Obrázek1 1 •Biosignály a jejich zpracování •Měření teploty Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Obrázek1 2 Co to je biosignál? •Zjednodušeně lze říci, že dnes jej chápeme jako měřenou hodnotu napětí U, která poskytuje biologickou informaci. Příklady: –EKG je U(t) biosignál, který poskytuje informaci o fyziologii nebo patologii srdce. –U ultrasonogramu je biosignál U napětí, které vzniká v elementárním elektroakustickém měniči v důsledku zachycení odrazu ultrazvuku od tkáňové struktury – –Digitální rentgenový snímek je biosignál U(x, y), u kterého hodnota napětí odpovídá každému pixelu o souřadnicích (x,y). – –3-D MRI obraz je biosignál U(x,y,z), u kterého hodnota napětí odpovídá každému voxelu o souřadnicích (x, y, z) v těle pacienta. ECG SEAM%20Figure_4 logo_mri Obrázek1 3 Druhy biosignálů (obecněji chápané) ØAKTIVNÍ (vlastní, generované): zdrojem energie je sám biologický objekt, např. EKG. ØPASIVNÍ (modulované): vznikají při interakci „vnější“ energie s biologickým objektem, např. rtg snímek, MRI obraz, ultrazvukový obraz. Ø ØPříčina aktivních elektrických biosignálů: Živá buňka transportuje ionty přes membránu a vytváří na ní takto napětí, které se může měnit v čase. Většina buněk ve tkáních však nevytváří elektrické napětí synchronně, nýbrž víceméně náhodně. Většinou je tudíž výsledné napětí nulové – náhodná napětí se vzájemně ruší. Je-li mnoho buněk synchronně aktivních, vytvářejí výsledné napětí, které je dobře měřitelné. Např. při svalové kontrakci většina buněk vlákna jeví stejnou a synchronní elektrickou aktivitu a na svalu se objevuje měřitelné elektrické napětí. Ø Obrázek1 4 Měření biosignálů elektrické povahy •Aktivní biosignály: vždy potřebujeme zařízení, které se skládá ze tří částí: A) Snímací elektrody: umožňují vodivé spojení vyšetřované části těla s měřicím systémem. (EKG) B) Zařízení na zpracování signálu (včetně zesilovače, AD převodníku, filtrů pro odstranění šumu a nežádoucích frekvencí atd.) C) Záznamové zařízení (dnes obvykle monitor nebo zapisovač/tiskárna) •Pasivní biosignály (též aktivní neelektrické): snímací elektrody jsou nahrazeny čidly - měniči (např. čidla rtg záření u digitálního rtg přístroje nebo teplotní čidla). Medical Temperature probes electrodes 12 Elektrody EKG na jedno použití Obrázek1 5 Monitorování biosignálů na jednotce intenzivní péče gesu_02_img0124 If a new drug were as effective at saving lives as Peter Pronovost’s checklist, there would be a nationwide marketing campaign urging doctors to use it. nk_monitor Obrázek1 6 Elektrody pro měření aktivních biosignálů •Polarizovatelné (elektrody vytvářejí proměnlivý vlastní kontaktní potenciál v důsledku elektrochemické reakce) nebo •nepolarizovatelné (mají konstantní vlastní potenciál) • ØPolarizovatelné: měření je nepřesné, protože elektrodové napětí je proměnlivé, např. v důsledku vlhkosti (pocení), chemického složení okolního prostředí atd. Většina polarizovatelných elektrod se vyrábí z ušlechtilých kovů. V případě koncentrační polarizace se v okolí elektrody mění koncentrace iontů v důsledku elektrochemických procesů. V případě chemické polarizace dochází k uvolňování plynů na povrchu elektrod. Ø ØNepolarizovatelné elektrody: přesné měření biopotenciálů. V praxi se nejčastěji používá elektroda stříbrochloridová (Ag-AgCl). Obrázek1 7 Snímací elektroda (misková, nepolarizovatelná) electrode Insulant = izolant Obrázek1 8 Elektrody pro měření aktivních biosignálů ØMakro- nebo mikroelektrody. Mikroelektrody se používají pro měření biopotenciálů jednotlivých buněk. Mají malý průměr hrotu (<0,5 m) a jsou vyrobeny z kovu (polarizovatelné) nebo skla (nepolarizovatelné). Skleněné mikroelektrody jsou kapiláry s otevřeným koncem, naplněné elektrolytem o standardní koncentraci. • ØPovrchové elektrody jsou kovové destičky různého tvaru a velikosti. Dobrý elektrický kontakt je zajišťován vodivým gelem. Jejich tvar je často miskový. ØVpichové elektrody se používají pro snímání biopotenciálů z malých oblastí tkáně. Vyrábějí se z ušlechtilých kovů a používají zejména pro měření svalových biopotenciálů nebo dlouhodobé snímání potenciálů srdečních či mozkových. Obrázek1 9 Bipolární a unipolární dvojice elektrod •Při bipolární aplikaci jsou obě elektrody diferentní, tj. umístěné do elektricky aktivní oblasti. •Při unipolární aplikaci je jedna elektroda diferentní (maloplošná), umístěná v elektricky aktivní oblasti. Druhá elektroda je indiferentní (většinou velkoplošná), umístěná v elektricky neaktivní oblasti. Výjimka: Wilsonova svorka používaná v EKG. lead1 Bipolární elektrodový pár při EKG – zobrazení 1. končetinového svodu (lead I) Obrázek1 10 Zesilovač ØNezkreslené zesílení biosignálu při různých frekvencích je podmínkou přesného měření. Moderní zesilovače tuto podmínku zpravidla splňují. • •Zisk zesilovače = 20.logUo/Ui [dB] • ØUživatel přístroje se zabývá pouze přesným nastavením různých filtrů (aby se potlačily některé artefakty). Output, input Obrázek1 11 EKG - elektrokardiogram ØEKG je nejsilnější a nejčastěji měřený aktivní biopotenciál. ØPři měření EKG se tři elektrody umísťují na končetiny (2 na zápěstí, 1 na levý bérec) a 6 elektrod na hrudník (elektrody hrudních svodů na obrázku). Pravá noha se používá pro umístění elektrody, která částečně kompenzuje rušivé elektrodové potenciály. ØPár elektrod, mezi nimiž měříme napětí, se označuje jako svod. Elektrody hrudních svodů – jejich napětí se měří proti indiferentní elektrodě – Wilsonově svorce Obrázek1 12 EKG Kalibrační napěťový impuls 1mV Jak vzniká EKG a pulsová vlna? Běž na: http://www.neurop.ruhr-uni-bochum.de/Praktikum/ekgbrowser/engl.html Římskými číslicemi jsou označeny končetinové svody, za nimi pak následují zesílené (augmentované) končetinové svody Goldbergerovy. Dolní série záznamů odpovídá svodům hrudním. Obrázek1 13 Einthovenův trojúhelník Elektrický dipól srdce Tento obrázek obsahuje často pomíjený problém – kdyby vypadal E. trojúhelník skutečně takto, pak by poloha končetin ovlivňovala zobrazení tzv. elektrické osy srdeční, která je velmi přibližným zobrazením dipólového momentu srdce. Obrázek1 14 Princip vektorkardiografie (příklad pokusu o jiný záznam elektrické aktivity srdce) Elektrody umístěné na povrchu těla umožňují měření hodnot napětí „promítnutých“ ze srdce na příslušnou část povrchu těla. Protože známe polohu a tvar srdce, elektrické vlastnosti tkání a umístění elektrod, můžeme vypočítat původní hodnoty napětí v bezprostřední blízkosti srdce. Takto lze lokalizovat infarkt nebo problémy s přenosem vzruchů v myokardu. Obrázek1 15 EEG Elektroencefalografie Ø-vlny: f = 8-13 Hz, amplituda (A) max. 50 V. Tělesný a duševní klid. Ø-vlny: f = 15 - 30 Hz, A = 5 - 10 V. Zdraví lidé za plné bdělosti. Øϑ- vlny: f = 4 - 7 Hz, A > 50 V. Fyziologické u dětí, u dospělých patologické. Ø- vlny: f = 1 - 4 Hz, A = 100 V. Za normálních okolností se vyskytují v hlubokém spánku. V bdělém stavu jsou patologické. •V záznamu EEG se mohou objevit i jiné vzory elektrické aktivity, charakteristické pro různá mozková onemocnění. Např. komplexy hrot-vlna u epilepsie. •Mozkové biopotenciály mohou být spontánní nebo evokované (vyvolané). Evokované potenciály mohou být způsobeny stimulací sensorickou (zrak, sluch) nebo přímou např. impulsy magnetického pole. 1306 eeg2 Poznámka: Při uvádění frekvencí a amplitud jednotlivých „vln“ je literatura velmi nejednotná Obrázek1 16 Colour Brain Mapping (barvy představují intenzitu elektrické aktivity jednotlivých částí mozku) Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) http://www.mybrainmap.com.au/wp-content/uploads/2016/09/1.jpg Obrázek1 17 Bispektrální index, Comfort Score • ØMonitorováno u pacientů v anestézii při intenzivní péči. • ØJe málo anestetika, pacient je stresován a bude si pamatovat? • ØJe příliš mnoho anestetika a mozek je poškozován? Nejnižší řádek je BiS. BiS se počítá z EEG. Obrázek1 18 Komentář k BiS, CS atd. Bispektrální index, Comfort Score atd. jsou příklady tzv. “popisných indexů”, které nejsou skutečnými fyzikálními veličinami. Jsou to uměle vytvořené empirické parametry, jejichž hodnoty jsou určovány z mnoha měřených parametrů velmi složitým způsobem. Určení těchto indexů vychází i z vyhledávání v tzv. znalostních databázích, založených na měření mnoha různých pacientů (z různých etnik) s mnoha diagnózami. Úplné algoritmy výpočtů a zejména znalostní databáze nejsou obvykle plně publikovány (tajemství výrobce). •Lékař se pouze musí seznámit s významem příslušného indexu a s hodnotami, které může nabývat, nemusí se však nutně příliš zajímat o způsob, jakým způsobem jsou měřeny. •V případě některých indexů je nutno poskytnout dostatek údajů o pacientovi, aby bylo přístroji umožněno přesné vyhledávání ve znalostních databázích. Zpravidla je nutno zadat věk, pohlaví, rasu, tělesnou výšku a hmotnost. Časté jsou otázky na např. délku prstů na rukou nebo na nohou. Tyto “divné otázky” jsou časté hlavně u přístrojů monitorujících kardiovaskulární systém. Pokud příslušná odpověď chybí, software může zvolit nepřesný statistický pacientský model a zobrazí se nepřesná hodnota indexu. Obrázek1 19 Artefakty •Definice: Prvky (rysy) signálu, které nevznikají v cílové tkáni •Vznikají pohybem pacienta, působením elektromagnetického pole v prostředí (rušením, např. 50 Hz síťová frekvence, mobilní telefony), v důsledku pocení etc. •Specifickým problémem může být nesprávné umístění (přehození) elektrod, např. u svodů EKG. Elektrodový systém musí být pečlivě kontrolován. Obrázek1 20 EKG Artefakty Tremor ACInterference 50Hz střídavého proudu superponováno na signál EKG Svalový třes WBaseline Pohyb izoelektrické linie v důsledku pohybu pacienta, nečistých elektrod, uvolněných elektrod… http://mauvila.com/ECG/ecg_artifact.htm Obrázek1 Přehozené končetinové svody přehozené končet přehozené hrudní svody Přehozené hrudní svody Lékař musí poznat!!!!!! Obrázek1 22 Některé artefakty EEG Artefakt způsobený pulzovou vlnou: pohyb elektrody vzniká v důsledku pulzování tkáně pod elektrodou. Artefakt způsobený EKG signálem: Elektrody snímají i EKG. Oba druhy artefaktů jsou snadno rozpoznatelné, protože jsou periodické. http://www.brown.edu/Departments/Clinical_Neurosciences/louis/artefct.html Obrázek1 23 Měření teploty MOTTO: Jestliže je nějaká část lidského těla teplejší nebo i chladnější než okolní části, je nutné hledat ohnisko nemoci v tomto místě. Hippokrates Obrázek1 24 Hlavní důvody pro měření teploty ØSledování nemocných pacientů ØSledování fyziologický (psychofyziologických) reakcí ØSledování léčby hypertermií ØLaboratorní experimenty Problémy, které musíme při měření teploty brát v úvahu: Øpřesnost Ødoba odpovědi (ustálení teplotního údaje) Øinvazivita Øtepelná kapacity a vodivost čidla Obrázek1 25 Termometrie – bodové měření teploty Ø Kontaktní Ø Bezkontaktní Termografie – sleduje rozložení hodnot teploty na povrchu těla Ø Kontaktní Ø Bezkontaktní – Termovize (jiná přednáška) Měření teploty v diagnostice Obrázek1 26 Kontaktní termometrické metody 1)Metody založené na teplotní roztažnosti (dilataci) různých látek - kapalinové teploměry - rtuť a alkohol 2) Metody založené na změnách elektrických vlastností vodičů nebo polovodičů - odporové teploměry - termistory - termočlánky Bezkontaktní termometrické metody - radiační teploměr Měření teploty v diagnostice Obrázek1 27 Lékařský maximální teploměr - rtuťový: Má zúženou kapiláru, která brání návratu rtuti do rezervoáru Nevýhoda: dlouhá doba odpovědi (doby nutné pro stabilizaci teplotního údaje – 3-5 min.) Lékařský rychloběžný teploměr: Lihová náplň – kapilára není zúžena, teplota se musí odečítat během měření (in situ), doba odpovědi max. 1 min. Dilatační teploměry Obrázek1 28 Kapalinové teploměry Maximální a rychloběžné teploměry Orální nebo axilární maximální Rektální rychloběžný Obrázek1 29 Digitální teploměr Obrázek1 30 Teploměr s IR čidlem pro měření teploty „z ucha“ B00008BFSZ Výměnný hygienický nástavec Ušní teploměr geniuspic Ušní teploměry: Jejich principem je měření infračerveného záření, které je vyzařováno z bubínku. Teplotní údaj se získává pouze jednu sekundu po přiložení čidla k distálnímu konci zvukovodu. Tyto přístroje jsou velmi vhodné pro malé děti, měření je rychlé a jemné. Obrázek1 Fyzikální zdůvodnění měření teploty pomocí infračerveného záření •Stefan-Boltzmannův zákon – závislost tzv. spektrální hustoty záření černého tělesa na teplotě 31 http://www.qtest.cz/bezdotykove-teplomery/img/princip-mereni/teorie_fig03.gif Obrázek1 32 Infračervené radiační teploměry pro běžné použití (i nelékařské) Obrázek1 33 Odporové teploměry – termistor R – odpor při teplotě T Ro – odpor při teplotě To B – konstanta Obrázek1 34 Termočlánek digital-thermocouple Digitální termočlánkové čidlo nbtc_bar2_02 Termoelektrické napětí U = a(t – t0) Měřicí systém s dvojicí termočlánků měď/konstantan Obrázek1 Autoři: Obsahová spolupráce: Vojtěch Mornstein, Jan Dvořák, Věra Maryšková Carmel J. Caruana, Ivo Hrazdira