Proč se zuby kazí?
Zubní kaz je nejčastější lidskou chorobou, která postihuje většinu obyvatel všech světadílů. Děti jsou ohroženy vznikem zubního kazu mnohem více než dospělí. Protože riziko vzniku onemocnění je u nich vyšší, jsou označovány jako riziková skupina.
V zájmu zlepšení ústního zdraví a udržení výskytu zubního kazu na co nejnižší úrovni je nutno věnovat právě této věkové skupině zvýšenou pozornost a péči. Znamená to využívat všech ověřených a účinných preventivních metod, které jsou schopny zabránit vzniku zubního kazu.
Pravidelným zubním vyšetřením je třeba podchytit počáteční stadia onemocnění, kdy je ošetření relativně jednodušší, snazší a jeho úspěšnost vyšší a trvalejší. To je jen zdánlivě úkol pouze pro zubní lékaře (stomatology).
Zlepšení úrovně zubního zdraví závisí tedy nejen na práci zdravotníků, ale i na ochotě a vůli dětí, jejich rodičů a všech pedagogů, kteří se na tomto úkolu podílejí.
Co je zubní kaz
Zubní kaz je onemocnění, které se vyznačuje úbytkem minerálních látek (zejména vápníku a fosfátů) z tvrdých zubních tkání. Sklovina a zubovina oslabené ztrátou minerálů se rozpadají a vzniká kazivá dutina.
Jak se zubní kaz šíří
Již v prvních stadiích zubního kazu se může porušení skloviny vnímat nepříjemně, např. při pití studených nápojů, nebo může vznikat bolest jako reakce na sladké, slané apod. Není-li zubní kaz ošetřen, šíří se plošně podél hranice mezi sklovinou a zubovinou a do hloubky směrem k zubní dřeni. Výsledkem jsou pak úporné bolesti, jejichž léčení si vyžaduje již větší zákrok, než jen prosté zaplombování zubu. Kazivá dutina se postupně zvětšuje a nakonec může dojít až k úplnému zničení zubní korunky.
Jaké jsou příčiny zubního kazu
Základní příčinou vzniku zubního kazu je přítomnost a činnost bakterií, které jsou schopny přeměňovat cukry (sacharidy) na slabé organické kyseliny. Původně neutrální prostředí ústní dutiny (pH 7,0) se změní na kyselé, překročí určitou mez (pH 5,5 a méně) a dochází k uvolňování minerálních látek (vápníku a fosfátů) – sklovina se začíná rozpouštět (demineralizace) – tím jsou dány předpoklady pro vznik zubního kazu.
Dokáže se zub proti vzniku zubního kazu bránit?
Účinek sliny
Zubní sklovina se dokáže ubránit vzniku kazu, pokud kyselé prostředí v ústech netrvá příliš dlouho a neopakuje se příliš často. Dostatečně dlouhé trvání neutrálního prostředí (pH 7,0) umožní zpětné uložení dříve uvolněných minerálů do skloviny (remineralizace). Zdrojem minerálů (vápníku a fosfátů) je slina, jejíž tvorbu lze stimulovat např. žvýkáním žvýkačky bez cukru. Podpora tvorby slin patří k účinným možnostem prevence zubního kazu.
Co je zubní plak
Bakterie, které jsou schopny tvořit kyseliny a samy v kyselém prostředí přežívat, jsou označovány jako kazotvorné a jsou vázány na přítomnost zubu. Pevně se připojují k povrchu zubní plošky, kde se rozmnožují. Postupně se tak tvoří vrstva složená z bakterií a sítě organických látek, pocházejících ze sliny a vznikajících činností samotných bakterií. Tato vrstva se nazývá zubní plak.
Není-li zubní plak pravidelně odstraňován, pokrývá stále větší část povrchu zubních plošek a zesiluje. Hromadění zubního plaku vyvolává také zánětlivá onemocnění dásní. Čím déle a ve větším objemu plak na povrchu zubu přetrvává, tím se zvyšují jeho schopnosti onemocnění vyvolat.
Do zubního plaku se mohou ukládat minerální látky ze slin a vytvářet zubní kámen. Ten sice není u dětí častým nálezem, ale je znamením většího zdravotního ohrožení ústní dutiny.
Příjem sacharidů – cukrů
Kazotvorné bakterie potřebují k životu a rozmnožovaní sacharidy obsažené v potravinách. Ty jsou v plaku rychle přeměňovány bakteriemi na kyseliny.
Množství a četnost (frekvence) příjmu sacharidů významně ovlivňují délku trvání i míru kyselosti ústního prostředí a tím i riziko vzniku kazu.
Odolnost zubní skloviny
Rozpustnost zubní skloviny v kyselinách je dána jejím složením a stavbou. Méně odolná sklovina se začíná rozpouštět ihned po dosažení kritické hodnoty pH v ústech. A naopak odolná sklovina snese i vyšší kyselost a její delší působení. Odolnost skloviny je individuální vlastností, posílit ji lze např. vlivem fluoridů.
Jaké jsou další příčiny vzniku zubního kazu
Malé množství slin zvyšuje možnost většího ukládání plaku na povrchu zubů, tím prodlouží setrvání sacharidů i kyselin v ústech a zvyšuje riziko vzniku kazu. Naopak zvýšená tvorba slin přispívá k samoočisťování zubů, tedy i ke zrychlenému odstraňování kyselin a sacharidů z ústní dutiny. Riziko zubního kazu se tím snižuje.
Dále jsou to okolnosti, které usnadňují ukládání zubního plaku, jako např. nepravidelné postavení zubů, tvar zubních korunek, kazivé dutiny, špatné plomby, měkká a příliš lepivá strava, nedostatečné žvýkání. Určitou úlohu hraje i vrozená náchylnost ke vzniku zubního kazu.
Předpokladem pro vznik kazu je tedy schopnost bakterií zubního plaku měnit sacharidy na kyseliny na straně jedné a odolnost skloviny vůči těmto kyselinám na straně druhé.
Následky zubního kazu
Zánět zubní dřeně
Kazivá dutina je vyplněna rozbředlými zbytky zubních tkání a potravy. To je živná půda pro bakterie (infekci). Rozsah kazivé dutiny a přítomnost bakterií jsou příčinou zánětu zubní dřeně. To je velmi bolestivé onemocnění, které, není–li včas léčeno, umožňuje šíření zánětu do okolních tkání kolem zubního kořene. Závažnou komplikací jsou kolemčelistní záněty, které ohrožují celkové zdraví dítěte. Zubní kaz a jeho následky jsou nejčastějšími příčinami předčasných ztrát zubů v dětském věku.
Následky neošetřeného zubního kazu jsou nejčastějším důvodem k odstranění zubu. Zánět a bakteriální infekce v okolí kořene dočasného zubu mohou poškodit vývoj stálých zubů – jejich nástupců. Včasné a správné ošetření může počet těchto nežádoucích komplikací omezit, ale nemůže je vyloučit. Vyloučit je může jen včasná a účinná prevence.
Jak se bránit zubnímu kazu
Prevencí zubního kazu rozumíme souhrn veškeré činnosti a návyků, kterými můžeme vzniku zubního kazu zabránit nebo kazivost chrupu snížit.