Informační vzdělávání pro záchranáře a porodní asistentky
Sběr dat
Už víme, co nás zajímá, ale jak to zjistíme? V tomto příkladu máme za cíl definovat základní soubor výzkumu a seřadit výběry podle stupně zkreslění (od nejmenšího po největší). V případě každé varianty pak zkusme vymyslet způsob distribuce a proč budeme distribuovat právě takto.
Vraťme se k tématu názoru těhotných na domácí porody, které si (pro účel tohoto cvičení) přesuneme místo Brna do Prahy. Chceme vybrat vzorek 100 žen. Uvažujeme o těchto možnostech:
- Výběrový soubor budou tvořit náhodně vybrané ženy evidované Porodním domem U Čápa.
- Z abecedního seznamu pražských gynekologů vybereme losováním 10, od každého pak chceme získat náhodným výběrem 10 responzí.
- Dotazník vyplní každá 10. těhotná (splňující našeho požadavky), která přijde na kontrolu k MUDr: Antonínu Kaprálovi, až získáme 100 odpovědí.
Příklad řešení
I když všechny varianty usilují o reprezentativnost, vyhnuli jsme se tomu, že dotazník prostě někde nabídneme a počkáme, co se vrátí, naše rozhodnutí mají své slabiny:
- Při této variantě tvoří základní soubor (populaci) jen ženy spojené s tímto porodním domem. Vzhledem k tomu, o jaké se jedná zařízení, lze očekávat, že tyto ženy budou mít ve srovnání s celou populací těhotných žen velmi specifický názor na domácí porod. Tato volba by se hodila v případě, že bychom se třeba snažili shromáždit co nejvíce argumentů, kterými ženy podporují tuto formu porodu. V žádném případě bychom ale nepmohli zobecňovat výsledky takto nastaveného výzkumu na širší populaci.
- Tato varianta jeze tří nabídnutých nejvhodnější, pokud by byl vzorek dostatečně veliký (což v našem případě není), mohli bychom uvažovat i o reprezentativnosti výzkumu, byť stále s omezením na to, že zde jsou populací pražské těhotné. Podstatné je, že seznam gynekologů není řazen podle žádného klíče a i výběr těhotných je náhodný.
- Zde je populací jen soubor žen, které jsou v péči toho jediného lékaře, opět nelze zobecňovat nikam dál. Problém je také v klíči seznamu - k lékaři budou častěji chodit ženy, které mají blíž k porodu a také které mají problémy v těhotenství. To bude jistě mít dopad na názor na námi sledované téma.
Pokud zůstaneme u všech variant, je ještě otázka, co je nutné udělat, abychom dotazník distribuovali. Nabízí se různé možnosti:
- Na nástěnce u gynekologa/v porodním domě vyvěsíme odkaz na online dotazník nebo zde nechám papírové formuláře dotazníků. Pak ovšem nesplňuji výše uvedené podmínky, např. že jde o náhodně vybrané nebo v pořadí vybrané ženy. Reprezentativnost tím vůbec není v úvaze.
- Získám od ošetřujícího lékaře kontakt na dané ženy (vybrané popsaným způsobem). To je pro všechny výše popsané výběry možné, ale je zde problém s ochranou osobních údajů (obvykle mi lékař kontakty nesmí dát), možností tedy je pouze ochota lékaře sám distribuovat dotazník (papírový nebo odkaz).
- V případě některých variant jsou možné i specifičtější cesty, např. ve 3. variantě mohu sedět v čekárně daného lékaře a papírový dotazník vnutit každé 10. ženě, problém je, že na některých nemusí být těhotenství znát, takže opět nemusím splnit definovaný výběr.
Výše uvedený příklad ukazuje problémy, které jsou navíc složitější vlivem zaměření na oblast zdravotnictví. Znamená to tedy, že nemá smysl se snažit o výzkum v této oblasti? To určitě ne. Podstatné je uvědomovat si omezení práce, třeba i při studiu předchozích výzkumů. A zejména myslet na to, že když sami výzkum děláte, musíte si uvědomovat, kdo je vaše populace, vzorek a že (velmi často) nemůžete zobecňovat výsledky nad rámec skupiny, které jste se přímo ptali. I tak může být výzkum hodnotný - může ukázat specifickou oblast nebo něco, co má smysl dále zkoumat v hlubším, reprezentativním výzkumu.