První praktikum s Doc. Šimůnkem - obaly
Stěr
Sterilním tamponem provedeme setření definované plochy na potravinovém obalu.
Podle charakteru plochy a podložky bude setření buď na sucho nebo jej předem
namočíme do sterilního fyziologického roztoku (Erlenmayerova baňka s kuličkami).
Vytřepání
Vatovou část tamponu odlomíme o okraj Erlenmayerovy baňky. Necháme vatovou
část spadnout dovnitř. Krouživým pohybem a třepáním vystavujeme tampon pohybu
kuliček. Chvíli třepáme a chvíli necháváme stát, cca 30 minut. Můžete použít rotační
třepačku.
Ředění
O přestávkách mezi vytřepáváním si připravíme 3 zkumavky sterilní, do nichž
napipetujeme sterilní fyziologický roztok po 4,5 ml. Máte k dispozici sterilní fyziologický
roztok, starilní zkumavky a automatické pipety do 5 ml. Špičky jsou balené každá zvlášť
v alobalu.
Po ukončení vytřepávání odebereme z Erlenmayerovy baňky 0,5 ml výtřepku, napipetujeme
do první zkumavky, promícháme, 0,5 ml napipetujeme do druhé, opět promícháme
a napipetujeme 0,5 ml do třetí a promícháme. Na to použijete pipety na menší
objem, špičky jsou v plastových krabicích.
Z každé zkumavky a z baňky odebereme 1 ml do Petriho misky (opět pipeta na
menší objemy) a zalijeme dodaným Plate count agarem, ochlazeným na cca 45 ◦
C.
Odečtení
Budeme odečítat zítra. Spočítáme nejlépe dvě „počítatelné misky a přepočteme
na cm2
stěru, případně jinou veličinu (např. u konzerv na cm vytíraného spoje).
Protokol
• Sledovaný vzorek
• Postup
• Výsledek
Hodnocení podle vyhlášky min. zdravotnictví č. 38/2001 Sb. ve znění pozdějších
předpisů o hygienických požadavcích na výrobky určené pro stak s potravinami a po-
krmy:
CPM max. 102
KTJ.100 cm−2
pro plochy, přicházející do kontaktu s potravinou
CPM max. 103
KTJ.100 cm−2
pro plochy, nepřicházející do kontaktu s potravinou
(spoj na konzervě berte jako cca 1mm široký)
Možné výsledky
Vztahy
1 ml výtřepku odpovídá 10 % setřené plochy. Tj. pokud jsme stírali 100 cm2
, bude
1 ml neředěného výtřepku odpovídat 10 cm2
, 1 ml z prvního ředění 1 cm2
, 1 ml druhého
ředění 0,1 cm2
(atd.).
Pokud by na vnitřní straně obalu bylo zrovna 100 KTJ na ploše 100 cm2
, bylo
by na miskách z výtřepku 10 kolonií (v průměru, musíme počítat s nehomogenitami
při míchání) na jedné misce, u prvního ředění bude na miskách jen několik málo nebo
žádná kolonie (u tak nízkých počtů se nehomogenity při míchání projevují již velice
silně).
Pokud se při vyšších ředěních objeví více kolonií než ve vyšších nebo v neředěném
výtřepku, může jít buď o chybu míchání, nebo o znečištění (např. dotknutí se špičkou
mikropipety ruky nebo jiného nesterilního objektu).
Ještě existuje jeden důvod, proč napočítáme na miskách s vyšší koncentrací výtřepku
méně kolonií (nebo dokonce žádné): Pokud je kolonií příliš mnoho, mohou se
vzájemně inhibovat a vyrostou tak malé, že si jich, zejména nezkušený, laboratorní
pracovník nevšimne.
V případě maxima plochy, nepřicházející do kontaktu s potravinami, je třeba výše
uvedená čísla násobit deseti. Tj. na miskách s neředěným výtřepkem bude kolem 100
kolonií a v jednotlivých ředěních příslušně méně.
Při počítání průměrů počtu kolonií z misek zaokrouhlujeme zpravidla nahoru (abychom
nevykazovali např. 7,25 kolonií na misku).
Co můžeme vidět
Kolonie jsou buď světlejší nebo tmavší než okolní půda podle druhu bakteriií,
způsobu, jakým misku osvítíme a barvě a jasu pozadí (nad kterým misku prohlížíme).