Kázeň, nekázeň HANA HORKÁ Napište stručné odpovědi a vložte do odevzdávárny v ISu do 15.4.2020, rozsah min. 1 s. 1. Jaké máte zkušenosti ze školy v dané oblasti? 2. Proč docházelo k nekázni ve škole? 3. Popište situaci, v níž došlo k nekázni ve výuce, včetně způsobu řešení. 4. Jak byste situaci řešil/a Vy? Použitá literatura Bendl, S. (2004). Jak předcházet nekázni aneb kázeňské prostředky. Praha: ISV nakladatelství. Bendl, S. (2004). Kázeňské problémy ve škole. Praha: TRITON. Bendl, S. (2001). Školní kázeň. Praha: ISV nakladatelství. Petty, J. (2004). Moderní vyučování. Praha: Portál. Výběr z literatury Cangelosi, J., S. (2006). Strategie řízení třídy – Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha: Portál. Kolář, M. (2005). Bolest šikanování. Praha: Portál. Kolář, M. (1997). Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál. Kyriacou, CH. (2005). Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál. Otázky na úvod • Co je to kázeň? • Jaký typ kázně je ideální? • Jaké hodnoty se mají preferovat? Kdo má o preferenci hodnot rozhodovat? • Máme právo formovat člověka k obrazu svému a pokud ano, tak v jaké míře? • Kde jsou hranice manipulovatelnosti? • Jaká je odpovědnost rodičů a učitelů za chování a jednání dětí a mládeže? Složitost, souvislosti a aspekty fenoménu kázně Kázeň jako složitý jev zasahuje téměř do všech oblastí lidského života. Co ovlivňuje postoj ke kázni? postoj k životu světový názor přístup ke společnost ilidem hodnotový systém, věk, apod. vztah k povinnos tem výklad svobody Vymezení kázně a jejího účelu Kázeň = vědomé dodržování zadaných norem chování. Člověk si je vědom daných norem, zná je a ví, jaké chování se od něj očekává. Kázeň a poslušnost, řád, pořádek, dril, právo a mravnost – otázka kázeň je otázkou mravní. Tři základní funkce ( W. Ch. Bagley – 1915 ) školní kázně: • vytváření nezbytných podmínek pro školní práci, • příprava žáků pro život ve společnosti dospělých, • pěstování základních návyků sebeovládání. Pojetí kázně Tradiční pojetí kázně nedbá na potřeby dětí, vyhovuje učiteli a jeho úkolu "naučit, co určují osnovy". Jejím základem je podřízení se dítěte. Současné pojetí vychází z potřeb dětí - základem je dodržování pravidel nikoliv jen směrem k učiteli, ale i mezi dětmi navzájem. Je založeno na zodpovědnosti dítěte, která vzniká tím, že dítě má možnost výběru. Motivací k splnění úkolu je jeho vnitřní přijetí, ne vnější nadirigování . Základem je pravidlo, že moje svoboda končí tam, kde začíná omezovat svobodu druhého (hlasové projevy takového rázu, aby nerušily ostatní). Hlavní příčiny nekázně z hlediska dítěte Onemocnění (chřipka nebo angína - únava, bolesti a ospalost snižují koncentraci jedince a následně vyvolávají podrážděnost či přecitlivělost na jinak běžné podněty). Poruchy chování, např. ADHD. Temperamentní ladění dítěte. Nedostatky ve výživě (do školy bez snídaně nedostatek tekutiny) - oslabuje, unavuje a zvyšuje jeho dráždivost. Unavené a hladové dítě má obdobný handicap jako dítě nemocné. Nedostatečná výchova v rodině - nefungující rodiny (rozvody, agresivita, neharmonické prostředí). Nespokojenost a špatné vzory z rodiny přenášejí do svého chování ve školním prostředím. Omezená komunikace ze strany rodičů, orientace převážně na práci a kariéru. Příčiny nekázně - vnější Životní prostředí - okolí dítěte, fyzikální podmínky ovlivňují agresi dětí. Vliv tepla a chladu a změn atmosférického tlaku. Nevábné školní prostředí Nekázeň ve společnosti - hodnoty, návyky a postoje si žák přináší do školního prostředí. Negativní vliv mediálního násilí – vzbuzuje touhu napodobovat, chápat násilí jako řešení problematické situace nebo pěstuje přecitlivělost a úzkostlivost jedince. Servírování agresivního chování - otupuje citlivost, zeslabuje přirozený lidský soucit, zvyšuje toleranci k agresivnímu chování druhých. Přetíženost dětí nejen ve školní oblasti, ale i v mimoškolní tendence rodičů realizovat vlastní nenaplněné ambice. Děti i přes svůj talent pod tíhou často rezignují, nedostává se jim ani dostatek uznání ze strany rodičů. Příčiny rušivého chování Nuda Předvádění se chlapců před děvčaty a naopak Boj žáků ( zejména chlapců ) o moc a postavení ve třídě ( v kolektivu ) Vzájemné antipatie mezi žáky, popř. mezi učiteli a žáky Snaha některých žáků na sebe upozornit Málo učitelů – mužů na základních školách „Fyziologická neposlušnost“ ( projevy chování hodnocené jako neposlušnost jsou v určitém období vývoje nevyhnutelné – negativismus, vzdorovitost, klackovitost v pubertě,…). „Testování učitele“ – pokusy žáků s tím, co jim učitel dovolí, kam až mohou zajít. Školní neúspěšnost. Chování některých učitelů ( nevhodné poznámky na adresu žáků, ponižování..). Kázeň (podle Petty, 2004) Pravidla, prosazování pravidel pořádku Dobrá organizace, efektivní hodiny Dobrý vztah učitele a žáků Motivace (FOCUS) Soud a trest Petty Výchova je „běh na dlouhou trať“ (Bendl) neuchylujeme se k represivním opatřením, trpělivost nehážeme nikoho přes palubu nezatrpkneme Jako detektivové pátráme po příčinách chování. nejdříve řešíme sami, pak s vedením školy Pojetí kázně – odpovězte si na otázky Jak ovlivňují potřeby žáků kázeň ve výuce? Komu vyhovuje tradiční pojetí kázně? Jaký význam má kázeň pro život? „Moje svoboda končí tam, kde začíná omezovat svobodu druhého. objasněte “ souvislost “ tohoto výroku s kázní ve škole. Jak lze rozvíjet zodpovědnost dítěte? Zdůvodněte vztah mezi vnitřním přijetím úkolu žákem a vnějším nadirigováním. Vztah učitele k žákůmi ke třídě jako celku, vytváření příznivých podmínek • vyjadřujeme příznivé očekávání vůči žákům, • zajímavě a poutavě podáváme látku, • chválíme, povzbuzujeme a motivujeme k činnosti, • dobře organizujeme učební činnosti žáků, • vzbuzujeme a uspokojujeme zvědavost žáků, • vyjadřujeme svým postojem ochotu pomoci, • užíváme situačního humoru bez adresného zesměšňování, • podporujeme sebeúctu žáků pomocí kladných pokynů a informací, • poskytujeme pozitivní pomoc, • jsme optimisticky naladěni a vzbuzujeme důvěru, • chováme se vstřícně ke všem žákům, • poskytujeme žákům možnost k seberealizaci, • dáváme jim možnost k samostatnému rozhodování. Prevence nekázně znamená: • respektující postoj vůči žákům, • tvorbu pravidel společně se žáky s následným upevňováním, • sledovat a korigovat vztahy mezi žáky ve třídě, • zařazovat smysluplné činnosti a realizovatelné požadavky, • rozvíjet komunikační a sociální dovednosti, zejména pro neagresivní řešení konfliktů, • uspokojování základních lidských potřeb žáků (pohyb, aktivita, respekt, úspěšnost). Hodně klidu a pohody a zdraví HH