* Encoding: UTF-8. *Načtení dat. GET DATA /TYPE=XLSX /FILE='C:\Users\koritakova\Documents\Vyuka\DSAN01\2020 jaro\Odpovedniky_IS\Prakticke\neurodata_schizofrenici.xlsx' /SHEET=name 'data' /CELLRANGE=FULL /READNAMES=ON /DATATYPEMIN PERCENTAGE=95.0 /HIDDEN IGNORE=YES. EXECUTE. *** Textové popisky pro kategorie ***. val lab skupina 1 'Kontroly' 2 'FES' 3 'CH'. val lab DSS_kat 0 'v normě' 1 'pod normou'. val lab Stroop_kat 0 'v normě' 1 'pod normou'. val lab pohlavi 0 'ženy' 1 'muži'. val lab vzdelani 1 'ZŠ' 2 'SŠ bez maturity' 3 'SŠ s maturitou' 4 'VŠ'. val lab skupina_FESxK 0 'Kontroly' 1 'FES'. val lab sebevrazda 0 'ne' 1 'ano'. *** Otázka 1 ***. *Zadání: Jaké je procento pacientů s DSS skóre pod normou mezi pacienty s první epizodou schizofrenie a pacienty s chronickou schizofrenií?. CROSSTABS /TABLES=skupina BY DSS_kat /FORMAT=AVALUE TABLES /CELLS=COUNT ROW /COUNT ROUND CELL. *Závěr: 56,7% pacientů s 1. epizodou schizofrenie a 93,3% pacientů s chronickou schizofrenií má DSS skóre pod normou. *** Otázka 2 ***. *Zadání: Existuje statisticky významný vztah mezi pohlavím osob v našem souboru a vzděláním?. CROSSTABS /TABLES=pohlavi BY vzdelani /FORMAT=AVALUE TABLES /STATISTICS=CHISQ /CELLS=COUNT ROW /COUNT ROUND CELL. *Pod tabulkou "Chi-Square Tests" vyčteme, že je 0 buněk s očekávanou četností menší než 5 -> můžeme tedy použít Pearsonův chí-kvadrát test. *Závěr: Vztah mezi pohlavím a vzděláním není statisticky významný (p=0,454). *** Otázka 3 ***. *Zadání: Lze použít Pearsonův chí-kvadrát test k ověření vztahu mezi pohlavím osob v našem souboru a vzděláním?. *Závěr: Ano, všechny buňky mají očekávanou četnost větší než 5 (viz. text pod tabulkou "Chi-Square Tests" vypočtené u otázky 2). *** Otázka 4 ***. *Zadání: Existuje statisticky významný vztah mezi typem onemocnění (proměnná skupina) a kategorizovaným DSS skóre (proměnná DSS_kat)? CROSSTABS /TABLES=skupina BY DSS_kat /FORMAT=AVALUE TABLES /STATISTICS=CHISQ /CELLS=COUNT ROW /COUNT ROUND CELL. *Pod tabulkou "Chi-Square Tests" vyčteme, že je 0 buněk s očekávanou četností menší než 5 -> můžeme tedy použít Pearsonův chí-kvadrát test. *Závěr: Vztah mezi typem onemocnění a kategorizovaným DSS skóre je statisticky významný (p<0,001). *** Otázka 5 ***. *Zadání: Existuje statisticky významný vztah mezi typem onemocnění u pacientů s první epizodou schizofrenie a kontrol (proměnná skupina_FESxK) a kategorizovaným Stroopovým skóre (proměnná Stroop_kat)?. CROSSTABS /TABLES=skupina_FESxK BY Stroop_kat /FORMAT=AVALUE TABLES /STATISTICS=CHISQ /CELLS=COUNT ROW /COUNT ROUND CELL. *Čtyřpolní tabulka, proto je nejvhodnější zvolit Fisherův exaktní test. *Navíc pod tabulkou "Chi-Square Tests" vyčteme, že je 2 buňky mají očekávanou četnost menší než 5 -> musíme použít Fisherův exaktní test. *Závěr: Vztah mezi typem onemocnění a kategorizovaným Stroopovým skóre není statisticky významný (p=1,000). *** Otázka 6 ***. *Zadání: Zjistěte, zda se liší podíl pacientů s chronickou schizofrenií s DSS skóre pod normou a Stroopovým skóre pod normou:. temp. sel if skupina=3. fre DSS_kat Stroop_kat. *Procento pacientů pod normou je u DSS skóre i Stroopova skóre 93,3%. *Jedná se však o párové uspořádání - máme jen jednu skupinu dat s jednou charakteristikou (pod normou x nad normou); tzn. jsou to sice 2 proměnné, ale vyjadřují obdobnou věc -> použijeme McNemarův test. temp. sel if skupina=3. CROSSTABS /TABLES=DSS_kat BY Stroop_kat /FORMAT=AVALUE TABLES /STATISTICS=MCNEMAR /CELLS=COUNT /COUNT ROUND CELL. *Závěr: Podíl pacientů s chronickou schizofrenií s DSS skóre pod normou a Stroopovým skóre pod normou se neliší (p=1,000). *** Otázka 7 ***. *Zadání: Zjistěte, zda se liší podíl pacientů s první epizodou schizofrenie a kontrol se Stroopovým skóre pod normou:. CROSSTABS /TABLES=skupina_FESxK BY Stroop_kat /FORMAT=AVALUE TABLES /CELLS=COUNT ROW /COUNT ROUND CELL. *Srovnáváme procenta u různých skupin subjektů -> použijeme dvouvýběrový binomický test. *Do online kalkulátoru (https://www.medcalc.org/calc/comparison_of_proportions.php) zadáme hodnoty: 96.7; 30; 93.3; 30. *Závěr: Podíl pacientů s první epizodou schizofrenie a kontrol se Stroopovým skóre pod normou se neliší (p=0,549). *** Otázka 8 ***. *Zadání: Zjistěte, zda je podíl pacientů s první epizodou schizofrenie se Stroopovým skóre pod normou statisticky významně vyšší než v běžné populaci, kde je podíl lidí pod normou 5%:. *Z vypočtené tabulky v Otázce 7 vyčteme, že pod normou je 6,7% FES pacientů. *Srovnáváme procento s referenční hodnotou -> použijeme jednovýběrový binomický test. *Do online kalkulátoru (https://www.medcalc.org/calc/test_one_proportion.php) zadáme hodnoty: 6.7; 30; 5. *Dostaneme p=0,669, což je p-hodnota pro oboustranný test. Ptáme se však, zda je podíl VYŠŠÍ než reference, což vede na jednostranný test. Vzhledem k tomu, že 6,7% je skutečně vyšší než 5%, počítáme p/2 = 0,669/2 = 0,335. *Závěr: Podíl FES pacientů se Stroopovým skóre pod normou není statisticky významně vyšší než podíl v běžné populaci (p=0,335). *** Otázka 9 ***. *Zadání: Kolikrát je šance na výskyt sebevraždy vyšší u mužů trpících schizofrenií (první epizoda a chronici dohromady) než u žen trpících schizofrenií (první epizoda a chronici dohromady)?. fre pohlavi. *Z frekvenční tabulky vidíme, že kategorie "ženy" je před kategorií "muži". *Chceme srovnávat muže vs. ženy, musíme tedy vytvořit novou kategoriální proměnnou, kde budou "muži" před "ženami". *Uděláme to např. tak, že hodnotu 0 (pro ženy) nahradíme za 2. RECODE pohlavi (0=2) (ELSE=Copy) INTO pohlavi2. EXECUTE. val lab pohlavi2 1 'muži' 2 'ženy'. *Kontrola, že nyní jsou "muži" před "ženami". fre pohlavi2. *Je ještě vhodné obrátit i pořadí kategorií u sebevraždy, abychom měli hodnocenou událost jako 1. kategorii, abychom nemuseli OR dopočítávat ručně jako 1/hodnota. fre sebevrazda. RECODE sebevrazda (0=2) (ELSE=Copy) INTO sebevrazda2. EXECUTE. val lab sebevrazda2 1 'ano' 2 'ne'. fre sebevrazda2. *Výpočet OR. temp. sel if skupina=2 or skupina=3. CROSSTABS /TABLES=pohlavi2 BY sebevrazda2 /FORMAT=AVALUE TABLES /STATISTICS=RISK /CELLS=COUNT ROW /COUNT ROUND CELL. *Sebevraždu spáchalo 16,7% mužů a 3,3% žen. Srovnáváme muže (s vyšším procentem) vs. ženy, budeme tedy očekávat OR > 1. *OR vyčteme z 1. řádku tabulky - 5,8. *Interval spolehlivosti 0,635 - 53,012 obsahuje 1 -> OR není statisticky významné. *Závěr: Šance na výskyt sebevraždy u mužů trpících schizofrenií je 5,8-krát vyšší než u žen trpících schizofrenií, výsledek však není statisticky významný. *Poznámka: Pokud bychom chtěli vědět p-hodnotu, můžeme použít online kalkulátor (https://www.medcalc.org/calc/odds_ratio.php), kde bychom zjistili, že p=0,119. *Nebo můžeme použít výpočet přes logistickou regresi:. temp. sel if skupina=2 or skupina=3. LOGISTIC REGRESSION VARIABLES sebevrazda /METHOD=ENTER pohlavi /PRINT=CI(95) /CRITERIA=PIN(0.05) POUT(0.10) ITERATE(20) CUT(0.5). *V poslední tabulce (Variables in the Equation) vidíme v 1. řádku p-hodnotu (Sig.) a OR (Exp(B)), tedy p=0,119 a OR=5,8. *Poznámka: U logistické regrese můžeme použít původní proměnné, protože při kódování kategorií jako 0 a 1 se vždy bere hodnota 1 jako riziková, takže to bude srovnávat muže (1) vs. ženy (0) a správně to i rozpozná událost (tzn. sebevražda = ano (1) ). *** Otázka 10 ***. *Zadání: Kolikrát je relativní riziko sebevraždy vyšší u mužů trpících schizofrenií (první epizoda a chronici dohromady) než u žen trpících schizofrenií (první epizoda a chronici dohromady)?. *Použijeme výsledek výpočtu RR a OR z Otázky 9. *RR vyčteme z 2. řádku (pro sebevrazda2=ano), tzn. RR=5. *Interval spolehlivosti 0,621 - 40,285 obsahuje 1 -> RR není statisticky významné. *Závěr: Riziko výskytu sebevraždy u mužů trpících schizofrenií je 5-krát vyšší než u žen trpících schizofrenií, výsledek však není statisticky významný. *Poznámka 1: Datový soubor vznikl tak, že od 1. sběru dat byly subjekty několik let sledovány (tzn. prospektivní studie), RR tedy použít můžeme. *Poznámka 2: Pokud bychom chtěli vědět p-hodnotu, můžeme použít online kalkulátor (http://www.medcalc.org/calc/relative_risk.php), kde bychom zjistili, že p=0,131.