XVII. PNEUMOGRAFIE

Klíčová slova:

Dýchací svaly, nitrohrudní tlak, nitroplicní tlak, mechanismus vdechu a výdechu, mrtvý prostor
dýchací, alveolární

vzduch, rozdíl ve složení vdechovaného a vydechovaného vzduchu, chemoreceptory.

Cíl cvičení:

Prakticky zvládnout techniku registrace dýchacích pohybů v hrudní a břišní oblasti. Demonstrovat
vliv složení vzduchu a tělesné zátěže na frekvenci a hloubku dýchání. Seznámit se s postupem
statistického hodnocení naměřených dat neparametrickými metodami.

Princip metody:

Pneumografie je metoda registrace dýchacích pohybů. V praktiku užívaný snímač (respirační pás)
pracuje na piezo-elektrickém principu (mechanické podněty – zvětšení a zmenšení obvodu hrudníku –
jsou převáděny na elektrický signál). Ten se zesiluje a zobrazuje na monitoru počítače.

Potřeby:

Snímač dýchacích pohybů (2 ks), nosní svorka, sterilní náustek, Kroghův respirometr, výukový systém
Power- Lab.

Postup práce:

1. Vyšetřovaná osoba se postaví tak, aby nemohla sledovat záznam na monitoru. Snímače dechových
pohybů připevněte na hrudník (1. kanál na zesilovači) a břicho (2. kanál na zesilovači) tak, aby
nebyly volné, ale zároveň nesmí být příliš napnuté, aby nedošlo k jejich poškození !!!

2. Spusťte program PNEUMOGRAFIE dvojklikem na stejnojmennou ikonu na ploše.

3. Nastavte citlivost zesilovače pro registraci dýchacích pohybů v 1. a 2. kanálu. Horní záznam
odpovídá pohybům hrudníku, dolní pohybům břicha.

4. Zaznamenejte tyto situace:

• Klidové dýchání po dobu jedné minuty.

• Dýchání po mírné zátěži – vyšetřovaná osoba provede 5 dřepů. Zaznamenejte alespoň 10 dechových
cyklů

bezprostředně následujících po skončení mírné zátěže, pro hodnocení použijte prvních 6 cyklů.

• Dýchání po intenzivní zátěži – vyšetřovaná osoba provede 30 dřepů. Zaznamenejte alespoň 10
dechových

cyklů bezprostředně následujících po skončení dřepování, pro hodnocení použijte opět prvních 6
cyklů.

• Dýchání po zpětném vdechování vydechovaného vzduchu – vyšetřovanou osobu napojte na Kroghův
respirometr s čistě kyslíkovou náplní, bez filtru pro pohlcování vydechnutého CO2 (princip
respirometru a správný postup pro napojení osoby – viz úkol XXII). Nezapomeňte na nosní svorku,
která brání mísení nadechované směsi plynů s atmosférickým vzduchem. Po napojení spusťte i
nahrávání záznamu do počítače. Ze začátku osoba dýchá čistý kyslík, s každým výdechem se do
uzavřeného prostoru Kroghova respirometru dostává i vydechovaný CO2. Po 2 - 3 minutách již zvýšená
koncentrace pCO2 vede k viditelným změnám dýchání. V tomto případě odpojte vyšetřovanou osobu od
Kroghova respirometru, ale stále pokračujte v záznamu dýchacích pohybů, přibližně v délce
následných 20 dechových cyklů (sledujete postupný návrat ke klidovému dýchání). Pro hodnocení pak
vyberte pouze úsek prvních šesti dechů bezprostředně po skončeném dýchání do Kroghova respirometru.

5. Jednotlivé situace označte v záznamu formou poznámek.

6. Uložte záznam pod názvem „pneumografieXY“, kde XY odpovídá iniciálám vyšetřované osoby, typ
souboru Data Chart File (*.adicht). Záznam není nutné tisknout.

Hodnocení záznamu:

Obvyklým postupem pro hodnocení naměřte v jednom z kanálů časové hodnoty trvání dechových
intervalů: čas nádechu - inspiria Ti, čas výdechu-expiria Te, čas trvání celého dechového cyklu BI
(breathing interval) a velikost amplitudy Ampl (viz obr. 30) vždy u 6 dechových cyklů ve všech
situacích – viz výše. Měřené hodnoty zobrazující se v miniokně Rate/Time zapište do tabulky.


Obr. 30. Dechové intervaly

(Ti – trvání inspiria, Te – trvání expiria, jejich součet určuje dechový interval BI), velikost
amplitudy (Ampl).