Kinestetika při ošetřování nemocných

Kinestetika při ošetřování nemocných

• je program vývoje manipulačních a pohybových schopností sestry
• nabízí konkrétní východiska pro podporu a rozvoj zdraví pacienta a sestry
• sestry získávají schopnost k interakcím, které významným způsobem podporují a upevňují pacientovy pohybové schopnosti s vynaložením co nejmenší fyzické námahy
• jde o interakce mezi sestrou a pacientem dotyky a pohyby
• jde o koncepci, která fyzicky ulehčuje práci sestry s pacientem
• slouží k co nejlepší integraci vlastních sil pacienta a snižuje tak jeho závislost, bezmocnost a zmatenost

Funkce kinestetiky v ošetřovatelské praxi

• rozvoj pozorovacích schopností
• rozvoj možnosti spolupráce s pacientem odkázaným na pomoc
• dosažení toho, aby pacient vnímal každý pohyb jako proces edukace, který mu pomáhá zlepšit vnímání sebe sama a využívat vlastní schopnosti, které má k dispozici
• předcházení nadměrné fyzické zátěže sestry

Princip pevných částí a mezer

V koncepci kinestetiky je tělo rozděleno na tzv. pevné části a mezery. Umožňuje tak jednoduchou představu o pohybu a zpřesňuje pochopení souvislostí v kosterně-svalovém systému.

Pevné části

• hlava, hrudník, pánev, horní a dolní končetiny

Mezery

• je v nich umožněn pohyb pevných částí
• oblast krku, pás, pánevních kloubů, a ramen

Z principu pevných částí a mezer je možno odvodit zásadu uchopovat pevné části a mezery nechat volné pro pohyb.

Využití principu pevných částí a mezer

• využití principu pevných částí a mezer – vedení pacienta při chůzi

  sestra uchopí pacienta za hrudník a druhou rukou za zápěstí horní končetiny, pánví podpírá pánev pacienta

• využití principu pohybu pevných částí – při posazování pacienta

Dvojdimenzionální pohyb

Pohyb je realizován ve dvou dimenzích – části těla se pohybují jedna za druhou dopředu a dozadu – dochází k využití pohybových možností mezer.

Trojdimenzionální pohyb

• části těla se pohybují jedna za druhou dopředu a dozadu spolu s rotační složkou
• pohyb je lehčí, účinnější a vyžaduje ještě méně vynaložené síly pacienta, než při pohybu ve dvou dimenzích

Příklad: vstávání ze sedu, vstávání z lehu do sedu případně do vzpřímeného stoje

Využití tahu a tlaku v pohybu

Při interakci v ošetřovatelské péči s využitím principů kinestetiky využíváme dva druhy námahy – tah a tlak.

Příklad: posazování pacienta na židli – tlak na pánev, tah na hrudník

Základní principy kinestetiky při poskytování ošetřovatelské péče

• vyhýbat se zvedání hmotnosti – hmotnost je potřeba usměrnovat, posouvat, koulet, hmotnost je přenášena prostřednictvím podložky, nebo kosterní soustavou sestry
• svaly mají být používány na pohyb, ne na držení těla
• při práci mít dolní končetiny ohnuté v kolenou
• neblokovat kolena a nohy pacienta
• těžiště těla sestry umisťovat přibližně ve výšce těžiště pacienta
• ruce umisťovat na těle pacienta asymetricky (výš a níž)
• nohy sestry by měly být v asymetrickém postavení
• ideální je úchop protilehlýma rukama

Nesprávná mechanika těla v ošetřovatelství

• častá rotace páteře
• časté zvedání nadlimitních břemen
• časté hrbení se při různých aktivitách
• častý přesun předmětů uložených velmi nízko, nebo velmi vysoko do úrovně pasu – těžiště
• práce u stolu, jehož výška není přizpůsobena výšce těla a s pomůckami, které jsou uloženy ta, že se sestra musí za nimi natahovat
• používání nevhodné obuvi – vysoké, nebo ošlapané podpatky, které vyklánějí tělo dopředu a posunují linii gravitace

Kinestetika při ošetřování nemocných

Sestra, která se řídí možnostmi lidského pohybu při podpoře a přesunu pacienta, o něj pečuje s respektem a lidsky