Konkrétní případy
nutričně-epidemiologického hodnocení
biologických škodlivin.
MGR. ALEŠ PEŘINA, PH. D.
Biologická agens a zdraví
Probiotické bakterie
Původci onemocnění u lidí: paraziti, bakterie, viry, priony,
metabolické produkty bakterií
◦ skupina 1: není pravděpodobné, že by způsobil onemocnění u lidí
◦ skupina 2: může způsobit onemocnění člověka, ale obvykle existuje
účinná profylaxe nebo léčba
◦ skupina 3: může způsobit závažné onemocnění člověka, ale obvykle
existuje účinná profylaxe nebo léčba
◦ skupina 4: způsobuje u člověka závažná onemocnění a obvykle
neexistuje účinná profylaxe nebo léčba
Možnosti kontaktu s nebezpečnými
biologickými agens
Potraviny živočišného původu získané ze živého (mléko, vejce) nebo usmrceného
zvířete (maso)
Plankton (saxitoxin; PSP)
Produkty bakterií (botulotoxin, stafylokokový enterotoxin, histamin)
Lidský produkt (odstříkané ženské mléko: banky a sběrny mateřského mléka,
„divoký“ milk sharing)
Lidské nebo zvířecí výměšky (moč, stolice, sliny)
Krev, tkáně, orgány, kapénky
Alergizující prachové částice a kutikuly
Plísně a jejich produkty (spóry, MVOCs)
Informace o biologických agens
Epidemiologická bdělost (hlášení a rozbor případů)
epidemiologické šetření
◦ Identifikace zdroje nákazy, cest přenosu a dostupnosti vnímavých jedinců
◦ charakteristiky místa, času a osoby, prostorová (spatial) epidemiologie
Health maping (HealthMap.org, mapy v programu EpiInfo, ArcGIS)
◦ studie případů a kontrol a studie kohortové v praxi méně často
matematické modelování a predikce
Nemocní a zemřeli v souvislosti konzumace potravin v
USA (Mead et al., 1999)
Cíl:
◦ Kvantifikace dopadu alimentárních nákaz na zdravotní stav populace
Metodika:
◦ Národní surveillance systém
Výsledky:
◦ 76 mil. nemocných, 325 tis. hospitalizovaných, 5 tis. úmrtí ročně; srov. nejčastější a nejzávažnější následek
Patogen Případů
celkem
(odhad)
Hlášených případů
sporadické/epidemické
Smrtnost Hospitalizovanost
Salmonella non-typhoid 1.412.498 76.013 3.640 0,221 0,0078
Campylobacter spp. 2.453.926 102.073 146 0,102 0,0010
Listeria monocytogenes 2.518 1.632 --- 0,922 0,2000
Mead PS et al.: Food related illness and death in the United States. Emerg Infect. Dis. 1999; 5 (5): 607 - 25
Charakteristikynejvýznamnějších onemocnění z potravinv EU (EFSA
2014)
In: Karpíšková: Epidemie Listeriózy v ČR, laboratorní data.
Mikrobiologický seminář, 2017
Onemocnění
Výskyt
hlášených
případů
(absolutně)
Hospitalizace
(v %)
Smrtnost (v %)
Kampylobakteriózy 236 851 30,4 0,01
Salmonelózy 88 715 34,4 0,15
Listeriózy 2 161 98,9 15,0
Co je ArcGIS
Geografický informační systém pro práci s prostorovými daty nabízený společností ESRI®
(zastoupení pro ČR: ArcData).
Vytváření, správa, analýza a vizualizace prostorových dat
Zatím omezená dostupnost databází pro ČR
◦ (základní územní a demografická struktura, stav ovzduší, geologická mapa ČR, mapy vybraných územních
samospráv)
Předpoklad: aktuálnost a pravidelné aktualizace
Přednosti: odhalení prostorových vztahů a vazeb, přehlednější, než množství tabulek, snadnější
tvorba pracovních hypotéz
Infekce E. coli u lidí (ArcGIS on-line)
Figure 1. Conceptual model of the relationship between environmental factors that influence disease and observed incidence of that
disease in humans. Underlying environmental factors (e.g. temperature, precipitation, land use and soil type) can influence the d...
Richard S. Ostfeld, Gregory E. Glass, Felicia Keesing
Spatial epidemiology: an emerging (or re-emerging) discipline
null, Volume 20, Issue 6, 2005, 328–336
http://dx.doi.org/10.1016/j.tree.2005.03.009
Quantitative Microbial Risk Assesment (QMRA)
Identifikace nebezpečí:
◦ Klinická a epidemiologická data
Charakterizace nebezpečí (vztah dávka – účinek)
◦ Infekční (účinná) dávka
Odhad expozice:
◦ Bodové a intervalové odhady: spotřební koš potravin x množství v potravině
◦ Modelování: multiplikace bodových (intervalových) odhadů se začleněním zpětných vazeb
Charakterizace rizika a nejistoty
S-I-R model šíření nákazy
Závěr
▪Klasickými epidemiologickými studiemi analytického typu
se mikrobiální příčiny onemocnění u lidí nezkoumají. Prvotní
úlohu zaujímá laboratorní činnost.
▪Závažnost patogenů je studována formalizovaným
postupem označovaným jako QMRA (velikost expozice,
velikost následku)
▪Užitečné jsou však epidemiologické přehledy,
epidemiologická bdělost a průřezové studie.