vědomí
krevní tlak
tep
dech
tělesná teplota
vyprazdňování (moče, stolice)
k získání základních informací při příjmu klienta do zdravotnického zařízení
když se změní zdravotní stav klienta
na příkaz sestry nebo lékaře (závislé činnosti
před a po chirurgickém výkonu nebo invazivním vyšetřením
před a po podání léků ovlivňujících kardiovaskulární a respirační systém
před změnou léčebného režimu
Většinou se měří metodou Riva-Rocci-Korotkov, méně často krvavou cestou
Výšku krevního tlaku ovlivňuje:
srdeční činnost
periferní odpor
množství krve v tepenné soustavě
věk – u starších lidí se z důvodu snížení poddajnosti cév zvyšuje diastolický tlak)
cvičení – fyzická aktivita zvyšuje srdeční výdej a tím se zvýší TK
stres – stimulace sympatiku zvyšuje srdeční výdej a tím se zvýší TK
rasa – muži černé rasy po 35 roku mají vyšší TK než stejně staří běloši
váha – u obézních lidí je TK vyšší
pohlaví – po pubertě mají ženy nižší TK než muži
farmaka – léky: např. Tensamin zvyšuje TK
denní doba – biorytmus: ráno je TK nejnižší
chorobné procesy – nemoci které ovlivňují srdeční výdej, viskozitu krve nebo odpor cév
Stálá výška TK je zajišťována vasomotorickým centrem na spodině IV. mozkové komory a baroreceptory v srdci a velkých tepnách.
Systolický tlak
vyprazdňování srdečních komor
Diastolický tlak
naplnění srdečních komor
paže nesmí být stažena
před vyšetřením by neměl mít klient námahu, být po jídle, kouřit nebo být vystaven chladu
měřit v místnosti, kde není hluk
u klienta s antihypertenzivy se měří tlak ve stoje, vleže
příprava nemocného a pomůcek | vyhmatání tepové vlny |
přiložení stetoskopu | vlastní měření |
kontinuální měření
Pomůcky
monitor, který má nastavený arteriální tlak
komůrky
nafukovací přetlaková manžeta
500 ml F1/1 + 5 000 j Heparinu
kanylace a. radialis nebo a. femoralis
Použití
u kritických pacientů, kde je potřeba TK neustále sledovat
Výhody
kontinuální sledování tlakové křivky
přesné měření
rychlost detekce změn
bezprostřední efekt léčebných zásahů
Nevýhody
riziko infekce a hematomu v místě vpichu
trombóza artérie
poškození cévní stěny
zápis do dokumentace
Účel
zjištění adekvátnosti objemu krve
zjištění funkce pumpy svaloviny pravého srdce
zjištění cévního tonu a cévního odporu plic
poskytuje důležité informace o stavu krevního oběhu a činnosti srdce.
odráží objem krve, která se vrací do srdce a vyvíjí tlak na stěny pravé komory
pacient v poloze na zádech
horní část těla zvýšená do 30°
vždy za stejných podmínek
nejspolehlivější externí bod – střed podpažní jamky (u vodního manometru)
příznak mírného hypovolemického šoku (u pacientů po chirurgickém zákroku z důvodu krvácení)
příznak dehydratace
příznak extrémní vazodilatace vedoucí ke zvýšení kapacity cévního systému (při zachování stejného objemu oběhové tekutiny) např. podání vazodilatancií, při pyrexii
příznak selhání levé komory
příznak vystavení extrémnímu chladu (např. po chir. zákroku – silná vazokonstrikce = větší návrat krve do srdce, protože žíly jsou naplněné)
příznak přetížení tekutinami (TSF, infuze koloidů, krystaloidů)
přáznak srdečního selhání
Katétr k CŽT lze využít také k rychlé infuzi tekutina krve nebo k odběru krve na vyšetření (při splnění určitých podmínek)
Měření centrálního žilního tlaku bývá často přeceňováno.
Lze jej využít spíše:
jako vodítko při určování stupně ztráty tekutin
měřítko podáním přílišného množství tekutin
zjištění srdeční nestability
Hodnoty CŽT nejsou zcela spolehlivé pro hodnocení krevního oběhu.
Stav pacienta nesmíme posuzovat podle jedné hodnoty, ale podle série hodnot naměřených za určitou dobu