ZÁKLADY OBECNÉ PSYCHIATRIE Michaela Mayerová PSYCHICKÉ FUNKCE • obecné údaje • vědomí a jeho poruchy • vnímání a jeho poruchy • emotivita a její poruchy • myšlení a jeho poruchy • jednání a vůle a jejich poruchy • pudy a instinkty a jejich poruchy • intelekt a jeho poruchy • osobnost a její poruchy Obecné aspekty • pro správné fungování jedné psychické funkce nezbytná účast ostatních psychických dějů • nelze oddělovat příznaky psychické od tělesných, společné etiopatogenetické mechanismy somatických a duševních nemocí (člověk - biopsychosociální jednotka) Vědomí: definice  vědomí - bdělý stav, v němž si člověk uvědomuje sám sebe, své okolí a své psychické pochody  vědomé pochody jsou vázány na zpracování informací v rozlehlých partiích mozkové kůry, je nutná vzájemná interakce jednotlivých korových a subkorových oblastí (nejdůležitější struktura retikulární formace) Vědomí: vědomé a nevědomé  kontinuum od plně vědomé psychické činnosti přes částečně až k plně neuvědomované  nevědomé psychické pochody mají vliv na naše prožívání a chování • mohou se projevit jako automatismy (řízení auta), ve snech nebo chybných výkonech (přeřeknutí) • za zvláštních okolností (hypnóza, volné asociace, psychoterapií) je možné je převést do vědomí • Freud vypracoval teorii nevědomých psychických projevů a přisoudil jim rozhodující vliv na psychiku Sigmund Freud (1856 Příbor na Moravě – 1939, Londýn), převážně žil ve Vídni Vědomí: funkce vědomí • bdělost (vigilita) - osciluje v průběhu dne • jasnost (lucidita) - schopnost uvědomění si sebe sama a své psychické stavy • rozsah (kapacita) - míra schopnosti vnímat události kolem sebe • idiognoze - schopnost přiřadit obsah vědomí vlastnímu já (objektivizovat co jsou vlastní psychické projevy) • sebeuvědomování - schopnost zaujímat postoj k vlastnímu chování, jednání a hodnocení vlastní osoby Vědomí: hodnocení stavu vědomí Nejčastěji pomocí orientovanosti: • orientace autopsychická - vlastní osobou • orientace alopsychická - místem, časem, situací • orientace somatopsychická - ve vlastním tělesném schématu Vědomí: fyziologické změny Spánek Hypnóza zvýšená sugestibilita; raport - selektivní vztah k hypnotizérovi; zkreslené vnímání a hodnocení skutečnosti) Podmínky hypnózy: sugestibilita, hypnabilita Použití hypnózy: v rámci širšího psychoterapeutického přístupu (neurotické a konverzní poruchy ) Vědomí: kvantitativní poruchy  somnolence - ospalý • sopor - dojem spícího, reaguje na silné podněty • kóma - bezvědomí • kolaps (synkopa, bezvědomí) - náhle vzniklá, krátkodobá kvantitativní porucha vědomí (příčina - nedokrvení mozku, únava, vyčerpání, psychogenní důvody) Hodnocení: Glasgowská škála kvantitativních poruch vědomí hodnotí: otevření očí slovní kontakt motorická odpověď Vědomí: kvalitativní poruchy  neschopnost adekvátně vnímat a hodnotit okolí a svou roli v něm Delirium (obluzené vědomí): • náhlý vznik (ve večerních hodinách), bouřlivý, krátký průběh, následná amnézie • desorientace, bezradnost, neklid, úzkost, nesoustředivost, zvýšená sugestibilita, prchavé bludy, narušená soudnost (nerozezná skutečnost od snových představ, které přecházejí v iluze a halucinace) Výskyt:  v důsledku organické příčiny  abstinenční syndrom  psychogenní deliria DELIRIUM • Syndrom, nikoliv nemoc • Vědomí kvalitativně změněné (obluzené) a oscilující (kolísání s poruchy vědomí s lucidními intervaly) • Desorientovanost časem, místem a situací • Zvýšená motorická aktivita nebo naopak psychomotorický útlum • Zhoršená koncentrace • Úzkost, strach, špatná nálada, zlost, euforie, apathie • Halucinace a iluze (nejčastěji optické, mikropsie, bílé předměty na tmavém pozadí) • Inkoherentní myšlení, perseverace, paranoidita • Vegetativní poruchy: tremor, tachykardie, pocení, zčervenání obličeje, dilatace zornic, zvýšený TK • Fatické poruchy: amnestická afazie (neschopnost pojmenovat předměty), dysgrafie • Typické zhoršování v noci (inverzní typ spánku) • Zvýšená sugestibilita • Následná amnézie (ostrůvkovitá) FORMY DELIRIA PODLE STUPNĚ MOTORICKÉHO NEKLIDU • Furibundní – s intenzivní psychomotorickým neklidem • Blandní (hypoaktivní) – bez PM neklidu • Musitující – halucinatorní představy vedou k drobným automatickým pohybům (floccilegium - sbírání vloček na pokrývce aj.) PŘÍČINY DELIRIA 1) INTRAKRANIÁLNÍ: - úraz hlavy - infekce CNS - tumory - vaskulární mozkové příhody - demence, neurodegenerativní nemoci 2) EXTRAKRANIÁLNÍ: - infekce (pneumonie, tyfus, uroinfekce, spála aj.) - karcinomatózy - metabolické a endokrinní choroby (uremie, dehydratace, hypoglykémie, poruchy štítné žlázy aj.) - anoxie (stavy po celkové anestezii, srdeční a dechová nedostatečnost, anemie) - nutriční (deficit thiaminu, hladovění aj.) - toxické (barbituráty, anticholinergika) - abstinenční (při závislosti na alkohol – po 2-5 dnech od odnětí alkoholu, benzodiazepiny, barbituráty, opiáty aj.) - ostatní (hypotermie, intenzivní bolest aj.) DELIRIA V NEMOCNICÍCH • 5 - 8% všech pooperačních stavů na chirurgii • 10% pacientů středního věku na internách • 8 - 12% všech pacientů v psychiatrických zařízeních • 40% všech pacientů na neurologických odděleních • 35 - 80% pacientů na geriatrických odděleních • 33 - 80% pacientů po operaci na otevřeném srdci • 20% pacientů s frakturou krčku femoru • 17% všech psychiatrických konsilií ve všeobecných nemocnicích pro dg deliria LÉČBA DELIRIA ! KAUZÁLNÍ ! Symptomatická – při psychomotorickém neklidu:  incizivní anipsychotika (haloperidol…)  atypická antipsychotika Benzodiazepiny, pokud nejsou kauzální léčbou při abstinenčních deliriích, stav zhoršují! Diferenciální diagnóza mezi demencí a deliriem Příznaky Demence Delirium začátek obvykle plíživý náhlý vědomí často jasné zakalené orientace měnlivá zhoršená krátkodobá paměť zhoršená zhoršená vnímání méně zhoršené zhoršené cyklus spánek – bdění normální narušen průběh stabilní měnlivý reversibilita 80% irreverzibilní 20% reverzibilní většinou reverzibilní fyzikální vyšetření příznaky vyšší korové neurologické dysfunkce příznaky fokální neurologické a vegetativní dysfunkce Vědomí: kvalitativní poruchy Obnubilace (mrákotný stav): • charakteristický náhlý počátek a konec (propadá se do něj z jasného vědomí) • pestrý klinický obraz - neklid - stuporozní stav - automatická forma (chová se nenápadně, adekvátně situaci, strnulý výraz, bledost  plná amnézie Ganserův syndrom  zvláštní forma psychogenně vyvolané obnubilace - nemocný odpovídá absurdně nesprávně (nevědomá simulace) Vědomí: kvalitativní poruchy Poruchy idiognoze: • vlastní zážitky připadají jako cizí (depersonalizace - připadá si odcizený, robotizovaný, jako by na sebe pohlížel z povzdálí) • zdá se cizí okolí (derealizace - okolí se jeví neskutečné, vzdálené) • uvědomuje si, že jde o vlastní prožitek Výskyt  u psychických poruch  deprivací  jako hypnagogní či vigilagogní fenomén Vnímání: definice  Základní psychická funkce, která umožňuje poznávat dění kolem a sebe sama • Aktuální odraz reality v našem vědomí Základní pojmy: • na periferní část receptoru působí podnět, který vyvolá vzruch • vzruch veden drahami do mozku, kde v příslušné oblasti vyvolá podráždění – počitek • Současně působí více podnětů, tj. více počitků, které se spojují s minulou zkušeností a vzniká výsledný komplexní vjem Vnímání: fyziologické změny • smyslové klamy - dány fyziologickými vlastnostmi čidel, korigovány úsudkem (hůl ponořená do vody se zdá zlomená) • Purkyňovy paobrazy - následné barevné kontrasty (doznívání stimulace zrakového analyzátoru) • eidetismus - schopnost věrně reprodukovat viděnou nebo slyšenou skutečnost (děti, umělci) • pareidolie - fantazijní dotváření reálných neurčitých tvarů do smysluplných obrazů • synestézie – spojování a zaměňování vjemů z různých čidel (barevné slyšení –slyšení určitého tonu vyvolá pocit určité bary) Vnímání: poruchy vnímání Iluze  zkreslený vjem vyvolaný skutečným podnětem Dělení: • sluchové(venku štěká pes, ale já ho slyším mluvit lidskou řečí) • zrakové • čichové • chuťové • hmatové Výskyt: • fyziologické stavy (silná únava, snížená pozornost, emoční napětí) • psychické poruchy Vnímání: poruchy vnímání - halucinace • Podle složitosti: – elementární - jednotlivé podněty jako tóny, záblesky, – komplexní - celé postavy, předměty, srozumitelné věty, – kombinované - halucinace „vnímané“ více smysly současně, např. mluvící postava. • Podle domnělé lokalizace smyslovým orgánem: – zrakové - nejsou typické pro schizofrenii, často jsou komplexní (lidé, zvířata, celé scény): •makropsie - objekty se zdají být větší, •mikropsie - objekty se zdají být menší, •flashbacky - u lidí, co v minulosti požili halucinogenní drogu, návrat zrakových halucinací . Ovšem jen na pár sekund, jako vzpomínka na stav prožitý pod vlivem drogy. Většinou je vyvolán nějakým podnětem připomínající onu zkušenost. – sluchové – jsou typické pro schizofrenii, nejčastěji ve formě hlasů jedné či více osob. Mohou náležet známým i neznámým lidem. •imperativní - hlas či hlasy nemocnému něco přikazují, •komentující – komentují pacientovo chování •(antagonistické - protichůdné, např. jeden hlas nemocného chválí, jiný ho kritizuje) – čichové a chuťové – tělové: •hmatové - pocity kontaktu na povrchu svého těla, např. svědění, štípnutí vosy, mohou mít také sexuální obsah, •pohybové - pocity neexistujícího pohybu, nemocný je přesvědčen, že létá, vznáší se, padá, atd., •verbálně motorické - nemocný je přesvědčený, že někdo mluví jeho ústy, •grafomotorické - nemocný je přesvědčený, že někdo jiný píše jeho rukou, •orgánové - vnímání vlastních útrob, často se zcela konkrétní představou o jejich změně vlastností či velikosti (zkamenění, odumření), •negativní - nemocný popírá určitou část svého těla, nebo ji umisťuje mimo tělo, tzn. že si ukládá játra pod polštář, atd. – Intrapsychické – typické pro schizofrenii – pocity manipulace s myšlenkami, odnímání a vkládání myšlenek, zveřejňování myšlenek, ozvučování – inadekvátní - nemocný má pocit, že vnímá okolní svět jinými orgány, než je běžné (vidí zuby, slyší kolenem apod.) Vnímání: poruchy vnímání Psychosenzorické poruchy: – poruchy syntézy v oblasti jednotlivých analyzátorů: • poruchy vnímání vlastního těla (dysmorfofobie, fenomén zrcadla – v zrcadle vidí přetváření svého obličeje) • poruchy vnímání pohybových změn okolí (svět se zdá mrtvý, nebo naopak v pohybu) Gnostické poruchy: • poruchy poznávání, identifikace objektů (souvisí s poruchou korových analyzátorů) - zraková agnosie, afázie, agrafie - Babinského anozognoze levostranné obrny těla - při levostranné hemiplegii při postižení pravé hemisféry – nemocní si deficit neuvědomují a při postavení padají - syndrom fantomového údu Emoce: definice Emoce  vyjadřují subjektivní vztah člověka k jeho vlastním projevům a jevům a situací v okolí, mají hodnotící význam Afektivita  pohotovost k emočním reakcím Emotivita • celková dlouhodobá emoční charakteristika jedince Charakteristiky emocí: • subjektivnost, polarita, aktuálnost, dynamičnost Tělesné projevy emocí: • mimika, hlas, vegetativní a hormonální změny Emoce: dělení Dle polarity: kladné a záporné (libé a nelibé, stenické a astenické) Dle kvality: Nižší; vyšší - sociální, etické, estetické (poruchy - nadměrný rozvoj vs. defekt) Dle intenzity a trvání: afekty a nálady Podle struktury a obsahu Emoce: poruchy afektu Afekt – náhlá, rychle vznikající, krátkodobá prudká emoční reakce na různé zážitky, provázená vegetativními a mimickými projevy Poruchy afektu  patický afekt –intenzivní afekt, na jeho vrcholu krátkodobý mrákotný stav (proto následná amnézie), ve kterém může dojít k závažnému jednání Emoce: poruchy nálady Patické nálady - charakteristiky: • abnormní vzhledem k jedinci - expanzivní (manická, euforická, extatická, rezonantní, dysforická) - depresivní (depresivní, bezradná, apatická, anhedonická, morozní, úzkostná • trvání (u depresivní nálady ≥2 týdny, u mánie ≥ 4 dny) • Intenzita Patická depresivní nálada – charakteristiky  trvání ≥2 týdny  neodklonitelnost  ranní pessima  nemá adekvátní příčinu Emoce: poruchy obsahu  fobie - nepřiměřený, přehnaný strach určitého konkrétního objektu nebo situace • strach omezen na tuto situaci nebo objekt (př. klaustrofobie - strach z uzavřených prostor, arachnofobie - strach z pavouků) Emoce: poruchy struktury • paratymie-paradoxní emoce • emoční ambivalence • emoční oploštělost • emoční labilita • emoční inkontinence • alexitymie - neschopnost rozumět a hodnotit vlastní emoce (často tělesné hodnocení) • idiosynkrazie - selektivní emoční přecitlivělost a odpor vůči různým vjemům a situacím (škrábání nehtů o zeď, křupání prsty) • Katatymie - emoční zkreslení psychických funkcí Myšlení: definice  nejvyšší forma poznávací činnosti  proces zprostředkovaného a zevšeobecněného poznání skutečnosti (skutečnost poznáváme prostřednictvím vztahů a závislostí mezi konkrétními vnímatelnými jevy a na základě poznání závislostí a vztahů docházíme k poznání všeobecného charakteru)  nejsložitější, komplexní psychická funkce  v současných anglosaských učebnicích spíše pojem kognitivní funkce  substrátem hlavně asociační kůra mozková Myšlení: zákonitosti myšlení Myšlenkový proces: • asociace - označují skutečnost, že představy se v naší mysli vytváří v řetězcích, vynoření jedné představy vyvolá další K vytváření soudů a závěrů dochází pomocí logických úkonů: • porovnání a rozlišování • analýza a syntéza • indukce a dedukce • abstrakce a konkretizace Myšlení: dělení Dělení z vývojového aspektu  primitivní, symbolické, magické - tj. archaické, nevědecké nebo prelogické myšlení  logické myšlení, tj. vědecké, tvůrčí myšlení Další možnosti dělení  dle podnětů k myšlení (spontánní vs reaktivní)  dle převažujících skladebných prvků myšlení (konkrétní, uskutečňující se pomocí představ vs myšlení abstraktní, na základě pojmů)  dle determinující tendence (intuitivní myšlení) Myšlení: kvantitativní poruchy 1. Poruchy dynamiky myšlení: • útlum myšlení • zrychlené myšlení Výskyt : afektivní poruchy 2. Poruchy struktury myšlení: • ulpívavé myšlení neboli perseverace • nevýpravné myšlení • zabíhavé myšlení Výskyt: organické poruchy CNS • paralogické neboli dyslogické myšlení • inkoherentní myšlení Výskyt: schizofrenní onemocnění Myšlení: kvalitativní poruchy Poruchy obsahu: • ovládavé myšlení • obsedantní (nutkavé, anankastické, vtíravé) myšlení Výskyt: obsedantně-kompulzivní poruchy • autistické (autisticko-deréistické) myšlení • rezonérství (plané mudrování) • patologické magické a symbolické myšlení • vztahovačné myšlení • chudost obsahu myšlení Výskyt: schizofrenní poruchy Myšlení: Bludy Blud - mylný závěr myšlení, vzniklý správnými logickými pochody na základě mylné premisy, způsobený duševní chorobou Charakteristiky: • chorobný vznik • obsahová zvrácenost • nevývratnost • vliv na jednání • blud je individuální a soukromý útvar Bludy – typu bludů 1.) Makromanické (bývají i u mánií) • Megalomanické – přesvědčení o zvláštním významu vlastní osobnosti • Extrapotenční – přesvědčení o nadpřirozených schopnostech či nadání • Originární – přesvědčení o vznešeném původu • Inventorní – přesvědčení, že je vynálezcem významného objevu • Reformátorské – přesvědčení o tom, že provede významné změny ve společnosti • Mesiášské (religiózní) – přesvědčení, že je spasitelem • Erotomanické – přesvědčení o neodolatelnosti pro druhé pohlaví • Eternity – přesvědčení, že dotyčný je nesmrtelný, že nezemře 2.) Mikromanické (bývají i u depresí) • Insuficientní – přesvědčení o vlastní neschopnosti • Autoakuzační – sebeobviňování za různá neštěstí atp. • Obavné – přesvědčení, že se přihodí katastrofa • Ruinační – přesvědčení o totálním zchudnutí • Negační – popírá existenci (buď vlastní či někoho jiného – např. z rodiny atp.) • Enormity – přesvědčení, že svojí existencí či činností přivodí katastrofu • Eternity – přesvědčení, že musí žít navždy, aby trpěl za své hříchy • Hypochondrické – přesvědčení daného jedince, že trpí nějakou chorobou – většinou nevyléčitelnou • Dysmorfofobické – Přesvědčení, že část těla je znetvořená nebo zohyzděná 3.) Paranoidní • Paranoidní – připisuje věcem a situacím kolem sebe význam ve vztahu k vlastní osobě • Perzekuční – přesvědčení o pronásledování a ohrožení vlastní osoby • Kverulační – pod vlivem přesvědčení o perzekuci si stěžuje na policii, různé instituce, podává žaloby a odvolává se až k nejvyšším místům • Emulační (žárlivecké) – přesvědčení o nevěře partnera • Transformační – chorobný pocit změny osobnosti • Metamorfózy – pocit změny v jinou bytost – např. zvíře • Kosmické – obsahem jsou např. mimozemské civilizace (ovlivňování, pozorování ...) Další dělení: systemizované, nesystemizované. Jednání a vůle: definice  jednání směřuje k určitému cíli, je dáno vůlí a motivací (uvědomělé podněty vyvolávající uspokojení potřeb) • projevuje se chováním, mimikou, gestikulací a postoji Jednání: poruchy jednání Kvantitativní (projevují se změnou psychomotorického tempa) • hypagilnost- snížená aktivita • hyperagilnost - zvýšená aktivita • agitovanost - (neúčelný neklid, bezcílné pohyby) • raptus (bouřlivé chování s agresí) Kvalitativní změny  katatonní syndrom stupor - stav strnulosti - nástavy (flexibilitas cerea) - povelový automatismus - negativismus ( pasivní a aktivní)  automatismy  zkratkové jednání (vede k cíli nejkratší cestou)  tiky –mimovolní , rychlé, opakující se pohyby Vůle: kvantitativní poruchy • hypobulie - snížení volní aktivity • abulie – ztráta volní aktivity • hyperbulie • apatie – hypobulie + emoční oploštělost Pudy a instinkty: definice Pud • fylogeneticky staré reakce, druhově stálé, zajištující nezbytné potřeby jedince Instinkt • zděděná schopnost jednat určitým způsobem pokud dojde k expozici podnětové situaci, na níž je instinkt nastaven • instinktivní chování zejména u hmyzu, ryb a ptáků • instinktivní činnost u člověka poznamenána individuální zkušeností a označuje se jako pud - pud má cíl ( uspokojení), svázán s emocemi (při uspokojení pozitivní emoce, v opačném případě negativní Pudy: dělení (dle Vondráčka) Pud zachování rodu • sexuální • rodičovský (pud péče o potomstvo) Pud zachování jedince  obživný  sebezáchovy  orientační  zvídavosti, zvědavosti Pud sociální (sdružovací) Pud pro zpříjemnění existence (pud zdobivosti, vlastnický, sebeuplatnění) Pudy: poruchy Pud sexuální – poruchy jeho složek: • identity (muž vs žena) • role (specifické chování pro muže vs po ženu, identita a role se utváří do 3. roku věku) • orientace (sexuální přitažlivost k opačnému nebo stejnému pohlaví, homosexualita) • aktivity (porucha kvantitativní, kvalitativní – poruchy parafilie) Poruchy pudu rodičovského: • záměrná neplodnost • zanedbávání péče o dítě • týrání dítěte • porucha citové vazby mezi rodičem a dítětem Pudy: poruchy Poruchy pudu obživného • Sitofobie (odmítání potravy nebo některé její složky) • Pika (jedení předmětů, které nejsou určeny k jídlu) • poruchy příjmu jídla Poruchy pudu sociálního • nadměrné samotářství • nadměrná familiárnost Pudy: poruchy Poruchy pudu sebezáchovy  sebepoškozování  sebevražda (demonstrativní, bilanční) Pudy: poruchy Poruchy pudu pro zpříjemnění existence • jedinec odmítá vymoženosti civilizace - askeze (zříká se světských vymožeností), diogenismus (odříkání, poustevnický život)  drogy, tetování  chorobná zdobivost  poruchy pudu sebeuplatnění - Herostratismus (Herostrates zapálil chrám bohyně Artemidy v Efezu, aby se o něm mluvilo) - Alkibiadismus (Alkibiades z podobného důvodu usekl svému psovi ocas) Intelekt: definice Intelekt: • rozumová schopnost člověka vztahující se především k řešení teoretických problémů Inteligence: • obecná psychická schopnost adaptovat se na nové problémy a podmínky života Měření intelektových schopností  komplexní:Wechsler Adult Intelligence Scale – III (WAIS-III) Wechslerův test ( obsahuje 5 verbálních a 5 nonverbálních zkoušek) • Ravenův test – obsahuje 60 úkolů se vzrůstající obtížnosti, z daných obrazů je třeba vyvodit chybějící Intelekt: dělení dle IQ IQ u dětí:  mentální věk/kalendářní věk x 100 • IQ u dospělých: • obdržený výsledek /očekávaný výsledek dle statistického průměru x 100 • průměr 90 -110 • podprůměr 80-90 • nadprůměr 10-140 Intelekt: poruchy Mentální retardace  nedostatečný rozvoj intelektu  s tímto souvisí úroveň narušení chování, stupeň soběstačnosti a nutnost péče Demence  snížení až ztráta dříve dosažené úrovně intelektu • specifické screeningové škály na demenci: • Mini Mental State Examination - umožňuje orientační a rychlé zhodnocení kvality kognitivních schopností (administrace trvá 5-10 minut) • subtesty hodnotící orientaci, krátkodobou paměť, konstrukčně-praktické schopnosti, čtení, psaní, početní schopnosti a pozornost Mentální retardace: dělení Lehká mentální retardace IQ 50-69 (9-12r) • postižení jsou vzdělatelní Středně těžká mentální retardace IQ 35-49 (6-9 r) • postižení vychovatelní, ale nevzdělatelní Těžká mentální retardace IQ 20-34 (3-6 r) • porucha vývoje, defekty smyslových orgánů, neurologické příznaky Hluboká mentální retardace IQ< 20 (<3 r) • neschopni pečovat o základní potřeby, vyžadují stálý dohled Paměť: definice  schopnost ukládat, udržovat a vybavovat informace  s pamětí úzce souvisí učení Hodnocení paměti (neuropsychologické testové metody):  komplexní -Wechsler Memory Scale III  specifické - California Verbal Learning Test podněty – bezprostřední pamět: část do krátkodobé paměti, část pak do dlouhodobé bezprostřední krátkodobá paměť dána vzrušivostí uzlů nervové sítě, dlouhodobá vyžaduje chemické nebo morfologické změny realizované procesem konsolidace Paměť: mechanismy ukládání paměťových stop Paměť: dělení Dělení dle časové dynamiky: • krátkodobá • dlouhodobá Dělení dle obsahu • deklarativní (epizodická) - kartotéka, odpovídá na otázku co, zahrnuje osobní prožitky, místo, čas • sémantická - návod, odpovídá na otázku jak, zahrnuje znalost pravidel a postupů, jež jsou základem dovedností , poznatky získané výchovou a vzděláním (matematika, jazykové znalosti) Paměť: poruchy Celkové poruchy • snížení, zvýšení, spíše však významněji narušeny jednotlivé komponenty ( vštípivost -ukládání, retence -udržovaní, výbavnost) Amnézie  přechodná ztráta paměti na události, které rušivému zásahu předcházely (trauma, po elektrokonvulzivní léčbě, epileptický záchvat ) • anterográdní a retrográdní amnézie - neschopnost zapamatovat si podněty aplikované několik hodin po a před rušivém zásahu Osobnost a její poruchy: definice Osobnost sestává z temperamentu , charakteru a inteligence • temperament- biologická stránka osobnosti (způsob emočního projevu jedince v určité situaci) • charakter - sociální stránka (trvalá pohotovost projevovat se určitým způsobem ve společenském prostředí) Definice poruch osobnosti:  extrémně vystupňované povahové a charakterové rysy, které vedou k poruchám sociální adaptace  trvalá povahová odchylka od normy  jedinec má takové vlastnosti, kterými trpí jeho okolí a/nebo on sám Specifické poruchy osobnosti: definice dle (MKN 10) Vnitřní prožívání a chování se odchylují od normy a očekávání v dané kultuře. Odchylka musí být zjevná alespoň ve 2 z následujících oblastí: • poznávání kognice • afektivitě, emotivitě • zvládání impulzivity a uspokojování potřeb • chování v oblasti osobních a sociálních situací • pocity osobní nepohody, negativní vliv na pracovní a společenské fungování Hodnocení osobnosti: • dotazníkové metody (MMPI, Cloninger) • projektivní testy Specifické poruchy osobnosti: dělení • paranoidní (vztahovačnost, nedůvěra) • schizoidní (uzavřenost, citový chlad) • disociální (protispolečenské chování) • emočně nestabilní (nestálost, impulzivita) • histriónská (sebesoustřednost, dramatizování) • anankastická (perfekcionismus,nejistota) • úzkostná (vyhýbavá) (nedostatek sebedůvěry) • závislá (potřeba péče druhých) • jiné • projevy nesplňující diagnostická kritéria - osobnostní rysy nebo osobnostní reakce (projevují se jen v zátěžových situacích)