KOMUNIKACE S POZŮSTALÝMI

Základní složky komunikace

Verbální komunikace
  * Je sdělování informace pomocí slov, popřípadě jinými znakovými symboly.
  * Mluvení je vyjádření myšlenek artikulovanou řečí konkrétním jazykem.
  * Verbální komunikace musí být srozumitelná, pochopitelná, musíme při ní vědět, čeho chceme
dosáhnout, popř. vytvořit prostor pro další komunikaci.

Neverbální komunikace
  * Je neoddělitelnou součástí komunikačního procesu a nedílnou součástí verbální komunikace.
  * Předávání informací beze slov – pomocí pohybů, gest, tónem hlasu, držením těla, mimikou apod.
  * Při rozhovoru s rodinou jsou nejdůležitější – tělesný postoj, řeč (tón hlasu, intonace,
rychlost, pauzy,…), vzhled a udržení přijatelné zóny

Zóny
  * Intimní zóna – do 40cm (nejbližší)
  * Bližší osobní zóna – 40 – 70cm (přátele, kamarádi)
  * Širší osobní zóna – 70 – 120cm (kamarádi, známí, kterým důvěřujeme, kolegové)
  * Bližší společenská zóna – 120 – 150cm
  * Širší společenská zóna – 150 – 300cm


Zásady efektivní komunikace – obecná pravidla správně vedené komunikace
  * Vědět, co chceme říct (předání důležitých informací).
  * Rozhodnout se, kdy a kde chceme informaci sdělit.
  * Rozhodnout se, jak nejlépe informaci podat.
  * Pamatovat, že pro nás jasné skutečnosti nemusí být jasné pro druhou stranu (nechat prostor pro
otázky).
  * Mluvit zřetelně a srozumitelně, přizpůsobit úroveň sdělení intelektu a momentální citové
situaci pozůstalých osob.
  * Zvolit přiměřené tempo a tón řeči.
  * Důležité informace zopakovat.

Možné komunikační bariéry
  * Vnější
  * Vnitřní

Vnější komunikační bariéry
  * Nezvyklé prostředí
  * Vyrušování někým třetím
  * Hluk
  * Vizuální rozptylování
  * Pachy apod.

Vnitřní komunikační bariéry
  * Nepřipravenost na komunikování
  * Osobní problémy a pocity
  * Užívání odborné terminologie
  * Užívání vícesmyslových slov nebo slovních spojení
  * Odpor nebo nesympatie

Další komunikační bariéry
  * Nepozornost, nesoustředěnost na komunikaci
  * Nenaslouchání
  * Skákání do řeči
  * Nedostatek empatie
  * Netrpělivost
  * Polemizování v nesprávnou dobu

Způsob komunikace s rodinou
  * Přátelský postoj (s pochopením pro danou situaci).
  * Úcta a respekt (dodržování společenských pravidel).
  * Zachování kompetencí (sestra předává jen ty informace, které jsou v její kompetenci).
  * Srozumitelnost
  * Vhodné místo (klid a soukromí).

Co nastává po  úmrtí pacienta?
  * Zármutek, truchlení
  * Poslední rozloučení
  * Rozloučení zdravotníků s rodinou
  * Vyřízení administrativních záležitostí
  * Zármutek, truchlení

První reakce po úmrtí bývá oněmění, ohlušení, příbuzní nemohou uvěřit

-          Pomoci může rozloučení u lůžka

-          Další reakce mohou být – pláč, smích, bezradnost, objímání pozůstalých, společný nářek

Zármutek, truchlení

Faktory, které ovlivňují proces truchlení

-          Pohlaví a věk pozůstalého

-          Jeho osobnost

-          Tělesné a duševní zdraví

-          Náboženské a filozofické přesvědčení

-          Předcházející životní zkušenosti

-          Vzory a modely z předchozí rodiny

-          Okolnosti, za kterých se pozůstalý o smrti dověděl

Zármutek, truchlení

Pocity bezprostředně po úmrtí

-          Lítost

-          Hněv

-          Prázdnota

-          Bezmoc

-          Strach

Poslední rozloučení
  * Nemocniční pokoj (s ohledem na ostatní pacienty)
  * Pietně vyzdobený pokoj (v některých zdravotnických zařízeních)
  * Místnost posledního rozloučení (v hospicích, domovech pro seniory)
  * Rozloučení zdravotníků s rodinou
  * Možná ujištění, že smrt byla bezbolestná a klidná
  * Ujištění, že u umírajícího stále někdo byl
  * Poslední přání, poslední slova umírajícího
  * Odpovědět na otázky (!kompetence)
  * Doprovodit pozůstalé do pietní místnosti
  * Rozloučení zdravotníků s rodinou

Nakonec, po rozhovoru

Předání pozůstalosti (může dojít k drobným konfliktům – hledání drobných předmětů, které zemřelý u
sebe jistě měl, i k odmítnutí jiné věci převzít např. oblečení) – vše řeší protokol „Seznam věcí
zemřelého vydané pozůstalým“(2x sepsaný, podepsaný sepisujícím i svědkem).

Dědické řízení

Kdo vystaví pohřeb? (OP přebírajícího, zemřelého)