ZLATA KAPOUNOVA Spánek a obezita 0snova 1.Fyziologické aspekty spánku 2. 2.Spánek a metabolizmus — 1.Epidemiologické studie – dospělí vs děti 2. 2.Výsledky výzkumu LF MU Brno 2 Fyziologické funkce během spánku —Pokles : TK, SF, dechová frekv., tělesná teplota, GIT aktivita; kortizol, adiponektin —Aktivita : hormonální sekrece GH, PRL, TSH, LEP, GHL, melatonin, imunitní mediátory IL-1, TNF-α, PGD, oxid dusnatý, ttthgtestadenosin 3 Fyziologické aspekty spánku —Spánek - aktivní děj = střídání různé úrovně hloubky spánku; spánek pomalý (non-REM, SWS, stadia I-IV) a spánek rychlý (REM) — —Řízení ospánku – hypothalamus, hor.část mozk.kmene obdění –mozková kůra (kortex) ocirkadián.rytmu – suprachiasmatická jádra (SCN) v hypothalamu – reakce na osvit sítnice (den) a sekreci melatoninu (max v noci) — —Neurotransmitery – chemické substance uvolňované neurony - > modulace aktivity mozku (spánek vs bdělost) ¡Excitační - orexin/hypokretin, katecholaminy (ADR, NOR, DOP), serotonin, histamin, acetylcholin, k. glutamová ¡Inhibiční - adenosin, GABA, glycin; MCH, TNF-α, IL-1, PGD2 4 Acetylcholin působí prostřednictvím muskarinových a nikotinových receptorů. Nikotin stimuluje nikotin.receptory a bdělost. Kofein působí jako antagonista adenosinových receptorů, narušuje spánek. 5 — Spánek 5 —Základní fyziologická potřeba ¡Délka, kvalita, čas, pravidelnost —Význam pro zachování normálních funkcí ¡Útlum některých činností vs aktivní děje (noční sekrece hormonů; konzervace energie; eliminace produktů ze svalů, metabolizmu a reparace buněk; posílení imunitních dějů, doplnění zásob vyčerpaných během dne ajn?) ¡Příprava na kvalitní bdělost —Význam pro celkové tělesné a duševní zdraví — —Spánek není plýtváním času! ¡ ¡ ¡ Zkrátka spát a regenerovat potřebujeme! Je to i příprava na kvalitní bdělost Spánek a životní styl Obrázky: http://www.medicalnewstoday.com/articles/307334.php, http://www.247livelistings.com/2015/08/247live-travel-new-york/ —Nadměrná pracovní zátěž a stres — —Směnné provozy — —24/7 nonstop život — —Umělé osvětlení — —Elektronické přístroje 6 Three doctors sleeping in a corridor. Výsledek obrázku pro sleep deprivation Výsledek obrázku pro 24/7 lifestyle Výsledek obrázku pro electronic devices Současný životní styl a okolní podmínky neprospívají dostatečnému spánku. Nadmíra všeho a nedodržování spánkové hygieny zákonitě vede k behaviorální spánkové depresi! Dle Šonky K. insomnie z nesprávné životosprávy: nepravidelný režim, aktivizující činnosti večer, kofein+alkohol+tabák, stres atd. Lidé žádají farmaka, ale nechtějí měnit své návyky!! KAROŠI = japonský výraz překládaný jako „smrt z přepracování“, vysoce postavení manažeři – práce až 15h/d, stres, deprese, srdeční infarkt. Totální SD– opakované vynechání spánku delší >24h; Eticky a humánně neakceptovatelná (max 205h=8,5dne člověk nespal) Již 24h SD snižuje výkonnost a pozornost srovnatelnou s ethanolovou intoxikací v dávce 0,5-1,0 ‰, tj. lehký stupeň opilosti Prevalence obezity a subjektivní délka spánku v USA graf_obezita Van Cauter E. et al. (2008) Metabolic consequences of sleep and sleep loss. Sleep Med 9:23-28. 7 Epidemiologické studie —Zdravotní rizika spojená se spánkem < 6 hodin (chronická spánková deprivace) Ø Obezita Ø Diabetes mellitus Ø Hypertenze Ø Metabolický syndrom Ø Kardiovaskulární onemocnění Ø OSA Ø Úzkost, deprese Ø ↑Mortalita — 9 Důsledky spánkové deprivace Úroveň systému Popis Projevy Metabolický systém Endokrinní systém ↑ glykemie ↓ hl. leptinu, ↑ hl. ghrelinu Ø Pokles glukózové tolerance Ø Inzulinová rezistence ØVyšší chuť k jídlu a pocit hladu ↓ hl. adiponektinu ↓ hl. TSH ↑ hl. kortizolu ØVyšší energetický příjem Ø Snížení metabolické rychlosti ØInzulinová rezistence Imunitní systém Desynchronizace imun. funkcí Narušení imunitní odpovědi ↑ CRP, IL-6, TNFα ØOslabení buněčné imunity ØOslabení buněčné imunity ØMírný stupeň zánětu Cévní systém ↑ CRP, IL-6, TNFα ↑ TAG, ↓ HDL Kalcifikace koronárních arterií ØRiziko aterosklerózy ØRiziko dyslipidemie ØRiziko onemocnění srdce ØRiziko kardiovaskulárních příhod Vegetativní systém Aktivace sympatiku ↑ sekrece katecholaminů ↑ klidové TF Ø ØVysoký krevní tlak Psychický stav ØÚzkost, deprese Kognitivní funkce ØPoruchy soustředění a paměti ØNadměrná denní spavost, nevýkonnost 10 Změny spánku indukují změny fyziologických funkcí! Spiegel K. et al. (2004) Leptin levels are dependent on sleep duration: relationships with sympathovagal balance, carbohydrate regulation, cortisol, and thyrotropin. J Clin Endocrinol Metab 89(11):5762. 10 9h 13h 17h 21h 1h 5h 9h 9h 13h 17h 21h 1h 5h 9h 9h 13h 17h 21h 1h 5h 9h 9h 13h 17h 21h 1h 5h 9h 9h 13h 17h 21h 1h 5h 9h 9h 13h 17h 21h 1h 5h 9h 9h 13h 17h 21h 1h 5h 9h 9h 13h 17h 21h 1h 5h 9h 1h-5h Spánek a obezita: mechanizmy účinku 11 1.Spánek a E přívod 2. 2.Spánek a E výdej 3. 3.Spánková deprivace jako forma stresu 4. 4.Desynchronizace cirkadiánních rytmů Ad.1 Energetický přívod 12 —Orexiny/hypokretiny (orexin A,B též hypokretin 1,2) ¡Hypotalamické neuropeptidy ¡Klíčová úloha v regulaci spánku a energetické rovnováhy ¡Podpora a udržení stavu bdělosti, tzv. „arousal“ ¡Homeostatická regulace příjmu potravy (NPY) ¡Hedonická regulace příjmu potravy: emoční a motivační vlivy ¡Excitace: ghrelin, hypoglykemie ¡Inhibice: leptin, inzulin, glukóza ¡ Ad.1 Energetický přívod - ghrelin/leptin Van Cauter E, Spiegel K el al. (2008) Metabolic consequences of sleep and sleep loss. Sleep Med 9:23 -8. 13 Ø Vyšší E přívod o cca 300-500 kcal, tj. 1260-2100 KJ Ø Častější, menší porce mezi hlavními pokrmy „snacking“; vysoce energetické, palatabilní pochutiny, k večeru Ø POZITIVNÍ ENERGETICKÁ BILANCE Ad.2 Energetický výdej 14 —Celkový energetický výdej (CEV) = bazální metabolický výdej (BEV podíl 50-75%) + fyzická aktivita (FA 20-40%) + dietou indukov.termogeneze (DIT cca 10%) — —Krátký spánek může mít potenciálně pozitivní i negativní dopad na všechny složky CEV — —Po sp. restrikci - 24h zvýšení CEV cca o 5% <->vyšší E nároky při prodloužené bdělosti — —FA – nejvariabilnější proměnná CEV: ↑ or ↓ or 0 — — Ad.2 Energetický výdej 15 —Experimentální humánní studie – nízký počet à inkonzistentní důkazy o působení krátkého trvání spánku na denní energetický výdej (v krátkodobém měřítku) — —!Novodobým rozšířeným trendem je prodloužená bdělost doprovázená fyzickou inaktivitou - vliv vyšší únavy a vliv nadužívání moderních technologií, typicky zejména u mladší generace — —Epidemiologické studie - z dlouhodobého pohledu přispívá zkrácený spánek především k nadměrnému E přívodu nikoliv k vyššímu E výdeji, jak se hypoteticky očekávalo vaha_nahnuta-01.png + - Ad.3 Spánková deprivace forma stresu —SD nebo přerušovaný spánek vede —k aktivaci SNS ¡zvýš. sekrece katecholaminů > inhibice leptinu, vyšší TF a TK —k aktivaci HHA ¡zvýš. produkce kortizolu > stimulace NPY, inhibice leptinu?, riziko HT, DM, MS, osteoporózy, imunosuprese, deprese, narušený spánek —Dopad na autonomní a neuroendo-krinní systém bude tím větší, čím aktivnější musí být v bdělém stavu spánkem deprivovaná osoba — —Vzájemné ovlivňování — stres -> bdělost -> ↓spánku — http://img.slate.com/media/1/123125/123087/2111940/2118216/2119121/2119723/sleep_deprevation.gif SNS – sympatický nervový systém HHA– hypothalamo-hypofyzární –adrenokortikální osa Stres - nespecifická fyziologická reakce organizmu na jakoukoliv výrazně působící zátěž, při které dochází k aktivaci SNS a HHA. 16 Ad.4 Desynchronizace cirkadiánních rytmů —Pro správné fungování organizmu je nutná synchronizace se zevním prostředím -> zajišťují biologické rytmy ¡Cirkadiánní rytmy = biologické pochody konstantně se opakující v přibližně 24h per. ¡Cirkadiánní hodiny = endogenní generátory synchronizované s periodic. změnami prostředí; centrální hodiny – SCN (suprachiasmatic nuclei) v hypothalamu, periferní hodiny – ve všech ostatních buňkách. —Správně synchronizované hodiny zaručují, že všechny fyziologické a behaviorální rytmy nastávají koordinovaně za 24h — —Např. určité metabolické funkce probíhají ve specifickém čase během dne – význam z hlediska efektivity: ¡cirkadiánní exprese metabolických genů se optimálně přizpůsobuje a „přepíná“ mezi anabolickými a katabolickými procesy v souladu s periodami přijmu potravy/hladovění, odpočinku/aktivity apod. ¡cirkadiánním rytmům podléhá exprese adipokinů (Lep, Adipo) a lipogeneze (syntéza tuků) — 17 Ad.4 Desynchronizace cirkadiánních rytmů —Vliv chronotypu na příjem stravy a tělesnou hmotnost ¡Ranní ptáčata vs noční sovy (Horne-Östbergův test) ¡Noční chronotypy vykazují horší stravovací návyky a vyšší E příjem ve 2. p. dne ¡Noční chronotypy – poruchy metabolické kontroly – glc, TAG, HDL ¡Noční chrnonotypy – nižší příjem ovoce, vyšší příjem masa, alkoholu a slazených nápojů ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ —Eur J Clin Nutr. 2017 Jun;71(6):736-742. doi: 10.1038/ejcn.2016.182. Epub 2016 Sep 21. —The association among chronotype, timing of food intake and food preferences depends on body mass status. — 17 Spánek a příjem potravy Shrnutí 1 —Nedostatek spánku narušuje neuroendokrinní regulaci příjmu potravy prostřednictvím změny sekreční aktivity klíčových hormonů regulujících příjem potravy – leptinu a ghrelinu, způsobující větší a častější pocit hladu, vyšší energetický přívod, nevhodné stravovací návyky, což vede ke vzestupu tělesné hmotnosti. woman dreaming https://nightnursenation.com/lifestyle/how-lack-of-sleep-can-lead-to-weight-gain 20 Spánek a příjem potravy Shrnutí 2 —Den po spánkové deprivaci je navozen stav podobný stresové reakci, kdy dochází k aktivaci sympatického nervového systému a hypothalo-hypofyzární-adrenokortikální osy. Výsledkem je zvýšený krevní tlak a zvýšená sekrece kortizolu, který z dlouhodobého hlediska přispívá k inzulinové rezistenci, tvorbě tuku a k inhibici leptinu. Picture http://snoresoundly.weebly.com/causes-of-sleep-deprivation.html 21 Spánek a příjem potravy Shrnutí 3 —Narušení exprese hodinových genů vlivem desynchronizace cirkadiánních rytmů může vyústit v poruchy regulace energetické rovnováhy (poruchy metabolizmu glukózy, cholesterolu, lipogeneze, adipogenze, sekrece leptinu, signalizace pocitu hladu/sytosti) a dalším patologickým jevům. Body Clock http://www.sott.net/article/243873-Researchers-Discover-Powerful-Link-Between-Circadian-Rhythms-and -Metabolism 22 Spánek a příjem potravy Shrnutí 4 —Zvýšený pocit únavy po nedostatečném spánku snižuje denní fyzickou aktivitu a přispívá ke konzumaci energeticky denzitních potravin. —Chronická expozice krátkému spánku z dlouhodobého hlediska přispívá k nadměrnému energetickému přívodu spíše než ke zvýšenému energetickému výdeji. You might be one of the 40 million people who suffer from sleep deprivation. http://www.drexelmed.edu/Home/AbouttheCollege/Newsroom/HealthArticles/ctl/Details/mid/40507/ItemID/ 439.aspx 23 Patel SR, Hu FB. Short sleep duration and weight gain: a systematic review. Obesity. 2008;16(3):643 - 53. 24 Magee L, Hale L. Longitudinal associations between sleep duration and subsequent weight gain: a systematic review. Sleep Medicine Reviews. 2012;16(3):231 - 41. Reverzibilní směr kauzality 25 Knutson KL. Does inadequate sleep play a role in vulnerability to obesity? American Journal of Human Biology. 2012;24(3):361 - 71. 26 Epidemiologické studie —Studie u dospělých — —Studie u dětí a dospívajících — — — 27 Celosvětové studie spánku a obezity —Studie průřezové (cross-sectional) > prospektivní (longitudinal) —? Objasnění kauzality (design studie) —? Srovnatelnost výsledků – vysoká míra heterogenity (populace, metodiky hodnocení spánku a obezity, zahrnutých zavádějících f.) — —V ČR absence studií — 28 Studie u dospělých —Kritický přehled —Marshall NS et al. (2008) Is sleep duration related to obesity? A critical review of the epidemiological evidence. Sleep Medicine Reviews 12(4):289 -98. — — 29 Ø současné epidemiolog. s. u dospělé populace (na rozdíl od dětské p.) hodnotí jako nekonzistentní Ø spánek-obezita ve vztahu nepřímém, ve tvaru křivky U nebo bez prokázané závislosti Ø subj. sebehodnocené trvání spánku nepovažují za validní info (nestabilní rizikový faktor) -> syst. bias Studie u dospělých 30 —Systematické přehledy —Patel SR, Hu FB (2008) Short sleep duration and weight gain: a systematic review. Obesity 16(3):643-53. Ø13 s. u dětské p. – silné a přesvědčivé důkazy pro Ø23 s. u dospělé p. – 20 s. důkazy pro, zejména u mladších věkových skupin do 40 let. — —Magee L, Hale L (2012) Longitudinal associations between sleep duration and subsequent weight gain: a systematic review. Sleep Medicine Reviews. 16(3):231 - 41. Ø5 /13 longitudinal. studií - nulové důkazy ->nekonzistentní data ØProblém, kdy nárůst těl.hm. není prokázán z důvodu expozice krátkému spánku již před započetím studie… ØStejný problém u zavádějících faktorů (př. dlouhodobý kuřák zařazený do studie, který se rozhodne v průběhu přestat kouřit..) — Studie u dospělých 31 —Metaanalýzy - observační studie —Cappuccio FP et al. (2008) Meta-analysis of short sleep duration and obesity in children and adults. Sleep 31(5):619-26. ØSpánek < 6,0 hodin u dospělých i dětí spojen se signifikantně vyšším rizikem obezity ØU dospělých regresní koeficient b = - 0,35 …tj. v závislosti na zkrácení/prodloužení délky spánku o jednu hodinu připadá změna BMI o 0,35 kg/m2 ve směru +/- —Sperry SD et al. (2015) Sleep Duration and Waist Circumference in Adults: A Meta-Analysis. Sleep 38(8):1269 -76. ØSignifikantně negativní relace mezi délkou spánku a obvodem pasu ØSignifikantní heterogenita v metodách hodnotících spánek — Studie u dospělých 32 —Metaanalýza - prospektivní studie —Wu Y, Zhai L, Zhang D (2014) Sleep duration and obesity among adults: a meta-analysis of prospective studies. Sleep Med 15(12):1456-62. ØProkázána longitudinální asociace mezi krátkým spánkem a budoucí obezitou u dospělých ØNebyla potvrzena asociace mezi dlouhým spánkem a obezitou v budoucnosti — — Studie na dvojčatech —poskytují unikátní možnost odlišit vliv genové výbavy a vliv environmentálních faktorů —jednovaječná dvojčata (monozygotic – MZ) jsou geneticky identická, jakékoli rozdíly mezi nimi jsou tudíž způsobeny jen faktory prostředí —dvojvaječná dvojčata (dizygotic – DZ) stejně jako jiní sourozenci mají společnou pouze zhruba polovinu svého genetického materiálu, a jakékoli rozdíly mezi nimi jsou tedy způsobeny jak geneticky, tak prostředím —Pomocí analytických metod je pak možné odhadnout podíl vlivu genetiky a prostředí na daný fenotyp — — — — 33 Studie na dvojčatech —Watson N.F. et al. A twin study of sleep duration and body mass index. Journal of Clinical Sleep Medicine. 2010;15(67):11 - 7. Ø1224 dvojčat z USA (69 % žen, průměrný věk 37 let) Ønízký stupeň dědičnosti délky spánku (31 %) – tzn. převládá primárně determinace environmentálními faktory a vysoký stupeň dědičnosti BMI (76 %) ØAnalýzy pro (1) celý souboru, (2) mezi všemi páry a v rámci párů dvojčat a (3) po stratifikace na MZ ØPro všechny 3 analýzy byl spánek < 7 hodin/noc spojen s vyšším BMI při pečlivé kontrole genetických faktorů a společně sdíleného prostředí a to i při kontrole socio-demografických a zdravotních faktorů ØVýsledky podporují hypotézu o signifikantním vlivu spánku na tělesnou hmotnost s tím, že na spánek je možné nahlížet jako na nezávislý a životním stylem ovlivnitelný rizikový faktor obezity ¡ 34 Studie na dvojčatech —Liu R. et al. A population-based twin study on sleep duration and body composition. Obesity. 2012;20(1):192 - 9. 1224 dvojčat z USA Ø1249 čínských mužů a žen ve věku 21 – 72 let Ønízký stupeň dědičnosti délky spánku (27 % M, 29 % Ž)- tzn. převládá primárně determinace environmentálními faktory a vysoký stupeň dědičnosti BMI (56-73 %) Øvýznamná závislost mezi krátkým spánkem (1. kvartil délky spánku specifické k věku) a vyššími naměřenými ukazateli adipozity u žen, nikoli u mužů ØVětší podíl celkového i centrálního tuku a menší podíl svaloviny vykazovaly ženy s krátkým spánkem i po následném zúžení souboru o ženy udávající chrápání a stížnosti na narušené spaní, což podporuje přímý vliv krátkého spánku na zvýšení tukové tkáně v těle ¡ 35 Studie u dospělých - ČR 36 —Adámková V. et al. (2009) Association between duration of the sleep and body weight. Physiol Res 58(Suppl. 1):S27 - S31. Studie u dospělých – ČR (LF MU Brno) 37 — Riziko obezity vyjádřené poměrem šancí (OR) pro spánek < 6,9 hodin = > Spánek < 6,9 h byl spojen se statisticky významným rizikem centrální obezity (OP, WHR) u věkové skupiny < 39 let. Studie u dospělých - ČR 38 —ŽIVOTNÍ STYL A OBEZITA – longitudinální epidemiologická studie prevalence obezity v ČR (2005) — —Průměrná délka spánku —Adámková et al. (2009): 7,05 ± 0,68 h. —Vosátková et al. (2012)1 : 7,22 ± 1,10 h. (ž) — 7,19 ± 1,12 h. (m) —Kapounová Z. (2013)2 : 7,45 ± 0,90 h. — 7,24 ± 0,97 h. (po-pá) — 7,96 ± 1,25 h. (so-ne) 1Vosátková M et al. (2012) Prevalence of obesity and metabolic syndrome in adult population of selected regions of the Czech Republic. Relation to eating habits and smoking. Prague Medical Report 113(3):206-16. 2 Kapounová Z (2013) Vliv nedostatku spánku a jeho nízké kvality na vznik obezity a dalších vybraných onemocnění. Disertační práce. Masarykova univerzita. Studie u dětí 39 —Velmi silné a přesvědčivé důkazy o vztahu spánku a obezity: — —Wu Y et al. (2016) Short sleep duration and obesity among children: A systematic review and meta-analysis of prospective studies. Obes Res Clin Pract Jun 3. pii: S1871-403X(16)30033-3. doi:10.1016/j.orcp.2016.05.005. — —Fatima Y, Doi SA, Mamun AA (2016) Sleep quality and obesity in young subjects: a meta-analysis. Obes Rev 17(11):1154-1166. doi: 10.1111/obr.12444. Review. — —Yoong SL et al. (2016) Systematic review and meta-analysis of interventions targeting sleep and their impact on child body mass index, diet, and physical activity. Obesity 24(5):1140-7. doi: 10.1002/oby.21459. — —Ruan H, Xun P et al. (2015) Habitual Sleep Duration and Risk of Childhood Obesity: Systematic Review and Dose-response Meta-analysis of Prospective Cohort Studies. Sci Rep 5:16160. doi: 10.1038/srep16160. Studie u dětí 40 —Typická kombinace: —Nedostatek spánku + nízká FA + nadužívání moderních médií + nevhodná strava a návyky —Př. Hirošová K et al. (2016) Prevalencia nadváhy a obezity u adolescentov a jej asociácia s kardiometabolickými rizikovými faktormi a životným štýlom. Hygiena 61 (3):100-107. ¡N=2629, 14-18 let, SŠ, Bratislavský samosprávný kraj ¡Průměrná délka spánku po-pá:7,1-7,3 h. so-ne: 9,0-9,3 h. ¡Chlapci s nadv.+obez. statisticky významně méně spánku ¡Dívky s nadv.+obez. statisticky významně více času u TV ¡ ¡Děti s normální hm. měly významně delší trvání spánku (chlapci), kratší čas trávily sledováním TV (děvčata), měly větší objem volnočasové tělesné aktivity a pravidelnější stravovací režim. ¡ ¡ — — — ¡ Spánek a obezita u dětí – další specifika 41 —Chaput JP, Dutil C. (2016) Lack of sleep as a contributor to obesity in adolescents: impacts on eating and activity behaviors. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity 13:103. DOI 10.1186/s12966-016-0428-0. — —Syn zpožděné fáze us.+ ranní vstávání do školy è „weekday sleep dept“ vs „catch-up sleep on weekends“; intervence: pravidla SH v prac.dny! — —Závislost S-O křivka „U“ – neplatí u dětí a adolescentů, naopak platí „více je lépe“, delší spánek přináší jen pozitiva a žádná zdravotní rizika — —U dětí důležitý nejen kvalitní spánek, ale i spánkové návyky - úzce souvisí i se stravovacími a televizními návyky => špatné návyky do dospělosti — — ¡ Studie u dětí 42 —Další specifika a pravděpodobný mechanizmus: —Khan MK et al. (2016) Is it nutrients, food items, diet quality or eating behaviours that are responsible for the association of children's diet with sleep? J Sleep Res. doi: 10.1111/jsr.12466. — —Nezdravé stravovací návyky a prostředí (stolování, jídlo u stolu, s rodiči/sám, u TV/PC, fast-foody, nepravidelnost) —Snacking mezi hl.jídly a po večeři —Menší počet hlavních jídel vs větší porce a energetické snacky — —Omezení: autonomita dětí ve stravování – co, jak, kdy, kolik… — — — — ¡ Metodika -Hodnocení spánku (kvantity a kvality) ve studiích spánku a obezity — —I. Délka, trvání spánku ->Dotazník (24h) — Sp. deníky (7d) — Aktigrafie — — I. + II. -> Dotazníky PSQI/EŠDS, deníky — PSG, aktigrafie — —II. Kvalita spánku ->Polysomnografie (PSG) — Aktigrafie Populační studie Experimen.Klinické studie 43 Metodika - Srovnání objektivních metod pro hodnocení spánku — 44 Metodika - Srovnání subjektivních metod pro hodnocení spánku 45 Pittsburgh Sleep Quality Index - PSQI —Http://www.opapc.com/uploads/documents/PSQI.pdf 1.Subjektivní kvalita spánku 2.Spánková latence (délka usínání) 3.Délka/trvání spánku 4.Obvyklá efektivita spánku 5.Poruchy spánky 6.Užívání léků na spaní 7.Narušení denních aktivit způs.ospalostí —0-3 bodů pro každý komponent —0-21 celkové skóre všech 7 komponent; — celkové skóre >5 značí vážné problémy alespoň ve 2 oblastech nebo mírné problémy ve 3 a více oblastech. 46 Metodika - Socio-ekonomické, behaviorální a zdravotní faktory spojené s krátkým spánkem — 47 Metodika - Zavádějící faktory ve studiích spánku a obezity + Další faktory: • Pohlaví • Vzdělání, příjem • Počet odprac. h/t • Pracovní úvazek • Zdravot. Stav • Menopauza • Medikace • Rodinný stav • Emocionální stres • Genetic. dispozice 48 — — — —Výsledky výzkumu na LF MU 49 Výsledky výzkumu na LF MU Soubor a metody —Průřezový design studie (2006 - 2010) —N = 478, 18 – 65 let, muži a ženy (26 % vs 74 %) —Antropometrická měření (BMI, obvod pasu, WHR, BIA), měření TK —7-denní záznamy o spánku (n = 478), dotazník na spánkový režim (n = 126) —24-h režim v 7 po sobě jdoucích dnech, krokoměr, počet odpracovaných hodin/týden —7-d záznam stravy —OA a FA, počet dg., nikotinizmus 50 Výsledky – průzkum LF MU — 51 Výsledky – průzkum LF MU — — Prevalence jedinců s různě klasifikovanou délkou spánku pro jednotlivé věkové kategorie. 52 Výsledky – průzkum LF MU — — 53 Výsledky – průzkum LF MU Klasifikace obezity N (%) Spánek, průměr SD Spánek, Medián (min, max) P-value BMI ≥ 30 kg/m2 BMI < 29,9 kg/m2 289 (60) 189 (40) 7,46 ± 0,91 7,43 ± 0,91 7,52 (4,36; 10,86) 7,43 (4,42; 9,39) 0,752 Pas ≥ 94 cm M, ≥ 80 cm Ž Pas < 93 cm M, < 79 cm Ž 393 (82) 85 (18) 7,41 ± 0,92 7,58 ± 0,85 7,50 (4,36; 10,86) 7,53 (5,14; 9,21) 0,118 Pas ≥ 102 cm M, ≥ 88 cm Ž Pas < 101 cm M, < 87 cm Ž 341 (71) 137 (29) 7,42 ± 0,95 7,50 ± 0,81 7,50 (4,36; 10,86) 7,50 (5,14; 9,21) 0,377 WHR ≥ 1 M, ≥ 0,85 Ž WHR < 0,99 M, < 0,84 Ž 246 (52) 232 (48) 7,34 ± 0,98 7,56 ± 0,82 7,39 (4,36; 10,0) 7,57 (5,14; 10,86) 0,013 % tuku ≥ 30 % M, ≥ 35 % Ž % tuku < 29,9 % M, < 34,9 % Ž 297 (62) 181 (38) 7,40 ± 0,94 7,52 ± 0,83 7,50 (4,36; 10,86) 7,50 (5,14; 9,21) 0,181 M – muži, Ž – ženy; WHR – poměr bas-boky Srovnání průměrné délky spánku pro obézní a neobézní jedince dle BMI, obvodu pasu, WHR a procenta tělesného tuku. = > Průměrná délka spánku se nelišila mezi obézními a neobézními s výjimkou WHR obézních, kde rozdíl činil 0,22 h, tj. 13 minut. 54 Výsledky – průzkum LF MU —Průměrné hodnoty (± SD) tělesných parametrů pro jednotlivé kategorie spánku pro celou populaci Ukazatelé obezity Kategorie délky spánku ANOVA P-value <5,9 h (n=30) 6,0-6,9 h (n=103) 7,0-7,9 (n=204) >8,0 h (n=141) BMI 32,5 ±7,2 32,4 ±7,2 31,9 ±6,8 32,9 ±9,1 0,964 Obvod pasu 102,4 ±20,0 101,6 ±17,2 100,2 ±18,2 101,5 ±20,7 0,857 WHR 0,89 ±0,02 0,89 ±0,01 0,87 ±0,01 0,88 ±0,01 0,923 % těl. tuku 38,6 ±9,6 36,7 ±10,1 36,7 ±10,4 36,7 ±11,9 0,759 = > Tělesné parametry se nelišily v závislosti na délce spánku. 55 Výsledky – průzkum LF MU —Srovnání relativních četností obézních a neobézních se spánkem < 6,9 hodin vs ≥ 7,0 hodin pro celou populaci. Obezita na základě % TT Spánek Obézní Neobézní Celkem (n) < 6,9 hodin 29 % 20 % 123 ≥ 7,0 hodin 71 % 80 % 355 Celkem (n) 297 181 478 Obezita na základě WHR Spánek Obézní Neobézní Celkem (n) < 6,9 hodin 32 % 19 % 123 ≥ 7,0 hodin 68 % 81 % 355 Celkem (n) 246 232 478 OR (95 % IS): 1,67 (1,07 – 2,60) Chi-square: p = 0,03 OR (95 % IS): 1,93 (1,27 – 2,94) Chi-square: p = 0,003 56 Výsledky – průzkum LF MU Klasifikace obezity B SE P-value Exp(B) 95 % IS pro Exp(B) Spodní hl. Horní hl. BMI ≥ 30 kg/m2 Spánek < 6,9 h -0,35 0,23 0,137 0,71 0,45 1,12 Centrální obezita Spánek < 6,9 h 0,04 0,27 0,891 1,04 0,61 1,77 Obezita dle % TT Spánek < 6,9 h 0,26 0,26 0,308 1,30 0,79 2,15 Obezita dle WHR Spánek < 6,9 h 0,46 0,24 0,056 1,58 0,99 2,51 Logistická regrese pro odhad rizika obezity pro spánek < 6,9 hodin po adjustaci na věk = > Po adjustaci na věk nebyly pozorovány statisticky významné vztahy. 57 Výsledky – průzkum LF MU = > Spánek < 6,9 h byl spojen se statisticky významným rizikem centrální obezity (OP, WHR) u věkové skupiny < 39 let. —Riziko obezity vyjádřené poměrem šancí (OR) pro spánek < 6,9 hodin ve třech věkových kategoriích adjustováno potenciálními zavádějícími faktory 58 Výsledky – průzkum LF MU —Rizika vybraných onemocnění pro spánek < 6,9 hodin v závislosti na věku. = > Spánek < 6,9 h byl spojen statisticky významně s rizikem HT u věkové skupiny < 39 let. 59 Výsledky - kvalita spánku a spánkové problémy —48 % respondentů přiznalo potíže se spánkem —Tato skupina spala statisticky signifikantně kratší dobu (6,99 vs 7,53 hodiny) ve srovnání s respondenty bez subjektivních spánkových problémů — —Subjektivní problémy se spánkem byly spojeny se statisticky signifikantně vyšším počtem probuzení v noci ve srovnání s respondenty bez subjektivních spánkových problémů (prům. 1,62 vs 0,82 probuzení/noc) — — 60 Výsledky - spánkové problémy — V populaci 126 jedinců převažují z hlediska výskytu častěji problémy se spánkem (48%) nad spánkem < 6,9 hodin (35%). 61 Výsledky - spánkové problémy —Spánkové problémy u 126 osob byly po adjustaci (vč. délky spánku) statisticky významně spojeny se zvýšeným rizikem: ¡- obezity dle % TT OR (95 % IS): 3,54 (1,03-12,1) ¡- TKs ≥ 130 a ≥ 140 mm Hg 4,80 (1,71-13,6) ¡ resp. 9,89 (2,64-37,2) ¡ ¡Subjektivně popsané spánkové problémy se jeví jako významný rizikový činitel při sledování zdravotních ukazatelů jakými jsou obezita a zejména pak krevní tlak v porovnání s délkou spánku < 6,9 hodin. ¡ — 62 Shrnutí 63 —Délka, kvalita, pozdní usínání ↔ E přívod, kvalita stravy a stravovací návyky —Restrikce spánku ↔ neuroregulační systémy E bilance — a) homeostatická regulace (pocit sytosti < hladu) — b) hédonická regulace (uspokojení chutí) —Strategie intervence: 1.Spánkový režim, spánková hygiena 2.Upravit stravovací návyky a chování podle chronotypu 3.Snížit sedavé aktivity a ↑ FA (↓ používání moder.medií) 4.Zdravé svačinky — — — — ¡ Polemiky a kontroverze kolem spánku —Spíme skutečně méně než v minulosti? ¡Rozdílná metodika, průměr délky sp. vs prevalence, stárnutí populace —Délka spánku (<6.0 a >9.0 h) vs kvalita spánku —Subjektivní vs objektivně hodnocený spánek —Stabilní expoziční faktor? Individuální variabilita —Laboratorní metody vs reálný život —Kauzalita nejasná, vzájemné ovlivňování —Socio-ekonomické, behaviorální a zdravotní faktory spojené se spánkem i obezitou= potenciální zavádějící faktory 64 Budoucnost výzkumu spánku a obezity —Prospektivní randomizované kontrolované studie —Objektivní měření —Cílové skupiny —Studium cirkadiánních genů — —„Hlavním cílem nemusí být objasnění kauzality spánku-obezity, nýbrž snaha porozumět mechanizmům a důsledkům chronicky nedostatečného spánku a jeho vlivu na regulaci příjmu potravy a energetické rovnováhy, což se jeví jako daleko významnější.“ — J. P. Chaput, Canada — 65 Spánek v prevenci obezity —3 pilíře zdravého životního stylu: — STRAVA + POHYB + SPÁNEK — —Pravidla spánkové hygieny 66 Základní pilíře zdravého životního stylu — ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL http://files.greenfest-cz.webnode.cz/200000032-ce245cf1ef/zdrava%20strava.jpg http://martina.blogerka.cz/obrazky/martina.blogerka.cz/pravidelny-pohyb.jpg http://www.ilovesleep.org/wp-content/uploads/2012/03/Sleeping_Dog.jpg 67 Praktické využití v rámci propagace ZŽS ilustruje tento obrázek, kterým je demonstrováno, že na ZŽS by se měla podílet vyvážená strava, dostatečná PA a také dostatek kvalitního spánku. Pravidla spánkové hygieny 1.Nepijte kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje od pozdního odpoledne (nejlépe 4 – 6 hodin před ulehnutím), omezte i jejich požívání přes den. Působí povzbudivě a ruší spánek. 2.Vynechejte večer těžká jídla, poslední jídlo zařaďte 3 – 4 hodiny před ulehnutím. 3.Po večeři neřešte důležité věci, které Vás rozruší. Naopak se snažte příjemnou činností zbavit se stresu a připravit na spánek. 4.Lehká procházka po večeři může zlepšit Váš spánek. Naopak cvičení před ulehnutím (3 – 4 hodiny) již může Váš spánek narušit, přesuňte tyto aktivity před večeři. 5.Nepijte večer alkohol, abyste lépe usnuli – alkohol zhoršuje kvalitu Vašeho spánku. 6.Nekuřte, zvláště ne před usnutím a v době nočních probuzení. Nikotin také povzbuzuje. 7.Postel i ložnici užívejte pouze ke spánku a pohlavnímu životu (odstraňte z ložnice televizi a telefon, v posteli nejezte, nečtěte si ani neodpočívejte). 8.V místnosti na spaní minimalizujte hluk a světlo a zajistěte vhodnou teplotu (nejlépe 18 – 20 ° C). 9.Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu ± 15 minut. 10.Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. V posteli se zbytečně nepřevalujte, postel neslouží k přemýšlení. 68 https://sleepfoundation.org/sites/default/files/STREPchanges_1.png https://sleepfoundation.org/sites/default/files/STREPchanges_1.png 69 Kliknutím zavřete Děkuji za pozornost 70 Zajímavosti —prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., Hyde Park, ČT 24, 31.1.2015 —http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark-civilizace/31.1.2015/ — —Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., Hyde Park ČT 24, 3. 11. 2011 —http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/211411058081103-hyde-park