Zjištěné údaje o přívodu energie
a živin – dá se na ně spolehnout?
Mgr. Kamila Jančeková, Ph.D.
Ústav ochrany a podpory zdraví
LF MU Brno
Metody zjišťování výživové spotřeby
• záznam stravy
▫ s pomocí vážení
▫ s pomocí odhadu
• 24hodinový recall
• frekveknční dotazník
• nutriční anamnéza
K jakým chybám může dojít?
• Chyby na úrovni spolupráce
 slabá compliance
• Chyby na úrovni tazatele
 interviewer bias
• Špatný odhad velikosti porce
• Chyby na úrovni respondenta
▫ Chyby paměti respondenta
▫ MISREPORTING
MISREPORTING
• podhodnocování (underreporting) nebo
nadhodnocování (overreporting) uvedeného
příjmu stravy
• underreporting = underrecording + undereating
Underrecording
• respondent neuvede všechny potraviny, které zkonzumoval během
sledovaného období, nebo uvede nižší množství/menší velikost
porce
Undereating
• respondent jí ve sledovaném období méně než obvykle nebo méně,
než je jeho potřeba pro udržení tělesné hmotnosti
Faktory ovlivňující správnost záznamu
Proč je to problém?
• Nadhodnocení nutričních nedostatečností
• Oslabení souvislostí mezi stravou a
onemocněními nebo jejich ukazateli
▫ attenuation bias
• Selektivní podhodnocování určitých potravin
▫ obtíže při sestavování nutričních doporučení
FBDG
CÍLE PRÁCE
•shrnout dosavadní poznatky
•usnadnit porozumění problému misreportingu
popsáním chyb při nutričním hodnocení, které
vedou k podhodnocení nebo nadhodnocení
uvedené spotřeby
•pojmenování determinant těchto chyb a metod
jejich identifikace a posouzení rozsahu.
METODIKA
• Zapojení do projektu EURRECA (EURopian micronutrient
REComendations Aligned) ve spolupráci se Státním zdravotním
ústavem.
• Zapojeno 35 organizací z 18 evropských zemí
• Plnění výzkumného úkolu a publikace jeho výsledků konzultována
během stáže na Wageningen University ve Wageningenu (Division
of Human Nutrition, Wageningen University and Research Centre).
8
METODIKA
•Systematické review
•Proquest 5000, CAB, FSTA, PubMed (databáze
MEDLINE), Science direct (digitální knihovna
produktů vydavatelství Elsevier)
•Systematické prohledání dostupných zdrojů
kombinací klíčových slov a MeSH termínů
•Aplikace předem stanovených kritérií pro
zařazení a vyloučení studií
10
11
Extrakce datAuthor, year Sex (n) BMI
Number
of days Portion size
Physical
activity
Energy
intake
(MJ)
Energy
expenditur
e (method)
Evaluation
method
Magnitudeof misreporting
under/overestimation
of
EI % of underreporters % of o
Harrison,
200050
4586 vs.
3010
women
ranged (BMI
> 30…37 vs.
20 subjects)
1d vs. 2d measuring aids not
clear
No not
mentione
d
calculated
BMR
(Schofield)
Goldberg cut-off
0.92
not evaluated W: 10% Egyptians vs.
35% Americans
not ev
Johansson,
200151
94 men, 99
women
mean around
25
10d in 1y full size
illustrations +
household
measures
Yes – PAQ 8.1 (M
9.2, W
6.9)
estimated
BMR
Goldberg cut-off
1.35
not evaluated 67% (M 61%, W 72%) not ev
Mirmiran,
200652
390 men,
511
women
mean M25,
W26
2d household
measures
No 10.0 (M
11.5, W
8.5)
calculated
BMR
(Schofield)
Goldberg cut-off
lower 1.35, higher
2.39
not evaluated 31% (W 40%, M 19%) not ev
McKenzie,
200253
88 women 25-39.9
(mean 32)
2d 2D food models Yes -
accelerometer
W 8.4 BMR
measured
Goldberg cut-off
(different cut-offs
for different
activity levels)
not evaluated 29.5% W 2.3% W
Briefel, 19977 7769 men
and
women
not
mentioned
1d not mentioned No 9.1 (M
10.9, W
7.2)
calculated
BMR
(Schofield)
Goldberg cut-off
0.9
not evaluated 23% (M 18%, W 28%) not ev
Olafsdottir,
200654
53 women mean 25.0 2d measuring
guides
No W 9.5 calculated
BMR
(Schofield)
Goldberg cut-off
1.35
not evaluated 10% W not ev
Klesges,
199555
11,663 men
and
women
mean 25.65 1d estimation No not
mentione
d
BMR
measured
Goldberg cut-off
1.16
not evaluated 31% not ev
Johnson,
199834
35 women mean 28.3 4d in 14d not mentioned No W 9.2 DLW EI compared with
EE
(DLW),Goldberg
cut-off: UR<0.71,
OR>1.29
W underestimated
by 17%
34% W 3% W
Subar,
200319 /
Tooze,
200418
261 men,
223
women
Categories 2d food models Yes – PAQ 8.5 (M
9.2, W
7.8)
DLW EI compared with
EE (DLW),
identif. of UR and
OR based on
95.conf.interval
EI underestimated
by 14% (M 11%,
W 17%)
21.5% (W 22% M
21%)
W 1%
Lissner,
200756
211 men,
179
women
not
mentioned
2d yes, but not
clear
No 9.2 (M
10.4, W
7.9)
DLW EI compared
with EE (DLW)
EI
underestimated
by 12.8% (M
not evaluated not e
12
Jaký je podíl misreporterů?
Podíl osob podhodnocujících energetický přívod ve studiích s 24h recallem
10%
35%
72%
40%
29,50% 28%
10%
34%
22%
4%
61%
19% 18% 21%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
Podílpodhodnocujících
ženy
muži
Jak moc je podhodnocován energetický přívod?
13,40%
12,20%
18%
31% 30%
33,30%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
24hodinový recall Záznam stravy s pomocí odhadu Záznam stravy s pomocí vážení
Rozsah podhodnocování energetického přívodu Prevalence podhodnocování energetického přívodu
Nadhodnocování přívodu energie je hodnoceno zřídka a jeho prevalence se pohybuje do 10 %.
Nejčastější metodou pro identifikaci misreporterů v review byla metoda Goldbergova cut-off
(46 % relevantních studií).
•Muži LER uváděli průměrně o 32 % a ženy LER
o 33 % nižší přívod železa než nonLER.
•Přívod vápníku byl o 33 % nižší u mužů LER a
o 32 % nižší u žen LER ve srovnání s nonLER.
•Muži LER uváděli průměrně o 26 % nižší přívod
a ženy LER o 25 % nižší přívod vitaminu C než
nonLER.
15
Co s tím?
• Identifikace misreporterů
▫ Za předpokladu vyrovnané energetické bilance
během studie EI=TEE
▫ Porovnání energetického přívodu (EI) s celkovým
energetickým výdejem (TEE) buď odhadovaným,
nebo měřeným
▫ Goldberg cut-off – konfidenční limit pro označení
osob jako pod- nebo nad-hodnocující
Když identifikujeme misreportery –
co pak s nimi?
• Vyloučit ze souboru?
• Zahrnout, ale porovnat data souboru s i bez
podhodnocujících osob
• Statistická korekce (reziduální metoda, metoda
energetické denzity apod.)
 nejspíš nejvhodnější postup
Prevence je totiž základ…
• Snaha o minimalizaci chyb již při plánování
designu studie
• Metody napomáhající vybavování
▫ multiple-pass dietary interview
• Poučení respondentů
▫ nebo i zatajení, že jejich příjem stravy je to, co nás
zajímá
• Nestresující prostředí pro respondenty
▫ minimalizace psychologických faktorů
• Pomůcky pro kvantifikaci porcí
Oblasti budoucích výzkumů
• Statistické modely pro korekci chyb
• Vývoj nových metod
▫ použití technologií – fotoaparáty, přenosná
zařízení, automatická analýza obrazu…
• Výzkum souvislosti podhodnocování
energetického přívodu a přívodu živin
▫ makro- i mikronutrientů
• Výzkum biomarkerů pro validaci přívodu
mikronutrientů
Doporučené zdroje informací:
• Johnson RK. Dietary intake-how do we measure what people are really
eating? Obes Res. 2002;10 Suppl 1:63S-68S.
• Livingstone MB, Black AE. Markers of the validity of reported energy
intake. J Nutr. 2003;133(3):S895-920.
• Maurer J, Taren DL, Teixeira PJ, et al. The psychosocial and behavioral
characteristics related to energy misreporting. Nutr Rev. 2006;64(2 Pt
1):53-66.
• Black AE. Critical evaluation of energy intake using the Goldberg cut-off for
energy intake:basal metabolic rate. A practical guide to its calculation, use
and limitations. Int J Obes Relat Disord. 2000;24(9):1119.
• Mirmiran P. Under-reporting of energy intake affects estimates of nutrient
intakes. Asia Pac Jurn Clin Nutr. 2006;15(4):459 - 464.
• Price GM, Paul AA, Cole TJ, Wadsworth ME. Characteristics of the lowenergy
reporters in a longitudinal national dietary survey. Br J Nutr.
1997;77(6):833-851.