Puls
Fyziologické funkce
vědomí
krevní tlak
tep
dech
tělesná teplota
vyprazdňování (moče, stolice)
Zjišťování fyziologických funkcí
k získání základních informací při příjmu klienta do zdravotnického zařízení
když se změní zdravotní stav klienta
na příkaz sestry nebo lékaře (závislé činnosti
před a po chirurgickém výkonu nebo invazivním vyšetřením
před a po podání léků ovlivňujících kardiovaskulární a respirační systém
před změnou léčebného režimu
Puls
Označujeme tak objemovou změnu tepny, kterou lze hmatat, ale také vidět či jinak registrovat.
Puls vzniká nárazem krevního proudu na stěnu tepny při systole.
U zdravé osoby puls = údery srdce.
Na tepu hodnotíme:
frekvenci
pravidelnost
kvalitu
Druhy pulsu
Periferní puls
lokalizovaný na periferii těla (noha, ruka, krk)
měříme na tepnách, které můžeme přitlačit ke kosti
Apikální puls
lokalizovaný na hrotě srdce = centrální puls
Měření pulsu ­ proces
Periferní puls
pohmatem bříšky tří prstů (ukazovák, prostředník, prsteník) vyhmatáme tep a sledujeme počet za
minutu, půl nebo čtvrt a násobíme
ne jen palec ­ měříme tak vlastní tep!!
Apikální puls
poslechem ­ stetoskopem
Regulace frekvence pulsu
Frekvenci pulsu reguluje autonomní nervový systém.
Impulsy přecházejí přes parasympatickou větev do sinoatriálního uzlu, který udává krok srdce. Tyto
impulsy snižují frekvenci srdce.
Když tělo vyžaduje rychlejší frekvenci, impulsy srdce se zabrzdí a zvyšují se impulsy sympatikového
systému.
Faktory ovlivňující frekvenci pulsu
věk ­ stárnutím postupně klesá frekvence pulsu
pohlaví ­ po pubertě je nižší puls u mužů
cvičení ­ s aktivitou stoupá frekvence pulsů, u trénovaných sportovců je puls nižší
teplota ­ vyšší frekvence pulsu - vazodilatace, metabolismus
farmaka ­ léky: např. Digoxin
krvácení
stres ­ jako odpověď na zátěž se stimulací sympatiku zvyšuje celková aktivita srdce
změny polohy ­ při horizontální poloze nebo poloze v sedě se hromadí krev v nižších partiích
venózního systému. Přechodně se sníží návrat krve k srdci, poklesne krevní tlak. Sympatikus zvyšuje
frekvenci srdce, sílu kontrakce komor a tonus cév.
Místa měření pulsu
Místo měření
pulsu
Kde ho vyhmatáme Důvod použití
radiálně místo, kde podél rádia probíhá a. radialis, na palcové straně zápěstí při
pohledu na dlaň
lehko odpočitatelný, rutinně
používaný
temporálně místo, kde a. radialis prochází nad spánkovou kostí. Nachází se bočně
nad okem
když je nehmatný puls na a.
radialis
karotida na boční straně krku, pod uchem, kde mezi tracheou a m.
sternocleidomastoideus probíhá a. caritis
při selhání srdce, u dětí, při
potřebě zjištění cirkulace do
mozku
apikálně hrot srdce, u dospělého člověka na levé straně hrudníku, ne víc než
8 cm od sterna pod 4., 5. nebo 6. mezižebřím, u dítěte mladšího 4 let
jeto nalevo od střední klavikulární čáry
běžně u dětí do 3 let, určení
rozdílu mezi radiálním a
apikálním pulsem
brachiálně na vnitřní straně m. biceps nebo loketní jamka při srdečním selhání u dětí
femorálně kde podél ligamentum ingvinalis prochází a. femoralis při selhání srdce, u batolat,
zjištění prokrvení dolní
končetiny
popliteálně při pokrčení kolena, kde probíhá a. poplitea zjištění prokrvení dolní
končetiny
posteriorně
tibiálně
kde a. tibialis posterior probíhá za mediálním článkem zjištění prokrvení dolní
končetiny
pediálně kde a. dorsalis pedis prochází za kostmi nohy zjištění prokrvení dolní
končetiny
Měření pulsu
Místa měření pulsu ­ přehled
Místa měření pulsu ­ a. carotis
Při zjišťování pulsu na a. carotis je nutno použít jen velmi lehký tlak.
Místa měření pulsu ­ a. radialis
Místa měření pulsu ­ a. poplitea
Místa měření pulsu ­ a. femoralis
Místa měření pulsu ­ a. dorsalis pedis
Frekvence pulsu
Označení Interval frekvencí (tepů za minutu)
fyziologická hodnota 60 ­ 80
tachykardie nad 80
bradykardie pod 60
Ohrožení života nemocného nástává při frekvencích pod 40 a nad 160 tepů za min.
Další charakteristiky pulsu
Pravidelnost
pravidelný
nepravidelný (dysrytmie, arytmie, extrasystoly)
Kvalita
dobře hmatný puls ­ plný
nitkovitý (pulsus molis)
tvrdý (pulsus durus)
Stupnice na měření pulsu
0 - chybějící nebo nehmatný
1 - nitkovitý nebo měkký, těžko hmatatelný
2 - normální, určuje se bez těžkostí, přerušení silným tlakem
3 - vysoký, plný, těžko přerušitelný
Snížení srdečního výdeje
Stav, kdy objem krve vypuzený srdcem neuspokojuje metabolické nároky těla.
Související stavy a faktory
poruchy z přetížení srdce
poruchy srdeční frekvence, rytmu a vodivosti
ruptura komorového septa, komorové aneurizma
onemocnění chlopní
Snížení srdečního výdeje ­ charakteristické příznaky
Subjektivní
únava
dyspnoe, ortopnoe
bolest na hrudi (angína pektoris)
synkopa, závrať
Objektivní
výkyvy TK
cyanóza, bledost
oslabení periferního pulsu
zvýšení srdeční frekvence
arytmie
zvýšená náplně jugulárních žil
oligurie, anurie
poslechové chropy
neklid
edémy
psychické změny
Snížení srdečního výdeje ­ očekávané výsledky
dosažení hemodynamické stability (TK, srdeční výdej, výdeje moči, periferního pulsu)
zmírnění dušnosti angiózních příznaků
zvýšení tolerance aktivity
Snížení srdečního výdeje ­ ošetřovatelské intervence
posuď příčiny, přispívající faktory a stupeň postižení
monitoruj FF a EKG
monitoruj P+V, hmotnost nemocného
plň ordinace lékaře
podávej kyslík dle ordinace
dopomož klientovi při denních aktivitách
dopřej dostatek oddechové aktivity
dostatek informací
dbej na přiměřenou výživu a hydrataci