myopie rozdělení refrakční vady 2 (J. Schwiegerling: Visual and Ophthalmic Optics. SPIE Press, Bellingham 2004) klasifikace myopie 3 typ klasifikace stručný popis klinický původ jednoduchá myopie • osová: do > 24 mm • systémová: φ‘0 > 58,64 D (indexová a rádiusová) 𝜑 𝑜,𝑚𝑖𝑛 ′ = Τ𝑛 𝑠𝑘𝑙 𝑓′ > Τ𝑛 𝑠𝑘𝑙 𝑑 𝐻𝑜𝑆 • příliš dlouhé oko nebo • příliš malá ohnisková vzdálenost (příliš velká mohutnost) noční myopie nastává v šeru vlivem otvorové vady při zvětšení zornice či neadekvátně zvýšené akomodace vlivem nízkého kontrastu pseudomyopie (např. přístrojová myopie) důsledek bezděčné aktivace akomodačního procesu např. po nadměrné stimulaci akomodace degenerativní myopie vliv patologického procesu v oku (zejména oční pozadí – odchlípení sítnice, také rozvoj glaukomu) indukovaná myopie vliv léků (sulfonamidy), skleróza čočky, kolísání hladiny krevního cukru (diabetes), dozrávání katarakty stupeň lehká (nízká) |AR| ≤ 3 D střední 3 D < |AR| ≤ 6 D vysoká 6 D < |AR| ≤ 10 D těžká – progresivní forma s patologickými změnami sítnice a sklivce |AR| > 10 D příklad 1: intervaly ostrého vidění emetropa a myopa korekce myopie 5 FB’ ≡ R 𝑎 𝑅 ′ SB’< 0 𝑠 𝐵 ′ d X→∞ X ’ χH ≡ χH’ 𝑑 … vzdálenost zadní plochy brýlové čočky od předmětové hlavní roviny oka (přibližně od přední plochy oka) prvořadá je korekce do dálky; korekční podmínka do dálky: daleký bod R oka musí splývat s obrazovým ohniskem FB’ brýlové čočky −𝑠 𝐵′ + 𝑑 = −aR 𝐴 𝑅 = 𝑆 𝐵′ 1 − 𝑑𝑆 𝐵′ 𝑆 𝐵′ = 𝐴 𝑅 1 + 𝑑𝐴 𝑅 výpočet vrcholové lámavosti korekční čočky z hodnoty axiální refrakce oka: 𝑎R 1 𝑠 𝐵′ = 𝑆 𝐵 ′ = 1 aR + 𝑑 příklad 2: přepočet axiální refrakce a vrcholové lámavosti přepočet vrcholové lámavosti 7 𝑠 𝐵2 ′ = 𝑠 𝐵1 ′ − ∆𝑑 𝑆 𝐵2′ = 𝑆 𝐵1′ 1 − Δ𝑑 𝑆 𝐵1′ přepočet vrcholové lámavosti korekční čočky při změně vzdálenosti od oka (Δ𝑑 ): změna vzdálenosti brýlové čočky od oka: Δ𝑑 = 𝑑1 − 𝑑2 χH ≡ χH’ sB2’ d2 X ’ d1 Δd sB1’ FB1,2’ ≡ R SB1’< 0 SB2’ < 0 𝑎R 𝑎 𝑅 ′ 1 𝑠 𝐵2′ = 𝑆 𝐵2 ′ = 1 𝑠 𝐵1 ′ − ∆𝑑 příklad 3, 4: přepočet vrcholové lámavosti při změně vzdálenosti brýlové čočky velikost obrazu na sítnici - emetrop 9 FO’ fO NO ≡ NO’ y’ α Y→∞ Y’ 𝑦′ = −fO tg 𝛼 předmět o úhlové velikosti 𝛼 se zobrazí na sítnici oka a vznikne obraz o výšce: velikost obrazu na sítnici - myop 10 𝑦′ = 𝑑 𝐻𝑜𝑆 𝑛 𝑆 𝐴 𝑅 1 𝑆 𝐵′ tg 𝛼 𝑦′ = 𝑑 𝐻𝑜𝑆 𝑛 𝑠𝑘𝑙 1 + 𝑑𝐴 𝑅 tg 𝛼 𝑛 sklivce vzdálenost brýlové čočky od oka vzdálenost obrazové hlavní roviny od sítnice předmět o úhlové velikosti 𝛼 se zobrazí do ohniska brýlové čočky a tím vznikne obraz o výšce 𝑦 ≈ 𝑠 𝐵′ tg 𝛼 ten je dále okem zobrazen na sítnici, vznikne obraz o výšce 𝑦′ a platí 𝑦′ 𝑦 = 𝑎 𝑅′ 𝑛 𝑆 𝑎 𝑅 = 𝑑 𝐻𝑜𝑆 𝑛 𝑆 𝐴 𝑅 aR FB’ ≡ R aR’= 𝑑 𝐻𝑜𝑆 SB’ sB’ d dO R’α y χH ≡ χH’ y’ NB ≡ NB’ 𝑑 𝑅𝐻𝑜 příklad 5: velikost sítnicového obrazu přepočet velikosti obrazu na sítnici 12 aR χH ≡ χH’ aR ’ SB1’ sB2’ d2 d1 Δd sB1’ FB1,2’ ≡ R R’ SB2’ α y1 y2 𝛽 = 1 − ∆𝑑𝑆 𝐵1′ změna velikosti obrazu na sítnici při změně polohy brýlové čočky změna vzdálenosti brýlové čočky𝑦1,2 ≈ 𝑠 𝐵1,2′ tg 𝛼 𝛽 = 𝑦2′ 𝑦1′ = 𝑦2 𝑦1 = 𝑠 𝐵2′ tg 𝛼 𝑠 𝐵1′ tg 𝛼 = 𝑠 𝐵1 ′ − ∆𝑑 𝑠 𝐵1′ = 𝛽 = 1 + ∆𝑑 𝑆 𝐵1′ , tj. obraz na sítnici se zvětší při přiblížení BČ k oku příklad 6, 7: změna velikosti sítnicového obrazu při změně vzdálenosti BČ zdánlivá velikost oka za brýlovou čočkou 14 FB’ SB ’ ≈ sB’ d y’ pro velikost obrazu oka 𝑦′ vytvořeného brýlovou čočkou pak platí: 𝑦′ 𝑦 = 𝑑′ 𝑑 = 1 1 + 𝑑 𝑆 𝐵′ = 1 1 + 𝑑 𝑆 𝐵′ oko se jeví tím menší, čím je brýlová čočka dále od oka a čím má větší absolutní hodnotu lomivosti y d’ Gaussova zobrazovací rovnice: 1 𝑑′ = 1 𝑑 + 𝜑 𝐵′ ≈ 1 𝑑 + 𝑆 𝐵′ (𝑑, 𝑑′ , 𝑆 𝐵′ < 0)