Fyziologie dětského věku Toto je dokončení informací o základních zvláštnostech dětského věku, navazující na komentovanou přednášku. Věková období dítěte • věk název období charakteristika •0 – 28dnů novorozenecké období adaptace •0 – 1 rok kojenecké intenzivní růst •2. – 3. rok batolecí rozvoj řeči, myšlení •4. – 5. rok předškolní zmírnění tempa růstu •6. - 11.rok mladší školní •12. – 15. rok starší školní diferenciace dle pohlaví, zrychlení růstu a vývoje •15. –18.(19.) rok dorostové ukončeno rozkvětem tělesných a duševních sil •19 – 21 let mladý dospělý Jen přehled pro zopakování. Zopakování fetálního krevního oběhu – jak a proč se uzavírají jednotlivé zkraty: foramen ovale – tlakové důvody; ductus arteriosis Botalli – změna parciálního tlaku o2 (saturace); ductus venosus – změna síly průtoku krve touto dučejí; umbilikální cévy – manipulace s pupečníkem aktivuje všechny 3 druhy svalových vláken přítomné ve stěně těchto cév (cirkulární, longitudinální, příčnou)- vše směřuje k vazokonstrikci. Screening metabolických onemocnění u novorozenců •Vrozený hypothyroidismus: obvykle se vyskytuje jako sporadická mutace s četností výskytu 1: 5 000 narozených, s důsledkem nedostatečné sekrece hormonů štítné žlázy (převážně thyroxinu) üPrvní screening by měl proběhnout již v průběhu prvního týdne po narození u všech dětí, formou odběru kapky krve z patičky novorozence a stanovení hladin hormonů FENYLKETONURIE •Dědičná porucha metabolismu fenylalaninu (Phe) s převážně autozomálně recesivním typem dědičnosti •Podstatou je porucha přeměny Phe, jejímž výsledkem je zvýšení hladiny Phe ve tkáních a v séru •Důsledkem je tvorba anormálních katabolitů Phe, které poškozují mozkovou tkáň; bez včasného rozpoznání a včasné léčby dietou s nízkým obsahem Phe nastupuje mentální retardace (IQ pod 50) •Diagnostika: GUTHRIEHO TEST - bakteriální inhibiční test (schopnost Phe rušit inhibiční účinek beta-2-thienylalaninu na růst Bacilus subtilis) •Také prováděn v průběhu prvního týdne po narození VÝŽIVA •Období výlučně mléčné výživy : * - 6. měsíc •MATEŘSKÉ MLÉKO!!!!!! – – Výživa novorozenců a kojenců prošla určitými historickými etapami, bylo období (hlavně u nás v bývalém Česko-Slovensku, kdy se kojení nedoporučovalo), nicméně dnes je jednotný názor, že opravdu nejlepší výživa pro novorozence a kojence je mateřské mléko….pokud maminka může kojit, výlučně jen mléčná výživa mateřským mlékem by měla být zachována nejdéle do 6. měsíce věku dítěte….a to je na doporučení pediatra a dle snášenlivosti dítěte většinou již od 4.měsíce doporučováno začít ovocnými příkrmy, popřípadě i jinými potravinami (žmoulat chlebovou kůrku, apod…..názor imunologů, že zde je tzv. imunologické okno, které dovolí dítěti zvyknout si na složení a pak ve starším věku by neměly vzniknout alergie….je toto potřeba ještě výzkumně potvrdit, mezi odborníky panují různé názory, zatím probíhají klinické studie, musíme vyčkat na jejich výsledky). Pokud toto nechceme riskovat, tak do 6.měsíce plné kojení, a pak postupně přidávat …viz snímek 12 Stavba prsní žlázy Správné uchopení prsu (bradavky) ústy dítěte a přisátí Vlevo – popis; vpravo – špatný úchop bradavky, pouze dudlání s možností poškození bradavky •Období nemléčných přídavků: 5. – 7.měsíc •5. měsíc: zeleninová polévka nebo maso-zeleninový příkrm (vařený vaječný žloutek • 2 x týdně, rostlinný olej 5-10 g, pozor na vaječný bílek – silný alergen, dávat až po dovršení 1 roku) •SUNAR •6. měsíc – ovocno-mléčný přídavek (tvaroh, jogurt s mixovaným ovocem, pozor na druh ovoce – jahody opět hodně alergizují, citrusy obecně, dávat postupně, po jednom, ať odhalíme případnou alergii, NESLADIT) •7. měsíc – cereálie s lepkem (kaše, piškoty) • Toto je velmi obecný přehled, jak postupně převádět dítě na stravu smíšenou s použitím české náhrady mateřského mléka – Sunaru. Dnes existuje obrovské množství mlék, dejte prosím na zkušenost Vašeho pediatra nebo učitelů pediatrie zabývající se dětskou výživou..opět je spousta názorových rozepří, nicméně nejvíce bychom se měli řídit dle potřeb miminka-každé je jiné, někomu sedne sunar, někomu Nestle-někomu Nutrilon-někomu Beba…mléko proti ublinkávání, mléko s probiotiky, mléko s prebiotiky…... •Období plné kojenecké výživy: 8. – 12. měsíc •výše uvedená strava •+ od 9. měsíce – kusovitá, zrnitá strava •důležitá vláknina (ovocné šťávy, džusy, ovesné vločky…) –zvyšuje obsah vody ve střevním obsahu –zpomaluje dobu pasáže střevem –příznivě působí na mikrobiologii (mikroekologii) obsahu v tlustém střevě trvalé zuby Sinel mléčné a trvalé zuby LidTel mléčné zuby Sinel Mléčné zuby Trvalé zuby PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ •novorozenecké reflexy: •úchopový •pátrací •labiální – sací – polykací •Mórův (Moorův) Pro hodnocení správného prospívání dítěte je pomocníkem i neurologické vyšetření, na základě přítomnosti či nepřítomnosti určitých typů reflexů, které odrážejí správný vývoj nervové soustavy. Snímek popisuje nejzákladnější reflexy vyskytující se hned po narození – vrozené (nikdo to miminko neučil). Úchopový reflex je v podstatě tzv. rudimentární ..naše miminka ho již nepotřebují ..přetrvává od dob našich předků – opic, maminka opice nemá kapsu jako klokan pro své opičátko, takže když se přemisťuje ze stromu na strom, musí se mládě hodně pevně držet za její srst, aby nespadlo na zem…zkuste nabídnout novorozenci jeden vlas-ihned tak pevně sevře pěstičku, že ten vlas budete těžko dolovat. Pátrací – jakmile se dotknete tvářičky novorozence, obrací hlavičku na stranu doteku…pátrá..po čem asi?...po jídle. Mórův reflex – je příkladem reflexu polohového vestibulárního. Reakce (extenze hlavy a končetin a zpětný návrat horních končetin do překřížené polohy) na rychlé a krátké lineární trhnutí podložky pod ležícím novorozencem, které simuluje horizontální pohyb. Zánik této typické reakce do 3. měsíce života je důkazem fyziologického vývoje CNS. Tato tabulka přehledně ukazuje polohy novorozence a kojence do půl roku života. Každý řádek se týká polohy, kterou sledujeme (poloha na zádech či na bříšku) nebo do které miminko manipulujeme při jeho vyšetřování . V poloze na zádek v 1.měsíci je typické sevření ručiček novorozence v pěst, pokrčené nohy i ruce. Při změně polohy - přitahování do sedu - ještě neudrží hlavičku, nicméně na bříšku má již od 2. dne po narození tendenci reflexně hlavičku zvedat (spontánní polohový reflex hlavy, aby za všech okolností byla hlava vzpřímena, spojnice obou očí a ústa byly ve vodorovné rovině). U novorozence v závěsu, při střídajícím se dotyku nohou o podložku, se nastartuje krokový mechanismus – jako příklad reflexu, který je vyvolán exteroceptivní stimulací, ale nepřechází v reflex podmíněný. Jedná se o spinální reflexní automatismus a do dvou měsíců vyhasíná. 3. Měsíc – typická je poloha na bříšku s oporou na loktech (samo se na bříško ještě neotočí, to až kolem 5.-6.měsíce)…této poloze se říká „pasení koníčků“ a zkuste probrat vaše dětské fotografie, určitě vás rodiče v této poloze „vyblejskli“- je to poloha velice fotogenická.  Veledůležitým milníkem, který ukazuje na správný vývoj je při posazování do sedu okamžik, kdy už dítě udrží samo hlavičku – většinou kolem 6.-8.týdne po narození. Jak už jsem psala, kolem 5.měsíce pak začíná otáčení se na jednu či druhou stranu, převalení se na bříško a zpět …POZOR – je potřeba zvýšit ostražitost dohledu nad dítětem, nemůže být samo ponecháno na úzkém gauči či posteli – nebezpečí pádu a poranění. Tento snímek dokončuje přehled psychomotorického vývoje dítěte do jednoho roku. Vidíte pokrok v poloze na bříšku – dokáže se vzepřít až „lítat“ . Kolem 9.měsíce začne lozit po čtyřech – POZOR-některé děti lezou jako první dozadu, NE dopředu. Kolem 10.měsíce již vydrží stát u nábytku, začíná se posouvat krok sun krok bokem kolem postýlky, přidržuje se šprušlí, a pak z ničeho nic udělá samostatný první krůček, druhý den samostatné 2 kroky a do třech dnů běhá jako čamrda. PROSÍM tabulka je orientační, z hlediska času, každé miminko se vyvíjí jinak, hodně se dnes počítá gestační věk, a podle tabulky uvedené měsíce musíme akceptovat plus /mínus 2 měsíce….někdo bude chodit v 10 měsících, někdo bude chodit v 15 měsících. Vývoj vidění •Při narození není vývoj očí dokončen ani funkčně, ani po stránce anatomické •Předozadní délka bulbu novorozence: 17-18 mm (o 6 mm méně než dospělý) •Oční štěrbina: délka stejná, šířka o polovinu menší •Rohovka se zdá být větší =9,4 mm - jen protože není vidět bělima •Duhovka – modrá, uniformní, s úzkou líně reagující zornicí (svěrač má převahu nad ještě nerozvinutým rozvěračem pupily) • Toto již jsou informace navíc, jen pro zajímavost. Týkající se vývoje vidění. •Je přítomný vrozený posturální reflex, který kontroluje postavení očí vzhledem k poloze a pohybům hlavy a těla (vyvolán je z vestibulárního aparátu, mozečku a šíjového svalstva) • •Vrozený vizuální fixační a refixační reflex umožnuje sledování pohybujících se předmětů • •Další vrozené reflexy: reflex konvergenční nebo reflex zajišťující sevření víček při ostrém světle • •Tyto reflexy jsou postupně nahrazovány podmíněnými reflexy pod kontrolní činností mozku •Po narození – pohyby očí nepravidelné, bezcílné nebo vůbec žádné •Několik hodin po narození – schopnost krátké, vteřinové monokulární fixace •Ve dvou měsících – pokusy o binokulární fixaci •Ve 4.měsíci – dítě zvedá hlavu, sleduje svou ruku, sahá po podávaných předmětech •V půl roce – pohyby očí plynulé, klouzavé •V 1 roce je ustanovena fúze (spojování obrázků z obou očí do jednoho) •Zjištěná akomodační vzdálenost pro 1.měsíc = 18 cm – vhodná vzdálenost pro zjišťování zrakových odpovědí u novorozenců •Zraková ostrost se přibližuje dospělému asi ve 4 letech • •Zrak napomáhá vnímání zevního prostředí spolu s dalšími smysly – sluch, hmat, chuť • •Důležité: zraková dráha a její funkce se zachovávají jen při stimulaci při jejich používání – nezbytné odhalit včas poruchy vývoje zrakových funkcí!!! •např. tupozrakost Děkuji za pozornost