hypermetropie rozdělení refrakční vady 2 (J. Schwiegerling: Visual and Ophthalmic Optics. SPIE Press, Bellingham 2004) klasifikace hypermetropie 3 typ klasifikace stručný popis klinický původ jednoduchá hypermetropie • osová: do < 24 mm • systémová: φ‘0 < 58,64 D (indexová a rádiusová) 𝜑 𝑜,𝑚𝑖𝑛 ′ = Τ𝑛 𝑠𝑘𝑙 𝑓′ < Τ𝑛 𝑠𝑘𝑙 𝑑 𝐻𝑜𝑆 tj. 𝑓′ > 𝑑 𝐻𝑜𝑆 příliš krátké oko příliš velká ohnisková vzdálenost (příliš nízká mohutnost) tranzitivní hypermetropie přechodná dalekozrakost (vliv léků) patologická hypermetropie onemocnění, úraz (subluxace čočky, nádory živnatky, defekty měnící polohu sítnice, afakie) senilní hypermetropie s věkem: zmenšená zakřivení ploch, snížení indexu lomu jádra čočky, postupná manifestace latentní formy při snižování akomodační šíře stupeň* nízká (lehká) AR ≤ +2 D střední +2 D < AR ≤ +5 D vysoká AR > +5 D *dle American Optometric Association dělení hypermetropie 4 věk 0-10 10-20 20-30 30podíl HYLA 1/2 HYTO 1/3 HYTO ¼ HYTO 0 HYTO Axenfeldova tabulka, HYTO = HYLA + HYMA hypermetropie HYTO osová (axiální), do < 24 mm systémová (lomivostní), φ‘0 < 58,64 D indexová nHY < nEM rádiusová rHY > rEM latentní (hyperopia latens), HYLA trvale kompenzována napětím akomodačního aparátu oka; člověk si ji neuvědomuje, hodnota je do +1 D; korekce noční myopie manifestní (hyperopia manifesta), HYMA maximální kladná sféra akceptovaná subjektem při ostrém vidění fakultativní , HYFA část HYTO vykompenzovatelná plně akomodovaným okem (AŠ) absolutní, HYABS část HYTO nevykompenzovatelná akomodací, ani při maximálním úsilí HYTO=HYLA+HYMA HYTO = HYFA + HYABS příklad 1: intervaly ostrého vidění hypermetropa korekce hypermetropie 6 𝑑 … vzdálenost zadní plochy brýlové čočky od předmětové hlavní roviny oka (přibližně od přední plochy oka) korekční podmínka do dálky: daleký bod R oka musí splývat s obrazovým ohniskem FB’ brýlové čočky 𝑠 𝐵 ′ − 𝑑 = aR 𝐴 𝑅 = 𝑆 𝐵′ 1 − 𝑑𝑆 𝐵′ 𝑆 𝐵′ = 𝐴 𝑅 1 + 𝑑𝐴 𝑅 výpočet vrcholové lámavosti korekční čočky z hodnoty axiální refrakce oka: aR FB’ ≡ R aR’ SB’ > 0 sB’ d X→∞ X’ χH ≡ χH’ přepočet vrcholové lámavosti 7 𝑠 𝐵2 ′ = 𝑠 𝐵1 ′ − ∆𝑑 aR χH ≡ χH’ aR ’ sB2’ d2 d1 Δd sB1’ FB1,2’ ≡ R SB1’ > 0 SB2’ > 0 𝑆 𝐵2′ = 𝑆 𝐵1′ 1 − Δ𝑑 𝑆 𝐵1′ přepočet vrcholové lámavosti korekční čočky při změně vzdálenosti od oka (Δ𝑑 ): změna vzdálenosti brýlové čočky od oka: Δ𝑑 = 𝑑1 − 𝑑2 velikost obrazu na sítnici: emetrop 8 FO’ fO NO ≡ NO’ y’ α Y→∞ Y’ 𝑦′ = −fO tg 𝛼 předmět o úhlové velikosti 𝛼 se zobrazí na sítnici oka a vznikne obraz o výšce: velikost obrazu na sítnici: hypermetrop 9 𝑦′ = 𝑑 𝐻𝑜𝑆 𝑛 𝑆 𝐴 𝑅 1 𝑆 𝐵′ tg 𝛼předmět o úhlové velikosti 𝛼 se zobrazí do ohniska brýlové čočky a tím vznikne obraz o výšce 𝑦 ≈ 𝑠 𝐵′ tg 𝛼 ten je dále okem zobrazen na sítnici, vznikne obraz o výšce 𝑦′ a platí 𝑦′ 𝑦 = 𝑎 𝑅′ 𝑛 𝑆 𝑎 𝑅 = 𝑑 𝐻𝑜𝑆 𝑛 𝑆 𝐴 𝑅 aR FB’ ≡ R SB’ > 0 sB’ d dO 𝑑 𝑅𝐻𝑜 R’α y χH ≡ χH’ y’ NB ≡ NB’ 𝑑 𝑅𝐻𝑜 = 1,602 mm 𝑦′ = 𝑑 𝐻𝑜𝑆 𝑛 𝑠𝑘𝑙 1 + 𝑑𝐴 𝑅 tg 𝛼 𝑛 sklivce vzdálenost brýlové čočky od oka vzdálenost obrazové hlavní roviny od sítnice aR’= 𝑑 𝐻𝑜𝑆 přepočet velikosti obrazu na sítnici 10 aR χH ≡ χH’ aR ’ SB1’ > 0 sB2 ’ d2 d1 Δd sB1 ’ FB1,2’ ≡ R R’ SB2’ > 0 α y1y2 𝛽 = 1 − ∆𝑑𝑆 𝐵1′ změna velikosti obrazu na sítnici při změně polohy brýlové čočky změna vzdálenosti brýlové čočky 𝑦1,2 ≈ 𝑠 𝐵1,2′ tg 𝛼 𝛽 = 𝑦2′ 𝑦1′ = 𝑦2 𝑦1 = 𝑠 𝐵2′ tg 𝛼 𝑠 𝐵1′ tg 𝛼 = 𝑠 𝐵1 ′ − ∆𝑑 𝑠 𝐵1′ = 𝛽 = 1 − ∆𝑑 𝑆 𝐵1′ , tj. obraz na sítnici se zmenší při přiblížení BČ k oku příklady 2-4: hypermetropie: přepočty lámavosti a velikosti obrazu zdánlivá velikost oka za brýlovou čočkou 12 pro velikost obrazu oka 𝑦′ vytvořeného brýlovou čočkou pak platí: 𝑦′ 𝑦 = 𝑑′ 𝑑 = 1 1 + 𝑑 𝑆 𝐵′ = 1 1 − 𝑑 𝑆 𝐵′ oko se jeví tím větší, čím je brýlová čočka dále od oka a čím má větší absolutní hodnotu lomivosti Gaussova zobrazovací rovnice: 1 𝑑′ = 1 𝑑 + 𝜑 𝐵′ ≈ 1 𝑑 + 𝑆 𝐵′ (𝑑, 𝑑′ < 0, 𝑆 𝐵′ > 0) FB’ SB ’ ≈ sB’d y’ y d’