Ošetřovatelský proces u klienta při punkci
Nabodnutí
tělní dutiny
orgánu
kloubu
patologického útvaru…
jehlou, s možností odběru vzorku tkáně
Invazivní metoda
Diagnostický účel
zjištění přítomnosti tekutiny
charakter tekutiny
Typ vyšetření
mikrobiologické
mikroskopické
biochemické
histologické
cytologické
genetické
Terapeutický účel
odlehčení orgánů a tkání
evakuace tekutiny
výplach
aplikace léčiv
punkce přirozených dutin
hrudní, břišní, kanálu páteřního, moč. měchýře
punkce dutin a útvarů vzniklých patologicky
cysta, absces, hematom…
punkce orgánů
ploché kosti, játra, slezina, mízní uzliny…
nabodnutí páteřního kanálu ve výši bederních obratlů
odebrání mozkomíšního moku
převzato z http://www.ordinace.cz/clanek/lumbalni-punkce/
Účel diagnostický
mozkomíšní mok k vyšetření
aplikace kontrastní látky při RTG vyš. (LRCT)
měření tlaku likvoru
zjištění průchodnosti páteřního kanálu
Účel terapeutický
evakuace výpotku, fyzilogické či patologické tekutiny (nitrolební hypertenze)
aplikace anestetika, léčiva
Sterilně prostřený stolek
2 punkční jehly (10-12 cm)
spojovací hadička ke Claudově manometru
rukavice
sterilní tampony a čtverce
Injekční stříkačky a jehly
Vedlejší stolek
rouška – plátěná z PVC
benzín a dezinf. prostředek
anestetikum, zkumavky, ampule s léky dle ordinace
emitní misky
poloha embrya
vsedě na lůžku (kočičí hřbet)
páteřní kanál
bederní obratle
vsedě na židli (obkročmo, čelem k opěradlu)
vsedě na vyšetřovacím stole s fixací (novorozenci/kojenci)
Mezi trny L3 – L4 a L4 a L5
(pomyslná čára protínající napříč páteř mezi hřebeny kostí kyčelních – Jacobiho čára)
Queckenstedtova zkouška
stlačení krčních žil - ↑ toku moku
Stookeyova zkouška
stlačení břicha – reakce jako při první zkoušce
klasická punkční jehla – poloha vleže na zádech po dobu 24 hod.
atraumatická jehla – poloha vleže na břiše po dobu 2 hodin a poté 2 hodiny na zádech
sledování FF
nauzea, cefalea, zvracení
parestezie DKK
migréna
poruchy vědomí
Tlak
Claudův manometr + tlakové zkoušky (norma 60 – 80 mm vodního sloupce)
Vzhled
zákal
zabarvení
viditelné příměsi
Vyšetření
mikrobiologické
sérologické
chemické
cytologické
suboccipitální punkce
punkce mozkových komor
děti – nabodnutí fontanely
dospělí – trepanobiopsie
nabodnutí hrudní kosti ve výši 2-3 mezižebří (u dětí manubrium sterni)
odebrání vzorku kostní dřeně na laboratorní vyšetření
anemie, leukemie, abnormální erytropoéza
jiná možnost - nabodnutí lopaty kosti kyčelní, tibie
punkční jehla s mandrénem
suchá stříkačka 2–5 ml
podložní sklíčka (správně ošetřená)
anestetikum - Mesocain
další pomůcky k i.m. injekci
sledování místa vpichu
sledování FF
odeslání punktátu do laboratoře
abdominální paracentéza
nejčastěji evakuační účel – odstranění volné tekutiny z břišní dutiny – ascites – transsudát/exsudát
 vsedě na židli |  v polosedě na lůžku |
Nabodnutí pohrudniční dutiny za účelem odstranění tekutiny (výpotku) nebo vzduchu.
Tímto způsobem lze rovněž aplikovat léky (cytostatika).
zhodnocení FF (tlak krve, puls, dech, případný kašel)
lékař zhodnotí poslechově dech a dýchací fenomény, zkontroluje snímek RTG, vyšetří pacienta poklepem, případně při kašli ordinuje antitusika
lékař určí místo vpichu, podle toho jestli chce odstraňovat vzduch nebo tekutinu.
Při odstranění tekutiny, musí být jehla umístěna pod hladinou výpotku co nejníže (VI – VII mezižebří) v zadní oblasti hrudníku, při odstranění vzduchu se jehla zavádí do vyšších oblastí v přední oblasti hrudníku.
opětovná kontrola, zda pacient neudává alergii (desinfekce, lokální anestetikum)
lékař a následně sestra pacienta důsledně edukují:
při zavádění jehly nesmí mluvit, kašlat, pohybovat se, mohlo by dojít k poškození plic
pokud je pacient dušný, po odstranění tekutiny se mu uleví
Před výkonem pomůže sestra pacientovi zaujmout vhodnou polohu.
Určuje ji lékař, podle zvoleného místa vpichu. Poloha zaručí oddálení mezižeberních prostor a lékař má větší manipulační prostor.
sed na boku s ramenem zvednutým dopředu a nahoru
vpich z laterálního přístupu
sed s hrudníkem nakloněným dopředu a s rukama položenými na polštáři na jídelním stolku
sed obkročmo na židli s rukama složenýma na polštáři na opěradle
vpich z dorsálního přístupu
Dítě fixuje v určené poloze sestra nebo sestry.
sestra zkontroluje krevní tlak, puls, sleduje případnou dušnost, změnu barvy kůže
kontroluje zda se objevuje expektorace a hodnotí ji
při případných bolestech, změnách tlaku nebo zvýrazněné dušnosti informuje lékaře
kontroluje místo vpichu, zda nedochází k prosakování tekutiny nebo krve
pro případ potřeby má u lůžka nemocného připravenou kyslíkovou láhev
místo vpichu druhý den kontroluje, pokud se objeví zarudnutí, místo vpichu není zhojeno nebo se vyskytují jiné komplikace, konzultuje tento stav s lékařem
pokud je místo vpichu suché, čisté bez zarudnutí, tampon odstraní bez dalšího ošetření
Před výkonem musí lékař znát hodnoty hemokoagulace (Quickův test, aPTT, fibrinogen, krvácivost-srážlivost, rekalcifikační čas).
Výkon musí být proveden za přísně sterilních podmínek, pomůcky jsou připraveny na sterilním stolku, pacienta rouškujeme.
Před výkonem lékař provede infiltraci anestetikem a provede vpich, odebírá vzorek kostní dřeně a váleček tkáně.
sestra kontroluje krevní tlak á 1/2 hod po dobu dvou hodin
pacient leží na straně místa vpichu na sáčku s pískem 2 – 6 hodin podle hodnot krevního tlaku a podle síly krvácení v místě vpichu
vpich je kryt sterilním tamponem a longetou do druhého dne, kdy se provádí převaz a další postup je určen dle aktuální situace
Provádí se z důvodu diagnostického, odhaluje onemocnění jater.
Provádí se na vysoce specializovaných pracovištích, kvůli možnosti vysokého výskytu následných komplikací. Sestra musí znát přípravu před výkonem a následné sledování pacienta.
Výkon se provádí za absolutně aseptických podmínek, místem vpichu je místo mezi dvěma dolními žebry na pravé straně hrudníku nebo stěna břišní pod pravým obloukem žeberním pod endoskopickou kontrolou.
Vzorky odesíláme na cytologické a histologické vyšetření.
Sestra před výkonem
kontroluje FF (krevní tlak, puls, teplotu)
zkontroluje zda jsou připraveny výsledky odběrů hemokoagulace (aPTT, Quick, krvácivost, KO, KS), nejvhodnější jsou hodnoty získané den předem nebo z ranního STATIM odběru
znovu zkontroluje alergie (desinfekce, anestetika)
Ve spolupráci s lékařem provede edukaci
před výkonem nesmí pacient od půlnoci nic přijímat per os
při výkonu pacient leží na zádech, pravý bok má odhalený a krytý sterilními rouškami
při zavádění punkční jehly se pacient nesmí pohnout a musí zadržet dech na 10 sekund po pokynu lékaře
zavádění jehly může způsobit nepříjemný tlak
Před vyšetřením je možné podat sedativa, sestra musí pečlivěji sledovat křivku krevního tlaku.
Po celou dobu výkonu sestra pečlivě pacienta sleduje se zaměřením na puls, projevy bolesti a úzkosti, změny barvy obličeje.
sestra pomůže pacientovi zaujmout polohu na pravém boku, na místě vpichu je přiložen sterilní tampon, sterilní longeta a tvrdší polštářek nebo sáček s pískem
pacient musí v této poloze ležet nejméně 2 hodiny, pokud se projeví jakékoliv krvácivé komplikace, je nutné se tomuto stavu přizpůsobit podle intenzity krvácení
bezprostředně po převezení pacienta na pokoj je nutná kontrola krevního tlaku a pulsu, (v první hodině po 15 min., v druhé hodině po 30 min. a pokud jsou hodnoty uspokojivé, dále kontrolujeme po 60 min. nejméně čtyři hodiny)
kontrola stavu vědomí pacienta a přítomnost bolesti
kontrola místa vpichu, jestliže dojde ke krvácení z místa vpichu, neprodleně upozorní lékaře
sterilní tampon odstranit za 48 hodin po provedení punkce
pokud místo vpichu nejeví známky zarudnutí, krvácení a jizvička je zhojena, není nutné dále místo vpichu sterilně krýt