Parazitární nákazy
s alimentárním přenosem
MUDr. Miroslava Zavřelová
ÚOPZ LF MU
Toxoplasmóza
 původce: Toxoplasma gondii
 formy nákazy:
 kongenitální - Sabinova triáda
 postnatální – f. uzlinová,
gynekologická, oční
 zdroj:
kočka, pes, hospodářská zvířata
Vývojový cyklus toxoplazem
v hostiteli
 oocysty ve střevě hostitele
 tachyzoity – v akutní fázi infekce v tělních tekutinách (krev, lymfa)
 vlivem imunitní reakce bradyzoity = klidové stádium toxoplazem –
intracelulární paraziti (v jediné buňce stovky bradyzoitů), ze shluku
infikovaných buněk vzniká tkáňová cysta – nejčastěji v mozku, ve
svalech, v oku, méně často v játrech a vzácně v jiných orgánech –
v imunokompetentním hostiteli persistuje celý život a nevyvolává žádné
příznaky
 v imunokompromitovaném hostiteli může vyvolat encefalitis (zánět
mozku) – častá příčina smrti HIV+ pacientů
Latentní toxoplazmóza u
imunokompetentního člověka
 Tkáňové cysty v mozku částečně
ovlivňují hormonální aktivitu
 zvyšují hladinu testosteronu u mužů
 zvyšují hladinu dopaminu – riziko rozvoje
schizofrenie u predisponovaných osob
 Tyto změny ovlivňují chování
 zvýšená agresivita a sklon k riskantnímu
chování
 prodloužení reakční doby –
dopravní nehody
Toxoplasmóza
Přenos:
 alimentární –
syrové a polosyrové maso
(zejména králičí a skopové)
 fekálně-orální –
kontakt s hlínou, s pískem
 kontakt se psem typu ťu-ťu-ťu
Toxoplasmóza
Prevence:
 nepožívat syrové a polosyrové
maso (všeho druhu)
 osobní hygiena
 parazitologické vyšetřování
vzorků písku z pískovišť,
výměna písku
Toxoplazmóza v graviditě
 Transplacentární přenos na plod pouze při
primoinfekci těhotné ženy
 V 1. trimestru riziko transplacentárního
přenosu 25%, ve 3. trimestru 65%
 Klinická závažnost manifestace u plodu:
 v 1. trimestru 60% riziko abortu
 ve 3. trimestru 10% riziko manifestace u dítěte
Amébóza
Původce:
prvok Entamoeba histolytica
 ve 2 formách
 trofozoit v tlustém střevě
(vegetativní f.)
 cysta ve stolici
Amébóza
Výskyt:
 indický subkontinent
 jihovýchodní Asie
 Blízký Východ
 Egypt, západní a jižní Afrika
 Kuba, Mexiko, SZ Jižní Ameriky
Amébóza
Formy nákazy
 intestinální – průjmy s příměsí
krve, hlenu a hnisu, horečka až
zimnice, tenesmy, v neléčených
případech střídání průjmu a
zácpy
 extraintestinální – abses jater
absces plic, absces mozku
Amébóza
Přenos:
 fekálně-orální nepřímý
fekálně kontaminované
potraviny –
syrová zelenina, ovoce, saláty
fekálně kontaminovaná voda
Giardióza
Původce:
Giardia lamblia
 formy: trofozoit v tenkém střevě
cysta ve stolici
Diagnostika:
3 x parazitologické vyšetření
stolice (mikroskopické)
Giardióza
Klinický obraz:
bolesti v epigastriu, meteorismus,
říhání, bez horečky
stolice vodnatá, zpěněná,
hnilobně páchnoucí
 většina nákaz asymptomatických
Giardióza
Výskyt:
 území bývalého SSSR
 Turecko
 indický subkontinent
 subsaharská Afrika
Giardióza
Přenos:
 fekálně-orální přímý (rukama)
 fekálně-orální nepřímý
(fekálně kontaminovanou vodou)
Prevence:
 osobní hygiena
 úprava pitné vody varem
Téniózy
 Taenia saginata – t. bezbranná
 Taenia solium – t. dlouhočlenná
 Diphyllobothrium latum –
škulovec široký
 Hymenolepis nana – t. dětská
 Echinococcus granulosus –
měchožil zhoubný
Téniózy
Téniózy
Formy nákazy:
 střevní – dospělé tasemnice ve
střevě
 tkáňové – larvy ve tkáních –
 cysticerkóza (T.solium)
 echinokokóza (E. granulosus)
Vývojový cyklus tasemnic
 vajíčka tasemnice v půdě nebo ve vodě
 v GIT mezihostitele dozrají v invazivní
formu - pronikají do tkání/svaloviny encystovaná
larva = cysticerkus =boubel
 nedostatečně tepelně upravené maso –
alimentární nákaza finálního hostitele
 cysticerkus v tenkém střevě člověka
dospívá v tasemnici – 12 týdnů
 dospělá tasemnice ve střevě člověka až
12 let
 zralé články dospělé tasemnice obsahují
oplodněná vajíčka
 články tasemnice vylučovány stolicí
 kontaminace půdy lidskými fekáliemi
 pasoucí se skot
Téniózy
původce mezihostitel finální hostitel
Taenia saginata hovězí
dobytek
člověk
Taenia solium prase člověk
Diphyllobothrium
latum
sladkovodní
ryby
člověk, šelmy,
všežravci
Hymenolepis nana člověk
drobní hlodavci
Echinococcus
granulosus
býložravci
člověk
pes
psovité šelmy
Téniózy
Klinický obraz:
 střevní forma nejčastěji
inaparentní
 střevní forma s nespecifickými GIT
příznaky, hubnutí, anemie
 tkáňové formy od inaparentních po
těžké postižení oka, jater, plic
Hymenolepis nana
tasemnice dětská
nepotřebuje ke svému vývoji
mezihostitele,jediným hostitelem
člověk
Přenos:
 fekálně-orální (dětské kolektivy)
 autoinfekce vajíčky
Téniózy
Diagnostika:
 mikroskopický průkaz vajíček
 nález článků (18 x 6 mm)
Prevence:
 tepelná úprava masa a ryb
 mražení masa a ryb
 nehnojit pastviny fekáliemi
Trichinelóza
Původce:
Trichinella spiralis –
svalovec stočený
Trichinelóza
Vývojový cyklus:
 larva v mase (vepřové, koňské)
 v tenkém střevě vývoj v dospělce
a kopulace
 samičky rodí živé larvy do sliznice
střeva – 5 dní po konzumaci
infikovaného masa
 larvy ze střeva pronikají
lymfatickým a krevním oběhem do
příčně pruhovaného svalstva
 ve svalu se larva opouzdří, přežívá
desítky let a je infekční pro dalšího
hostitele
 celý cyklus dokončen za 3-4 týdny
Trichinelóza
larvy Trichinella spiralis
řez kosterním svalem
Trichinelóza
Přenos:
alimentární – maso a výrobky z
koňského, vepřového, z divokých
prasat, event. psů
(mleté maso, jitrnice, klobásy,
tlačenky, paštiky, uzené maso)
Trichinelóza
Prevence:
 veterinární kontrola na jatkách –
trichineloskopie – platí pro EU
 domácí zabíjačky:
 tepelná úprava –
minimálně 70 C, 10 minut
 mražení – minus 15 C, 20 dnů
Trichurióza
Původce:
hlístice Trichuris trichiura
tenkohlavec lidský
Klinický obraz:
v případě velké infekční dávky
průjmy, bolesti břicha, anémie,
hubnutí
většina nákaz asymptomatických
Trichurióza
Výskyt:
 kosmopolitní
 tropické a subtropické oblasti s
nízkou hygienickou úrovní
Přenos:
 potravinami a vodou
kontaminovanými vajíčky
Trichurióza
Vývojový cyklus: bez mezihostitele
 vajíčka dozrávají ve vnějším
prostředí za 3-4 týdny do
infekčního stádia
 po požití vajíček se v trávicím
traktu člověka uvolní larva,
dospívá v tlustém střevě
Trichurióza
Diagnostika:
mikroskop. průkaz vajíček ve stolici
Prevence:
 osobní hygiena
 pitná voda
 mytí ovoce a zeleniny
 nehnojit zemědělské plodiny
lidskými fekáliemi
Askaridóza
Původce: Ascaris lumbricoides
škrkavka dětská
Výskyt:
 tropické a subtropické oblasti
s nízkou hygienickou úrovní
 kosmopolitní, častý i v ČR –
zejména u dětí (hyg. návyky)
Askaridóza
Vývojový cyklus: bez mezihostitele
 po požití vajíček se v trávicím
traktu člověka uvolní larva
 larvy se krevní cestou dostanou do
jater, poté do srdce a poté do plic,
kde se dále vyvíjejí
 larvy jsou vykašlávány a následně
spolknuty… (be continued)
Askaridóza
Vývojový cyklus:
 v tenkém střevě dospívají a
kopulují za 6-8 týdnů
 samička klade ve střevě velký
počet vajíček
 vajíčka ve stolici za 70 dní po
nákaze, vajíčka v čerstvé stolici
nejsou infekční, až za 20 dní
Askaridóza
Klinický obraz:
záleží na stádiu vývojového cyklu,
na množství vajíček ve střevě a
imunitě pacienta
 únava, bolesti břicha, zvýšená T
 kašel
 nechutenství, zvracení, průjmy
 alergické vyrážky na kůži
Askaridóza
Diagnostika:
 mikroskop.průkaz vajíček ve stolici
 v migrační fázi protilátky v krvi,
eosinofilie v krevním obraze
Přenos:
 fekálně kontaminované potraviny
 rukama kontaminovanýma půdou
Askaridóza
Vajíčka škrkavek přežívají v půdě
několik let. Mráz, sucho a teploty do
50°C je neinaktivují.
Askaridóza
Prevence:
 nehnojit lidskými fekáliemi
 nejrizikovější potraviny: listová
a kořenová zelenina, jahody,
maliny (přischlá vajíčka nelze
odstranit pouhým mytím)
 mytí rukou
V ČR nejčastější helmintózou je
enterobióza.
Alimentární přenos se v jejím šíření
neuplatňuje.
Enterobióza
Původce:
hlístice Enterobius vermicularis
roup dětský
Výskyt:
 kosmopolitní, častější v mírném
klimatickém pásu než v tropech
 max. výskyt v předškolním věku
Enterobióza
Vývojový cyklus:
 člověk požije vajíčka
 v tenkém střevě se z vajíček uvolní
larvy a dospívají
 dospělci žijí v tlustém střevě
 oplodněné samičky kladou v noci
množství vajíček v okolí konečníku
Enterobióza
Klinické příznaky:
 svědění v oblasti konečníku
 neklidný spánek
 nespecifické bolesti břicha
Diagnostika:
 perianální stěr – průkaz vajíček
 nález roupů ve stolici
Enterobióza
Přenos:
 přímý – rukama
 autoinfekce vlastními vajíčky –
kousání nehtů
 nepřímý – předměty (hračky)
 nepřímý – kontaminovanými
potravinami vzácný
Enterobióza
Prevence:
 důsledná osobní hygiena –
mytí rukou, stříhání nehtů,
hygiena perianální oblasti
 společná léčba v rodině a v
předškolním zařízení