Únava
Únava je neurčitý jev, jehoľ hlavním rysem je pokles tělesné a duąevní výkonnosti, postiľeny jsou vąechny sloľky (úbytek síly, sníľení akceschopnosti, zpomalení rozhodování).
Lehká únava
má u zdravého člověka kladný význam, signalizuje úbytek sil a tím připomíná potřebu odpočinku, brání v daląí činnosti a chrání před vyčerpáním. V souvislosti se spánkem je dokonce ľádoucí – mírně unavený člověk snáze usíná, spí déle a spánek je kvalitnějąí.
Nadměrná únava
Je ąkodlivá a svědčí o chronickém přetěľování organismu. Patologická únava je vľdy příznakem choroby. Jakmile dosud zdravý člověk zjistí, ľe pro svou únavu nenachází vysvětlení, ľe se necítí lépe ani po dostatečném odpočinku, ľe dokonce s únavou jiľ vstává, má navątívit lékaře.
V průběhu oąetřování má sestra bezpočet příleľitostí odpozorovat na nemocném známky únavy. Nápadné jsou pomalejąí a úspornějąí pohyby, posedávání, hledání opory. Obličej je povadlý, bez výrazu a zájmu o okolní dění. Pomalejąí je i slovní komunikace. Při nadměrné únavě pacient neopouątí lůľko, základní polohu nemění vůbec, anebo jen s velkými obtíľemi. Spolupráce vázne, případně zcela chybí. Z vnitřních postojů převaľuje rezignace.