Přednáška 6 OHE_jarní období
Vývoj jazyka a přehled vývojových vad jazyka
Vývoj štítné žlázy
Vývoj slinných žláz dutiny ústní
Faryngový (branchiální, žaberní) aparát zárodku
 Faryngové oblouky a jejich deriváty
 Faryngové vklesliny (ektodermové žaberní brázdy) a jejich deriváty
 Faryngové výchlipky (entodermové žaberní brázdy) a jejich deriváty
scech@med.muni.cz
Vývoj jazyka
vývoj jazyka začíná v 5. týdnu na rozhraní stomodea a začátku primitivního faryngu
přední 2/3 jazyka, tj. apex a corpus linguae - z ventromediálního úseku 1. mandibulárního
oblouku (vpravo a vlevo)
zadní 1/3 - radix linguae ze 3. a 4. žaberního oblouku
Apex a corpus
3 hrbolky na mandibulárním oblouku - kryté ektodermem, jejich podklad ektomezenchym:
 párové tuberculum linguale laterale dx et sin (pravý a levý distální jazykový hrbolek)
 střední nepárové tuberculum linguale mediale - tuberculum impar (střední jazykový
hrbolek) - uložen více kaudálně než hrbolky laterální
Radix linguae
2 základy:
 copula - jde o splynulý ektomezenchym ventrálních konců 2. faryngového oblouku
(hyoidního)
 eminentia hypobranchialis - vznikla fúzí ventrálních konců 3. a 4. faryngového oblouku
kopula i hypobranchiální eminence jsou kryty entodermem
entoderm mezi tuberculum impar a kopulou se velmi intenzivně dělí a roste na způsob solidního
buněčného pruhu kaudálně, jeho luminizací vznikne ductus thyreoglossus (viz štítná žláza)
v průběhu 6. týdne hrbolky začínají navzájem srůstat
laterální hrbolky mezi sebe zaujmou nepárové tuberculum impar - vznikne jednotný apex a
corpus linguae; v definitivních poměrech připomíná původní symetrický původ špičky a těla
jazyka sulcus medianus linguae (+ septum linguae)
(z tuberculum impar pochází pouze nepatrná část těla poblíž kořene jazyka)
hypobranchiální eminence splyne s
kopulou a pak se celá přesune
směrem dopředu k založenému
základu těla jazyka,
se kterým splyne splyne
radix - faryngový oddíl jazyka
linie fúze je patrna až do
dospělosti jako mělká rýha
podoby písmene V sulcus
terminalis
ve vrcholu V se nachází krátký
kanálek - foramen caecum zachovalý
proximální konec
ductus thyreoglossus
ektoderm a entoderm společného základu jazyka se diferencuje v mnohovrstevný
dlaždicový epitel, buňky chuťových pohárků a sekreční oddíly a vývody žlázek jazyka
z ektomezenchymu splynulých hrbolků vyvine vazivo jazyka, krevní a lymfatické cévy,
včetně lymfatické tkáně kořene jazyka
svaly jazyka pocházejí z okcipitálních myotomů, které se do jeho základu
přesunou a spolu srostou
při srůstu myotomů splynou příslušné motorické nervy /segmentální uspořádání/ vznikne
nervus hypoglossus
vývoj papil jazyka - v 8. týdnu - první papillae vallatae, foliatae (poblíž větví n. IX.),
fungiformes (větví n. lingualis), filiformes (11.-12. týden)
chuťové pohárky - 11.- 13. týden
senzitivní inervace - apex a corpus - n. trigeminus (n. mandibularis)
radix - n. glossopharyngeus
inervace chuťových pohárků:
- pohárky houbovitých papil - n. facialis - chorda tympani (spojka s n. lingualis/větev n.
mandibularis)
- pohárky na listovitých a hrazených papilách - n. glossopharyngeus
- pohárky v jiné lokalizaci (radix lingue, isthmus faucium - n. vagus
sestup jazyka: v průběhu 2. měsíce vývoje
při narození: jazyk zaujímá ústní dutinu, a postnatálně zadní část jazyka
- kořen - sestupuje do faryngu - ukončen ve 4. roku života
Přehled vývojových vad jazyka
celkem vzácné
 vrozené linguální cysty a píštěle
perzistence ductus thyreoglossus - klinicky němé, potíže způsobují pouze při zvětšení
(nepříjemné pocity v hltanu nebo dysfagie)
 ankyloglossia (lingua accreta) - krátké frenulum, je omezena pohyblivost špičky jazyka,
nelze vypláznout jazyk (potíže při kojení),1: 300 porodů
uzdička se obvykle prodlouží spontánně (chirurgická intervence není potřebná)
 makroglossia - izolovaná vzácně (nejčastěji lymfangiom
- mezenchymový nádor, složený z mízních cév)
příznak: Downova syndromu (trisomie 21. chromosomu)
makroglossia congenita muscularis - generalizovaná hypertrofie
jazyka
(Downův syndrom - trisomie 21. chromosomu (1:800 narozených)
- tělesné malformace: brachycephalie (menší zploštěná hlava)
plochý kořen nosu, šikmý oční štěrbiny s kožní řasou ve vnitřním koutku
oka (epikantus), krátký a široký krk, protruze jazyka, klinodaktylie
malíčku (malformace stř. článku prstu), velká mezera mezi palcem na
nohoua ostatními prsty, nepřerušená příčná rýha na dlani (tzv. opičí
rýha), vrozené srdeční vady +
- retardace duševního vývoje)
 mikroglossia - vzácná, abnormálně malý jazyk (většinou sdružena s mikrognatií
(nedovyvinutá mandibula a ustupující brada)
(mikroglosie v kombinaci s končetinovými defekty - Hanhartův syndrom)
 glossoptosis - dorzální posun jazyka (dorzálně posazený jazyk) - způsobuje
zúžení hltanu a dysfagické potíže a také potíže dýchací - utlačuje epiglotis
 lingua bifida (lingua fissa, glossoschisis) - velmi vzácná anomálie, neúplné
splynutí tubercula lingualia lateralia
úplný rozštěp včetně špičky jazyka (spojen s rozštěpem dolního rtu a
čelisti)
částečný rozštěp - jako hluboká podélná rýha (žlábek)v těle jazyka
 aglossia - nevyvinutí jazyka
Vývoj štítné žlázy
16 somitů
z ventrální stěny embryonálního faryngu - entodermový původ
thyreoidní výchlipka (divertikulum)
thyreoidní provazec
thyreoglosální vývod
(ductus thyreoglossus)
thyreoglosální vývod
(ductus thyreoglossus)
v 7. týdnu kaudální konec duktu
dosáhne úrovně laryngotracheálního
rozhraní a rozdělí se na pravý a levý
lalok
obliterace a rozpad ductus
thyreoglossus
první folikuly a sekrece koloidu -
11. týden
zbytky ductus thyreoglossus: foramen caecum
lobus pyramidalis (cca v 50 %)
VV štítné žlázy: ageneze (hemiageneze sin.), ektopie žlázy - při předčasném
ukončení sestupu (linguální nebo sublinguální lokalizace), tyreoglosální cysty příp.
píštěle
Vývoj slinných žláz
slinné žlázy jako deriváty výstelky stomodea a dalších útvarů v stomodeu /patra a
špičky jazyka (ektoderm) a kořene jazyka a spodiny ústní (entoderm)/
ektoderm: malé slinné žlázy rtů a tváří, patra, gl. apicis lingue a žláza příušní
entoderm: Weberovy a Ebnerovy žlázky jazyka, gl. submandibularis a gl.
sublingualis
všechny se vyvíjejí podobným způsobem:
z epitelu (ekto- či entodermu) v místech budoucích žláz
(-ek) začnou prolferovat proti ektomezenchymového podkladu
buňky - proliferacese označují jako epitelové čepy
prodlužují a dichotomicky větví - vznikne základ pro
vývodní systém žlázy
větve 6. generace - terminální větve
na koncích terminálních větví se potom zformují z epitelových buněk singulární
aciny - složené z malých sférických buněk
během 5. měs.- buňky singulárních acinů zahájí sekreci a založený systém vývodů
se postupně kanalizuje (vytvořením lumina zprůchodní), plně průchodným se stává
během 6. fetálního měsíce
současně s tím z obalového mezenchymu vyrůstají základu žlázy tenké přepážky
(septa) a parenchym se začíná členit v lobuly
lobulizace pokračuje až do narození, kdy se žlázy stávají plně funkčními a začnou
vyměšovat slinu
základ pro gl. parotis - 4. - 6. týden, a to při horním okraji obou ústních
koutků; po zúžení rima oris, ductus parotideus ústí na bukálně straně do
vestibula
základ pro gl. submandibularis - 6. týden
základ pro gl. sublingualis - 8. týden - (z epitelu spodiny pod základem těla
jazyka)
základy malých slinné žlázy - během 3. fetálního měsíce
Faryngový (branchiální) aparát zárodku
fylogeneticky starý orgán, sloužící jako nosič pro žábra - branchiae, která fungují jako
dýchací orgán
poprvé se vytváří u řádu Selachia (žraloci), obklopuje hltanové střevo, které se stane jeho
součástí
s přechodem k suchozemskému způsobu života a vývojem plic aparát ztrácí na významu a
transformuje se u vyšších obratlovců v řadu orgánů s jinou než dýchací funkcí branchiogenní
orgány
u lidských zárodků se aparát zakládá v krční krajině za čelním (frontonazálním) výběžkem,
a to ve 2. pol. 4. týdne
 faryngové (branchiální) oblouky - 6
 faryngové (branchiální) výchlipky (entodermové žaberní brázdy) - 5
 faryngové (branchiální) vklesliny (ektodermové žaberní brázdy) - 4
 obturující membrány (membrana obturantes) - 4
všechny součásti jsou párové
 Faryngové oblouky - 6
první čtyři - zřetelné způsobují členitý povrch krční
krajiny (5. se lidských zárodků nezakládá, 6.
rudimentární)
podklad oblouků původně tvořen paraaxiálním
mezodermem horních cervikálních somitů
záhy je nahrazen buňkami mezen- a
rhombencefalického oddílu crista neuralis, které do
oblouků vycestují - dávají původ ektomezenchymu
prokázáno, že
v utváření žaberních oblouků hraje důležitou indukční
roli entoderm faryngových výchlipek
deriváty ektomezenchymu - vazy, chrupavky
a kosti
derivátem paraaxiálního mesodermu - svaly
faryngových oblouků a aortální oblouky??
přesun buněk crista neuralis do oblouků
probíhá uspořádaně v několika
migračních trasách
kontrolu migračních tras zajišťují Hox
geny, které exprimují v buňkách
rhombomer a kódují transkripční faktory,
jež přesuny bezprostředně řídí
 Faryngové (branchiální) výchlipky - 5
první se zakládá na stadiu 5 prvosegmentů, pátá - rudimentární - vychlípením z 4. výchlipky
4. koncem 1. měsíce
 Faryngové (branchiální) vklesliny - 4
u zárodků člověka mají podobu mělkých rýh
 Obturující membrány (membrana obturantes) - 4
2-vrstevné blanky z ektodermu a entodermu, které oddělují každou ektodermovou
a entodermovou brázdu // u člověka neperforují
Frontální řez faryngovým aparátem a součásti faryngového oblouku
v každém oblouku: chrupavka
základ pro branchiální svalstvo/mezoderm
aortální oblouk - žaberní arterie
branchiální nerv
Deriváty faryngových oblouků
faryngový
oblouk
chrupavka svalový základ céva nerv
1. čelistní
(mandibulární)
kladívko (malleus), kovadlinka
(incus), lig. mallei ant., lig.
sphenomandibulare
žvýkací svaly (celkem
4), m. mylohyoideus,
přední bříško m.
digastricus, m. tensor
tympani, m. tensor
veli palatini
aortální oblouk
zaniká (podle
novějších pozorování
dává původ
krátkému úseku a.
maxillaris + a. carotis
externa)
trojklanný nerv (nervus
trigeminus) a jeho větve
2. jazylkový
(hyoidní)
třmínek (stapes), bodcovitý
výběžek spánkové kosti (proc.
styloideus ossis temporalis),
lig. stylohyoideum, malý roh +
horní oddíl těla jazylky (cornu
minus + corpus ossis hyoidei)
mimické svaly
(celkem 5), m.
stylohyoideus, zadní
bříško m. digastricus,
m. stapedius, m.
levator veli palatini
aortální oblouk
zaniká (z dorzálního
úseku oblouku se
sice založí a.
stapedialis, která
však atrofuje ještě ve
fetálním období)
lícní nerv (nervus
facialis) a jeho větve
3. velký roh + dolní oddíl těla
jazylky (cornu majus + corpus
ossis hyoidei)
m. stylopharyngeus,
m. constrictor
pharyngis superius
na obou stranách
z aortálního oblouku
vznikne počáteční
úsek vnitřní karotické
tepny (a. carotis
interna)
jazykohltanový nerv
(nervus
glossopharyngeus) a
jeho větve
4. - 6. všechny chrupavky a vazy
hrtanu (laryngu)
m. constrictor
pharyngis medius et
inferior, všechny
laryngové svaly
ze 4. aort. oblouku
vlevo arcus aortae,
vpravo poč. úsek a.
subclavia, 5. aortální
oblouk zanikne,
z ventrálních úseků
obou 6. oblouků
vzniknou pravá a levá
větev plicní tepny (a.
pulmonalis)
bloudivý nerv (nervus
vagus ) a jeho větve:
nervus laryngeus
superior a nervus
recurrens
1. faryngový oblouk (mandibulární):
malleus, incus, lig. mallei ant., lig. sphenomandibulare
žvýkací svaly (m. masseter, m. temporalis, m. pterygoideus lat. et med.), m.
mylohyoideus, přední bříško m. digastricus, m. tensor tympani, m. tensor
veli palatini
aortální oblouk zaniká (podle novějších údajů účastní se vývoje kratších úseků
a. maxillaris a a. carotis ext.)
n. trigeminus a jeho větve
2. faryngový oblouk (hyoidní):
stapes, proc. stylohyoideus ossis temporalis, lig. stylohyoideum, cornu minus
+ horní oddíl ossis hyoidei
mimické svaly (m. orbicularis oris, m. buccinator, m. occipitofrontalis, m. orbicularis
oculi, m. auricularis), m. stylohyoideus, zadní bříško m. digastricus, m.
stapedius, m. levator veli palatini
aortální oblouk zaniká (dorzální úsek oblouku sice poskytne materiál pro a.
stapedialis, ta se však atrofuje ještě ve fetálním období)
nervus facialis a jeho větve
3. faryngový oblouk:
cornu majus + dolní oddíl corpus ossis hyoidei
m. stylopharyngeus, m. constrictor pharyngis sup.
z aortálního oblouku pochází počáteční úsek a. carotis interna (na obou
stranách)
nervus glossopharyngeus a jeho větve
4. - 6. faryngový oblouk (5. často
rudimentární nebo se vůbec nezaloží):
všechny chrupavky laryngu (hyalinní i
elastické) + vazy hrtanu
m. constrictor pharyngis medius et
inferior, všechny svaly laryngu
ze 4. aortálního oblouku vlevo arcus aortae
vpravo počáteční úsek a. subclavia, 5.
aortální oblouk beze stopy zaniká, z
ventrálního úseku 6. aortálního
oblouku pochází pravá a levá větev a.
pulmonalis
nervus vagus - nervus laryngeus
superior (4) a nervus recurrens (6)
Transformace chrupavek faryngových
oblouků - shrnutí
Transformace aortálních oblouků (žaberních
arterií) - shrnutí:
definitivní stav
Deriváty faryngových vkleslin a výchlipek
operculum
Faryngové vklesliny (ektodermové žaberní brázdy)
perspektivní pouze 1. vkleslina
2. - 4. zanikne v sinus cervicalis
operculum
1. faryngová vkleslina a aurikula
1- tub. tragicum/ 2- tub. anterius helicis/ 3- tub. intermedium helicis
4- tub. anthelicis/ 5- tub. antitragicum/ 6- tub. lobulare
Deriváty faryngových výchlipek
1. cavum tympani a Eustachova trubice
2. fossa tonsilaris
3. epitelové retikulum thymu a gl. parathyr.
inf.
4. gl. parathyroidea sup. + ultimobranchiální
tělísko
5. rudimentární