemně korespondující místa sítnicevzájemně korespondující místa sítnice
•• Body nacházející se v prostoru kolemBody nacházející se v prostoru kolem
bodu fixace dopadají na sítnici pravého ibodu fixace dopadají na sítnici pravého i
Korespondující místa sítniceKorespondující místa sítnice
bodu fixace dopadají na sítnici pravého ibodu fixace dopadají na sítnici pravého i
levého oka nasálně a temporálně stejnělevého oka nasálně a temporálně stejně
daleko od fovey = dopadají nadaleko od fovey = dopadají na
korespondující místa sítnicekorespondující místa sítnice
•• Korespondující místa sítnice mají stejnouKorespondující místa sítnice mají stejnou
prostorovou orientaciprostorovou orientaci
Korespondující místa sítniceKorespondující místa sítnice
aL a aR jsou korespondující místa sítnice
bL a bR jsou korespondující místa sítnice
F – fovea = hlavní
korespondující
místa sítnice
•• Obrazy dopadající na korespondujícíObrazy dopadající na korespondující
místa sítnice vidíme v prostorumísta sítnice vidíme v prostoru
jednodušejednoduše
•• Body sítnice, které spolu vzájemněBody sítnice, které spolu vzájemně
Korespondující místa sítniceKorespondující místa sítnice
•• Body sítnice, které spolu vzájemněBody sítnice, které spolu vzájemně
nekorespondují =nekorespondují = disparátní místa sítnicedisparátní místa sítnice
•• Obrazy, které dopadají na disparátníObrazy, které dopadají na disparátní
místa sítnice vidíme v prostorumísta sítnice vidíme v prostoru dvojitědvojitě ––
binokulární diplopiebinokulární diplopie
•• Je souhrn všech bodů v prostoru, jejichžJe souhrn všech bodů v prostoru, jejichž
obrazy dopadají (při určitém postaveníobrazy dopadají (při určitém postavení
očí) na korespondující místa sítniceočí) na korespondující místa sítnice
•• Horopter tvoří vyklenutou plochuHoropter tvoří vyklenutou plochu
HoropterHoropter
•• Horopter tvoří vyklenutou plochuHoropter tvoří vyklenutou plochu
procházející fixačním bodemprocházející fixačním bodem
•• Předměty (body) nacházející se v roviněPředměty (body) nacházející se v rovině
horopteru vidíme jednodušehoropteru vidíme jednoduše
•• Obraz bodů v prostoru, nacházejících seObraz bodů v prostoru, nacházejících se
mimo horopter dopadá na disparátnímimo horopter dopadá na disparátní
místa sítnice a vyvolává diplopiimísta sítnice a vyvolává diplopii
Horopter,Horopter,
korespondující místa sítnice,korespondující místa sítnice,
disparátní místa sítnicedisparátní místa sítnice
•• Horopter tedy představuje část prostoru,Horopter tedy představuje část prostoru,
ve kterém vidíme korespondujícími bodyve kterém vidíme korespondujícími body
jednodušejednoduše
Fyziologická diplopieFyziologická diplopie
jednodušejednoduše
•• Předměty před nebo za horopterem sePředměty před nebo za horopterem se
zobrazují dvojitě =zobrazují dvojitě = fyziologická diplopiefyziologická diplopie
•• Fyziologickou diplopii se člověk (mozek)Fyziologickou diplopii se člověk (mozek)
naučil nevnímat, lze ji však vyvolatnaučil nevnímat, lze ji však vyvolat
Zkřížená a nezkříženáZkřížená a nezkřížená
fyziologická diplopiefyziologická diplopie
•• Je prostor, ve kterém je možnéJe prostor, ve kterém je možné
stereoskopické (prostorové) vidění zstereoskopické (prostorové) vidění z
lehce disparátních bodů obou sítniclehce disparátních bodů obou sítnic
•• Obraz předmětu, nacházejícího se vObraz předmětu, nacházejícího se v
Panumův prostorPanumův prostor
•• Obraz předmětu, nacházejícího se vObraz předmětu, nacházejícího se v
Panumově prostoru dopadá na sítniciPanumově prostoru dopadá na sítnici
obou očí na lehce disparátní místa, cožobou očí na lehce disparátní místa, což
umožňuje prostorové viděníumožňuje prostorové vidění
•• HoropterHoropter jednoduché viděníjednoduché vidění
•• Panumův prostorPanumův prostor jednoduchéjednoduché
prostorové (stereoskopické) viděníprostorové (stereoskopické) vidění
Panumův prostorPanumův prostor
Horopter
Nezkřížená
disparátní
diplopie
Horopter
Panumův
prostor
Zkřížená
disparátní
diplopie
Panumův prostorPanumův prostor
Horopter
Panumův
prostor
Nezkřížená disparátní
diplopie
Zkřížená
disparátní
diplopie
•• SuperpoziceSuperpozice je schopnost překrýt oběmaje schopnost překrýt oběma
očima nestejné obrázkyočima nestejné obrázky
•• FúzeFúze je schopnost CNS spojit stejnéje schopnost CNS spojit stejné
obrázky pravého i levého oka v jedenobrázky pravého i levého oka v jeden
Stupně jednoduchéhoStupně jednoduchého
binokulárního viděníbinokulárního vidění
obrázky pravého i levého oka v jedenobrázky pravého i levého oka v jeden
smyslový vjemsmyslový vjem
•• StereopseStereopse je schopnost vytvořitje schopnost vytvořit
hloubkový vjem spojením obrazů, jejichžhloubkový vjem spojením obrazů, jejichž
jednotlivé části dopadají na sítnici najednotlivé části dopadají na sítnici na
lehce disparátní bodylehce disparátní body
•• Testování naTestování na troposkoputroposkopu
Troposkop (synoptofor)Troposkop (synoptofor)
Troposkop (synoptofor)Troposkop (synoptofor)
Superpozice na troposkopuSuperpozice na troposkopu
•• Vývoj binokulárního vidění může býtVývoj binokulárního vidění může být
narušen například šilháním (strabismem)narušen například šilháním (strabismem)
•• ÚtlumÚtlum je proces zabraňující vstupuje proces zabraňující vstupu
informací z uchýleného oka do zrakovéhoinformací z uchýleného oka do zrakového
centra a zabraňující jejich uvědoměnícentra a zabraňující jejich uvědomění
Patologie binokulárního viděníPatologie binokulárního vidění
centra a zabraňující jejich uvědoměnícentra a zabraňující jejich uvědomění
–– útlum kolem disparátního bodu kam dopadlútlum kolem disparátního bodu kam dopadl
obraz fixovaného předmětu na uchýlenémobraz fixovaného předmětu na uchýleném
oku zabraňujeoku zabraňuje diplopiidiplopii
–– útlum kolem makuly uchýleného okaútlum kolem makuly uchýleného oka
zabraňujezabraňuje konfúzikonfúzi (popletení mozku, který se(popletení mozku, který se
snaží složit různé obrázky z makuly obou očísnaží složit různé obrázky z makuly obou očí
v jeden vjem)v jeden vjem)
KonfúzeKonfúze
Útlum kolem disparátního bodu sítnice
uchýleného oka kam dopadá obraz
fixovaného předmětu zabraňuje diplopii
Dvojí útlum v uchýleném oku
zabraňující diplopii a kunfúzi
•• AmblyopieAmblyopie vzniká trvalým aktivnímvzniká trvalým aktivním
útlumem obrazu uchýleného okaútlumem obrazu uchýleného oka
•• Amblyopie (tupozrakost)Amblyopie (tupozrakost) je sníženíje snížení
AmblyopieAmblyopie -- tupozrakosttupozrakost
•• Amblyopie (tupozrakost)Amblyopie (tupozrakost) je sníženíje snížení
zrakové ostrosti různého stupně přizrakové ostrosti různého stupně při
normálním anatomickém nálezu na oku.normálním anatomickém nálezu na oku.
Jednou z příčin vzniku amblyopie můžeJednou z příčin vzniku amblyopie může
být i šilhání (strabismus)být i šilhání (strabismus)
Anomální retinálníAnomální retinální
korespondencekorespondence
•• Anomální retinální korespondenceAnomální retinální korespondence jeje
binokulární funkční anomálie, kdy foveabinokulární funkční anomálie, kdy fovea
vedoucího oka a místo sítnicevedoucího oka a místo sítnice
uchýleného oka, na které dopadá obrazuchýleného oka, na které dopadá obrazuchýleného oka, na které dopadá obrazuchýleného oka, na které dopadá obraz
pozorovaného předmětu (= falešnápozorovaného předmětu (= falešná
makula) spolu začínají spolupracovat,makula) spolu začínají spolupracovat,
vytvářejí sítnicový vztah a získávajívytvářejí sítnicový vztah a získávají
společnou prostorovou lokalizacispolečnou prostorovou lokalizaci
•• Jedná se o patologické binokulární viděníJedná se o patologické binokulární vidění
u strabismuu strabismu
A – Normální retinální
korespondence
B – Strabismus +
disparátnídisparátní
binokulární diplopie
(+ konfúze)
C – útlum uchýleného
oka
D – Anomální retinální
korespondence
Zkřížená a nezkřížená diplopie při
strabismu
•• NovorozenecNovorozenec vnímá jen světlo a tmuvnímá jen světlo a tmu --
světlocitsvětlocit, protože je při narození žlutá, protože je při narození žlutá
skvrna ještě nezralá, čípky nejsou plněskvrna ještě nezralá, čípky nejsou plně
diferencovány (novorozenec vnímádiferencovány (novorozenec vnímá
zejména periferií sítnice). Vývoj žlutézejména periferií sítnice). Vývoj žluté
Vývoj zrakové ostrostiVývoj zrakové ostrosti
zejména periferií sítnice). Vývoj žlutézejména periferií sítnice). Vývoj žluté
skvrny je zhruba dokončen v 6. měsících,skvrny je zhruba dokončen v 6. měsících,
definitivně ve 3 letech.definitivně ve 3 letech.
•• Řasnaté tělísko není při narození plněŘasnaté tělísko není při narození plně
vyvinuto a u jednoměsíčního kojence jevyvinuto a u jednoměsíčního kojence je
akomodaceakomodace nastavena na fixních 18cmnastavena na fixních 18cm
•• Koncem 1. roku věku dítěteKoncem 1. roku věku dítěte stoupástoupá
zraková ostrost na 6/60zraková ostrost na 6/60
•• Koncem 2. roku věku dítěteKoncem 2. roku věku dítěte je visusje visus
přibližně 6/15přibližně 6/15
Vývoj zrakové ostrostiVývoj zrakové ostrosti
přibližně 6/15přibližně 6/15
•• Koncem 3. roku věku dítěteKoncem 3. roku věku dítěte se zrakováse zraková
ostrost zlepšuje na 6/8ostrost zlepšuje na 6/8
•• Koncem 4. roku věku dítěteKoncem 4. roku věku dítěte se visus dálese visus dále
zlepšuje na 6/6 a později na 6/4zlepšuje na 6/6 a později na 6/4
•• Někteří autoři považují zrakovou ostrostNěkteří autoři považují zrakovou ostrost
dětí za mnohem lepšídětí za mnohem lepší
•• Vliv na refrakci má i předozadní délkaVliv na refrakci má i předozadní délka
bulbu, která narůstá z 17bulbu, která narůstá z 17--18mm u18mm u
novorozence na průměrných 24mm unovorozence na průměrných 24mm u
dospělého člověkadospělého člověka
Vývoj zrakové ostrostiVývoj zrakové ostrosti
dospělého člověkadospělého člověka
•• Při narození jsou prakticky všechny očiPři narození jsou prakticky všechny oči
dalekozraké (2,5dalekozraké (2,5--3,0 Dpt). Ve 3 letech je3,0 Dpt). Ve 3 letech je
již axiální délka oka 23mm. Od 3 do 14 letjiž axiální délka oka 23mm. Od 3 do 14 let
je růst oka již pomalý, asi 0,1mm za rokje růst oka již pomalý, asi 0,1mm za rok
(kompenzace narůstání délky oka spočívá(kompenzace narůstání délky oka spočívá
v oplošťování rohovky a čočky)v oplošťování rohovky a čočky)
Biochemie, výživa a látkováBiochemie, výživa a látková
výměna okavýměna okavýměna okavýměna oka
•• Pojivové tkáně:Pojivové tkáně: proteinyproteiny –– kolagen,kolagen,
elastin, keratin aelastin, keratin a proteoglykanyproteoglykany
•• KolagenyKolageny
–– až 1/3 všech proteinů lidské tkáněaž 1/3 všech proteinů lidské tkáně
–– >30% aminokyseliny glycinu, 13% prolinu,>30% aminokyseliny glycinu, 13% prolinu,
Biochemické složení tkání okaBiochemické složení tkání oka
–– >30% aminokyseliny glycinu, 13% prolinu,>30% aminokyseliny glycinu, 13% prolinu,
9% hydroxyprolinu9% hydroxyprolinu
–– Trimery peptidového řetězceTrimery peptidového řetězce
–– Více typů kolagenů, liší se pořadímVíce typů kolagenů, liší se pořadím
aminokyselin, velikostí molekuly řetězceaminokyselin, velikostí molekuly řetězce
kolagenu, hydroxylací a obsahem sacharidůkolagenu, hydroxylací a obsahem sacharidů
–– RigidníRigidní –– podpůrná funkcepodpůrná funkce
•• ElastinElastin
–– Elastický jako gumaElastický jako guma
•• LamininLaminin
–– GlykoproteinGlykoprotein bazálních membránbazálních membrán
–– Cukerný podíl 12%Cukerný podíl 12%
–– „tmel“ mezi vlákny kolagenu a povrchy„tmel“ mezi vlákny kolagenu a povrchy
buněkbuněkbuněkbuněk
•• FibronektinyFibronektiny
–– Glykoproteiny o vysoké rel. MolekulovéGlykoproteiny o vysoké rel. Molekulové
hmotnostihmotnosti
–– Výrazná „tmelivá“ funkceVýrazná „tmelivá“ funkce
–– Vysoká afinita k bb. povrchům a kolagenuVysoká afinita k bb. povrchům a kolagenu
ElastinElastin
LamininLaminin
ProteoglykanyProteoglykany
•• Heparansulfát, keratansulfát,Heparansulfát, keratansulfát,
chondroitinsulfát, dermatansulfátchondroitinsulfát, dermatansulfát
•• Jeden peptidový řetězec, na který jsouJeden peptidový řetězec, na který jsou•• Jeden peptidový řetězec, na který jsouJeden peptidový řetězec, na který jsou
připojeny dlouhé řetězce sacharidůpřipojeny dlouhé řetězce sacharidů
(struktura připomíná kartáč na čištění lahví)(struktura připomíná kartáč na čištění lahví)
•• Součásti pojivových tkání (rohovka,Součásti pojivových tkání (rohovka,
skléra )skléra )
ProteoglykanyProteoglykany
•• Bazální membrána endoteluBazální membrána endotelu:: kolagenkolagen
typu IV, laminin, fibronektintypu IV, laminin, fibronektin
•• Extracelulární matrix stromatuExtracelulární matrix stromatu:: kolagenkolagen
typu I, III, V, VItypu I, III, V, VI a proteoglykanya proteoglykany
RohovkaRohovka
typu I, III, V, VItypu I, III, V, VI a proteoglykanya proteoglykany
keratansulfát, chondroitinsulfát,keratansulfát, chondroitinsulfát,
dermatansulfátdermatansulfát na jejichž proporcíchna jejichž proporcích
závisí hydratace stromatuzávisí hydratace stromatu.. ExtracelulárníExtracelulární
matrix je produktem nečetných bb.matrix je produktem nečetných bb.
fibroblastůfibroblastů
Stroma rohovky s fibroblastyStroma rohovky s fibroblasty
•• Descemetova membránaDescemetova membrána je produktemje produktem
buněk endotelu:buněk endotelu: kolagen typu IV a VII,kolagen typu IV a VII,
laminin, fibronektinlaminin, fibronektin
•• EndotelEndotel –– jedna vrstva hexagonálních bb.jedna vrstva hexagonálních bb.
•• Transparence rohovkyTransparence rohovky je dána specifickýje dána specifický
pararelním uspořádáním kolagenníchpararelním uspořádáním kolagenních
RohovkaRohovka
pararelním uspořádáním kolagenníchpararelním uspořádáním kolagenních
fibril stromatu a hydratací rohovkyfibril stromatu a hydratací rohovky ∼∼∼∼∼∼∼∼ 78%78%
(aktivní ATPáza i pasivní mechanismy).(aktivní ATPáza i pasivní mechanismy).
⇓⇓⇓⇓⇓⇓⇓⇓ endotelií pod 500/mmendotelií pod 500/mm22 →→→→→→→→ poruchaporucha
endotelové pumpyendotelové pumpy →→→→→→→→ průnik tekutiny zprůnik tekutiny z
PK do stromatuPK do stromatu →→→→→→→→ edém stromatu aedém stromatu a
striáta Descemetské membránystriáta Descemetské membrány
Endotel rohovky, DescemetskáEndotel rohovky, Descemetská
membrána a stromamembrána a stroma
Endotel rohovkyEndotel rohovky
Narození: 4000Narození: 4000--5000 bb/mm5000 bb/mm22
Po 60. Roce: 2000 bb/mmPo 60. Roce: 2000 bb/mm22
•• Svazečky neuspořádanýchSvazečky neuspořádaných
kolagenních a elastinovýchkolagenních a elastinových vláken,vláken,
proteoglykany a glykoproteiny,proteoglykany a glykoproteiny,
ojediněleojediněle fibroblastyfibroblasty
•• V oblastiV oblasti papilypapily jsoujsou kolagenníkolagenní vláknavlákna
uspořádána cirkulárněuspořádána cirkulárně
SkléraSkléra
uspořádána cirkulárněuspořádána cirkulárně
•• Kolageny skléry: typ I, méně jsouKolageny skléry: typ I, méně jsou
zastoupeny typy IIzastoupeny typy II--VIVI
•• Málo elastických vlákenMálo elastických vláken →→→→→→→→ malámalá
možnost vyklenutímožnost vyklenutí
•• 90% vody, ve stáří90% vody, ve stáří ↓↓↓↓↓↓↓↓ vody avody a ↑↑↑↑↑↑↑↑CaCa2+2+
•• Lamina fusca scleraeLamina fusca sclerae je vnitřní vrstvouje vnitřní vrstvou
skléry v kontaktu s uveou. Obsahujeskléry v kontaktu s uveou. Obsahuje
kratší kolagenní vláknakratší kolagenní vlákna aa melanocytymelanocyty
SkléraSkléra
•• Bazální membránaBazální membrána –– capsula lentiscapsula lentis
kolagen typu IVkolagen typu IV a slouží i k úponua slouží i k úponu
zonulárních fibrilzonulárních fibril
•• Čočkové fibrilyČočkové fibrily z ekvatoriálníchz ekvatoriálních
ČočkaČočka
•• Čočkové fibrilyČočkové fibrily z ekvatoriálníchz ekvatoriálních
epitelových bb. elongací, ztrátou bb.epitelových bb. elongací, ztrátou bb.
organel a vzestupem obsahu proteinůorganel a vzestupem obsahu proteinů
•• KataraktaKatarakta: chemické změny čočkových: chemické změny čočkových
proteinů s tvorbou pigmentace,proteinů s tvorbou pigmentace, ↓↓↓↓↓↓↓↓ KK++ aa
glutathionu,glutathionu, ↑↑↑↑↑↑↑↑ NaNa++ a Caa Ca2+2+,, ↑↑↑↑↑↑↑↑ hydratacehydratace
ČočkaČočka
ČočkaČočka
•• Komorová vodaKomorová voda je Čirá bezbarvá tekutina,je Čirá bezbarvá tekutina,
98,8% tvoří voda, obsahuje98,8% tvoří voda, obsahuje
aminokyseliny, minerály, bílkoviny, iontyaminokyseliny, minerály, bílkoviny, ionty
(Na, K, Ca), kyselinu mléčnou a(Na, K, Ca), kyselinu mléčnou a
Komorová voda a sklivecKomorová voda a sklivec
(Na, K, Ca), kyselinu mléčnou a(Na, K, Ca), kyselinu mléčnou a
askorbovouaskorbovou
•• SklivecSklivec je čirý gel tvořený trámčinouje čirý gel tvořený trámčinou
jemnýchjemných kolagenních fibrilkolagenních fibril na kterou jsouna kterou jsou
přichyceny molekulypřichyceny molekuly hyaluronovéhyaluronové
kyselinykyseliny (zodpovídá za jeho viskozitu)(zodpovídá za jeho viskozitu)
•• Kyselina hyaluronováKyselina hyaluronová na sebe váže voduna sebe váže vodu
–– ta tvoří 98% hmoty sklivceta tvoří 98% hmoty sklivce
•• V periferní kůře sklivce jsou kolagenníV periferní kůře sklivce jsou kolagenní
vlákna zahuštěná a jsou zde ivlákna zahuštěná a jsou zde i fibrocyty afibrocyty a
SklivecSklivec
vlákna zahuštěná a jsou zde ivlákna zahuštěná a jsou zde i fibrocyty afibrocyty a
lymfocytylymfocyty (produkce kolagenních vláken a(produkce kolagenních vláken a
kyseliny hyaluronové)kyseliny hyaluronové)
•• Speciální bílkovinou sklivce jeSpeciální bílkovinou sklivce je vitreinvitrein,,
který vytváří jeho trámčinukterý vytváří jeho trámčinu
Sklivec je 16x viskóznější nežSklivec je 16x viskóznější než
komorová tekutinakomorová tekutina
•• 1111--cis izomer aldehydu vitaminu Acis izomer aldehydu vitaminu A11 ==
chromofor všech zrakových pigmentů okachromofor všech zrakových pigmentů oka
•• OpsinOpsin = bílkovinný nosič tvořící= bílkovinný nosič tvořící
fotoreceptorfotoreceptor--pigmentový komplex. Je propigmentový komplex. Je pro
tyčinky a tři druhy čípků mírně odlišný. Genytyčinky a tři druhy čípků mírně odlišný. Geny
Biochemie viděníBiochemie vidění
tyčinky a tři druhy čípků mírně odlišný. Genytyčinky a tři druhy čípků mírně odlišný. Geny
kódující opsinové proteiny patří do rodinykódující opsinové proteiny patří do rodiny
příbuzných receptorů zvanépříbuzných receptorů zvané receptoryreceptory
spřažené s Gspřažené s G--proteinem (G proteinproteinem (G protein--coupledcoupled
receptors)receptors) (senzorické a intercelulární(senzorické a intercelulární
signálnísignální receptory organismu)receptory organismu)
•• Receptory spřažené s GReceptory spřažené s G--proteinemproteinem
(Opsiny)(Opsiny) –– jde ojde o membránovémembránové proteiny seproteiny se
stejnou strukturální organizací: 7stejnou strukturální organizací: 7
transmembránovými segmenty. K přenosutransmembránovými segmenty. K přenosu
signálu dochází prostřednictvím spřažení ssignálu dochází prostřednictvím spřažení s
Biochemie viděníBiochemie vidění
signálu dochází prostřednictvím spřažení ssignálu dochází prostřednictvím spřažení s
celulárními cytoplasmatickými proteinovýmicelulárními cytoplasmatickými proteinovými
přenašeči signálupřenašeči signálu –– heterotrimerickýmiheterotrimerickými
GG--proteinyproteiny.. U tyčinek a čípků se tyto GU tyčinek a čípků se tyto G--
proteiny nazývajíproteiny nazývají transducinytransduciny (tyčinky a(tyčinky a
čípky mají každý specifickou formučípky mají každý specifickou formu
transducinu)transducinu)
RhodopsinRhodopsin
•• Rhodopsin:Rhodopsin: chromoforchromofor –– absorbuje světloabsorbuje světlo
== retinalretinal,, bílkovinný nosičbílkovinný nosič -- opsinopsin
•• RetinalRetinal = retinaldehyd = aldehyd= retinaldehyd = aldehyd
vitaminu Avitaminu A
•• Regenerovaný stav = retinal je vRegenerovaný stav = retinal je v ciscis
Cyklus rhodopsinuCyklus rhodopsinu
•• Regenerovaný stav = retinal je vRegenerovaný stav = retinal je v ciscis
formě a zapadá do opsinové molekulyformě a zapadá do opsinové molekuly
•• Absorpce světlaAbsorpce světla →→→→→→→→ izomerizace naizomerizace na transtrans
retinalretinal –– prelumirhodopsinprelumirhodopsin –– nestálýnestálý →→→→→→→→
lumirhodopsinlumirhodopsin →→→→→→→→ metarhodopsin Imetarhodopsin I →→→→→→→→
metarhodopsin IImetarhodopsin II →→→→→→→→ hydrolýza nahydrolýza na transtrans
retinal a opsinretinal a opsin
•• Regenerace rhodopsinu zRegenerace rhodopsinu z transtrans formyformy
retinalu (vitaminu A) a z opsinu je děj,retinalu (vitaminu A) a z opsinu je děj,
který je podstatou adaptace na tmukterý je podstatou adaptace na tmu
(přeměna trans formy retinalu v cis formu,(přeměna trans formy retinalu v cis formu,
přeměna vitaminu A na retinal a dále vazbapřeměna vitaminu A na retinal a dále vazba
Cyklus rhodopsinuCyklus rhodopsinu
retinalu na opsin)retinalu na opsin)
•• V bb. RPE bylo prokázáno hromaděníV bb. RPE bylo prokázáno hromadění
vitamínu Avitamínu A
•• Čípkové pigmenty obsahují stejný retinalČípkové pigmenty obsahují stejný retinal
a liší se v opsinové komponentěa liší se v opsinové komponentě ⇒⇒
spektrální posun tříspektrální posun tří typů fotopigmentu.typů fotopigmentu.
Cyklus rhodopsinuCyklus rhodopsinu
•• Spektrální citlivostSpektrální citlivost tří typů čípků a tyčinektří typů čípků a tyčinek
má na molekulární úrovni původ vmá na molekulární úrovni původ v
opsinovému posunuopsinovému posunu –– jde o změnu vjde o změnu v
absorpci chromoforu po jeho vazbě naabsorpci chromoforu po jeho vazbě na
specifickou opsinovou molekulu.specifickou opsinovou molekulu.
Biochemie barevného viděníBiochemie barevného vidění
specifickou opsinovou molekulu.specifickou opsinovou molekulu.
•• Absorpce světlaAbsorpce světla →→ konformační změnykonformační změny
rhodopsinurhodopsinu →→ aktivace transducinuaktivace transducinu →→
aktivace cGMP fosfodiesterázyaktivace cGMP fosfodiesterázy →→ hydrolýzahydrolýza
cGMPcGMP →→ ⇓⇓ cGMPcGMP →→ uzávěr Nauzávěr Na++
membránového kanálumembránového kanálu →→ hyperpolarizacehyperpolarizace
fotoreceptorové b.fotoreceptorové b.
Pochody zevního segmentu tyčinekPochody zevního segmentu tyčinek
po aktivaci rhodopsinu světlempo aktivaci rhodopsinu světlem
•• Hyperpolarizace tyčinky (čípku)Hyperpolarizace tyčinky (čípku) vyvolávyvolá
změnu na synapsi, čímž je spuštěnozměnu na synapsi, čímž je spuštěno
zpracování sítnicového signálu vedoucí kzpracování sítnicového signálu vedoucí k
zrakovému vjemu.zrakovému vjemu.
•• Hlavní biochemické součásti kaskádyHlavní biochemické součásti kaskády
Biochemie viděníBiochemie vidění
•• Hlavní biochemické součásti kaskádyHlavní biochemické součásti kaskády
přenosu světelného signálu v sítnici tvoří:přenosu světelného signálu v sítnici tvoří:
–– Fotopigment (Rhodopsin)Fotopigment (Rhodopsin)
–– Protein G (Transducin)Protein G (Transducin)
–– Fosfodiesteráza (cGMP PDE)Fosfodiesteráza (cGMP PDE)
–– Transmembránový iontový kanálTransmembránový iontový kanál
Pochody zevního segmentu tyčinekPochody zevního segmentu tyčinek
po aktivaci rhodopsinu světlempo aktivaci rhodopsinu světlem
Tyčinky a čípkyTyčinky a čípky
• Polynenasycené mastné kyseliny:
•• Omega 3 (DHA)Omega 3 (DHA)
•• Omega 6 (EPA)Omega 6 (EPA)•• Omega 6 (EPA)Omega 6 (EPA)
• Omega 3
– Na vnějších segmentech fotoreceptorů
– Nepostradatelná v období růstu sítnice
– Prodlužuje dobu přežití fotoreceptorů, chrání je
před poškozením ischémií
– Snižuje hromadění lipofuscinu v sítnici
Makulární pigmentMakulární pigment
• Macula lutea (žlutá skvrna) ⇒ makulárnímakulární
pigmentpigment – hydroxy-karotenoidy:
•• LuteinLutein•• LuteinLutein
•• ZeaxanthinZeaxanthin
• Pocházejí výhradně z potravy; hypotéza
ochranné úlohy před rozvojem degenerace
sítnice (VPMD)
•• Nitrooční tekutina je produkovánaNitrooční tekutina je produkována
výběžky řasnatého tělískavýběžky řasnatého tělíska
–– DifúzíDifúzí
–– UltrafiltracíUltrafiltrací
Produkce a prouděníProdukce a proudění
nitrooční tekutinynitrooční tekutiny
–– Aktivní sekrecíAktivní sekrecí
•• Produkce KVProdukce KV ∼∼∼∼∼∼∼∼2,2mm2,2mm33/min/min
•• Objem KVObjem KV ∼∼∼∼∼∼∼∼1,231,23--1,32 cm1,32 cm33
•• Cirkulace KV je podmíněna tepelnýmCirkulace KV je podmíněna tepelným
rozdílem mezi teplotou duhovky arozdílem mezi teplotou duhovky a
rohovkyrohovky
•• Odtokové cesty KV z PKOdtokové cesty KV z PK::
–– Klasická přes trabekulum komorového úhluKlasická přes trabekulum komorového úhlu
–– Přes ciliární sval do supraciliárních aPřes ciliární sval do supraciliárních a
suprachoroidálních prostor = nekonvenční,suprachoroidálních prostor = nekonvenční,
Produkce a prouděníProdukce a proudění
nitrooční tekutinynitrooční tekutiny
suprachoroidálních prostor = nekonvenční,suprachoroidálních prostor = nekonvenční,
uveosklerální odtoková cestauveosklerální odtoková cesta
–– Resorpce přes iris (velmi malá část KV)Resorpce přes iris (velmi malá část KV)
•• Nitrooční tlak je dán poměrem meziNitrooční tlak je dán poměrem mezi
tvorbou a odtokem komorové tekutinytvorbou a odtokem komorové tekutiny
Odtokové cesty komorové tekutiny
Anatomie Fyziologie
a - Uveální trámčina
b - Korneosklerální trámčina
c - Schwalbeho linie
d - Schlemmův kanál
e - Kolektorové (sběrné) cévy
f - Longitudinální svalová
vlákna ciliárního tělíska
g - Sklerální ostruha
c - Resorpce přes iris
a – Klasická odtoková cesta
b - Uveosklerální cesta
•• Sítnicový cévní systémSítnicový cévní systém (systém a.(systém a.
centralis retinae)centralis retinae)
Cévní zásobení okaCévní zásobení oka
•• Ciliární systémCiliární systém (systém zadních(systém zadních
dlouhých, krátkých a předních ciliárníchdlouhých, krátkých a předních ciliárních
artérií)artérií)
•• Spojivkový systémSpojivkový systém
A. carotis externa
A. carotis interna
A. basilaris
A. carotis communis
A. carotis externa
A. vertebralis
A. carotis interna
A. ophthalmica
A. cerebri anterior
N. opticus
A. communicans
posterior
A. cerebri media
A. basilaris
A. cerebri posterior
N. opticus
Chiasma opticum
N. oculomotorius
N. abducens
N. trigeminus
A. supraorbitalis
A. lacrimalis
A. ophthalmica
A. carotis interna
90%90% 10%10%
A. lacrimalis
Aa. palpebrales laterales
Větve a. centralis retinaeVětve a. centralis retinae
Cévní zásobení sítniceCévní zásobení sítnice
• A. centralis retinae (z a. ophthalmica z a. carotis
interna) – oddělena od sklivce MLI, vyživují 1. a 2.
neuron (bipolární a gangliové bb.)
• Choriokapilaris – zásobuje RPE a smyslový epitel
tyčinek a čípků
• A. cilioretinalis – variabilní, může zásobovat
tyčinky a čípky
• V. centralis retinae
Větve a. ophthalmicaVětve a. ophthalmica
1.1. A. centralis retinaeA. centralis retinae vstupuje ~ 1cm za okem dovstupuje ~ 1cm za okem do
n.opticusn.opticus
2.2. A. lacrimalis ke gland. lacrimalis; rr. musculares
pro okolní okohybné svaly; konečné větve
aa.palpebrales laterales pro laterální koutek očníaa.palpebrales laterales pro laterální koutek oční
(spojivka, víčka)
3. Rr. Musculares k okohybným svalům;
aaaa.ciliares anteriores.ciliares anteriores ke corpus ciliareke corpus ciliare;
aa.episclerales, aa.conjunctivales
4. Aa. ciliares posteriores brevesAa. ciliares posteriores breves pro cévnatkupro cévnatku
5.5. Aa. ciliares posteriores longae nasal. et temporal.Aa. ciliares posteriores longae nasal. et temporal.
jdou po průchodu sklérou ke corpus ciliare a spolu a
aa. ciliares ant. tvoří circulus arteriosus iridiscirculus arteriosus iridis
major a minormajor a minor
6.6. A. supraorbitalis zásobuje oblast čela
7. A. ethmoidalis posterior pro sliznici sinus7. A. ethmoidalis posterior pro sliznici sinus
sphenoidalis a cellulae ethmoidales posteriores
8. A. ethmoidalis anterior pro sliznici sinus frontalis
a cellulae ethmoidales anteriores
9. Aa. palpebrales mediales jdou k víčkům. Při jejich
volném okraji vytvářejí s aa. palpebrales laterales
(z a. lacrimalis) arcus palpebralis sup. et inf.
10.10. A. supratrochlearis (a. frontalis) přechází do
kůže nad kořenem nosním
Konečné větve a. ophthalmicaKonečné větve a. ophthalmica
11.11. A. dorsalis nasi přechází na dorsum nosu a
anastomozuje s a. angularisa. angularis z a. facialis!!!a. facialis!!! (a.a.
carotis externacarotis externa)
Průběh ciliárních artériíPrůběh ciliárních artérií
Průběh vortikozních žil sklérouPrůběh vortikozních žil sklérou
v oblasti ekvátoruv oblasti ekvátoru
•• Cévní výživaCévní výživa
•• Výživa bezcévných tkáníVýživa bezcévných tkání (rohovka,(rohovka,
Výživa tkání okaVýživa tkání oka
•• Výživa bezcévných tkáníVýživa bezcévných tkání (rohovka,(rohovka,
čočkačočka –– komorová voda, slzný film)komorová voda, slzný film)
Motorická inervace okaMotorická inervace oka
N. oculomotorius (III)N. oculomotorius (III)
•• Jádrový komplexJádrový komplex ležíleží vv mesencefalumesencefalu nana úrovniúrovni
colliculuscolliculus superiorsuperior podpod SilviovýmSilviovým akveduktemakveduktem
•• PodjádroPodjádro propro m. levator palpebrae superiorism. levator palpebrae superioris jeje
nepárovánepárová středová struktura, která inervuje obastředová struktura, která inervuje oba
levátory (pravého i levého oka) !!levátory (pravého i levého oka) !!levátory (pravého i levého oka) !!levátory (pravého i levého oka) !!
•• Podjádro pro m. rectus superiorPodjádro pro m. rectus superior je párové aje párové a
inervujeinervuje kontralaterálníkontralaterální horní přímý svalhorní přímý sval
•• Podjádra pro m. rectus medialis, inferior aPodjádra pro m. rectus medialis, inferior a
m. obliquus inferiorm. obliquus inferior jsou párové a inervujíjsou párové a inervují
stejnostrannéstejnostranné svalysvaly
Struktura jádrového komplexu n.IIIStruktura jádrového komplexu n.III
Léze postihující jádrový komplex n. IIILéze postihující jádrový komplex n. III
Stejnostranná paréza n. okulomotorius s
ipsilaterálním ušetřením aipsilaterálním ušetřením a
kontralaterálním postižením elevace oka
(m. rectus superior) a bilaterální
parciální ptózou (m. levator palpebrae
superioris)
Anatomie mesencefala v úrovni
jádrového komplexu n.III
N. oculomotorius (III)N. oculomotorius (III) --
průběh nervuprůběh nervu
Jádro n.III
Hypofýza
A. carotis interna
Sinus cavernosus
Nucleus ruber
n. III
Clivus
A. basillaris
A. cerebri posterior
Pons
Ganglion ciliare
N. trochlearis (IV)N. trochlearis (IV)
A. Carotis interna
A. Communicans post.
artery
III
VI
A. cerebralis post.
A. Cerebellaris super.
A. basillaris
• Jediný hlavový nerv, který vybíhá dorzálně !!!
• Zkřížený hlavový nerv !
• Velmi dlouhý průběh; tenký nerv
A. basillaris
IV
N. abducens (VI)N. abducens (VI)
Hypofýza
A. carotis interna
Sinus cavernosusIV. komora
Lemniscus
medialis
A. basillaris
n. VI
Ligamentum
Petroclinoideum
Clivus
Tractus pyramidalis
Vestibulární
jádro
N. facialis (VII)N. facialis (VII)
•• Motorická inervaceMotorická inervace
–– M. orbicularis oculiM. orbicularis oculi
–– M. corrugator superciliiM. corrugator supercilii
–– M. frontalisM. frontalis–– M. frontalisM. frontalis
•• Autonomní (parasympatická) inervaceAutonomní (parasympatická) inervace
–– Nucleus salivatorius superiorNucleus salivatorius superior →→→→→→→→ n.n. intermediusintermedius →→→→→→→→
ganglion pterygopalatinumganglion pterygopalatinum (přepojení na(přepojení na
postsynaptické vlákno)postsynaptické vlákno) →→→→→→→→ n. maxillaris (V/2)n. maxillaris (V/2) →→→→→→→→
n. zygomaticusn. zygomaticus →→→→→→→→ n. lacrimalis (V/1)n. lacrimalis (V/1)
M. frontalis
M. corrugator
supercilii
M. orbicullaris oculi
Senzitivní inervace okaSenzitivní inervace oka
Motorické jádro n. V
Jádro n. VI
Jádro n. IV
Jádro n. III
Parasympatické Edinger
Westphalovo jádro n. III
Jádro n.V (mesencefalické,
pontinní, spinální)
Colliculuc superior
Colliculuc inferior
Corpus geniculatum
laterale
Corpus geniculatum
mediale
Pulvinar thalami
Corpus pineale
IV. Komora
mozková
Jádro n. VI
Jádro n. VII
Nucleus salivatorius
superior n. VII
Nucleus cochlearis
posterior
Nucleus vestibularis
medialis
Nucleus solitarius
Nucleus salivatorius
inferior
Nucleus dorsalis
nervi vagi
Nucleus ambiguus Nucleus nervi
hypoglossi
Nucleus nervi accessorii
Pons
N. trigeminus
N. oculomotorius
Nucleus ruber
Parasympatické a
motorické jádro n. III
Jádro n. IV
N. trochlearis
- dorzální výstup !!!
Motorické jádro n. V
Jádro n. VI
Ventriculus quartus
(IV. komora)
Jádro n. VII
N. vestibulocochlearis VIII
N. abducens VI
N. facialis
Jádro n. VII
Nucleus salivatorius
superior n. VII
Nucleus nervi
hypoglossi XII
N. hypoglossus XII Nucleus nervi
accessorii XIN. accessorius
XI
N. glossopharyngeus IX
N. vagus X
Ganglion trigeminaleGanglion trigeminale
N. ophthalmicus (V/1)
N. maxillaris (V/2)
N. mandibularis (V/3)N. mandibularis (V/3)
Ganglion semilunare
N. trigeminus (V)
Oblasti senzitivní inervace n. VOblasti senzitivní inervace n. V
n. ophthalmicus V/1
n. maxillaris V/2
n. mandibularis V/3
n. occipitalis
major
Plexus cervicalis
Senzitivní inervace okaSenzitivní inervace oka
•• N. ophthalmicus V/1N. ophthalmicus V/1 (čistě senzitivní větev)(čistě senzitivní větev)
–– N. lacrimalisN. lacrimalis –– slzná žláza, zevní koutek, parasympaticus z n. VIIslzná žláza, zevní koutek, parasympaticus z n. VII
(přes V/2)(přes V/2) →→ sekrece slzsekrece slz
–– N. frontalisN. frontalis →→ n. supraorbitalis, n. supratrochlealisn. supraorbitalis, n. supratrochlealis –– čelo,čelo,
horní víčko , kořen nosu, vnitřní koutekhorní víčko , kořen nosu, vnitřní koutekhorní víčko , kořen nosu, vnitřní koutekhorní víčko , kořen nosu, vnitřní koutek
–– N. nasociliarisN. nasociliaris →→ n. ethmoidalis ant., n. ethmoidali posterior,n. ethmoidalis ant., n. ethmoidali posterior,
n. infratrochlearis, senzitivní kořen k ciliárnímu gangliun. infratrochlearis, senzitivní kořen k ciliárnímu gangliu ––
nosní sliznice, víčka, , slzný váček, rohovka …nosní sliznice, víčka, , slzný váček, rohovka …
•• N. maxillaris V/2N. maxillaris V/2 (čistě senzitivní větev)(čistě senzitivní větev)
–– N. infraorbitalisN. infraorbitalis spojivka dolního víčkaspojivka dolního víčka
–– N. zygomaticusN. zygomaticus –– sekretorická parasympatická vlákna z n.VII prosekretorická parasympatická vlákna z n.VII pro
slznou žlázuslznou žlázu
N. nasociliaris
N. lacrimalis
N. frontalis
N. supratrochlearis N. supraorbitalis
N. infratrochlearis
Radix senzitiva ggl. ciliaris
N. ethmoidalis post. et ant.
N. lacrimalis
A a N. lacrimalis
N. frontalis
N. supraorbitalis
N. supratrochlearis
N. nasociliaris
Glandula lacrimalis
- pars orbitalis
A. ophthalmica
A. supraorbitalis
N. ophthalmicus V/1
N. frontalis
N. trochlearis (IV)
A. ophthalmica
N. oculomotorius (III)
N. abducens (VI)
N. nasociliaris
N. ethmoidalis anterior
N. infratrochlearis
A. supratrochlearis
A. dorsalis nasi
A. supraorbitalis
A. ophthalmica
N. Ciliares breves
A a N. lacrimalis
Glandula lacrimalis
N. nasociliaris
N. ethmoidalis posterior
Ganglion ciliareN. ciliaris longus
N. Ciliares breves
N. abducens (VI)
N. Ophthalmicus V/1
Ganglion ciliare
Autonomní inervace okaAutonomní inervace oka
Motorické jádro n. V
Jádro n. VI
Jádro n. IV
Jádro n. III
Parasympatické Edinger
Westphalovo jádro n. III
Jádro n.V (mesencefalické,
pontinní, spinální)
Colliculuc superior
Colliculuc inferior
Corpus geniculatum
laterale
Corpus geniculatum
mediale
Pulvinar thalami
Corpus pineale
IV. Komora
mozková
Jádro n. VI
Jádro n. VII
Nucleus salivatorius
superior n. VII
Nucleus cochlearis
posterior
Nucleus vestibularis
medialis
Nucleus solitarius
Nucleus salivatorius
inferior
Nucleus dorsalis
nervi vagi
Nucleus ambiguus Nucleus nervi
hypoglossi
Nucleus nervi accessorii
Pons
N. trigeminus
N. oculomotorius
Nucleus ruber
Parasympatické a
motorické jádro n. III
Jádro n. IV
N. trochlearis
- dorzální výstup !!!
Motorické jádro n. V
Jádro n. VI
Ventriculus quartus
(IV. komora)
Jádro n. VII
N. vestibulocochlearis VIII
N. abducens VI
N. facialis
Jádro n. VII
Nucleus salivatorius
superior n. VII
Nucleus nervi
hypoglossi XII
N. hypoglossus XII Nucleus nervi
accessorii XIN. accessorius
XI
N. glossopharyngeus IX
N. vagus X
N. trochlearis (IV)
N. oculomotorius (III)
Radix senzitiva z n. nasociliaris
Ramus superior n. III
Ganglion ciliare; nn. Ciliares breves
Ramus inferior n. III;
radix parasympathica
Plexus sympathicus; radix sympathica
N. abducens (VI)
Parasympatická sekretorická vlákna proParasympatická sekretorická vlákna pro
slznou žlázu z n. VIIslznou žlázu z n. VII
n. maxillaris V/2
n. petrosus major
n. infraorbitalis
n. facialis VII
(nucleus salivatorius
superior –
parasympatické jádro)
Ganglion pterygopalatinum
Parasympatická sekretorická vlákna proParasympatická sekretorická vlákna pro
slznou žlázuslznou žlázu
N. zygomaticus
N. lacrimalis
(z N. ophthalmicus)
Ramus communicans
cum nervo lacrimali
N. maxillaris V/2
Ganglion pterygopalatinum přepojení
na postganglionární neuron
N. infraorbitalis
Zornicové reakceZornicové reakce --
parasympatická pupilomotorickáparasympatická pupilomotorická
vláknavlákna
Autonomní nervovýAutonomní nervový
systém okasystém oka
SympaticusSympaticus (nikde se nekříží)
1. Neuron (centrální)1. Neuron (centrální) začíná vzačíná v zadnímzadním
hypothalamuhypothalamu, sestupuje nezkříženě, sestupuje nezkříženě
mozkovým kmenem a končí vmozkovým kmenem a končí v BudgehoBudgeho
ciliospinárním centruciliospinárním centru míchy mezi C8 a Th2míchy mezi C8 a Th2
2. Neuron (pregangliový)2. Neuron (pregangliový) vystupuje zvystupuje z2. Neuron (pregangliový)2. Neuron (pregangliový) vystupuje zvystupuje z
Budgeova ciliospinálního centra míchy aBudgeova ciliospinálního centra míchy a
končí vkončí v ganglion cervicale superiusganglion cervicale superius krkukrku
3. Neuron (postgangliový)3. Neuron (postgangliový) vystupujevystupuje
podél a. carotis a přidává se k oftalmicképodél a. carotis a přidává se k oftalmické
větvi n. trigeminus. Cestou n. nasociliaris avětvi n. trigeminus. Cestou n. nasociliaris a
nn. ciliares longinn. ciliares longi dosahuje kdosahuje k dilatátorudilatátoru
zornice a corpus ciliarezornice a corpus ciliare
Sympatická vlákna přes ganglion ciliareSympatická vlákna přes ganglion ciliare
pouze probíhají, nepřepojují se zde!!pouze probíhají, nepřepojují se zde!!
Ganglion cervicale superius
Ganglion cervicale medium
Fyziologie sekrece aFyziologie sekrece a
odtoku slzodtoku slz -- slzný systémslzný systém
•• SekrečníSekreční
––Hlavní slzná žlázaHlavní slzná žláza
––Přídatné slzné žlázyPřídatné slzné žlázy
•• SlznýSlzný bazénbazén
Složky slzného systémuSložky slzného systému
•• SlznýSlzný bazénbazén
––Slzy ve fornixech spojivkySlzy ve fornixech spojivky
––Slzný film (preokulární, prekorneální)Slzný film (preokulární, prekorneální)
––Slzné proužkySlzné proužky
•• ExkrečníExkreční
––Odvodné slzné cestyOdvodné slzné cesty
•• Zvlhčování a svlažování rohovky aZvlhčování a svlažování rohovky a
spojivkyspojivky (lubrikační funkce)(lubrikační funkce)
•• Odstraňování odumřelých buněkOdstraňování odumřelých buněk
rohovky a bakteriírohovky a bakterií (čistící funkce)(čistící funkce)
Funkce slzného filmuFunkce slzného filmu
•• Výživa rohovky a okysličování epiteluVýživa rohovky a okysličování epitelu
rohovkyrohovky (výživná funkce)(výživná funkce)
•• Ochrana oka proti infekciOchrana oka proti infekci (lysozym,(lysozym,
lactiferrin, Ig,lactiferrin, Ig, ββ--lysin,lysin, ochranná funkceochranná funkce))
•• Zajištění hladkého povrchu okaZajištění hladkého povrchu oka ⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒
optimalizace refrakceoptimalizace refrakce (optická funkce)(optická funkce)
•• Produkce slz: 1Produkce slz: 1--2mm2mm33/min/min (při dráždění(při dráždění
předního očního segmentu a emočnímpředního očního segmentu a emočním
vzrušení se sekrece zvyšuje ažvzrušení se sekrece zvyšuje až
několikasetnásobně)několikasetnásobně)
•• Drenážní kapacita slzných cest :Drenážní kapacita slzných cest :
Produkce, distribuce a drenáž slzProdukce, distribuce a drenáž slz
•• Drenážní kapacita slzných cest :Drenážní kapacita slzných cest :
∼∼∼∼∼∼∼∼50mm50mm33/min/min
•• MrkáníMrkání ⇒⇒ na rohovce a bulbuna rohovce a bulbu slzný filmslzný film --
prekorneální, preokulárníprekorneální, preokulární
•• Odtok slz, absorpce slz (spojivka,Odtok slz, absorpce slz (spojivka,
slzovod), vypařování slz (10slzovod), vypařování slz (10--25% objemu)25% objemu)
•• Glandula lacrimalisGlandula lacrimalis
––pars orbitalispars orbitalis
––pars palpebralispars palpebralis
––tuboalveolární serózní žlázatuboalveolární serózní žláza
Sekreční složka slzného systémuSekreční složka slzného systému
––vývody vyúsťují do fornix conj. superiorvývody vyúsťují do fornix conj. superior
––vodná složka slzného filmuvodná složka slzného filmu
•• Glandullae accesoriaeGlandullae accesoriae (sliznice spojivky)(sliznice spojivky)
––Krauseho žlázkyKrauseho žlázky sliznice fornixu spojivkysliznice fornixu spojivky
––Wolfringovy žlázkyWolfringovy žlázky při orbitálním okraji tarsůpři orbitálním okraji tarsů
Aponeuroza levátoru
Glandula
lacrimalis
(pars orbitalis
Septum
orbitale
Ligamentum
Palpebrale
mediale
(pars orbitalis
a palpebralis)
Glandula lacrimalisGlandula lacrimalis
Histologický řez slznou žlázou
Histologický řez slznou žlázou
detail
Struktury sekreční složky
slzného systému
Glandula lacrimalisGlandula lacrimalis
Krauseho žlázkyKrauseho žlázky
Pohárkové buňkyPohárkové buňky
WolfringovyWolfringovyWolfringovyWolfringovy
žlázkyžlázky
Meibomská žlázaMeibomská žláza
Mollovy žlázkyMollovy žlázky
ZeisovyZeisovy
žlázkyžlázky
•• Glandulae tarsalesGlandulae tarsales -- Maibomské žlázkyMaibomské žlázky
––modifikované tukové žlázky (vývodný kanálmodifikované tukové žlázky (vývodný kanál
+ 10+ 10--15 acinů)15 acinů)
––uloženy v tarzálních ploténkáchuloženy v tarzálních ploténkách
Sekreční složka slzného systémuSekreční složka slzného systému
––vyúsťují na margu víčka (horní tarsus 30vyúsťují na margu víčka (horní tarsus 30--4040
žlázek, dolní tarsus 20žlázek, dolní tarsus 20--30 žlázek)30 žlázek)
––distální část vývodu obklopena svalovýmidistální část vývodu obklopena svalovými
vlákny m. orbicularis oculi (Riolanův svalvlákny m. orbicularis oculi (Riolanův sval --
stahstah ⇒⇒ vytláčení tuku ze žlázky)vytláčení tuku ze žlázky)
––tuková (lipidová) složka slzného filmutuková (lipidová) složka slzného filmu
•• Glandullae sebaceaeGlandullae sebaceae -- Zeisovy žlázkyZeisovy žlázky
––ústí do pochev řasústí do pochev řas
––tuková (lipidová) složka slzného filmutuková (lipidová) složka slzného filmu
•• Glandullae ciliaresGlandullae ciliares -- Mollovy žlázkyMollovy žlázky
Sekreční složka slzného systémuSekreční složka slzného systému
•• Glandullae ciliaresGlandullae ciliares -- Mollovy žlázkyMollovy žlázky
––změněnézměněné potnípotní žlázkyžlázky
––ústíústí dodo folikulfolikul řasřas nebonebo volně na okraji víčekvolně na okraji víček
––tuková (lipidová) složka slzného filmutuková (lipidová) složka slzného filmu
Struktury sekreční složky
slzného systému
Glandula lacrimalisGlandula lacrimalis
Krauseho žlázkyKrauseho žlázky
Pohárkové buňkyPohárkové buňky
WolfringovyWolfringovyWolfringovyWolfringovy
žlázkyžlázky
Meibomská žlázaMeibomská žláza
Mollovy žlázkyMollovy žlázky
ZeisovyZeisovy
žlázkyžlázky
Tarzální žlázkyTarzální žlázky
Řez horním víčkemŘez horním víčkem
Řez Meibomskou žlázouŘez Meibomskou žlázou
•• Pohárkové buňkyPohárkové buňky
––jednobuněčné žlázkyjednobuněčné žlázky
––uloženy v bulbární spojivce a spojivce víčekuloženy v bulbární spojivce a spojivce víček
Sekreční složka slzného systémuSekreční složka slzného systému
––uloženy v bulbární spojivce a spojivce víčekuloženy v bulbární spojivce a spojivce víček
––u osob starších 70 let dochází ke sníženíu osob starších 70 let dochází ke snížení
jejich počtujejich počtu
––hlenová (mucinová) složka slzného filmuhlenová (mucinová) složka slzného filmu
Struktury sekreční složky
slzného systému
Glandula lacrimalisGlandula lacrimalis
Krauseho žlázkyKrauseho žlázky
Pohárkové buňkyPohárkové buňky
WolfringovyWolfringovyWolfringovyWolfringovy
žlázkyžlázky
Meibomská žlázaMeibomská žláza
Mollovy žlázkyMollovy žlázky
ZeisovyZeisovy
žlázkyžlázky
•• Slzy ve fornixech spojivkySlzy ve fornixech spojivky
–– kapacita 3kapacita 3--4mm4mm33
•• Slzný filmSlzný film
Slzný bazénSlzný bazén
•• Slzné proužkySlzné proužky
––při mrkání jdou přebytečné slzy (popři mrkání jdou přebytečné slzy (po
vytvoření slzného filmu na rohovce) dovytvoření slzného filmu na rohovce) do
trojúhelníkovitého okrajového slznéhotrojúhelníkovitého okrajového slzného
proužku při margu víčkaproužku při margu víčka -- 22--3mm3mm33
•• Tloušťka slzného filmuTloušťka slzného filmu -- 4,54,5--8,7 µm8,7 µm
•• TUKOVÁ VRSTVATUKOVÁ VRSTVA -- 0,10,1--0,25 µm0,25 µm
Slzný filmSlzný film
•• TUKOVÁ VRSTVATUKOVÁ VRSTVA -- 0,10,1--0,25 µm0,25 µm
•• VODNÁ VRSTVAVODNÁ VRSTVA -- 44--8,5 µm8,5 µm
•• HLENOVÁ VRSTVAHLENOVÁ VRSTVA -- 0,020,02--0,05 µm0,05 µm
Slzný filmSlzný film
Lipidová (tuková) vrstvaLipidová (tuková) vrstva
Vodná vrstvaVodná vrstva
Hlenová (mucinová) vrstvaHlenová (mucinová) vrstva
Epitel rohovkyEpitel rohovky
•• Tvořena: Meibomskými,Tvořena: Meibomskými, Zeisovými,
Mollovými žlázkami
• Estery, sterol, triglyceroly, volné mastné
kyseliny
Tuková vrstva slzného filmuTuková vrstva slzného filmu
•• Zabraňuje vypařování vodné vrstvy!Zabraňuje vypařování vodné vrstvy!
•• ↑↑↑↑↑↑↑↑ povrchové napětí filmupovrchové napětí filmu →→→→→→→→ stabilitastabilita
slzného filmu, zabraňuje přetékání slzslzného filmu, zabraňuje přetékání slz
přes okraj dolního víčkapřes okraj dolního víčka
•• Zvlhčuje víčkaZvlhčuje víčka
Povrchní lipidováPovrchní lipidová
vrstvavrstva
Vodná vrstvaVodná vrstva
Hlenová vrstvaHlenová vrstva
Mikroklky epiteluMikroklky epitelu
rohovkyrohovky-- vybíhají dovybíhají do
hlenové vrstvy ahlenové vrstvy a
stabilizují jistabilizují ji
•• Tvořena: slznou žlázou (95%)Tvořena: slznou žlázou (95%) + Krauseho a+ Krauseho a
Wolfringovy žlázky (5%)Wolfringovy žlázky (5%)
• Elektrolyty, minerály, enzymy, bílkoviny
(albumin), laktoferin, lysozym,
Vodná vrstva slzného filmuVodná vrstva slzného filmu
imunoglobuliny (IgA, IgG, IgM), epidermální
růstový faktor, cytokiny
•• Dodává ODodává O22 epitelu rohovky !epitelu rohovky !
•• Antibakteriální působeníAntibakteriální působení (laktoferin, lysozym,(laktoferin, lysozym,
betalysin, Ig)betalysin, Ig)
•• Optimálně vyhlazuje povrch rohovkyOptimálně vyhlazuje povrch rohovky
(refrakce)(refrakce)
Vodná vrstva slzného filmuVodná vrstva slzného filmu
(refrakce)(refrakce)
•• Odplavuje zbytky odumřelých buněk aOdplavuje zbytky odumřelých buněk a
bakteriíbakterií
Slzný filmSlzný film
•• Tvořena pohárkovými buňkami spojivky,Tvořena pohárkovými buňkami spojivky,
Henleovými kryptami a Manzovými žlázkami.Henleovými kryptami a Manzovými žlázkami.
Nově zjištěná sekrece hlenu dlaždicovýmiNově zjištěná sekrece hlenu dlaždicovými
bb. epitelu rohovky a spojivky.bb. epitelu rohovky a spojivky.
Hlenová vrstva slzného filmuHlenová vrstva slzného filmu
•• Mucin MUC 1, MUC 5ACMucin MUC 1, MUC 5AC
•• Upraví hydrofobní povrch epitelu rohovkyUpraví hydrofobní povrch epitelu rohovky
na hydrofilnína hydrofilní →→→→→→→→ umožní svlažování rohovkyumožní svlažování rohovky
vodnou vrstvouvodnou vrstvou
•• Intaktní slzný film 15Intaktní slzný film 15--25 sec25 sec (BUT)(BUT)
Funkce mukózní vrstvy slzného filmu
Deficit hlenové vrstvyDeficit hlenové vrstvy Fyziologický stavFyziologický stav
Instabilita (roztržení)Instabilita (roztržení)
slzného filmuslzného filmu
„Současný“ model slzného filmu„Současný“ model slzného filmu
• Nejde o 3 přesně oddělené vrstvy
• Muciny jsou zastoupeny v celé tloušťce
slzného filmu
• Mucinové molekuly vytvářejí v slzném
filmu gradient
• Model lipidové vrstvy a vrstvy vodné fáze
s difundovaným mucinem v různé
koncentraci
•• pH 7,3pH 7,3 -- 7,7 ; 99% voda7,7 ; 99% voda
• Bazální sekrece slz: je klidová konstantní
sekrece na níž se podílejí akcesorní slzné
žlázy i hlavní slzná žláza jako jeden celek
SlzySlzy
žlázy i hlavní slzná žláza jako jeden celek
•• Reflexní sekrece:Reflexní sekrece: je zajišťována hlavníje zajišťována hlavní
slznou žlázou drážděním n.V neboslznou žlázou drážděním n.V nebo
emoční excitací či silným osvětlenímemoční excitací či silným osvětlením
sítnice.sítnice.
•• SpánekSpánek -- pouze bazální sekrecepouze bazální sekrece
•• Novorozenci nemají ještě vyvinutuNovorozenci nemají ještě vyvinutu
reflexní sekrecireflexní sekreci
SlzySlzy
•• Při stimulaci se produkce slz můžePři stimulaci se produkce slz může
zvýšit několikasetnásobnězvýšit několikasetnásobně
•• Po 40. rocePo 40. roce ↓↓↓↓↓↓↓↓ kvantity i kvality slz akvantity i kvality slz a
dysfunkce slzných pumpdysfunkce slzných pump
Slzný film a kontaktní čočkaSlzný film a kontaktní čočka
Prelentikulární a postlentikulární slzný filmPrelentikulární a postlentikulární slzný film
•• Reflexní obloukReflexní oblouk
––Aferentní složkaAferentní složka: stimulace n. V: stimulace n. V
(podráždění rohovky)(podráždění rohovky), stimulace sítnice, stimulace sítnice
Řízení sekrece slzyŘízení sekrece slzy
(podráždění rohovky)(podráždění rohovky), stimulace sítnice, stimulace sítnice
(jasné světlo)(jasné světlo), centrální řízení, centrální řízení (emoce)(emoce)
––Eferentní složkaEferentní složka: parasympatické jádro: parasympatické jádro
n.VIIn.VII (pons Varoli)(pons Varoli), ggl. Pterygopalatinum, ggl. Pterygopalatinum
Motorické jádro n. V
Jádro n. VI
Jádro n. IV
Jádro n. III
Parasympatické Edinger
Westphalovo jádro n. III
Jádro n.V (mesencefalické,
pontinní, spinální)
Colliculuc superior
Colliculuc inferior
Corpus geniculatum
laterale
Corpus geniculatum
mediale
Pulvinar thalami
Corpus pineale
IV. Komora
mozková
Jádro n. VI
Jádro n. VII
Nucleus salivatorius
superior n. VII
Nucleus cochlearis
posterior
Nucleus vestibularis
medialis
Nucleus solitarius
Nucleus salivatorius
inferior
Nucleus dorsalis
nervi vagi
Nucleus ambiguus Nucleus nervi
hypoglossi
Nucleus nervi accessorii
Parasympatická sekretorická vlákna proParasympatická sekretorická vlákna pro
slznou žlázu z n. VIIslznou žlázu z n. VII
n. maxillaris V/2
n. petrosus major
n. infraorbitalis
n. facialis VII
(nucleus salivatorius
superior –
parasympatické jádro)
Ganglion pterygopalatinum
Parasympatická sekretorická vlákna proParasympatická sekretorická vlákna pro
slznou žlázuslznou žlázu
N. zygomaticus
N. lacrimalis
(z N. ophthalmicus)
Ramus communicans
cum nervo lacrimali
N. maxillaris V/2
Ganglion pterygopalatinum přepojení
na postganglionární neuron
N. infraorbitalis
Odvodný slzný systémOdvodný slzný systém
Concha nasi
inferior
Meatus nasi
inferior
Plica
lacrimalis
•• Aktivní složkaAktivní složka -- činnost m. orbicularisčinnost m. orbicularis
oculioculi -- podtlak v slzných cestách připodtlak v slzných cestách při
pohybu víčekpohybu víček →→ nasávání slznasávání slz ( palpebrální( palpebrální
pumpa, ampulokanalikulární pumpa,pumpa, ampulokanalikulární pumpa,
sakální pumpa)sakální pumpa)
Slzná pumpaSlzná pumpa
sakální pumpa)sakální pumpa)
•• Pasivní složkaPasivní složka
––chlopněchlopně (Hasnerova, zabránění zpětnému toku slz)(Hasnerova, zabránění zpětnému toku slz)
––absorpceabsorpce
––gravitace; kapilaritagravitace; kapilarita
––Bernoulliho principBernoulliho princip
Sondáž slzných cestSondáž slzných cest
Akutní dakryocystitidaAkutní dakryocystitida
Fyziologie víčekFyziologie víček
•• Anatomie:Anatomie:
––septum orbitaleseptum orbitale
––tarsustarsus
––ligamentum palpebrale laterale etligamentum palpebrale laterale et
Fyziologie víčekFyziologie víček
––ligamentum palpebrale laterale etligamentum palpebrale laterale et
medialemediale
––m. orbicularis oculim. orbicularis oculi
––m. levator palp. sup.m. levator palp. sup.
––m. tarsalis Müllerim. tarsalis Mülleri
Aponeuroza levátoru
Glandula
lacrimalis
(pars orbitalis
Septum
orbitale
Ligamentum
Palpebrale
mediale
(pars orbitalis
a palpebralis)
M. frontalis
M. corrugator
supercilii
Ligamentum
Palpebrale
mediale
Pretarsální část
Preseptální část
Orbitální část
Ligamentum
Glandula
lacrimalis
Ligamentum
palpebrale
laterale
Saccus
lacrimalis
M. levator palpebrae
superioris
Incisura
supra-
orbitalis
Ligamentum
palpebrale
mediale
Corpus
adiposum
orbitae
M. obliquus
inferior
Foramen infraorbitale
Tarsus
•• MechanickáMechanická ochranaochrana očního bulbu předočního bulbu před
úrazyúrazy (reflektorické sevření)(reflektorické sevření)
•• Mrkáním dochází ke svlažováníMrkáním dochází ke svlažování
rohovky a spojivky slzami arohovky a spojivky slzami a roztíráníroztírání
slzného filmuslzného filmu (rohovka se svlažuje při(rohovka se svlažuje při
Funkce víčekFunkce víček
slzného filmuslzného filmu (rohovka se svlažuje při(rohovka se svlažuje při
otevírání víček, kdy se slzy natahují naotevírání víček, kdy se slzy natahují na
rohovku ze slzných proužků)rohovku ze slzných proužků)
•• Podílí se na aktivní složcePodílí se na aktivní složce slznéslzné pumpypumpy
(drenáž; eliminace slz slznými cestami)(drenáž; eliminace slz slznými cestami) --
činnost zejména m. orbicularis oculičinnost zejména m. orbicularis oculi
•• Palpebrální spojivka:Palpebrální spojivka: konečné větvekonečné větve
a. ophthalmica a a. facialisa. ophthalmica a a. facialis
•• Bulbární spojivka:Bulbární spojivka: větve aa. ciliaresvětve aa. ciliares
anteriores (z a. ophthalmica)anteriores (z a. ophthalmica)
Cévní zásobení spojivkyCévní zásobení spojivky
anteriores (z a. ophthalmica)anteriores (z a. ophthalmica)
•• Venózní krevVenózní krev odchází do venózníhoodchází do venózního
plexu episkléryplexu episkléry
•• Lymfatická drenážLymfatická drenáž jde do submandijde do submandi--
bulárních a preaurikulárních uzlinbulárních a preaurikulárních uzlin