fyziologicko–biologické (věk, pohlaví…)
psychicko–duchovní (víra, temperament…)
sociálně kulturní (rodina, společnost…)
faktory životního prostředí (přístupnost zdrojů…)
nechutenství
nechutenství u dětí
odpor k tučnému jídlu, masu
kachexie
odmítání jídla
hladovka
hyperorexie (akorie)
žízeň
dysfágie
dyspepsie(žaludeční, střevní)
ABCD
A – antropometrické hodnoty (BMI)
B – biochemické parametry
C – klinické indikátory (clinical signs)
D – výživová anamnéza (diaetary history)
viz materiál ke studiu
Dieta – významná součást léčby
Požadavky na dietu
energetická hodnota
biologická hodnota
nezávadná, chutná, esteticky upravená
co nejpestřejší
Objednávání stravy
Tiskopis pro objednávání stravy (nyní PC)
Změny v objednávání stravy (telefonicky)
Přeprava stravy
podnosový systém
většinou v kompetenci staniční sestry, nebo službukonající – dle zvyklosti oddělení
místo pro příjem potravy
postup při podávání potravy
postup při krmení nemocného s dysfágií
krmení nasogastrickou sondou (příčiny, zásady)
parenterální výživa
výživa pomocí PEG
Odvar
přímo vaříme účinnou látku (byliny, sypané čaje, porcované čaje)
Nálev
přelijeme pouze účinnou látku vroucí vodou a necháme vyluhovat
Nejčastější čaje
urologický (species urologicae planta)
žlučníkový (species cholagogae, Salvat)
plicní (species pectorales)
projímavý (species laxantes planta)
heřmánkový (species chamomillae)
porucha výživy ze sníženého (zvýšeného) příjmu potravy
změny objemu tělesných tekutin
změny ve vyprazdňování střeva
změny na sliznici dutiny ústní
poruchy hybnosti
nedostatek informací
nedodržování léčebného režimu
Sipping je popíjení ochuceného nutričního přípravku po celý den.
Jedná se o nejjednodušší formou enterální výživy. Je vyhrazeno pro nemocné, kteří nemohou z různých příčin přijímat dostatečné množství normální stravy.
Nutriční přípravky určené k popíjení jsou ochucené (čokoláda, vanilka, meruňka, jahoda, lískový ořech, káva, polévka) a dají se využít jako plná enterální výživa nebo častěji jako nutriční doplněk k běžné stravě.
Nasogastrická sonda (NSG sonda) je elastická trubice z plastické hmoty velmi malého průměru zavedená nosem do žaludku. Délka sondy je 60 – 80 cm. Fixace zevní části nasogastrické sondy je lepicí páskou na kořeni nosu.
Nasogastrická sonda se zavádí vsedě nebo vleže a správná poloha sondy je vždy kontrolována ihned po zavedení sestrou nebo lékařem. Pomocí fonendoskopu musí být dobře slyšitelný zvuk při vstříknutí vzduchu do sondy pomocí stříkačky.
Zavedení sondy do plic může způsobit vážné komplikace a proto je kontrola polohy sondy nezbytná.
Při dlouhodobé enterální výživě do žaludku se místo nasogastrické sondy nosem může zavést sonda nápichem přes břišní stěnu do žaludku – perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG). Výhodou je, že pacient má volný nos, sonda není vidět, nedráždí a jednoduše se ošetřuje. Když už není potřeba, tak jí lze jednoduše odstranit.
Proplach sondy čajem. Vhodnější je voda, protože nezanáší sondu
Enterální výživa nasojejunální sondou je určena například pro pacienty se zánětem slinivky břišní.
Nasojejunální sonda se liší od nasogastrické sondy délkou (125 – 150 cm) a průměrem (je tenčí). Je zavedená nosem do tenkého střeva a správná poloha sondy se kontroluje rentgenovým vyšetřením.
Při dlouhodobé enterální výživě do tenkého střeva se místo nasojejunální sondy nosem může zavést sonda nápichem přes břišní stěnu do tenkého střeva – perkutánní endoskopická jejunostomie (PEJ).
PEG – perkutánní endoskopická gastrostomie