Hezký den, 

dnes se budeme v online semináři věnovat chybám v sociální percepci.

sociální percepce

Specifika sociálního poznávání (sociální objekty se liší od jiných objektů)

Cvičení

Zkuste vymyslet, co nejvíce věcí, které ovlivňují to, jak vnímáme svět?

Máte? Vážně, zkuste si to napsat, než budete pokračovat dál...

.

.

.

.

.

.

Může to být například... 

Pozornost a vnímání 

Naše vnímání světa (a třídy) může zásadně ovlivnit třeba "jen" naše pozornost. Nevěříte? Podívejte se na následující videa: 

Chyby v sociální percepci:

12 Cognitive Biases Explained - How to Think Better and More Logically Removing Bias

Cvičení:

Přiřaď popis chyb v sociální percepci s jejich názvy:

1.      Haló-efekt 

2.      Projekce

3.      Chyba centrální tendence 

 4.     Efekt setrvačnosti 

 5.     Golemův efekt

           6.      Efekt Pygmalion

7.      Efekt primárnosti

8.     Efekt falešného konsenzu

9.      Základní atribuční chyba

CH: chyba hodnocení, při které jediný rys osobnosti působí tak dominantně, že ostatní rysy jsou v pozadí.  Člověk má tendenci zevšeobecňovat, dělat pod vlivem určitých rysů závěry také o ostatních rysech. Např. u člověka, který oslňuje svou inteligencí nebo vtipností si nevšimneme, že není docela spolehlivý ani pracovitý, že nejedná čestně apod.

D: sklon vidět na druhých nejen své přednosti, ale i své chyby, které si často ani u sebe neuvědomujeme

A: Při větším množství hledisek hodnocení nebo při větším počtu hodnocených pracovníků navíc posuzovaných v krátkém časovém rozmezí se u posuzovatelů snižuje rozlišovací schopnost, což vede k nadměrnému používání středních, průměrných hodnot při hodnocení, vyhýbání se krajním hodnotám (jak kladným, tak záporným). 

G: chyba hodnocení, která vyplývá z minulých zkušeností. Člověk má tendenci zachovat si stejný postoj, který si v minulosti vytvořil. 

F: Tento efekt se projevuje často u vedoucích pracovníků, kdy jejich negativní očekávání a postoj natolik ovlivňuje jejich podřízené, že dochází k jejich naplnění. Působí natolik sugestivně někdy i manipulativně, že hodnocení přistupují nevědomě na jejich „předurčenou“ roli. Nazývá se též „sebenaplňující předpověď.“

B: Čím vyšší máme vůči lidem či zaměstnancům očekávání, tím lepších dosáhnou výsledků. Vede to k tomu, že se hodnocený identifikuje s pozicí, do které je stavěn, začíná se chovat, jak od něho očekávají druzí. 

E: Rysy zaznamenávané jako první mají větší vliv na formování dojmu než další uváděné rysy. 

H: Lidé mají tendenci vnímat své chování jako typické a předpokládají, že jiní lidé mají podobné postoje, dělají podobná rozhodnutí a chovají se víceméně stejně. 

C: Je všeobecná tendence přeceňovat u druhých osob význam osobnostních vlastností na úkor situačního kontextu Např. vlastní nezaměstnanost budeme přičítat situaci (nepříznivý stav trhu, špatné dopravní spojení), kdežto u jiných vysvětlujeme nemožnost zisku pracovního místa dispozicemi (lenost, neschopnost)

 Správné odpovědi: 1CH,2D, 3A,4G, 5F, 6B, 7E, 8H, 9C

Haló efekt

Test na bias

Jak se bránit bias ve třídě 

V případě dotazů se neváhejte ptát na diskuzním fóru - najdete ho zde: 

Budeme se snažit reagovat co nejpružněji, pro naléhavé dotazy vám jsme k dispozici vždy v pondělí v 16:00. 

Hezký den, 

v dnešním online semináři se budeme věnovat sociální percepci. 

89507214_3355615734455555_3985059923552632832_n_rzqnogzf.jpg

Co je to sociální percepce?

Řeč je o vnímání a poznávání druhých lidí v rozličných sociálních situacích. Tento proces je vždy subjektivní a nese s sebou řadu zkreslení a chyb. Neobjektivita poznávání sebe a druhých může být v některých ohledech limitující, nicméně se jí nemůžeme zcela vyhnout. Co však můžeme je to, že budeme s těmito limity aktivně pracovat a uvědomovat si je.

birds-comics-song-judge.jpg

Co ovlivňuje to, jak vnímáme druhé?

Každý z nás má v sociální percepci trochu jiný výchozí stav - navzájem se lišíme zkušenostmi, vlastnostmi, tím, kde žijeme, čím se zabýváme nebo také tím, jaké hodnoty zastáváme. Vnímání může bezprostředně ovlivnit i náš aktuální psychický a fyzický stav. Velkou roli v sociální percepci hrají naše emoce.

Všechny tyto faktory (a mnoho dalších) hrají roli v tom, jak se díváme na druhé. Jak je vnímáme, posuzujeme a jak se k nim chováme.

K zamyšlení: Zkuste se zamyslet nad tím, jaké všechny faktory mohou ovlivňovat to, jak vnímáte druhé. Jsou některé z nich výraznější, než jiné? Je jejich struktura stejná, nebo jiná, jako když vám bylo např. 10/14/18 let?

Z čeho čerpáme informace o druhých?

V předchozím odstavci byla řeč o tom, co vnášíme do sociální percepce my. Klíčové je však zejména to, jaké vstupní informace získáme o druhém. Co vše nám pomůže v utvoření názoru na druhého? Může se jednat o následující:

• verbální komunikace (co nám říká a jak to říká)
  
• neverbální komunikace (fyzický vzhled, postoj, výraz v obličeji, gesta ...)
• čím je nám podobný/ čím se od nás liší
• prostředí, ve kterém se pohybuje
• sociální postavení
  
• ...

K zamyšlení: O které další informace o druhých se můžete ve vytváření úsudku opřít? Zkuste uvést konkrétní příklady.

Příklady percepčních chyb

Chyb sociální percepce je celá řada, pro ilustraci uvádíme několik nejznámějších.

Haló efekt

Vzniká tehdy, když nám na druhé osobě upoutá nějaký výrazný rys, který zastíní většinu ostatních, což vede k redukci dalších vjemů a zásadním způsobem to může ovlivnit to, jak budeme k dané osobě přistupovat. Může jít například o barvu vlasů (sytě růžová/černá ...), tón hlasu (ječivý a hlasitý/takřka neslyšný ...), výstřední oděv či způsob pohybu.

K zamyšlení: Stalo se vám někdy, že vás na člověku upoutal jeden výrazný rys tak, že vše ostatní již "nebylo podstatné"? O jakou situaci šlo? Jak to ovlivnilo váš vztah k dané osobě? Uvažujte nad konkrétními příklady.

Efekt primárnosti (první dojem)

První informace, kterou o dané osobě dostanete, může zásadně ovlivnit celý váš budoucí vztah. Obecně efekt primarity funguje tak, že si lépe pamatujeme informace, které slyšíme jako jedny z prvních. Ty další už nám v paměti utkví mnohem méně a také je máme již tendenci hodnotit ve světle informací dřívějších. První dojem není snadné změnit - chcete-li vědět více, můžete mrknout na následující video:

Efekt novosti

Spočívá v tendenci vnímat poslední informace jako nejdůležitější (nezávisle na jejich zdroji/kvalitě). Může to fungovat jak na poli zpravodajství, tak v sociální interakci - například pokud se jako nejnovější informaci dozvíte o někom něco velmi negativního, pravděpodobně vám to bude připadat zásadnější, než informace, které jste máte o dané osobě z dřívějška. 

Implicitní teorie osobnosti

Člověk si usnadňuje orientaci ve světě také tím, že kategorizuje. Tyto kategorie pak mohou způsobit, že jedinci, který splňuje dílčí část charakteristik některé z našich kategorií, přisoudíme i další charakteristiky a vlastnosti související s touto kategorií. Pokud například poznáte osobu, která se zajímá o výpočetní techniku, můžete jí automaticky přisoudit i další případné vlastnosti (introverzi, sociální izolaci, autistické rysy apod.), což pochopitelně ovlivní vaše další chování, byť daná osoba těmito vlastnostmi vůbec nemusí disponovat.

Efekt shovívavosti

Pokud máme k někomu obzvlášť dobrý vztah, můžeme mít tendenci ho nevědomky nadhodnocovat - například v oblasti morální, výkonové apod.

K zamyšlení: Napadne vás nějaký konkrétní příklad efektu shovívavosti? Zkuste zapátrat například ve školní praxi.

Efekt přísnosti

Je pravým opakem efektu shovívavosti. Pokud někoho nemáme rádi, máme k němu negativní vztah, pak se může stát, že ho budeme hodnotit přísněji nebo podhodnocovat.

negativity-123018.jpeg

Konfirmační zkreslení

Není neobvyklé, že se můžeme více soustředit na informace, které podporují náš názor. To může fungovat nejen na poli sociální percepce, ale i například tehdy, když si dohledáváme informace k nějakému tématu. Tomuto jevu se říká konfirmační zkreslení a zjednodušeně funguje tak, že máme tendenci preferovat interpretace, které náš názor podporují, zatímco ty, které našemu názoru odporují, máme tendenci bagatelizovat.

1_yN2Xhv-M5PPerWzDVNt3sw.jpeg

K zamyšlení: Uvědomujete si, že některé sociálně-percepční chybě podléháte více, než jiné? O kterou konkrétně jde?

Pro zvídavé: Zapátrejte na internetu, a zjistěte, jaké další chyby sociální percepce existují. Možná budete překvapeni!

Úkol: Zkuste zmapovat celý jeden svůj den a cíleně více sledovat sebe sama v sociálních interakcích. Zkuste zachytit, zda se dopouštíte některých chyb sociální percepce. Jde to snadno, nebo je to náročné? Své závěry si zapište. Můžete také pozorovat druhé - jaké percepční chyby dělají oni? Jak složité je tyto chyby odhalit u sebe a u druhých?

Stereotypy

V kontextu sociální psychologie je stereotyp ustáleným souborem představ a přesvědčení o nějakém člověku či skupině osob. Zpravidla se jedná o dobře sociálně zakořeněné představy, které významným způsobem ovlivňují chování jednotlivců.

stereotypes1.jpg

Můžete mrknout na krátké video (ze seriálu Community) dobře ilustrující stereotypní uvažování o asiatech:

Spanish class

K zamyšlení: Na jaké další osoby/skupiny lidí můžeme nahlížet stereotypně? Patříte sami do nějaké skupiny lidí, která může být stereotypizovaná? Jmenujte konkrétní příklady.

Krásný den, 

v dnešním semináři se budeme věnovat důležitému tématu, kterým je téma sebepojetí. 

Opakování z minulých seminářů:

1.  Jak se nazývá chyba v sociálním vnímání, když máme tendenci přeceňovat u druhých osob význam osobnostních vlastností na úkor situačního kontextu Např. vlastní nezaměstnanost budeme přičítat situaci (nepříznivý stav trhu, špatné dopravní spojení), kdežto u jiných vysvětlujeme nemožnost zisku pracovního místa dispozicemi (lenost, neschopnost). Jedná se o základní ……….chybu
   
2. Jak se nazývá proces, kdy podnět z dřívějška ovlivňuje pozdější chování a myšlení jedince, například to, jak později vnímá podobný podnět. V minulém semináři jste o něm četli článek.
   
3. Jak se nazývají způsoby uvažování, které lidé používají k interpretaci okolní reality – a to primárně v situacích, kdy potřebují velmi rychlou odpověď na dění kolem nás. Jedná se o strategie, které zjednodušují rozhodování spojené se jmény Tversky a Kahneman.
   

Do tématu nám pomohou se dostat následující videa. Jedná se o vystoupení Evy Farné a Kamily Rundusové (KAMU), které mluvím o svém sebepojetí. Nemusíte se dívat na obě videa, stačí, když si vyberete jedno video. 

Mám boky jako skříň

Změna v sebepojetí

Zkuste si prosím napsat jednu větu, která by vystihla to video, které jste viděli. 

Kolik lidí ve vašem okolí nemá žádné problémy se sebepřijetím,sebepodceňováním či realistickou sebereflexí? 

Sebehodnocení

Jaké důsledky má nízká sebedůvěra? Na základě tohoto obrázku zkuste vymyslet konkrétní příklad jak tento kruh funguje?

Picture_3.png

Co ovlivňuje sebehodnocení?

Picture_4.png

přiřaď

Falešné zvedání si sebedůvěry

Strategie v případě nižší sebedůvěry: ÚTĚK

Picture_2_xamauahu.png

Dotazník sebedůvěry

dotaznik_sebeduvery.docx

https://www.authentichappiness.sas.upenn.edu/testcenter

Pro zjišťování silných stránek sestavili Seligman a Peterson obsáhlý dotazník „VIA Inventory ofStrenghts"

Johariho okénko

Neznama_oblast_neznama_nam_i_druhym_ale_muze_se_stat_znamou_.jpg

Za domácí úkol na tento seminář jste měli zjistit, jaké jsou Vaše silné stránky, jaké máte pozitivní vlastnosti. Pokud jste si je ještě nenapsali zkuste si je napsat. Dalším pokračováním k sebepoznání je zeptat se ostatních na Vaše silné stránky. Poproste je ať Vám je napíšou. Díky nim se pak můžete dostat k slepé oblasti v Johari okénku. 

Kladete si otázku, proč se zabýváme jenom pozitivními stránkami. Ty negativní máme více prozkoumané a v naší společnosti není problém dostávat zpětnou vazbu na naše negativní stránky, ale je velice užitečné zkusit se podívat na naše pozitivní stránky. V jejich poznání nám v životě bránili možná věty typu: "sebechvála smrdí" nebo "radši tě nebudeme chválit, ať si o sobě moc nemyslíš, ať nejsi moc namyšlený". Nyní si těchto vět pokusíme nevšímat a zkusíme se zamyslet nad tím, kdo vlastně jsme a posílit tak naše sebepoznání a naši sebedůvěru. Protože jestli chceme pomáhat se sebedůvěrou druhým lidem, musíme začít u sebe. 

Třeba budou užitečné následující otázky:

1. V kterých situacích se cítíš sebejistě?
   
2. Co rád děláš ve volném čase? Jaké schopnosti/vlastnosti k tomu využíváš?
   
3. Kterými třemi přídavnými jmény by tě popsali tvoji kamarádi?
   
4. Jaký nejlepší kompliment si kdy dostal/a?
   
5. Které tvoje vlastnosti/schopnosti ti pomohly zvládnout těžké chvíle?
   
6. Je něco za co jsi na sebe pyšný/á?

cvičení - sebeobraz

Zkus nakreslit, jak se aktuálně vidíš, jak vypadáš.  Až to budeš mít, zkus nakreslit, jak by sis přál vypadat?

Picture_5.png

Tyto myšlenky se objevují naprosto automaticky a my je považujeme za pravdivé a na jejich základě se pak cítíme špatně (smutně, úzkostně, bezmocně...). Jak ale víme, že jsou tyto myšlenky pravdivé? V tabulce níže vidíme, jak můžeme s myšlenkami pracovat a hledat alternativní pohledy. Také můžeme zkoušet hledat důkazy pro a proti našim myšlenkám. 

Picture_6.png

Z tohoto semináře bychom byli rádi, kdybyste si odnesli následující myšlenku:

Abychom mohli něco změnit, musíme to nejdříve poznat a přijmout.

V případě dotazů se neváhejte ptát na diskuzním fóru - najdete ho zde: 

Budeme se snažit reagovat co nejpružněji, pro naléhavé dotazy vám jsme k dispozici vždy v pondělí v 16:00. 

Dobrý den, 

tento seminář je zaměřený na komunikaci a asertivitu. 

Co je to vlastně komunikace?  Harrold D. Lasswell popisuje komunikační proces jednoduše takto: "Kdo říká, co, jakým kanálem, ke komu, s jakým účinkem.”

Na obrázku je popsáno jakým způsobem se komunikace dělí. Více o jednotlivých formách neverbální komunikace se dozvíte v prezentaci. 

Komunikace__2_.png

K čemu jsou nám komunikační dovednosti?

Dobré komunikační dovednosti nám pomáhají snižovat distres. Tím jsou dobrou prevencí sociální úzkosti. Účinný způsob komunikace nám může pomoci zabránit stresujícím situacím a konfliktům už na jejich začátcích. 

Cvičení - všímám si, jak naslouchám

Jděte a mluvte s někým pár minut. S kýmkoli. Při naslouchání si všímejte, co kromě hlasu vašeho protějšku ještě slyšíte. Jinak řečeno - jaké další myšlenky vám probíhají v mysli, když nasloucháte?

Čeho jste si všimli?  

Čeho jste si mohli všimnout? 

• Naslouchání je příležitost pochopit problém

• Naslouchání je příležitost vypadat inteligentně 

• Naslouchání je příležitost získat informace 

• Naslouchání je příležitost zjistit, jak vypadat důležitě 

• Naslouchání je příležitost dozvědět se, co se děje s druhou osobou

• Naslouchání je příležitost vnímat vnější zvuky jako jiný hluk, hudba atd.

• Naslouchání je příležitost zjistit, jak byste mohli pomoci 

• Naslouchání je příležitost věnovat se vlastním myšlenkám a druhou osobu vůbec neposlouchat 

Komunikační zlozvyky 

Problémy v komunikaci vznikají, když nepřesně interpretujeme chování našeho komunikačního partnera a jeho motivace. Také mohou vznikat z nedostatečně rozvinutých komunikačních kompetencí. 

V problémových situacích se pak často objevují maladaptivní stereotypní reakce, těm pak říkáme komunikační zlozvyky. 

Více se o nich dočtete ve výtahu níže. 

Cvičení - komunikační zlozvyky

Zamyslete se nad vlastními komunikačními zlozvyky. Napište si je do sešitu a zkuste si je přeformulovat do asertivnější podoby. 

Asertivita 

Asertivita je jednou důležitých komunikačních dovedností. Díky ní dokážeme prosazovat jiný názor nebo stanovisko, stojíme se za svými zájmy. Umožňuje nám jasně vyjádřit a prosadit naše názory a myšlenky, při čemž ale nenarušujeme práva ostatních. Je důležité také umět rozlišovat mezi asertivním chováním a manipulativním chováním. 

Komunikační styly

Agresivní 

agresivni.png

Ukázka agresivní komunikace

Pasivně-agresivní

pasivne-agresivni.png

Ukázka pasivně-agresivní komunikace

Submisivní 

submisivni.png

Ukázka submisivní komunikace

Manipulativní 

manipulativni.png

Ukázka manipulativní komunikace (1)

Ukázka manipulativní komunikace (2)

Asertivní 

asertivni.png

K doplnění 

Budeme se snažit reagovat co nejpružněji, pro naléhavé dotazy vám jsme k dispozici vždy v pondělí v 16:00. 

Hezký den, 

cílem tohoto semináře je obeznámit se s fázemi vývoje skupiny natolik, abychom byli schopni tyto poznatky účelně využít při své práci s třídními (a jinými) kolektivy.

Seminář nesupluje odbornou literaturu na toto téma, nýbrž je s ní ve vzájemně doplňujícím se vztahu. Jednotlivé úkoly si zpracujte buď na počítači, nebo formou tužka-papír. 

7.jpg

Patrně jste v rámci předchozího úkolu dostal/a několik odlišných odpovědí.

Pokud ne, zkuste si sám/sama vzpomenout na různé skupiny, jejichž jste (byl/a) členem, a jak jste se v nich cítil/a a jak se vám v nich (spolu)pracovalo.

Pokuste se vytvořit hypotézu, čím mohou být odlišnosti způsobeny.

Aby se skupina dostala do stádia, kdy všechno funguje ke spokojenosti všech - tzv. performingu, musí ale projít určitými stádii.

Vaším úkolem je nyní seznámit se s jednotlivými stádii Tuckmanova modelu.

Jak to vypadá, můžete najít např. v tomto videu (doporučuji zejména fanouškům LOTRa) 

či názorně v 

Fáze formování skupiny

Aktivitu, která modeluje jednotlivé fáze ve třídě, najdete zde pod názvem Okenice. 

O podrobnostech jednotlivých fázích Tuckmanova modelu si můžete přečíst  zde:

Pokud by jste si s něčím nevěděl/a rady, můžete přidat dotaz do diskuze.

Na základě poznatků, které jste v této interaktivní osnově získal/a, a s využitím vlastních zkušeností zkuste navrhnout aktivitu pro každou z fází vývoje skupiny.

Cílem aktivity je pomoci skupině posunout se ve skupinové dynamice tak, aby mohla do další fáze (v případě performingu, aby upevnila své kvality).

U každé aktivity stručně popište princip (případně dej odkaz na popis) a zdůvodněte, proč je vhodná právě do této fáze.

Inspirovat se můžete třeba tady:

 Také si můžete najít materiály (bakalářky, diplomky, metodické materiály různých organizací) popisující adaptační kurzy, jsou to zásobárny aktivit cílených na klima třídy.

Doplňující materiály

V případě dotazů se neváhejte ptát na diskuzním fóru - najdete ho zde: 

Diskusní fórum předmětu PdF:SZ6009

Budeme se snažit reagovat co nejpružněji, pro naléhavé dotazy vám jsme k dispozici vždy v úterý ve 14:00. 

Pěkný den, 

tento seminář se věnuje experimentům v sociální psychologii. 

Jak přesně vědci zkoumají lidskou mysl a chování? I když existuje celá řada různých výzkumných technik, experimentální metoda umožňuje vědcům podívat se na vztahy mezi příčinami a následky. V experimentální metodě vědci identifikují a definují klíčové proměnné, formulují hypotézu, manipulují s proměnnými a shromažďují data o výsledcích. Intervenující proměnné jsou pečlivě kontrolovány, aby se minimalizoval potenciální dopad na výsledek experimentu.

Experimenty v sociální psychologii se snaží vysvětlit, jak jsou myšlenky, pocity a chování ovlivňovány přítomností druhých. Takové studie obvykle zkoumají, jak chování jedince ovlivňuje skupinové chování nebo vnitřní stavy, jako je postoj nebo sebepojetí.

Pojďme si připomenout několik známých či zajímavých experimentů, které demonstrují fenomény, o kterých jsme slyšeli na přednáškách a seminářích.

The smoky room experiment

Efekt přihlížejícího

Pokud byste seděli v čekárně a z větracího otvoru na zdi by začal vycházet kouř, pravděpodobně byste s tím něco udělali. Aspoň byste problém někomu nahlásili. A nebo možná ne.

Vědci nechali účastníky sedět v čekárně, aby vyplnili dotazníky před započetím vlastního výzkumu. Najednou se však místnost začala plnit kouřem. Zkoumány byly různé varianty - někdy byl účastník v místnosti sám, nebo byli netušící účastníci v místnosti tři. V hlavní části experimentu byl v místnosti jeden účastník a spolu s ním dva „herci“, kteří kouř ignorovali a pokračovali ve vyplňování dotazníků.

Když byli účastníci sami, asi tři čtvrtiny účastníků opustily místnost, aby hlásily kouř vědcům. Ve stavu se třemi skutečnými účastníky hlásilo kouř jen necelých 40 procent. Ve finálním stavu, kdy dva společníci kouř záměrně ignoroval, pouhých 10 procent účastníků kouř ohlásilo.

Experiment je skvělým příkladem toho, do jaké míry se lidé při řízení svých akcí spoléhají na reakce ostatních.

Otázky

• Myslíte, že byste kouř ohlásili nebo podlehli skupinové konformitě? 
  
• Co myslíte, že z hlediska situačních či osobnostních proměnných dále mohlo ovlivnit ochotu/neochotu kouř ohlásit?
• Jak se to projeví ve vaší třídě - u žáků? V pedagogickém sboru ? 

Zrcadlově obrácené tváře

Efekt pouhého vystavení 

Lidé dávají přednost známým věcem. Ano, je to docela banální zjištění. Mnohem zajímavější je však vynalézavost autorů experimentu, kteří tento efekt chtěli prokázat.

Přesně tento fakt je využíván v experimentu pro testování hypotézu o efektu pouhého vystavení.

Mužům a ženám v partnerských párech byly ukázány fotografie tváře ženy (tj. partnerky), některé zrcadlově převrácené, jiné ne. Přitom byli požádáni, aby vybrali tu fotografii, která se jim nejvíce líbí. Výsledky ukázaly, že žena většinou preferovala zrcadlenou fotografii a naopak muži přímou fotografii.

Autoři nabídli také jedno možné evolučně-psychologické vysvětlení: preference známého je bezpečnější, a tedy přizpůsobivější. Autoři však varovali, že to není tak jednoduché, protože lidé také dávají přednost mírné novosti.  

Otázky k zamyšlení

• Myslíte, že kdybychom aktuálně tento experiment zopakovali, byl by výsledek stejný? Nebo by ho mohla nějak ovlivnit třeba současná vlna selfie fotografií? 
• Napadne vás, v jakých dalších oblastech se projevuje efekt pouhého vystavení? 

Rossovy experimenty s efektem falešného konsenzu

Tendence přeceňovat, do jaké míry s námi ostatní lidé souhlasí.

Skupina účastníků (studentů) byla dotázána, zda by byli ochotni chodit po kampusu po dobu 30 minut s reklamní deskou s nápisem „Jezte u Joea“. Pro motivaci bylo účastníkům jednoduše řečeno, že se ze studie poučí „něco užitečného“, ale že mohou účast kdykoli odmítnout. Výsledky byly jednoznačné. Z těch, kteří souhlasili nosit sendvičovou reklamu si 62% myslelo, že by s tím souhlasili i ostatní. Z těch, kteří odmítli, si pouze 33% myslelo, že by ostatní souhlasili s tím, že budou nosit sendvičovou reklamu. Účastníci také měli extrémnější názory o typu člověka, který by učinil opačné rozhodnutí než oni sami.

Otázky k zamyšlení

• Jaká je vlastně příčina efektu falešného konsenzu? 
• Mohou nastat situace, kdy se tento efekt projevuje silněji? 
• Zjistili jste někdy na sobě, že jste obětí efektu falešného konsenzu?

Breaking the Rules to Rise to Power

Sociální normy

Na požádání by většina z nás pravděpodobně řekla, že pohrdáme hrubostí, ale výzkum naznačuje, že to také můžeme vnímat jako znamení moci. Studie z roku 2011 zveřejněná v časopise Social Psychological and Personality Science naznačuje, že čím hruběji někdo jedná, tím silněji jsou o něm pozorovatelé přesvědčeni, že je důležitou a významnou osobou, a proto nemusí dodržovat stejná pravidla jako my ostatní.

Studie se skládá ze 4 experimentů – (1) Účastníci studie v experimentální skupině četli scénář, ve které herec měl během čekání na úřadě vstát a bez ptaní si nalít šálek kávy z konvice označené „pouze pro zaměstnance“, přičemž účastníci v kontrolní skupině četli scénář o návštěvníkovi úřadu, který během čekání vstal, odešel na WC a pak se vrátil. (2) Scénář v experimentální skupině pojednával o tom, že praktikant v účetní firmě poukázal na nesrovnalosti a nadřízený účetní řekne „To se děje pořád, o to se nemusíš starat. Auditoři si toho nikdy nevšimnou, takže nám to projde.“ V kontrolní skupině ve scénáři nadřízený odpoví: „To se děje pořád, musíme se na to vážně zaměřit. Auditoři si toho nikdy nevšimnou, ale mělo by se to vyřešit. Zákony se musí dodržovat.“ (3) V této studii bylo použito video s mužem, který přijde do restaurace. V experimentální skupině si dá nohy na židli, cigaretový popel odklepává na zem a velmi příkře si objedná sendvič. V kontrolní skupině si herec na videu pouze přehodí nohu přes nohu, popel odklepává do popelníku a objednávku učiní zdvořile. (4) Poslední studie přinesla další důkazy o síle efektu porušování norem tím, že zapojila reálnou interakci. Při čekání na „experiment“ do čekárny kromě nic netušícího účastníka přišel další účastník (najatý herec), který se choval slušně, a posléze dorazil ještě jeden účastník (opět najatý herec), který se choval poněkud hrubě.

Ve všech dílčích studiích účastníci hodnotili muže, který se choval hrubě, jako „schopnějšího učinit rozhodnutí“ a „přimět lidi, aby poslouchali, co říká“, než jak hodnotili stejného muže, který se choval zdvořile.

Zdá se, že tato studie naznačuje, že porušující normy vnímají ostatní jako známku moci, i když by pozorovatelé jinak považovali toto porušení za hrubé nebo úplně nevhodné. Vzhledem k mnoha veřejným osobnostem, ke kterým vzhlížíme, tato zjištění dávají smysl 😊

Stanfordský vězeňský experiment

Jak funguje přebírání sociálních rolí? Jak probíhá proces deindividuace a depersonalizace?

Popis: Myšlenka byla jednoduchá: vidět, jak obyčejní lidé reagují na radikální změnu jejich běžných životních rolí. Polovina vybraných jedinců se měla stát vězeňskými dozorci, druhá polovina jejich vězni. V tomto experimentu neexistovaly žádné úlevy. Aby experiment měl smysl, musel se zážitek  maximálně přiblížit skutečné zkušenosti vězňů a stráží.

Kompletní průvodce experimentem:

Otázky k zamyšlení

• Bylo etické provádět tuto studii? 
• Bylo správné obchodovat utrpení účastníků-vězňů za znalosti získané z experimentu? 
• Jak se podle vás po studii cítili vězni a dozorci, když se znovu setkali v civilních šatech? 
• Pokud by experiment byl replikován v současnosti v České republice, dopadlo by to podobně?

V případě dotazů se neváhejte ptát na diskuzním fóru - najdete ho zde: 

Budeme se snažit reagovat co nejpružněji, pro naléhavé dotazy vám jsme k dispozici vždy v pondělí v 16:00.