Praktikum 5 OHE_jarní období Cvičení k rozštěpům obličeje /opakování/ ***  Vývoj dutiny ústní a nosní  Vývoj patra. Rozštěpy patra  Vývoj předsíně dutiny ústní  Vývoj horní a dolní čelisti  Vývoj nosu a jeho vývojové vady Rekapitulace vývoje obličeje Figures obtained from “Before We Were Born; Moore and Persaud, 6th edition, 2003”. Kdy vývoj obličeje začíná a kdy končí ? Z kterých výběžků obličej zárodku derivuje? Uveď hlavní morfogenetické pochody, jež se uplatňují při vývoji obličeje! Jak se jmenují centra řídící vývoj obličeje? Rekapitulace vývoje obličeje - přelom 4. a 5. týdne a končí v 8. týdnu - lidské znaky, 8 - 12. týdnem finalizace lidských rysů - 5 obličejových výběžků - podklad ektomezenchym, povrch kryt ektodermem, výběžky odděleny brázdami (zářezy) - proliferace buněk, diferenciace výběžků (frontální prominence), růst výběžků spojený s přesuny buněk (migrace), fúze výběžků (zánik zářezů) - 2 centra (prozen- a rhombencefalické centrum) - mechanismus indukce Figures obtained from “Before We Were Born; Moore and Persaud, 6th edition, 2003”. Figures obtained from “Before We Were Born; Moore and Persaud, 6th edition, 2003”. Figures obtained from “Before We Were Born; Moore and Persaud, 6th edition, 2003”. Figures obtained from “Before We Were Born; Moore and Persaud, 6th edition, 2003”. Kdy obličejové výběžky srůstají? Kdy obličejové výběžky srůstají ? cca mezi 27. - 45 dnem vývoje (5. - 7. týdnem ) - do konce 4. týdne (poč. 5. týdne) - srůst mediálních konců mandibulárních výběžků - dolní ret a brada - do konce 5. týdne - srůst mediálních konců maxilárních výběžků s oběma okraji intermaxilárního segmentu - celistvý horní ret (zánik nazolabiální rýhy) - do konce 6. týdne sroste na každé straně processus nasalis lateralis s horní hranou maxilárního výběžku (zánik okulonazální /nazolakrimální/ rýha) - do poloviny 7. týdne srostou zadní úseky homolaterálních výběžků pro horní a pro dolní čelist - zúžení rima oris https://www.youtube.com/watch?v=4LQJIf0XLP0 Kdy, z čeho a jak vzniknou maxilární a mandibulární výběžky ? 1. žab. oblouk Kdy, z čeho a jak vzniknou maxilární a mandibulární výběžky ? Embryo - stáří 25 dnů (boční pohled) proc. frontonasalis 1. žaberní oblouk srdeční hrbol Embryo - stáří 28 dnů (boční pohled) ušní jamka Doplň chybějící popisy Doplň chybějící popisy 4 a ½ týdne starý zárodek se založenými nosními plakodami 2. žab. oblouk Doplň popisy lens okulonazální (nazolakrimální) rýha Doplň deriváty výběžků frontální výběžek: čelo ? ? výběžky pro horní čelist: ? ? párové výběžky pro dolní čelist: ? brada ? Pojmenuj rozštěpy obličeje Rozštěpy horního rtu - cheiloschisis superior boční a střední variabilní rozsah samostatně nebo v kombinaci s rozštěpy skeletních součastí kritická perioda - 27- 35. den vývoje frekvence: 1,7 : 1000 porodů (cca 1 rozštěp/ 600 porodů) /genetický podklad u 20%, zevní faktory - 60-70 %, 10 = kombinace obou/ Dg: ultrazvuk a magnetická rezonance (2D, 3D a 4D) léčba: komplexní přístup léčba trvá od narození do dospělosti, její jeden úkon navazuje na druhý plastický chirurg, stomatolog - ortodont, foniatr /antropolog, příp. psycholog/ © 2016 Masarykova univerzita © 2016 Ladislav Bařinka ISBN 978-80-210-7338-8 ISBN 978-80-210-8319-6 (online : pdf) IV. Chirurgie rozštěpů rtu, patra a obličeje Kompletní léčba orofaciálních rozštěpů (souhrn) Ostatní rozštěpy obličeje mediální rozštěp dolního rtu a brady /cheiloschisis et gnathoschisis inferior šikmý rozštěp obličeje/coloboma faciale, fissura orbitofacialis příčný rozštěp obličeje/ fissura transversa faciei (macrostomia) https://www.youtube.com/watch?v=4LQJIf0XLP0 Skeletní deriváty obličejových výběžků frontální výběžek: čelo, nos a philtrum skelet: čelní kost, nosní kůstky a nosní septum, přední úsek horních čelistí (srůst v premaxillare) a primární patro výběžky pro horní čelist: laterální úsek horního rtu a horní partie tváře (infraorbitální krajina) na každé straně skelet: postranní úseky horních čelistí, ossa zygomatica, ossa lacrimalia párové výběžky pro dolní čelist: dolní ret, brada a dolní část tváře na každé straně skelet: mandibula zakládají se odděleně, na krátkou dobu se spojí a následně opět rozdělí dutina ústní - z primitivní ústní jamky - stomodeum s tělním povrchem stomodeum spojuje primitivní ústní otvor dno jamky (oro-) faryngová membrána * Vývoj ústní a nosní dutiny membrana oropharyngea po proděravění orofaryngové membrány komunikace s faryngem strop stomodea - mezenchym a ektoderm čelního výběžku dutina nosní - základ párový nosní plakody --- nosní jamky --- nosní kanálky - rostou dozadu a dolů až se dorostou ke stropu stomodea lens odděluje je dvouvrstevná epitelová přepážka - ektoderm nosního kanálku a ektoderm stomodea oronazální (bukonazální) membrána když membrána perforuje (konec 5. t.), nosní kanálky se otevřou do stomodea otvorem primitivní choana společná dutina ústní a nosní (oronazální dutina) - cca 7 dnů v polovině 6. týdne se oronazální dutina počne dělit pomocí patra v definitivní nosní dutinu ústní dutinu Vývoj patra (palatogeneze) začíná v 6. týdnu, končí cca v 10. týdnu 3 základy: a) mediální patrová ploténka - vyrůstá ze zadní strany intermaxilárního segmentu (splynulých processus nasales mediales) - pol. 6. týdne; má klínovitý tvar a pochází z ní část patra před papila incisiva - primární patro b) laterální patrové ploténky (patrové výběžky), jež vyrůstají z mediální strany processus maxillares - konec 6. týdne - pochází tzv. sekundární patro patrové ploténky zpočátku rostou kaudálně (po stranách základu jazyka), koncem 7. týdne - zvedají do horizontální polohy - „horizontalizace patrových plotének“, (kaudální sestup jazyka způsobený vertikálním růstem výběžků pro dolní čelist), mediální konce plotének rostou proti sobě - poč. 8. týdnu se setkají a pak srostou místo srůstu je patrno na orální straně patra jako raphe palati ve stejném čase srostou přední hrany laterálních patrových plotének s nepárovou mediální ploténkou - jednotné patro v definitivních poměrech linii srůstu odpovídá na každé straně canalis incisivus (v případě samostatně založených ossa incisiva sutura incisiva) mezenchym primárního patra a patra sekundárního (přední 4/5) pak endezmálně (intramembranózně) osifikuje a patro se rozliší v patro tvrdé - palatum durum a patro měkké - palatum molle a čípek (uvula) (zadní 1/5) relation between primary palate and secondary palate and their participation in development of the palate hard palate primary palate soft palate secondary palate REMEMBER! by fusion of ventral edges of both lateral palatal shelves with medial palatal process arises the definitive palate line of fusion corresponds to the incisive canal (canalis incisivus) jedno- a oboustranné izolované nebo kombinovány s rozštěpem horního rtu a horní čelisti četnost výskytu všech rozštěpových vad patra: 1: 2 500 živě narozených dětí 1/5 genetický podklad (dědičnost - autosomálně dominantní)  rozštěpy primárního patra (C,D) - přední rozštěpy  rozštěpy primárního a sekundárního patra (F)  rozštěpy sekundárního patra (E)zadní rozštěpy Rozštěpy patra Rozštěpy primárního patra /C,D/ leží před foramen incisivum pokud primární patro nesrostlo s patrovými ploténkami (jedno- a příp. oboustranný) Rozštěpy primárního a sekundárního patra /E/ rozštěp před i za foramen incisivum patrové ploténky jsou odděleny od primárního patra a nejsou srostlé v mediánní rovině nosní přepážka končí volně cheilognathopalatoschisis – unilateralis/ bilateralis philtrum, intermaxilární segment a primární patro izolovány a ční volně dopředu cheilognathopalatoschisis – unilateralis/ bilateralis (boční rozštěp rtu + rozštěp horní čelisti + rozštěp primárního a sekundárního patra) příčina: chromosomové aberace – trisomie 13 (Pataův sy.); trisomie 18 (Edwardsův sy.) Rozštěpy sekundárního patra leží za foramen incisivum, horní čelist a horní ret jsou intaktní palatoschisis (uranoschisis, rictus lupinum) vznik: patrové ploténky nedorostly do střední roviny a nesplynuly navzájem rozsah - od čípku až po papila incisiva staphyloschisis (uvula bifida) samostatné (izolované) rozštěpy patra se častěji vyskytují u děvčátek než chlapců (3:2) Pierre-Robinův syndrom: rozštěp patra, hypoplazie dolní čelisti, glossoptóza a pseudomakroglosie - recesivně dědičná vada s vazbou na X chromosom kritická období ve vývoji patra: - 37. - 53. den vývoje (rozštěp buď před, anebo před i za foramen incisivum) - 53. - 57./58. den vývoje (rozštěp za foramen incisivum) - při zpomaleném růstu dolní čelisti (mandibulárních výběžků) Predikce rozštěpů patra zdraví rodiče s dítětem s rozštěpem patra pravděpodobnost rozštěpu u druhého dítěte asi 2% pravděpodobnost rozštěpu u třetího dítěte asi 7 % má-li jeden rodič rozštěp a narodí se první dítě s rozštěpem pravděpodobnost rozštěpu u druhého dítěte asi 15% Vývoj předsíně dutiny ústní 6. týden - předsíň dutiny ústní vyvine z tzv. vestibulární (labiogingivální) lišta zakládá se na volném okraji výběžků ohraničujících primitivní ústní otvor jde o proliferaci ektodermu do ektomezenchymu daného výběžku apoptotickým zánikem centrálních buněk lišty vznikne štěrbina, která volný okraj výběžků ohraničujících ústní otvor rozdělí na přední oddíl - základ příštího rtu a tváře a oddíl dorzální - gingivální val předsíň ústní dutiny odpovídá štěrbině, jež zůstala po rozpadu centrálních buněk vestibulární lišty Vývoj horní a dolní čelisti Maxilla - párová kost, dezmogenní osifikací přímo z vaziva každá vzniká ze 2 základů: - přední úsek obou horních čelistí s řezáky se vyvíjí společně jako os intermaxillare z ektomezechymu intermaxilárního segmentu (2 osifikační jádra - 7. týden) - postranní část maxil (těla) - z ektomezenchymu processus maxillares (výběžky pro horní čelist - v 6. týdnu v každé jedno osifikační jádro) osifikace začíná v 6. (- 8.) týdnu spojení základů v řezákovém švu (sutura incisiva) - zanikne po narození zbytky řezákového švu - cca u 50% dospělých maxilla novorozence je nízká, neboť ještě nemá processus alveolaris (rozvíjí se až v souvislosti s prořezáváním dočasných zubů) a zadní část maxily se dotváří až s prořezáváním stálých stoliček Mandibula - dílem dezmogenně, dílem chondrogenně dezmogenního původu je corpus a ramus mandibulae (vyjma kondylu a processus coronoideus) - z mezenchymu uloženého anterolaterálně od cartilago Meckeli, osifikace zahajuje v 6. týdnu (2 centra) chondrogenní původ má condylus mandibulae (chrupavka - 12. t, kost - 20.t.) - a processus coronoideus (chrupavka - 20. t, kost – 32.t.)mandibula novorozenců nízká a vývoj pokračuje i postnatálně, kdy se zmenšuje úhel mezi ramus a corpus mandibulae (ze 140-150 o na 120 o v dospělosti), prodlužují se ramena, zvyšuje výška těla newborn 3 year 5 year 20 year Rozštěpy horní a dolní čelisti Horní čelist: rozštěpy leží mezi bočním řezákem a špičákem jedno- nebo oboustranné samostatně se nevyskytují, ale vždy společně s rozštěpem horního rtu (cheilognathoschisis unilateralis, cheilognathoschisis bilateralis) nebo i patra (cheilognathopalatoschisis) Dolní čelist: velmi vzácné (když nesrostou výběžky pro dolní čelist) Vývoj nosu a nosních dutin. Vývojové vady nosu vyvíjí se z dolního úseku frontálního výběžku, párový základ – nazální plakody jamky, každá ohraničená mediálním a laterálním nosním výběžkem mediální výběžky migrují mediálně a splynou v tzv. intermaxilární segment dolní úsek intermaxilárního segmentu – philtrum špička a hřbet nosu - střední a horní úsek intermaxilárního segmentu nosní křídla (okraj nosních dírek) z laterálních nosních výběžků nos je na počátku plochý – výběžky proliferují ventrálně, čímž dojde k jeho vyzvednutí nad úroveň ostatních oddílů obličeje septum nasi ( 9. týden) - sagitální ploténka vyrůstající z intermaxilárního segmentu, která směřuje k patrovému švu, s nímž posléze sroste ventrokraniální a dorzokaudální oddíl septa dezmogenně osifikuje - dá původ lamina mediana ossis ethmoidis a vomeru, ze zbytku vznikne chrupavčitá část septa v době vývoje septa se na laterálních stěnách nosní dutiny zakládají konchy - dolní, střední a horní po 13. týdnu se ektoderm stropu diferencuje v čichový epitel a část buněk se transformuje v neurony, z jejichž axonů se konstituují fila olfactoria mezi 13.- 15. týdnem - uzavření nosních dírek epitelovými zátkami jejich otevření (rekanalizace ) - 6. měsíc paranazální dutiny (sinus paranasales) se vytvářejí jako poslední (až koncem fetálního období) – jde o výchlipky definitivní stěny nosní dutiny sinus maxilaris - přítomen již při narození, malý sinus ethmoidalis - okolo 2. roku sinus frontalis a sphenoidalis - 4. až 6. rokem //epitel nosní dutiny a epitel sinusů je ektodermového původu// Vývojové vady nosu vady se vzácným výskytem samostatně nebo v kombinaci anomáliemi horního rtu a čelisti popř. celého obličeje  aplazie (ageneze) nosu - nezaložily se čichové plakody  hypoplazie nosu - malý nos s jednou dutinou - založena pouze jedna čichová plakoda kombinace s mikrognatií, mikrostomií  nasoschisis (nares bifides) - střední rozštěp nosu - pokud nesplynou processus nasales mediales rozsah rozštěpu variabilní - od mělkého žlábku na apexu až po zdvojení nosní přepážky  atresia introitus nasi (vestibuli nasi) - vestibulum nasi uzavřeno vazivovou blankou tvaru nálevky (perzistence epitelových zátek, které obturují nozdry fétu)  atresia choanarum - obturace jedné z choan (nejčastěji pravé) kostěnou ploténkou nebo vazivovou blánou předpokládá se perzistence oronazální (bukonazální) membrány častější výskyt u děvčátek 1: 10 000 autosomálně dominantní dědičnost  ostatní vady: nasus duplex (rhinodynie), proboscis (nos ve tvaru chobotu) vyskytuje se u ethmocefalie , u níž základy očí splynuly v jedno (synoftalmie, cyclópia (kyklopie)