Dětská a adolescentní psychiatrie
seminář pro posluchače LF MU
Ivana Drtílková
Psychické poruchy u dětí
Schizofrenie
Deprese,úzkostné poruchy
Bipolární porucha
Obsedantně kompulsivní p.
Poruchy příjmu potravy
Suicidální chování…
Poruchy přizpůsobení
Poruchy jako u dospělých,
u dětí nižší incidence, často
atypické symptomy
Hyperkinetické poruchy/ADHD
Dětský autismus
Tiky, Tourettův syndrom
Poruchy chování u dětí
Emoční poruchy v dětství
Specifické vývojové poruchy
řeči, učení. Ment.retardace
Poruchy převážně vázané
začátkem na dětský věk,
různý průběh do dospělosti
Poruchy chování u dětí
•Agrese k lidem a zvířatům
(šikana, bitky, zbraně, vynucování sexu..)
• Destrukce majetku a vlastnictví
(zakládání ohňů, ničení majetku…)
• Nepoctivost nebo krádeže (vloupání, lhaní..)
• Vážné,násilné porušování pravidel
(útěky, záškoláctví - před 13.r.)
SOCIALIZOVANÉ - v partě, skupin.delikvence..
NESOCIALIZOVANÉ- sám, narušené vztahy
s vrstevníky ) – horší prognóza
Porucha opozičního vzdoru
Výskyt u dětí do 10 roků, přítomno vzdorovité,
provokativní, neposlušné chování vůči
autoritě, není přítomno chování disociální
či agresivní.
Porucha chování ve vztahu k rodině
Agresivní a disociální chování, krádeže ,
vázané na rodinu, prognosa vcelku dobrá.
Poruchy chování u dětí
Separační úzkostná porucha v dětství
Úzkost ze separace (odpoutání)-od rodičů,domova
Iracionální obavy (únos, ztracení, zabití….)
Strach: odejít z domu
zůstat doma samo
spát samo
odmítání školky/školy
Časté a výrazné somatické symptomy
( bolesti hlavy, břicha, zvracení...)
Zhoršení : neděle večer, pondělí ráno
Bouřlivé afekty ( pláč, vztek nebo apatie) při odloučení
EMOČNÍ PORUCHY SE ZAČÁTKEM V DĚTSTVÍ
SOCIÁLNÍ ÚZKOSTNÁ PORUCHA V DĚTSTVÍ
- vznik před 6. rokem, častěji u dívek
- strach z cizích lidí (někdy i z vrstevníků) a vyhýbání se jim
- často extrémní „tréma“při vystoupení před ostatními
(číst před třídou, oslovit autority, kamarády…)
- v obávané situaci tělesné příznaky úzkosti
(palpitace,dyspnoe,pocení, zrudnutí,průjem…)
PORUCHA SOUROZENECKÉ RIVALITY
- často po narození mladšího sourozence
- nadměrné soutěžení o přízeň rodičů
- nepřátelství nebo ubližování sourozenci
- někdy regresivní chování
FOBICKÁ ÚZKOSTNÁ PORUCHA V DĚTSTVÍ
- abnormální,specifické strachy z konkrétních
objektů nebo situací, podmíněné vývojovou fází
( na př. zoofobie v předškolním věku)
 Živočichové všeob. zoofobie
 Hmyz entomofobie
 Kočky ailurofobie
 Psi cynofobie
 Hadi ophidofobie
 Pavouci arachnofobie
 Tma nyktofobie
 Krev hematofobie
 Špína mysofobie
 Výšky akrofobie
 Uzavřené prostory klaustrofobie
 Cizí lidé xenofobie
 Oheň pyrofobie
 Hrom brontofobie
Lehká mentální retardace (IQ 50-69) praktická škola,nebo integrace do
běžné ZS, u jedinců z horní hranice LMR možné praktické profese
Výskyt v celkovém počtu MR 80%,v populaci 2,6%
Středně těžká mentální retardace ( IQ35-49) - omezená soběstačnost,
někteří zvládnou základy čtení, psaní a počítání. Schopni manuální práce
pod odborným dohledem (chráněné dílny)
Výskyt v celkovém počtu MR12%, v populaci 0,4%
Těžká mentální retardace (IQ 21-34)- časté tělesné a neurologické vady,
řeč omezena na jednotlivá slova,nutná rehabilitace, základy sebeobsluhy
Výskyt v celkovém počtu MR 7%, v populaci 0,2%
Hluboká mentální retardace (IQ méně než 20)
poškození zraku, sluchu, motoriky, často epilepsie, inkontinentní, primitivní
neverbální komunikace,automatické stereotypní pohyby, sebepoškozování
Výskyt v celkovém počtu MR 1%, v populaci 0,03%
Mentální retardace
Hodnoty IQ v populaci
Výpočet IQ
mentální věk
kalendářní věk
Číslo 100= průměrné IQ.
do 69 = ment. retardace – 5 %
70–89 = podprůměr – 20 %
90–109 = průměr – 50 %
110–129 = nadprůměr – 20 %
130–139 = vysoký nadprůměr - 3 %
nad 140 = genialita
× 100 = ?
Gaussova křivka
SPECIFICKÉ VÝVOJOVÉ PORUCHY ŘEČI
• PORUCHA ARTIKULACE - patlavost, šišlání
• EXPRESIVNÍ PORUCHA - chápání mluvené řeči normální,
omezená vyjadřovací schopnost
(exprese)
• RECEPTIVNÍ PORUCHA - primárně postiženo chápání (recepce)
řeči, sekundárně i vyjadřování.
SPECIFICKÉ VÝVOJOVÉ PORUCHY ŠKOLNÍCH
DOVEDNOSTÍ
Při normálním intelektovém vývoji jsou problémy správně:
· ČÍST - DYSLEXIE
· PSÁT - DYSGRAFIE
· POČÍTAT - DYSKALKULIE
Attention Deficit
Hyperactivity
Disorder - ADHD
Hyperkinetická
porucha
Defekt
pozornosti
Hyperaktivita
Impulsivita
• Porucha pozornosti
s hyperaktivitou
• Hyperkinetická
porucha chování
• Hyperaktivně-impulzivní
• S poruchou pozornosti
• Smíšený
Hyperkinetická porucha / ADHD
SUBTYPY SUBTYPY
Prevalence : 3 - 7 %
Častěji u chlapců
DSM IVMKN 10
OCD 0,7 2,9 mil
Eating disorder 0,9 1,5 mil
Cannabis dependence 1,0 1,4 mil
Psychotic disorder 1,2 5,0 mil
Personality disorder 1,3 4,3 mil
PTSD 2,0 7,7 mil
Conduct disorder 3,0 2,1 mil
Alcohol dependence 3,4 14,6 mil
Somatoform dis. 4,9 20,4 mil
ADHD/hyperkin. dis. 5,0 3,3 mil
Dementia 5,4 6,3 m il
Unipolar depression 6,9 6,3 mil
Insomnia 7,0 29,1 mil
Anxiety disorders 14,0 61,5 mil
Mental Disorders by prevalence (2011)
(and estimated number of persons affected in millions)
H.U. Wittchen et al. European Neuropsychopharmacology (2011) 21, 655–679
Výskyt ve státech Evropské Unie (EU-27) plus Švýcarsko,
Island a Norsko
Základní příznaky ADHD
Porucha pozornosti
1.neudrží pozornost při úkolu,hře
2.opomíjí detaily, chybuje
3.neposlouchá instrukce-zbrklé závěry
4.nepořádný, nesystematický
5.“duchem nepřítomný“
6.neumí plánovat
7.netrpělivý,odmítá zdlouhavé úkoly
8. ztrácí věci
9.nutné připomínat úkoly
Hyperaktivita
1.nedokáže zůstat v klidu
2. vykonává neúčelné pohyby
3.vstává, pobíhá ve třídě
4. nezvládá klidné, tiché hry
5. stále „ jako na pochodu, rozjetý..“
6. Stále mluví, vymáhá odpovědi
Impulzivita
7.odpovídá před dokončením otázky
8.nevydrží čekat v řadě (fronty)
9.přerušuje, obtěžuje ostatní
ŠKOLA : - nekázeň ( vyrušování, neklid )
- chyby z nepozornosti
- MIMOINTELEKTOVÉ selhávání v prospěchu
- konflikty se spolužáky, neoblíbenost
- snížená vnímavost k nebezpečí,zbrklost – úrazovost
DOMOV: - tresty za neprospěch a poznámky
- tresty za zlobení (hlučnost, neposlušnost,nepořádnost)
- pocit výchovného selhání u rodičů, narušení vztahů
uvnitř rodiny
Problémy spojené s ADHD u dětí :
Průběh ADHD
Asi u 50 % spont. úprava po 12. roce, u ostatních
přechod poruchy do dospělosti ( modifikace symptomů).
ADHD u adolescentů
• Vnitřní neklid > hyperaktivita
• ↓ sebeúcta; mrzutost,pocity nudy a tenze
• ↓ vztahy s vrstevníky, spory s autoritami
• Odkládá, nedokončí úkoly
• Potřeba „adrenalinových“ zážitků,nových podnětů
• Nezdrženlivost - předčasný sex, kouření, drogy…
• (u dívek nechtěné gravidity),
• Riziko sexuálně přenosných nemocí
• Dopravní nehody, úrazy
• Častěji zažívají depresi
Dospělí s ADHD
Impulzivní,nezdrženliví,nesoustředění,nepozorní
- méně hyperaktivní než děti
• rizikové aktivity, návyky,
• neuvážené investice,nákupy,výroky,
• nízká sebekázeň – málo vytrvalí
• nepořádní…
• zřídka dokončí vysokou školu
• méně přátel, častější rozvody
• zastávají nižší posty v práci
• přestupky,dopravní nehody, antisoc. aktivity
• častěji konzumují, alkohol, kouří
• nesoustředění,“zapomínají“ schůzky, termíny,
ztrácejí věci…
• odkládají úkoly „ na poslední chvíli „
Creative
Artistic
Intuitive
Empathetic
Visionary
Inventive
Sensitive
Original
Loving
Exuberant
Top 10 Great Characteristics of ADHD
Někteří kreativní, intuitivní, vyšší IQ
Genetika
Enviromentální
faktory
Inzulty CNS
Etiologie ADHD - heterogenní podklad
Abnormní vývoj neuronálních sítí
Abnormní neurotransmise
(DA,NA)
Jemné strukturální a funkční
abnormity mozku
Dysfunkční varianty
genů kódujících
- neurotransmise DA,NA
- neurovývojový proces
Heredita !
Prenatální ,
perinatální
traumata,
hypoxie…
Výchova,
prostředí,
toxiny…
Kognitivně-behaviorální dysfunkce
ADHD
ADHD je
neurovývojová
porucha
Mozek u ADHD
• Menší celkový objem (3-4%)
• Snížená tloušťka kortexu v rozsáhlých oblastech mozku,
• Regionální opoždění neurovývojového procesu (1-2 roky)
• Fronto-striatální dysfunkce – řízení chování a kognice, plánování
• Fronto-cerebellární okruh – odhad času a časování aktivit
• Orbitofrontální kortex, striátum, část cingula: systém odměny a
motivace, impulzivní chování, kognitivní a motorické funkce,
Regionální opoždění maturace v 6 letech
Neurotransmitery u ADHD
Dopamin :
kontrola aktivity,koordinace,
reakce na nové podněty,
chování související s pocitem
odměny (bažení,požitky)
Dysfunkce neuromediátorů významných pro
kognitivní funkce - nedostatky kontroly inhibice,
aktivity a výkonu
Noradrenalin:
regulace exekutivních funkcí,
řešení problémů,
cílené chování, motivace,
kontrola afektů, selektivní
pozornost
Stimulancia :
Metylfenidát
inhibuje zpětné vychytávání
DA,NA do presynaptického
neuronu a zvyšuje jejich
uvolňování
(v PFC, striatu a n.accumbens)
Farmakoterapie ADHD :
Nestimulační léčba:
Atomoxetin
inhibuje reuptake NA a zvyšuje
jeho koncentraci v PFC .
Nepřímo zvyšuje i množství DA
v PFC – nikoli ve striatu a
n. accumbens (není návykový
jako stimulancia!)
Zvýšení koncentrace katecholaminů
Důkazy pro efekt farmakoterapie v zobrazovacích studiích mozku:
normalizační účinek na strukturu a funkce v cílových regionech
(konektivitu, hypoaktivitu, maturaci…)
Normalizační účinek na strukturu a funkce v cílových
regionech :
Důkazy pro normalizaci fronto-striatální a cerebelární
aktivity po metylfenidátu, pozitivní vliv na abnormity
v BG, konektivitu v předním cingulu, dorzo-laterálním
PFC, v prekuneu a na maturaci kortikální vrstvy.
Atomoxetin :vede ke zlepšení aktivity pravostranného
dolního frontálního gyru a temporálních oblastí v průběhu
kontroly inhibičních procesů.
Efekt farmakoterapie u ADHD
v zobrazovacích studiích mozku:
DĚTSKÝ AUTISMUS ( Kanner, 1943 )
SOCIÁLNÍ A EMOČNÍ ODTAŽITOST
„ Extrémní osamělost“
Symptomy patrné již
před 36.měsícem života:
Narušení :
• sociální interakce
• komunikace a hry
• omezené, stereotypní
chování a zájmy
1975 1985 1995 2001 2904 2007 2009
„Měkčí“ kriteria pro dg?
Starší věk otců?
Lepší diagnostika?
Společensky výhodnější
dg než ment. retardace
Příznaky v ranném dětství
• nezájem o kontakt s okolím
· snížená fixace tváří očima
· nezájem o komunikaci (monology)
· často nepřirozená intonace, echolalie, gramatické zvláštnosti
· citová chladnost nebo nepřirozené emoce
· ulpívání na stereotypech (snaha zachovat stejnost)
· panické, úzkostné reakce v nových situacích
· stereotypní, nekonstruktivní hry
· zájem o neživé (non soft) předměty
· neadekvátní zkoumání a manipulace (čichání, olizování)
· bizarní stereotypní pohyby (třepání rukou )
Autistický regres řeči a chování asi u 30-39% ( cca v18 měsících)
Dětský autismus
Chybí schopnost empatie a spontaneita,
chování je „strojové“, jsou lhostejní k pocitům
jiných, lidé je zajímají méně než předměty.
• Oční kontakt je omezený, bez komunikačního
významu a zájmu.
• Řeč bývá stereotypní, pedantická, fádní, bez intonace
a emocí, echolalie, odpovědi často bez ohledu kontext.
• Nemají fantazii a představivost –stereotypní chování
a úzké zájmy ( fanatické zaujetí- např. značky ,čísla,
jízdní řády, data narození, telefony…)
Intelekt :u části v normě ( těžko využitelný ), u části
mentální retardace – někdy izolované, akcentované
schopnosti a nadání (mechanická paměť,počty,malování...)
Autismus u starších dětí a adolescentů
DĚTSKÝ AUTISMUS - ETIOLOGIE ?
Po porodu mozek autistických dětí jeví sklon růst rychleji, než je
obvyklé, avšak poté následuje relativně pomalejší růst v dětství
V některých studiích : nižší hladiny serotoninu v mozku, zvýšený
počet neuronů v čichové kůře, amygdale a hipokampu( emoce,
chování)...
Menší počet Purkyňových bb. v mozečku (chování, plánování
anticipace,učení)...
U dvojčat osob s autismem je pravděpodobnost postižení
autismem 25krát vyšší než u obecné populace. Někdy abnormity
na chromozomu 7 a 15
TERAPIE - pouze symptomatická– (afekty, agrese,rituály)
Význam psychoterapie, behaviorální terapie
Kresby autistických dětí
ASPERGERŮV SYNDROM
(1944 - vídeňský psychiatr Hans Asperger.)
Sociální abnormality méně závažné než u autismu. Výrazný
egocentrismus, introverze, většinou normální IQ a schopnost
řeči ( někdy až hypertrofovaná), často motorická neobratnost.
• nedostatek empatie, nedodržují společenské konvence
• emoční odtažitost, působí chladně
• potíže v sociálním kontaktu
• zvláštnosti ve vyjadřování a intonaci (detailní, nedětské)
• sociální naivita, důsledná pravdomluvnost, nevhodné, šokující
poznámky ,nechápou vtipy, nadsázky
• někdy zvláštní nadání a úzké zájmy až obsesivního
charakteru ( počítače,encyklopedie,sbírky,šachy ..)
VÝSKYT: převážně u chlapců ( 8 : 1 )
TIKOVÉ PORUCHY
Tiky :
Náhlé, nepravidelně se opakující, stereotypní, bezúčelné
pohyby nebo zvuky
Typy : motorické, vokální (fonační-zvuky, verbální- slova)
Nejčastější lokalizace: mimické svalstvo (palpebrální,
nasální, periorální), šíje…
Tiky předchází nutkání
Částečná ovlivnitelnost vůlí je významným diferenciálně
diagnostickým rysem tiků oproti ostatním extrapyramidovým
poruchám.
Při delším potlačování tiků narůstá vnitřní napětí a po
skončení příslušného období zpravidla dochází
k „rebound” fenoménu.
Klasifikace:
PŘECHODNÁ TIKOVÁ PORUCHA ( předškolní věk)
· převážně jednoduché tiky mimické nebo fonační
· trvá max. 1 rok
· obvykle nevyžaduje farmakologickou léčbu
CHRONICKÁ ,MOTORICKÁ NEBO VOKÁLNÍ TIKOVÁ PORUCHA
(začátek v dětství, přechod do dospělosti)
· tiky motorické, někdy i vokální ( ne současně )
· chronický průběh, období remisí a exacerbací
· farmakoterapie vhodná
TOURETTŮV SYNDROM
SYNDROM GILLES DE LA TOURETTE (1885)
( TOURETTŮV SYNDROM )
Nejzávažnější tiková porucha
Začátek mezi 7-11 rokem, v dospělosti někdy zmírnění.
Motorické tiky kombinované s vokálními ( současně )
- motorické tiky: mohou být složité, podobné rituálům
- vokální tiky : vyrážení slov, slabik , zvuků, echolalií
koprolalií (14%- v USA až 60%)
Často TS provázejí symptomy OCD a ADHD,
zvažován příbuzný genetický podklad :
„ vývojový syndrom basálních ganglií“.
• Impulzivita a agresívní projevy
• Nutkavé sebepoškozování (14%)
• Heteroagrese verbální nebo brachiální ( 20–30 %)
Patogenéza a léčba Tourettova syndromu
Neurovývojová porucha synaptické neurotransmise,
zahrnující basální ganglia a příslušné neuronální spoje .
Polygenní dědičnost (v.s. genetická heterogenita) :
u různých případů mohou působit odlišné geny .
Výsledkem je vývojová hyperinervace ventrálního striata
dopaminovými zakončeními ( striatální dopaminergní
hyperfunkce ). Tiky se typicky zhoršují po dopaminergních
látkách a stimulanciích CNS.
TERAPIE: Antipsychotika ( antidopaminergní působení !)
atypická AP (tiapridal,risperidon..), event. haloperidol
( starší léčba )
Klinický výskyt a průběh Tourettova syndromu
v závislosti na věku (Bagheri M. American Family Physician;1999)
Závažnost
vysoká
nízká
narození 9-11 let dospělost
Beze změny nebo zhoršení: 5-10%
Zlepšení: 30-50%
Téměř vymizí: 50%
věk
Změny aktivity dopaminového systému během ontogenetického vývoje,
do značné míry korelují s dynamikou a průběhem tikového onemocnění.
Denzita dopaminových receptorů je až trojnásobně vyšší u dětí
školního věku (kdy bývají tiky nejvýraznější) .
Tourettův syndrom nesouvisí s inteligencí,
ale není výjimkou, že postihuje nevšedně nadané
osobnosti. Podle historiků a lékařů trpěl TS
W. A. Mozart nebo spisovatel Charles Dickens…
Schizofrenie v dětství
Příznaky u dětí :
Narušení interpersonálních vztahů
(povrchnost emocí,uzavřenost, izolace),
bizardní,úzkostné chování, rituály,
nepřiměřené strachy nebo ploché afekty,
fantasie podobné bludům, abnormní řeč,
abnormní motorické projevy…
Starší děti: sluchové event. zrakové
halucinace (zvířata,příšery…)
Dosažený stupeň kognitivního vývoje
ovlivňuje obsah a formu symptomů,
teprve ve stadiu formálních operací (po
11. roce) se začínají podobat dospělým
Manifestace a věk
Před 10.r. – 1%
Před 15.r. 5%
Před 17.r. 20%
Před 25.r 50%
Před 30.r. 80%
Prognóza schizofrenie a léčba u dětí
Časné dětství :
• špatná prognóza
• narušení ment. vývoje
• tendence k chronicitě
• často farmakorezistence..
Pozdější dětství
• nejistá prognóza
Adolescence:
• lepší prognóza, možnost
jediné ataky (jako u dosp.)
Risperidon (Risperdal)
Olanzapin (Zyprexa)
Quetiapin (Seroquel)
Clozapin ( Leponex)
Aripiprazol (Abilify)
Ziprasidon (Zeldox)
Zotepin (Zoleptil)
Atypická antipsychotika
• Většina podávána off label
• Vyšší citlivost k metabolickým
a dyskinetickým účinkům
Konkordance celoživotního rizika výskytu schizofrenie
0% 10% 20% 30% 40% 50%
celk. populace
bratran.,sestř.
strýcové/tety
neteře/synovci
vnoučata
nevl.souroz.
rodiče
sourozenci
děti
2-vaj.dvojčata
1-vaj.dvojčata
Sdílená DNA
100%
50%
příbuzní
1.stup.
25%
12.5%
48%17%
1%
(David Helfgott’s father; John Nash’s son)
Asociace uváděny s geny se vztahem ke glutamátergní transmisi
(pro neuregulin 1, dysbindin) , ale i řadou dalších
Hebefrenie
Adolescenti a mladí dospělí
(hebos= jinoch)
• Desorganisovaná řeč a chování , ploché nebo
nepřiměřené afekty
• Nadnesené, „rozpustilé“ chování, grimasování,
manýrování, negativismus („karikatura puberty“)
• Nesouvislá řeč (inkoherence), porušena gramatická
a logická stavba - někdy až nahodilá spojení
(„slovní salát), neexistující slova (neologizmy),
fráze, ruminace, pseudofilozofování…
• Samotářství, ztráta cílů, odklon od reality
• Prchavé halucinace, bludy
DEPRESE u dětí a adolescentů
Obtížná diagnóza u malých dětí, často netypické příznaky.
DĚTI: nemusí dominovat depresivní nálada, více symptomů
anxiety (fobie,separační úzkost,) anhedonie, „ záhadné“
somatické potíže, podrážděnost, problémy v chování, učení,
omezení zájmů, kontaktů s vrstevníky…
ADOLESCENTI: více poruch spánku a chuti k jídlu,
suicidálních myšlenek & pokusů, zhoršené fungování
(studium!) nesoustředěnost,únavnost,pokles zájmů,
soc. kontaktů,pocity nudy, podrážděnost…
Relativně často bludy,halucinace ( také u starších dětí).
Nižší efekt antidepresiv proti dospělým
Léčba dětské deprese
Indikace SSRI :
Depresivní poruchy
Úzkostné poruchy
OCD ( tlumí nutkavé jednání)
Ment. bulimie ( tlumí impulzivitu)
fluoxetin
paroxetin,
fluvoxamin,
citalopram
escitalopram
sertralin
Snášenlivost a účinnost lepší než u starších TCA
(nemají anticholinergní, antihistaminové a adrenolytické účinky)
Chybí kardiotoxicita
Menší riziko při předávkování
Mírná deprese - psychoterapie
Těžká deprese - antidepresiva SSRI (výjimečně další)
U dětí vzácná, nárůst v adolescenci
Nadměrně nadnesená nálada,
často s podrážděností a vzpurností,
Zvýšené sebevědomí, velikášství
Nespavost
Odbrzděné chování, zvýšená energie, hyperaktivita
Zrychlená řeč a myšlení, mnohomluvnost
Roztržitost, těkavost, hypersexualita
Vyhledávání požitků bez ohledu na rizika a ztrapnění
U starších dětí mohou být megalomanické bludy .
Záškoláctví, asociální, rizikové chování,
předčasné ukončení školy, drogy…
Mánie dětí a adolescentů
Preparáty pro léčbu pediatrické BP
Thymoprofylaktika Stabilizátory nálady
lithium carbonat
kys.valproová(Depakot)
carbamazepin (Tegretol)
Atypická antipsychotika
aripiprazol (Abilify)
risperidon (Risperdal)
quetiapin (Seroquel)
olanzapin (Zyprexa)
ziprasidon (Zotepin)
Bettina E Bernstein, Bipolar disorder,eMedicine,Medscape,Updated: Mar 26, 2010
Používány klasické preparáty účinné u dospělých s BP
manie
hypomanie
deprese
Úmyslné,často opakované sebezraňování – bez úmyslu zemřít.
Povrchové řezání, pálení cigaretou – jako ventil napětí, agrese,
vzteku, stresu,vnitřní prázdnoty. Někdy snížené vnímání bolesti...
Škodlivý zvládací mechanismus u jedinců s různou psychopatologií
(dysharmonický vývoj osobnosti , poruchy příjmu potravy, závislosti,
obsedantně-kompulsivní porucha…)
Zvýšené riziko : sociální izolace a deprivace
( směřují k agresi a sebedestrukci ), adolescence !
Členství v subkultuře – odlišná motivace a podklad
Závažné automutilace : autismus, mentální retardace, psychotické
poruchy s bludy, depresemi (amputace, kastrace…).
Sebepoškozování (automutilace)
Suicidální pokusy
Do 10 let vzácné, vzestup v pubertě a adolescenci.
V ČR kolem 40 dokonaných suicidií za rok u mladistvých.
Chlapci – pokusů méně, ale častěji dokonané
(volba razantnějších prostředků)
Dívky - pokusů více, častěji nedokonané (intoxikace…)
Parasuicidia (demonstrativní)- čím mladší dítě, tím
hodnotíme vážněji
Pro dg suicidia u dětí- podmínka mentálního věku
(chápání nezvratnosti smrti) - cca kolem 9 let
V adolescenci je sebevražedný pokus nejčastějším důvodem
pro urgentní psychiatrické vyšetření a suicidium je druhou
nejčastější příčinou úmrtí v tomto věku.
A
Konflikty rodinné + školní
- rodinná dysharmonie
- týrané a zanedbávané děti
- úmrtí nebo odchod
jednoho z rodičů
- stesk po domově
( internáty, ústavy )
-školní neprospěch
Příčiny suicidálního chování u dětí
Osobnostní predispozice :
- izolovanost mezi
vrstevníky
( nepopulárnost )
- snížené sebehodnocení
- sebeobviňování
- zvýšená impulzivita
Rok do 15 let 15-19 let
1996 9 71
1997 6 66
1998 8 52
1999 3 58
2000 12 42
2001 6 39
2002 6 44
2003 9 43
2004 8 43
2005 6 37
2006 3 55
Údaje českého statistického úřadu.
Sebevražednost u dětí a adolescentů v ČR
Údaje ze statistické ročenky MZ ČR
Údaje ze statistické ročenky MZ ČR
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
do 14 let
15-19 let
celková
Suicidalita na 100 000 obyvatel v jednotlivých věkových
kategoriích dle ÚZIS
Děkuji za pozornost