v Ctyři složky hodnocení rizika: 1. URČENÍ NEBEZPEČNOSTI LÁTKY 2. HODNOCENÍ VZTAHU DÁVKA-ODPOVĚĎ 3. HODNOCENÍ EXPOZICE 4. HODNOCENÍ RIZIKA Pět základních proměnných používaných v odhadu přHmu: expozice- koncentrace rozsah styku frekvence a trvání expozice tělesná hmotnost průměrná doba expozice , r , BIOLOGICKE Tv.IONITOROVAr II Informuje o expozici a toxikokinetických parametrech této expo- .zrce piijmu distribuci biotransformaci akumulaci exkreci chemické látky Schopnost chemických látek poškozovat genetický materiál přímo vyvoláním mutací v DNA, nebo nepřímo ovlivněním procesu reparace mutované DNA, je nazývána genotoxicitou. i· I[ I I.1 MUTACE I ! II IMutace je dědičná změna genotypu, jejíž Inukleotidová substituce, delece nebo inzerce I I Sb. .I u stituce: transice ! I, t . 1 Dělení: 1 IPodle typu buněk, ve kterých mutace vznikly: I \ • gametické molekulární podstatou je transverze • somatické ! ! ! IPodle úrovně indukované změny:, • genové(bodové • chromozomové (aberace) i I Iaberace - morfologické ( strukturální) početné Příčiny mutací: - f ! • mutace indukované jsou vyvolané známou škodlivinou • mutace spontánní - příčinu neznáme, o mechanizmu jejich vzniku víme velmi málo 1 gen = 1 000 nukleotidů 1 chromozóm = 2 000 genů 100000 strukturálních genů v každé buňce (50 000 od matky, 5(! ·130od otce Mutace indukované: I1 II I· ! 1I I I t Fyzikální Chemické Biologické Účinek: mutagenní, karcinogenní a teratogenní Mutace jsou následkem: • změny chemické struktury bazí, např. alkylací • inkorporace nestabilních analogů bazí • interkalace (vmezeření) 'i ,I i Schéma enotoxického účinku Genotoxický faktor .; !Příjem a distribuce látky v organismu tMetabolismus 1Poškození DNA (mutace) 1Fixní mutace Somatická mutace ametická mutace Ovlivnění genového produktu N'd ' ~ ~St °IOta orova onemocnem err I a KardiovJkulární onemocnění EmLyoletalita PředčasnJ stárnutí Ma/formace Pv t(lv ,re casne porod" GeLt~podm. choroby 1---------------'----- ~- MECHANISMUS KARCINOGENEZE iniciátor (mutagen) 1 I promotor (ev.inic.) I promotor NORMÁLNÍ BUŇKA MUTOVANÁ --- BUŇKA LATENTNÍ NEOPL.BUŇ~t\ NEOPL. --- BUŇKA ~-----------------------------, I . :I I I I I I I REPARACE KLON I I I I I I I I I I I I I L ~ 1 PROGRESE 1 TUMOR PROMOTORY: CCI4 katecholaminy nitrofurany aromatické aminy paracetamol atd. " , , i NEPRIME KARCINOGENY - uplatnění prostřednictvím ovlivnění buněčných membrán tvorbou volných radikálů (volný kyslík, peroxidy, aldehydy)" PŘÍMÉ KARCINOGENY- kovalentně se váží s DNA 1. SCHÉMA EXCIZNÍ REPARACE A s' )......r.__ -r--'I~--.--__.tf i -"-.a.-..Io .••...••--'-- ..•.••....•---a..~ ......•....---a.. -..... ......-_5') ENDO. B c EXO. I I I I I I POLI. D LIGASA E 2. FOTOREAKTIVACE 3. POREPLlKAČNÍ REPARACE ,. !' , TYPICKE M-UTAGENNI LATK-Y Alkvlační činidla: (yperit, epichlorhydrin) Po)ycvklické aronlatické uhlovodíkv:(benzo-a-pyren) Aromatické andnv:(benzidin, naftylamin) Aromatické nitrolátky:(nitropyren, nitro/urany) Látky interkaluiící: t.j. jejichž molekuly se zasouvají mezi sousedící páry bazí DNA.('akridinová barviva) Deriváty hydrazinu: '" Cetná syntetická barviva:( uzoburviva, triazenová barviva) Nitrosaminy: Chlorované uhlovodíky: (vinylchlorid) Laktony:(zde patří i mykotoxiny) Klasifikace karcinogenů dle IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny), Lyon, 1998 Do období 1998 bylo klasifikováno celkem 833 chemických látek či jejich směsí, fyzikálních a biologických faktorů, profesionálních expozic či návyků. Pro klasifikaci se používá číselná stupnice 1 -4 s následujícím významem. SKUPINA 1 : látky či faktory jsou karcínogennípro člověka. Podkladem pro toto zařazení jsou především průkazné epidemiologické studie SKUPINA 2: je podle průkaznosti výsledků epidemiologických, experimentálních, či in vitro studií rozdělena do podskupin 2A: látky či faktory jsou pravděpodobně karclnogenní pro člověka (epidemiologické důkazy nejsou jednoznačně průkazné, avšak karcinogenita je dostatečně prokázána na experimentálních zvířatech). 2B: látky či faktory mohou být karcinogenní pro člověka ( nejednoznačně průkazné výsledky epidemiologických studií, popř. absence důkazů epidemiologických, avšak dostatečná průkaznost v ex... perimentech na zvířatech). SKUPINA 3 : látky či faktory zatím nelze klasifikovat z hlediska karcinogenních účinků SKUPINA 4: látky či faktory jsou pro člověka pravděpodobně nekarci .. nogenní Příloha č, 1 Kategorizace vybraných mykotoxinů z hlediska karcinogenního působení (Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARe), Světové zdravotní organizace (WHO) MYKOTOXIN KATE GORIZACE Aflatoxiny {BI,D2,fil,G2} 1 Aflatoxin Ml 2D Oehratoxin A 2D Fumowsiny ml,B2} 2D Fnsarin C 2D Zearalenon 3. Deox.l'uivalenoI 3Nivalenol 3 FnsarenonX 3 T •.2 toxin 3 Pozn. Prokázaný karcinogen pro člověka - 1 Možný kRl"eJnogenpro člověka ... ZB Zlitím sen:( klaslRkovlÍ!llako k/U'eÍBogell pro čloJ'ěka - 3 64 PŘÍKLADY NUTRIČNÍCH FAKTORŮ PODÍLEJÍCÍCH SE NA PROCESU KARCINOGENEZE INICIAČNÍ PROMOČNÍ INHIBIČNÍ FAKTORY FAKTORY FAKTORY mykotoxiny vysoký energ.příjem vitaminy C,E,A v· , vysoký příjem tuků karotenoidyprrrozene mutageny vysoký příjem soli vláknina pyrol.prot. alkohol rostlinně fenolyI PAU indoly nitrosaminy selen ; - /desmutageny Antimutageny ' \bo oioantimutageny Desmutageny - atimutageny, které inaktivují mutageny před inkorporací mutagenů do buněk a zahrnují antimutageny, které působí přímo na mutageny, nebo aktivované mutageny. Desmutagenní mechanismus např. tlavonoidů je ve vychytávání volných radikálů před jejich poškozením DNA. Jiné desmutageny inhibují působení P - 450 enzymů v metabolické aktivaci mutagenů. Bioantimutageny - jsou normálně se vyskytující substance, které redukují mutanty vzniklé působením na DNA reparační nebo replikativní procesy. Tyto složky působí po tom, kdy jsou vytvořeny DNA addukty, ale předtím kdy poškození DNAje fixováno do mutace. MUTAGENITA POVINNÉ TESTY a) Testy na detekci genových mutací TESTY NA SALMONELLA TYPHlMURlUM TESTY NA ESCHERlCHlA COLl TESTY NA SACCHAROMYCES CEREVlSlAE TESTY NA DROSOPHlLA MELANOGASTER (recesivni, letálni, na pohlaví vázané mutace) b) Testy na detekci chromozomových aberací CYTOGENETlCKA ANALÝZA KOSTNÍ DŘENĚo HLODA VCU in vivo CYTOGENETlCKA ANALÝZA PERIFERNÍ KRVE ČLOVĚKA in vitro MIKRONUKLEOVÝ TEST in vivo c) Testy na detekci poškození a oprav DNK REPARAČNÍ TEST NA S. TYPHlMURlUM REPARAČNÍ TEST NA E. COLl OVĚŘOVACÍ TESTY ..REPARAČNÍ SYNTÉZA DNA V LIDSKÝCHv , BUNKACH in vitro - TEST NA GENOVÉ MUTACE V SAVČÍCH BUŇKÁCH in vitro - SPOT-TEST U MYŠÍ - TEST PŘENOSNÝCH TRANSLOKACÍ U MYŠÍ DOPLŇKOVÉ TESTY-z; " A. ',>," ,L. ,.& i." q",: ,''',.' .-. '" , _, ; . l' . -.'0 ~"'._",. . ,. - DOMINANTNI LETALNITEST - TEST NA ABNORMALITY SPERMIÍ - VÝMĚNA SESTERSKÝCH ,CHROMATID - MITOTICKÁ REKOMBINACE A GENOVÁ KONVERZI TA U KVASINEK - INHIBICE SYNTÉZY DNA V LIDSKÝCH BUŇKÁCH , .i - , r BIOLOGIC.KÉ MO:r~ITOROVAr~I Chemická analýza Z ' tř d'/ .evm pros re I "". . "'nloassay Bakteriální testy lViONITOROV ÁNÍ / Chemická analýza xponovana skupina Bioassay • cytogenetická analyza • SCE • abnormality spermii • mutagenita tělních tekutin • DNA addukty • proteinové addukty ~ r-.STAV PROSTŘEDÍ EXPOZICE ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE POPULACE ?• BIOMARKER: . vztah mezi biologickými změnami v organismu a působením faktoru . biologický indikátor expozice mutagenům 1. EXPOZICE exogenní faktor + expozice organismu 2. ÚČINKU -měřitelné změny (biochemické, fyziologické) -velikost zátěže -změna biologické odpovědi ve vztahu ke zdravotnímu poškození a onemocnění 3. CITLIVOSTI indikátor získané schopnosti k expozici Použití biomarkerů: • projevy na úrovni chemické karcinogenity • lidská reprodukce • k odhadu zdravotních rizik • posuzování efektivnosti farmakoterapie • v monitorování APlikace biomarkerů: • vztah k výživě • vztah k vlivu faktorů životního prostředí • profesionální expozice ad 1) BIOMARKERY EXPOZICE umožňují indikovat, že organismus je vystaven účinku chemické noxy a vyvolává biologickou odpověd', která prokazuje biologický účinek EXTERNÍ DÁVKA: .odhad rizika .působi na exponovaný organismus INTERNÍ DAVKA: .překoná cestu vstupu do organismu .významné je adsorbované množství, které se dostalo na úroveň buněčných povrchů, kdy se potom část distribuje do buňky .změny v buňce -. biologický efekt -. dávka, která se navázala v kritických centrech mutagenita ovzduší mutagenita moči DNA addukty proteinové addukty · , v ad 2) BIOMARKERY UCINKU kritické hladiny pro biologickou odpověď hematologické biomarkery imunitní biomarkery cytogenetická analýza (aberace,SCE,mikrojádra) abnormality spermií ad 3) BIOMARKERY CITLIVOSTI charakterizují genový polymorfismus CYTOCHROM P-450 IAI. .' }. biotransf. tabák GLVTATION -S-TRANSFERAZA.. per.PAV *genetický polymorfismus je ve spojitosti s rozdílnou vnímavostí pro nádorová onemocnění DETOXlKACE N-ACETYLTRANSFERÁZA -----.~ AROMATICKÝCH ~ o AMINU -----.~ VYŠŠÍ RIZIKO RAKOVINY MOČ. v , v MECHYRE Nedědičné ovlivnění vnímavosti: Životní styl Stárnutí Efekt alkoholu - genotoxicita - polymorfismus alkohol dehydrogenázy Expozice toxickým, infekčním agens -------~-~-~~---~ BIOMARKERY EXPOZICE BIOMARKERY ÚČINKU l iExpozice -+Vstřebaná -~~ Cílová ~iologický~Zdravotní dávka dávka účinek účinek 1 1BIOMARKERY VNÍMAVOSTI