EKONOMIKA A POJIŠŤOVNICTVÍ Jaro 2020 Mgr. Pavlína Kaňová, Ph.D. e-mail: pkanova@med.muni.cz C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF lEKONOMIKA ZDRAVÍ lA lEKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Ekonomika a zdravotnictví •Zdravotnictví – významný sektor NH –cca 250 000 pracovníků –necelých 8 % HDP = 380 mld. Kč •Efekt vynakládaných peněz není lineární –sektor, spojený s veřejnými penězi, ve kterém jdou proti sobě zájmy jednotlivých aktérů – to je ideální prostor pro korupci na různých úrovních (otázka plýtvání zdroji). –velký (ne-li největší) producent služeb –významný zdroj inovací –přínos pro tvorbu bohatství • • Ekonomika a zdraví •Zdravější populace znamená: –nižší náklady na léčbu –nižší náklady na nemocenskou/invalidní důchody –více lidí je ekonomicky produktivních –podmínka socioekonomického rozvoje společnosti – Ekonomická teorie, zdraví a zdravotnictví •ekonomie - medicína •finance - zdravotnictví –peníze - zdravotní péče – –potenciální konflikt –omezené zdroje x všeobecně uznávané lidské hodnoty –obtížnost hodnocení dopadů různých variant alokace zdrojů – Trh a zdraví •Trh jako standardní řešení –Nakolik je tržní mechanismus vhodný? –Kde, kdy a proč selhává? –Mohou být tržní selhání napravena státními zásahy? – • Hodnocení zdravotní péče •Ekonomická efektivnost je pouze jedním z mnoha aspektů hodnocení zdravotnických služeb. • •Ekonomická efektivnost = poměr mezi vstupy a výstupy –problémy porovnávání • Financování zdravotnických služeb •Formy financování •Typy zdravotnických systémů •Platby za zdravotnické služby OSNOVA 1. PŘEDNÁŠKY l lSociální lékařství a veřejné zdravotnictví – teoretický základ ekonomiky zdraví l lSystém péče o zdraví a zdravotnictví l lHodnocení zdravotní situace l lSoustava zdravotnické statistiky l Neobešel by se bez poznatků a metod celé řady dalších oborů lSOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ lA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ (SL a VZ) lVědní, medicínský obor •zdraví populace •systém péče o zdraví ve společnosti •zdravotnictví • lInterdisciplinární obor •Hygiena, preventivní lékařství, epidemiologie, demografie, sociologie, ekonomie, psychologie, právo, etika, informatika ad. • l • • • Neobešel by se bez poznatků a metod celé řady dalších oborů SL a VZ v soustavě lékařských věd lZákladní biomedicínské obory •zákonitosti živé hmoty na úrovní molekul, buněk, tkání, orgánů, jednotlivých soustav apod. lKlinické biomedicínské obory •stanovení diagnózy a léčba •uspokojení zdravotních potřeb jednotlivých lidí lSociomedicínské obory •zdravotní problémy humánních skupin a možnosti jejich zvládání •jde o problémy bio-psycho-sociální, přesahují rámec biomedicínského přístupu SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE Vznik WHO •7. dubna 1948 •základní dokumenty podepsal 26. členský stát = den vzniku WHO = Mezinárodní den zdraví •Funguje v rámci OSN, ale není jí podřízena •Sídlo v Ženevě •Členy WHO jsou vlády jednotlivých států, které poskytují prostředky pro činnost WHO (194) •Každý člen má jeden hlas bez ohledu na výši příspěvků Vnitřní organizace WHO •Světové zdravotnické shromáždění •Výkonný výbor •Sekretariát včele s generálním ředitelem •Tedros Adhanom Ghebreyesus •Oblastní úřady •Evropa (sídlo v Kodani, 53 zemí) •Amerika (Jižní, Střední, Severní) •Afrika (mimo arabské země) •Východní Středomoří •Jihovýchodní Asie •Západní Tichomoří • • • Základní cíl WHO •Dosažení co nejvyšší možné úrovně zdraví pro všechny lidi na celém světě. •Všeobecná dostupnost zdravotní péče •Mezinárodní zdravotní řád •Ekvita v dostupnosti léčivých přípravků a medicínských materiálů •Sociální determinanty zdraví a vliv životního prostředí •Neinfekční nemoci •Udržitelný rozvoj lZÁKLADNÍ OTÁZKY lSL A VZ A HLAVNÍ OBLASTI PRÁCE l 1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? POPIS CO, KOLIK, KDE, KDY JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? lZdraví je mnohem horší, než by mohlo být, l lkdybychom dokázali lépe pomoci lidem zvolit si vlastní zdravý životní styl a pečovat o své zdraví, l lkdybychom lépe využili ty vzácné zdroje, které máme pro zdraví lidí k dispozici. l POPIS 2. PROČ JE TAKOVÉ ? ANALÝZA •ZÁKLADNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •Lalondova zpráva – vymezuje čtyři základní okruhy determinant zdraví • • • • • • • •Nejvýznamnější determinanty zdraví leží mimo tradičně chápaný sektor zdravotnictví •Stres ZDRAVÍ ZDRAVÍ ŽIVOTNÍ STYL 40% ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 35% PÉČE O ZDRAVÍ 15% BIOLOGICKÝ (GENETICKÝ) ZÁKLAD 10% ZDRAVÍ ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ POPIS ANALÝZA 3. CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? PÉČE O ZDRAVÍ CO SPOLEČNĚ UDĚLÁME PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ LIDÍ? lSPOLEČNÁ CESTA KE ZDRAVÍ: •Společný zájem o zdraví •Sdílená odpovědnost – posílení motivace a odpovědnosti občanů i institucí a organizaci •Tvůrčí partnerství respektující jak svébytnost jedince, tak význam lidské sounáležitosti l •SL a VZ • HODNOTOVÝ ZÁKLAD • •Zdraví a péče o zdraví –všeobecná humánní hodnota •důležitý individuální zájem a potřeba •významná sociální hodnota – INDIVIDUÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •důležitá, ale nikoliv nejdůležitější hodnota •pud sebezáchovy •mnoho lidí hodnotu zdraví podceňuje •je důležité pomáhat občanům, aby si hodnotu svého zdraví uvědomili, když jsou ještě zdraví, aby si zdraví vážili a naučili se je účinně chránit SOCIÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •Historicky - vojenské hledisko – armáda potřebovala zdravé muže. •Ekonomický aspekt - výrobní organizace potřebovaly zdravé pracovníky. •Sociální hodnota zdraví je ovšem mnohem bohatší. Jde o bezpečnost a spokojenost lidí, o právo žít ve zdravém prostředí a ve zdravé společnosti. • EKONOMICKÝ VÝZNAM ZDRAVÍ •Zdraví a vzdělání lidí je základní podmínkou konkurenceschopnosti národní ekonomiky. POLITICKÝ VÝZNAM ZDRAVÍ •V řadě evropských zemí se zdraví lidí dostalo do popředí zájmu voličů. • •Dobrá zdravotní politika + silná sociální politika = nástroj růstu ekonomické výkonnosti, konkurenceschopnosti, je i podmínkou kulturního a sociálního rozvoje státu. •Veřejné zdravotnictví •PRAXE • •Veřejné zdravotnictví • systém dostupné zdravotnické péče. •systém institucí, které svou činností reagují na základní sociálně zdravotní problémy a přispívají k jejich zvládnutí. SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ lje široce pojatý souhrn lzdravotnických, lorganizačních, lekonomických, lvýchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. l ZDRAVOTNICTVÍ lresortní systém lobsahuje soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), lkteré byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. l lZdravotnictví je subsystémem široce pojímané péče o zdraví. l PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty všechny další organizace, instituce, orgány veřejné správy, občanské iniciativy, spolky, rodiny a jednotlivci FUNKCE ZDRAVOTNICTVÍ •V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví •V užším smyslu: poskytovat zdravotnické služby a řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ Ekonomie, zdraví a zdravotnictví •Ekonomie zdraví –Zdravotnictví je významný, ale ne jediný faktor, který ovlivňuje zdraví –Otázka přínosu investic do oblasti determinant zdraví • •Ekonomie zdravotnictví –Ekonomické faktory a procesy v rámci zdravotnického systému • • > HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • •O závažných zdravotních problémech vypovídají: • 1.ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva 2.charakteristiky životního způsobu 3.charakteristiky životního prostředí 4.stav, činnost a výsledky zdravotnictví. Zdravotní situace v ČR • •Zdravotní situace v České republice se v některých aspektech zlepšuje. • • •Vývoj, úroveň ani rozložení zdraví lidí však neodpovídá ani potřebám ani skutečným možnostem. • • 1.ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE • –Negativní míry zdraví –Nemocnost –Úmrtnost – • •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA • STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA •V posledních 20 letech má SDŽ rostoucí trend. •V r. 2018 byla SDŽ při narození pro muže 76,1 let a pro ženy 81,9 let. •SDŽ se zvyšuje zejm. v souvislosti s poklesem úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. •ČR má dobrou pozici z hlediska SDŽ mezi zeměmi S a V Evropy, za západní Evropou však zaostává. • •ZDRAVOTNÍ STAV • •V ČR je vysoký výskyt chorob –kardiovaskulárních, –nádorových onemocnění, –úrazů, –psychických nemocí. – •I když je možno doložit některá dílčí zlepšení, zaostávání úrovně zdraví lidí v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi přetrvává. •Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí, prioritách i o možných regulačních mechanismech. • 2. ŽIVOTNÍ STYL • •K závažným rizikovým faktorům, jejichž vliv roste, patří zejména: •kuřáctví, •energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, •nízká pohybová aktivita, •vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, •zneužívání alkoholu, léků a drog, •nevhodné sexuální chování apod. • KOUŘENÍ •V ČR kouří 30 % populace a převažují muži a lidé se základním vzděláním. •Největší podíl kuřáků je ve věk. sk. 15-24 let (téměř 45 %). •V ČR je velkým problémem velký podíl dětských kuřáků –mezi nimi převažují dívky •Protikuřácká opatření – legislativa, prevence, pomoc při odvykání, zákazy kouření. DŮSLEDKY KOUŘENÍ •V ČR umírá v důsledku kouření každý rok přibližně 18.000 – 20.000 lidí. • •Pravidelní kuřáci mají: –3x vyšší riziko vzniku rakoviny –1,6x vyšší riziko úmrtí na NOS –14x vyšší riziko CHOPN • •Pasivní kouření ALKOHOL •V ČR se v r. 2013 spotřebovalo 12,5 l čistého alkoholu na osobu 15+. •Je to nejvíce v Evropě (průměr EU je 10l) •Rizikoví konzumenti – 26 % mužů a 13 % žen •Škodlivé pití -12,5 % mužů a 2,7 % žen •Mezi českými dospívajícími je vyšší výskyt pití nadměrných dávek alkoholu než u jejich evropských vrstevníků •Celospolečenské náklady konzumace alkoholu: 59 mld. • • •3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ • •Dílčí zlepšení • •Stav dosud není příznivý, např. pokud jde o znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, chemizaci zemědělství a škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. • •Nová rizika (klimatické změny, voda) • •4. SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ • •Péče o zdraví je dosud pojímána •resortně, •s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví • a na primární zdravotní péči. • •V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. •Nesnáze se projevují v oblasti •zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), •činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) •i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a uspokojování zdravotnických potřeb). • SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR A VE ŠVÉDSKU kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 2012 22 roků 20 roků DŮVODY ROZDÍLŮ VE ZDRAVÍ MEZI ČR A ŠVÉDSKEM Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 1970 1980 1990 2000 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA kalendářní roky počet cigaret Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace (2) PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 24,7 10 26,2 11,9 0 5 10 15 20 25 30 MUŽI ŽENY ČR Švédsko •Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem – dvojnásobnou spotřebu cigaret – dvojnásobnou spotřebu alkoholu – dvojnásobný výskyt obezity – poloviční spotřebu zeleniny, •nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku. KRIZE MEDICÍNY A ZÁKLADNÍ MODELY SOUHRNNÉ PÉČE O ZDRAVÍ KRIZE MEDICÍNY ? •víme toho víc •umíme toho víc •je víc pacientů • (lepší diagnostika a nižší úmrtnost) •stojí to čím dál tím víc peněz. • •Žádná země na světě nemá tolik prostředků, kolik by lékaři a další zdravotničtí pracovníci dokázali utratit v dobré víře, že pomáhají svým pacientům. A zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ klinická diagnóza A B zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období klinická diagnóza délka nemoci časná diagnóza medicínské prodloužení života A B C zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období klinická diagnóza zdravé období délka nemoci časná diagnóza medicínské prodloužení života délka nemoci pomoc v dětství a dospívání pomoc v dospělosti posilování soběstačnosti prodloužení života ve zdraví medicínské prodloužení života zdravé období délka nemoci naděje dožití Nestačí usilovat o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení pečujících o nemocné. PŘI PŘEVAZE CHRONICKÝCH NEMOCÍ NESTAČÍ •Zjišťovat nemoc co nejdříve •Oddalovat úmrtí pacienta •Posilovat prevenci jednotlivých nemocí. JE ŽÁDOUCÍ PRODLUŽOVAT ZDRAVÝ ŽIVOT.