Praktikum 3 OHE_jarní období
Orgány Waldeyerova mízního okruhu - mikroskopování
- tonsilla lingualis (4)
- tonsilla palatina (6)
Řez odvápněným zubem - mikroskopování
- zub (7)
-------------------------------------------------------
Stručný přehled:
Mikroskopická stavba periodoncia, jeho funkce a klinický
význam
Gingiva, sulcus gingivalis, epitelový úpon. Gingivální recese
scech@med.muni.cz
Lymfatický patrový okruh = Waldeyerův mízní okruh
soubor periferních lymfatických orgánů (l. tonsillae, ř. amygdalae), uloženy při vstupu do nasoči
orofaryngu - celkem 6 (párové tonsillae palatinae, tonsillae tubariae// tonsilla lingualis,
tonsilla pharyngea
slizniční útvary - u kterých je l. propria prostoupena lymfatickou tkání: B - dependentní oblasti sekundární
lymfatické folikuly a T- dependentní oblasti - interfolikulární zóny
Tonsilla palatina - prep. č. 6
vpravo a vlevo mezi
glosopalatinálním a
faryngopalatinálním
obloukem
ovoidní tvar
20x15x12mm
členitý povrch větvené
tonzilární
krypty (až 35)
detritus
oddělena vazivovým
pouzdrem okolí (může
vybíhat v septa)
povrch patrové mandle kryje mnohovrstevný dlaždicový epitel
v lamina propria lymfatické folikuly se světlými zárodečnými centry / tmavší okraj korona/
světlejší střed - obsahuje centroblasty
epitel kryjící uzlíky - odlišný vzhled jinde: FAE - follicle associated epithelium
a) rozvolněné kontakty mezi buňkami - způsobeno infiltrací lymfocyty, makrofágy,
dendritickými buňkami, neutr. granulocyty)
b) nesouvislá bazální membrána
FAE
Tonsilla lingualis - prep. č. 4
soubor folliculi linguales v lamina propria sliznice na radix linguae
lehce hrbolatý povrch krytý vrstevnatým dlaždicovým epitelem
mělké krypty - otevírají vývody mucinózních Weberových žlázek (gll. linguales post.
krypty neustále proplachovány sekretem, takže se v nich neusazuje detritus
Tonsilla pharyngea
na horní stěně pars nasalis pharyngis
od ostatních tonzil se liší tím, že je převážně kryta víceřadým cylindrickým epitelem
s řasinkami, který může obsahovat i pohárkové buňky
mělké tonzilární krypty
v dětském věku tonsilla pharyngea často hypertrofuje a ztěžuje dýchání nosem (tzv.
adenoidní vegetace)
Tonsilla tubaria
(tonsilla Gerlachi) párová
soubor malých lymfatických uzlíků v lamina propria sliznice při ostium pharyngeum tubae
auditivae (Eustachova trubice)
Podélný řez zubem (HE) - preparát č. 7
Úkol: prostuduj mikr. znaky dentinu
a odontoblastů, zubního cementu,
zubní dřeně
kariézní fokus
Cirkumpulpární dentin
tvoří 9/10 tloušťky
obsahuje souběžné dentinové tubuly
predentin
dentinové tubuly
Interdentin
– tenká zóna mezi cirkumpulpárním dentinem a predentinem, kde končí
mineralizace dentinu / vykazuje tmavší zbarvení
cirkumpulpární dentin
Predentin
(dentinoid) - uložen v blízkosti odontoblastů, u dočasných i trvalých zubů za
normálních okolností nikdy nekalcifikuje (měkký)
na HE preparátech má růžové zbarvení
predentin
interdentin
pod odontoblasty Weilova zóna
terciární dentin
Zubní kaz v dentinu
Zubní kaz v dentinu
terciární dentin
bariérová funkce terciárního dentinu
Cement
- cement primární - neobsahuje cementocyty, v celé délce kořene, nasedá přímo na
zubovinu, tloušťka od 10 do 200 um
- cement sekundární - s cementocyty, zejména na zubních apexech, až 500 um
primární
cement
sekundární (celulární) cement
Zubní dřeň
na pulpě v zubní korunce lze rozlišit
2 zóny:
- zevní povrchovou
- vnitřní centrální
centrální zevní
u pulpy v kořenovém kanálku
není členění v tyto 2 zóny
příliš zřetelné
těla odontoblastů
z e v n í z ó n a odontoblasty
Weilova zóna
bipolární pulpocyty
v n i t ř n í z ó n a rosolovité či řídké
vazivo s podélně
probíhajícími
a nervy
Zóny zubní pulpy
dentikly
Výklad
Mikroskopická stavba periodoncia,
jeho funkce a klinický význam
periodontium, periodontální membrána, zubní závěs
ozubice, periost zubu
vyvíjí se z dentálního vaku záhy po zahájení vývoje zubního kořene
fixuje zub v alveolu - vyplňuje prostor mezi kribriformní ploténkou
zubního lůžka a kořenem zubu
jde o pružné zavěšení zubu, které vyrovnává a kompenzuje síly působící na
zub během mastikace
transformuje tlakové síly při žvýkání v tahové, kterým zubní lůžko lépe
odolává a je na ně také lépe přizpůsobeno
histol. charakter:
– husté kolagenní vazivo
uspořádaného typu s vyšším obratem
ECM
(vláken i amorfní hmoty základní)
tloušťka periodontia – 0,18 – 1,0
mm nejtenčí ve střední části kořene
širší u dočasných zubů a zubů chronicky
přetěžovaných
užší u nonfunkčních zubů
konce periodontálních vazů (ligament)
ukotveny v zubním cementu a lamelózní
kosti kribriformní ploténky
(jako Sharpeyova vlákna)
vlákna různé tloušťky a mají vlnitý
průběh
mikroskopická stavba:
fibroblasty a fibrocyty
amorfní hmota základní - složení 70 %
vody
dermatan sulfát
vlákna:
 kolagenní: I, III and XII
tenčí než jinde, jsou
rychleji obnovována
uspořádána do svazečků
 velmi mladá elastická vlákna oxytalanová
vlákna
poprvé zjištěna právě v periodontiu
oxytalanová vlákna - tvořena svazečky mikrofibril (fibrillin, fibulin)
vlákna probíhají šikmo od povrchu cementu k cévám a nervům v periodonciu
početnější v oblasti krčku
funkce: regulují průtok cévami
Uspořádání (průběh) periodontálních ligament
3 skupiny:
gingivální vlákna
transseptální (interdentální) vlákna
alveolární vlákna (fibrae principales)
Gingivální vlákna – poutají gingivu ke krčku zubu
nejsou ve skutečnosti součástí periodoncia, neboť leží v lamina propria dásně
4 směry průběhu (skupiny):
 dentogingivální - od cementu
krčku k volné a připoutané gingivě
(vějíř), nejpočetnější
 alveologingivální - od okraje
alveolu k volné a připoutané gingivě
 cirkulární - uložena ve volné
gingivě a kruhovitě objímají krček zubu
 dentoperiostální - od krčku přes
okraj alveolu na povrch vestibulární
nebo linguální ploténky
Transseptální vlákna - spojují krčky sousedních zubů
mesiodistálně nad
interalveolárními septy
zpevňují lineární seřazení zubů
v oblouku a tvoří podklad pro
interdentální papily
modelují tvar hřebenů
interalveolárních sept –
konfigurace na rtg
snímcích (při inklinaci sešikmení
septa a deprese)
Alveolární vlákna
- mezi kořenem a kribriformní ploténkou zubního lůžka (os alveolare)
nejpočetnější
hřebenová, horizontální, šikmá, apikální a interradikulární
hřebenová – od zubního krčku
k periostu interalveolárního septa nebo
k periostu koronálního okraje zubního
lůžka
fce - zabraňují vylézání zubu
(někdy chybějí)
horizontální - v koronální třetině
kořene a zubního lůžka
jsou postavena kolmo k podélné ose
zubu
fce - brání laterálním
(horizontální) pohybům zubů
šikmá - vyplňují střední a apikální
třetinu lůžka
diagonální průběh – úpony zubním
na cementu leží více apikálně než
inzerce v kribriformní ploténce
fce - brání vtlačování kořene do
lůžka
apikální - od apexu ke dnu
zubního lůžka
radiální průběh
fce – brání vylézání zubu z lůžka
interradikulární - pouze u vícekořenových zubů
odstupují z místa větvení zubu a inzerují na vrcholu mezikořenového kostěného
septa
fce - zabraňují vylézaní zubu a jeho rotaci
inter-
radikulární
septum
interradikulární
septum
Intermediální pleteň
část vláken má pouze jeden úpon - buď v cementu nebo na kribriformní
ploténce, kdežto druhý konec je volný
z nich se splétá tzv. intermediální
pleteň – plexus intermedius
slouží jako morfologická a funkční
rezerva pro potenciální přestavbu
zubního závěsu
Intersticiální oblasti
okrsky řídkého kolagenního vaziva,
oddělují skupiny vláken
na preparátech se jeví jako světlejší
oblasti s hojnými cévami a nervy,
základní hmotou a buňkami :
nediferencované mezenchymocyty
- blasty (fibro-, osteo- cemento-) nebo
- klasty (osteo- a cemento-)
Cévní a nervové zásobení periodontia
tepénky z gingiválních, pulpárních a interalveolárních tepen
v intersticiálních prostorách se rozpadají v kapilární síť, jejíž větve zasahují i mezi vlákna
závěsu
prokázána lymfatická drenáž
inervace
inervace – senzitivní zakončení 3 typů:
 volná (bolest)
 knoflíkovitá a
 keříky (taktilní podněty)
Příležitostné útvary v periodonciu
ostrůvky epitelových buněk Malassezovy
ostrůvky
zbytky Hertwigovy epitelové pochvy
granulomy a cysty epitelového
původu
cementikly
asi u 35 % zubů
jejich původ není znám
Změny v periodonciu během života
změny při ztrátě antagonisty
(nonfunkce):
 zúžení periodontia
 prořídnutí a rozvolnění vláken
 tloustnutí cementu
 ztenčení kribriformní ploténky
změny následkem nadměrného
zatěžování:
 akutní (trauma) – krevní výrony,
ruptura vláken, nekróza a rezorbce
 chronické – hypercementóza
Periodontální vazy (ligamenta) - terminologie
gingivální vlákna - fibrae gingivales
(fibrae gingivodentales, fibrae gingivales circulares)
transseptální vlákna - fibrae interdentales
alveolární vlákna - fibrae alveolodentales (fibrae principales)
hřebenová - lig. dentale superius
horizontální - fibrae alveolodentales transversae
šikmé - lig. dentale inferius
apikální - fibrae apicales
interradikulární - fibrae interradiculares
Výklad
Gingiva, sulcus gingivalis, epitelový
úpon. Gingivální recese
Dáseň (gingiva)
oddíl sliznice dutiny ústní mastikačního typu okolo zubních krčků, ke kterým
je pevně přirostlá
křehká a tuhá, bledě růžová barva, velmi odolná vůči tlaku a tření (frikci)
neposunlivě spojena s podkladem (mukoperiost)
hranici mezi dásní a sliznicí pokrývající zbytek alveolárního výběžku tvoří
mukogingivální linie, která je patrna na vestibulární straně horní a dolní
čelisti a na linguální straně dolní čelisti
topografie dásně: 2 oddíly
gingiva volná – gingiva libera
(gingiva supraalveolaris
-nadalveolární dáseň)
gingiva připoutaná –
gingiva affixa
(gingiva alveolaris)
paramarginální rýha –
0,5 - 1,5 mm od okraje
volné dásně
patrna jen na
histologických řezech
gingiva libera má hladký povrch a
a mezi ní zubem je cirkulární brázdička
– 1-2 mm hluboká – sulcus
gingivalis (fyziologická kapsa)
gingiva affixa - hrbolatý povrch –
a tvoří pod paramarginální rýhou pruh
šířky 4-6 mm
sulcus gingivalis - cirkulární žlábek, hluboký cca 1-2 mm
do žlábku prosakuje z cév v dásni liquor gingivalis - podobná plazmě obsahuje
proteiny a sacharidy a má antimikrobní a protizánětlivé vlastnosti
mezi sousední zuby volná gingiva vybíhá do trigonum interdentale ve
výběžky tvaru stříšky –
mezizubní - interdentální papily/papilae gingivales
každá má vestibulární a linguální část, spojeny interdentálním sedlem
Mikroskopická stavba dásně
mnohovrstevný dlaždicový epitel/ zrohovatělý vestibul. nebo palatin.
na straně přivrácené k zubu nerohovatí - sulkulární epitel
zde si uchovává znaky nediferencovaného epitelu, který sroste s tvrdými tkáněmi
zubu - epitelový úpon, Gottliebova manžeta
lamina propria – husté kolagenní vazivo
vybíhá v papily
četné vysoké a štíhlé jsou pod epitelem
připoutané gingivy
(právě jejich přítomnost způsobuje
hrbolatý povrch)
pod epitelem volné gingivy je papil
méně a vždy chybějí pod epitelem
přivráceném k zubu
kolagenní vlákna jsou uspořádána do 4
skupin – viz periodontium
/dentogingivální, cirkulární,
dentoperiostální a alveologingivální/
Cévní a nervové zásobení dásně:
artérky odstupují z aa. alveolares, a. mentalis, aa. palatinae, a. buccinatoria
rozpadají se vlásečnicové sítě, které anastomózují se sítí v periodonciu
lymfatické cévy zjištěny a provázejí krevní
nervové zásobení - volná zakončení a v podobě tělísek
Gingivodentální uzávěra, epitelový úpon (Gottliebova manžetka)
brání průniku sliny, bakterií, toxinů a částic potravy ze sulcus gingivalis
do periodoncia
vyznačuje se srůstem sulkulárního epitelu s tvrdými tkáněmi zubu v oblasti
zubního krčku
zóna srůstu leží pod úrovní sulcus
gingivalis
šíře 0,25 - 1 mm
epitelový úpon
těsnicí epitelová manžeta
srůst – možný proto, že epitel
manžety je v nediferencovaném stavu
buňky tvoří několik vrstev a jsou delší osou
orientovány souběžně s povrchem zubu
mezi nejvnitřnější vrstvou buněk a zubem jsou diferencovány poloviční dezmosomy
mezi ostatními buňkami dezmosomy bodové
linie epitel – vazivo – hladká, vazivo obsahuje hojné leukocyty a plazmocyty
plní funkci imulogické bariéry
manžeta se ztenčuje k apikálnímu konci
doba obratu - cca 4-6 dnů/ dobře regeneruje - (po mechanickém poškození)
norma: u dočasné dentice a zdravých trvalých zubů do 2-3. decenia - apikální konec
manžety v úrovni cementoemailové hranice
s věkem se manžeta přesouvá stále více apikálně, až nakonec se přesune na cement zubního
krčku
ve stáří může dojít i k obnažení cementu a stavu, kdy se klinická korunka stane větší než
korunka anatomická
sestup manžety = gingivální recese
je spojen uzurací okrajů zubních lůžek a interalveolárních sept, zkrácením délky lůžka
s následným zkrácením zubního závěsu
následek: uvolnění zubu, viklavost, v těžších případech vypadnutí zubu
gingivální recese u paradentózy