Afekce v dutině ústní
ZL 2020
30.4.2020
Prof. Anna Vašků1
Prof. Anna Vašků2
Buněčný fenotyp a apoptóza
̶ Funkcí epiteliální tkáně je ochrana organismu proti chemickým,
mikrobiálním a fyzikálním vlivům, která je potřebná pro přežití
organismu. Pro plnění těchto funkcí dodržují ústní epiteliální buňky
silně regulované schéma diferenciace, která má za následek
tvorbu strukturálních proteinů, které zajišťují integritu epiteliálních
buněk a fungují jako bariéra.
̶ Ústní epiteliální buňky jsou spojeny různými transmembranózními
proteiny se specializovanou strukturou i funkcí. Filamenta keratinu
adherují k plasmatické membráně desmosomů a vytvářejí
trojrozměrnou matrix.
Prof. Anna Vašků3
Distribuce cytokeratinů (CK) v epitelu dutiny ústní
Groeger S, Meyle J. Oral Mucosal Epithelial Cells. Front Immunol.
2019;10:208. Published 2019 Feb 14.
doi:10.3389/fimmu.2019.00208
Prof. Anna Vašků4
Kontakty mezi buňkami a vliv bakterií
̶ Patogenní ústní bakterie jsou schopny ovlivnit expresi a konfiguraci mezibuněčných spojů.
̶ Lidské keratinocyty upregulují imunomodulační receptory po stimulaci bakteriálními
komponentami.
̶ Parodontální patogeny (P. gingivalis) jsou schopné inhibovat vrozenou imunitní odpověď
ústních epiteliálních buněk různými mechanismy a jsou schopny se vyhnout imunitní
odpovědi hostitele, což podporuje perzistenci parodontitidy. Tyto patogeny jsou navíc
schopny postihnout epiteliální bariérovou funkci změnou exprese a distribuce mezibuněčných
spojů včetně „tight junction“, a adherujících proteinů.
̶ V patogenezi parodontitidy se vysoce organizované biolfilmové společenství posunuje od
symbiózy k dysbióze, což má za následek destruktivní lokální zánětlivé reakce.
Prof. Anna Vašků5
Buněčné receptory
̶ Povrchové toll like receptory (TLRs) a cytoplasmatické
„nucleotide-binding oligomerization domain (NOD)-like receptors“
(NLRs) patří mezi „pattern recognition“ receptory (PRRs). PRRs
rozpoznávají mikrobiální části , které reprezentují „pathogenassociated
molecular patterns“ (PAMPs). Komplex proteinů známý
jako „inflamasom“, který je součástí NLRs, se vytváří po aktivaci a
vede k uvolnění prozánětlivých cytokinů.
Prof. Anna Vašků6
Buněčná lokalizace „toll like“ receptorů (TLRs) a
typy jejich ligand/agonistů.
Stimulace povrchových TLRs (TLR-2, TLR-4 a
TLR-5) vhoodným ligandem má za následek
aktivaci nukleárního faktoru (NF)-κB.
Následující nárůst hladin prozánětlivých cytokinů
a vstup prozánětlivých buněk potom vytváří
prostředí, které brání efektům bakterií i virů.
Aktivace intracelulárních TLRs (TLR-3, TLR-7,
TLR-8 a TLR-9) vede k aktivaci „interferon
regulating factor“ (IRF) a k produkci interferonů
typu 1 (IFNs) a k produkci prozánětlivých
cytokinů, což opět vytváří prostředí „nevstřícné“
vůči bakteriím a virům.
Groeger S, Meyle J. Oral Mucosal Epithelial Cells. Front Immunol.
2019;10:208. Published 2019 Feb 14.
doi:10.3389/fimmu.2019.00208
Prof. Anna Vašků7
Produkce a uvolnění cytokinů
̶ Cytokiny a bakteriální produkty mohou vést k tkáňové destrukci
hostitele.Keratinocyty jsou schopny produkovat prozánětlivé
cytokiny a chemokiny, včetně IL-1, IL-6, IL-8 a (TNF)-α.
̶ Infekce patogenními bakteriemi jako Porphyromonas gingivalis (P.
gingivalis) a Aggregatibacter actinomycetemcomitans (A.
actinomycetemcomitans) může indukovat diferenciovanou
produkci těchto cytokinů.
Prof. Anna Vašků8
Imunomodulace, bakteriální infekce a
nádorové buňky
̶ Existuje asociace mezi bakteriální infekci a rakovinou.
̶ Bakteriální komponenty jsou schopny zvyšovat produkci
imunomodulačních receptorů na tumorózních buňkách.
̶ Interakce bakterií s buňkami tumoru může podpořit maligní
transformaci podporou vzniku prostředí s nedostatečnou funkcí
imunitního systému.
Prof. Anna Vašků9
Reaktivní léze v dutině ústní
̶ Parodont v dutině ústní může vykazovat různé typy místní zvýšené proliferace (reaktivní
léze). Tyto leze vznikají zvýšeným růstem a proliferací různých složek pojivové tkáně
parodontu, tj. fibril, kosti, cementu, cév nebo jiných typů tkání. Jsou to fibromy, „giant cell“
fibromy, pyogenní granulom, „peripheral giant cell“ granulomy a „peripheral ossifying“
fibromy. Většina těchto lezí vzniká jako chronické zánětlivé hyperplazie v důsledku menších
traumat nebo chronické iritace příslušnými etiologickými faktory.
Sangle VA, Pooja VK, Holani A, Shah N, Chaudhary M, Khanapure S. Reactive hyperplastic lesions of the oral cavity: A
retrospective survey study and literature review. Indian J Dent Res. 2018;29(1):61–66. doi:10.4103/ijdr.IJDR_599_16
Prof. Anna Vašků10
Fibroma: (a) Clinically, swelling seen at left
buccal mucosa, whitish-pink in color and (b)
histopathologically showing H and E stained
section of an exophytic nodular mass of dense
fibrous connective tissue
Sangle VA, Pooja VK, Holani A, Shah N, Chaudhary M, Khanapure S. Reactive hyperplastic lesions of the oral cavity: A retrospective survey
study and literature review. Indian J Dent Res. 2018;29(1):61–66. doi:10.4103/ijdr.IJDR_599_16
Prof. Anna Vašků11
Pyoderma gangrenosum: (a) Clinically,
swelling in 11, 21 covering the interdental
papillae red in color. (b) Histopathologically,
showing numerous red blood cells
engorged blood vessels in fibrous
connective tissue
Sangle VA, Pooja VK, Holani A, Shah N, Chaudhary M, Khanapure S. Reactive hyperplastic lesions of the oral cavity: A
retrospective survey study and literature review. Indian J Dent Res. 2018;29(1):61–66. doi:10.4103/ijdr.IJDR_599_16
Prof. Anna Vašků12
„Peripheral giant cell“ granulom: (a) Clinically, pale reddish-blue in color
swelling is seen at premolar region. (b) Histopathologically, showing the
giant cells may contain only a few nuclei or up to several dozen
Sangle VA, Pooja VK, Holani A, Shah N, Chaudhary M, Khanapure S. Reactive hyperplastic lesions of the oral cavity: A
retrospective survey study and literature review. Indian J Dent Res. 2018;29(1):61–66. doi:10.4103/ijdr.IJDR_599_16
Prof. Anna Vašků13
H and E stained section showing
inflammatory gingival hyperplasia
Hyperplazie
gingivy může být
zánětlivá,
nezánětlivá nebo
kombinovaná.
Obvykle se
projevuje v
místech iritace,
jako je
přítomnost
zubního plaku a
zubního kamene
(špatná orální
hygiena). Sangle VA, Pooja VK, Holani A, Shah N, Chaudhary M, Khanapure S. Reactive hyperplastic lesions
of the oral cavity: A retrospective survey study and literature review. Indian J Dent Res.
2018;29(1):61–66. doi:10.4103/ijdr.IJDR_599_16
Prof. Anna Vašků14
Orální mikrobiom
̶ Více než 600 různých bakteriálních druhů
̶ Změny orálního mikrobiomu (dysbióza) jsou asociovány s parodontitidou. Chronická
parodontopatie se považuje za rizikový faktor pro premaligní léze v dutině ústní a pro
rakoviny.
̶ Patogenetický: přítomnost chronického zánětu.
̶ Rozvoj a progrese parodontopatie je zřejmě komplexní proces iniciovaný polymikrobiální
dysbiózou. Účastní se ho neutrofily, orální keratinocyty, monocyty, makrofágy, osteoblasty,
osteoklasty a dendritické buňky. Tyto buňky mají receptory včetně pattern recognition
receptorů (PRRs) a NOD-like receptorů (Nucleotide-binding Oligomerization Domain, NLRs),
toll-like receptorů (TLRs), RIG-I-like receptorů (RLR) a C- type lektinových receptorů. Mohou
vstupovat do interakce s parodontálními „microbial associated molecular patterns“ (MAMPs)
[např. fimbriae, BspA (Bacteroides surface protein A), lipoproteiny, lipopolysacharidy (LPS) a
nukleové kyseliny] a „damage/danger associated molecular patterns“ (DAMPs) (např.
fibrinogen, heat-shock proteiny, nukleové kyseliny].
Gholizadeh P, Eslami H, Yousefi M, Asgharzadeh M, Aghazadeh M, Kafil HS. Role of oral microbiome on oral cancers, a
review. Biomed Pharmacother. 2016;84:552–558. doi:10.1016/j.biopha.2016.09.082
Prof. Anna Vašků15
Orální mikrobiom
̶ Existují souvislosti mezi stavem orálního mikrobiomu a zvýšenou incidencí
rakovin hlavy a krku. Chronický zánět u parodonopatií.
̶ Orální spinocelulární karcinom (OSCC) jako nejčastější malignita v dutině
ústní - 90% všech malignit.
OSCC
̶ Incidence stoupá, zejména u mladých a žen.
̶ Rizikové faktory: alkohol a kouření, human papilloma virus
̶ Molekulární patogeneze SCC: dysregulace společných signálních cest
vedoucí k inaktivaci tumor supresorových genů. Jedná se asi o směs
somatických mutací a alterací transkriptomu a epigenetickou inaktivací P53 a
CDKN2A. Alkohol a tabák jako chemické kancerogeny, přítomnost
chronického zánětu v dutině ústní, HPV [kolem 10%] .
Gholizadeh P, Eslami H, Yousefi M, Asgharzadeh M, Aghazadeh M, Kafil HS. Role of oral
microbiome on oral cancers, a review. Biomed Pharmacother. 2016;84:552–558.
doi:10.1016/j.biopha.2016.09.082
Prof. Anna Vašků16
Některé orální mikrobiomové biotypy se
zřejmě účastní kancerogeneze více než jiné:
rozhoduje o tom:
➢Schopnost kolonizovat epitel
➢Schopnost produkovat kancerogeny a iniciovat
kancerogenezi
➢Schopnost podporovat rozvoj kancerogeneze
➢Schopnost metabolizovat „rizikové faktory“
➢Schopnost modifikovat mikroprostředí a chronický zánět
Prof. Anna Vašků17
Parodontitis
̶ Parodontitida je chronické zánětlivé onemocnění sdružené s Ganaerobními
bakteriemi dentálního plaku, které podporuje
kontinuální uvolňování bakterií a prozánětlivých cytokinů do slin.
̶ U pacientů s OA parodontitidy horší prognóza tumorů dutiny ústní.
̶ Parodontální mikroorganismy jako Porphyromonas gingivalis,
Fusobacterium nucleatum, Prevotella intermedia jsou asociovány
s OSCC.
̶ Také vysoké počty Prevotella melaninogenica, Streptococcus
mitis a Capnocytophaga gingivalis ve slinách jsou považovány za
diagnostické indikátory OSCC.
Prof. Anna Vašků18
Parodontitis
̶ Je jasně multifaktoriální onemocnění, které začíná možná
aktivací buněčné imunity lipopolysacharidy potenciálních
patogenů jako P. gingivalis nebo F. nucleatum. Ve tkáni
dochází k aktivaci prozánětlivých cytokinů jako TNF-α, IL-
1β a IL-6 . Tyto procesy se stávají cyklickými, což vede k
poškození závěsného aparátu a poškození tkáně. Vyšší
hladiny IL-1β v parodontální tkáni vedou k chronickému
zánětu. IL-1β způsobuje sekreci proteináz, které mohou
způsobovat resorpci kosti.
Prof. Anna Vašků19
P. gingivalis could produce an oncogenic phenotype of epithelial cell. P. gingivalis could cause apoptosis and cell-cycle changes by different way.
Extracellular P. gingivalis release gingipain, which engage the PAR2 receptor, and activates PAR2 signaling pathway which together Erk1/2 and
p38 signaling pathway activated by Intracellular P. gingivalis could cleave the MMP-9. Extracellular matrix and MMP-9 degrades basement
membrane that promotes carcinoma cell migration and invasion. In other pathway, Intracellular P. gingivalis activates jak 1 and miR-203
signaling pathway could cause inhibited Bad which leading to apoptosis. Extracellular P. gingivalis secretes NDK. NDK by hydrolyzing extracellular
ATP prevents apoptosis through P2X7 receptor in EP and activates caspase 1 through this receptor in DC which leading to produce Tumor AG
specific CD8+.
Gholizadeh P, Eslami H, Yousefi M, Asgharzadeh
M, Aghazadeh M, Kafil HS. Role of oral
microbiome on oral cancers, a review. Biomed
Pharmacother. 2016;84:552–558.
doi:10.1016/j.biopha.2016.09.082
Prof. Anna Vašků20
Fusobacterium nucleatum
̶ Podobně jako P. gingivalis působí na epiteliální buňky. Prostřednictvím LPS
aktivuje prozánětlivé cytokiny (TNF-α, IL-1β a IL-6, což vyvolává chronický
zánět a vede k postižení závěsného aparátu a postižení tkání.
̶ Infekce F. nucleatum opět moduluje několik antiapoptotických cest.
̶ F. nucleatum navíc aktivuje p38, což má za následek sekreci MMP-9 a MMP-
13. Tyto matrix metaloproteinázy mohou hrát významnou roli v invazivitě a
metastazování tumorů.
Gholizadeh P, Eslami H, Yousefi M, Asgharzadeh M, Aghazadeh M, Kafil HS. Role of oral
microbiome on oral cancers, a review. Biomed Pharmacother. 2016;84:552–558.
doi:10.1016/j.biopha.2016.09.082
Prof. Anna Vašků21
F. nucleatum could produce an oncogenic phenotype of epithelial cell. FadA of
F. nucleatum by activation E-catenin leads to activate β-catenin pathway, which
cause cell survival. Intracelluar F. nucleatun by activation p38 leads to secrete
MMP-9 and MMP13, which cause a crucial role in transformed squamous EP and
cell invasion.
Gholizadeh P, Eslami H, Yousefi M, Asgharzadeh M,
Aghazadeh M, Kafil HS. Role of oral microbiome on oral
cancers, a review. Biomed Pharmacother. 2016;84:552–
558. doi:10.1016/j.biopha.2016.09.082
Prof. Anna Vašků22
A model for the role of chronic periodontal disease in head-and-neck cancer. Enzymes, endotoxin and
metabolic by-products of bacteria could be induced to secrete some inflammation substances from
squamous cells, such as cytokines, which may act on the cells. Cytokines effect on cells may decrease
apoptosis pathway and cell survival can be increased. This factors together multiple toxic components, which
in turn may cause genetic and epigenetic changes and mucosal injury. Over time, all above-mentioned
processes can cause head-and-neck squamous cell carcinoma.
Gholizadeh P, Eslami H, Yousefi M, Asgharzadeh M, Aghazadeh M, Kafil HS. Role of oral microbiome on
oral cancers, a review. Biomed Pharmacother. 2016;84:552–558. doi:10.1016/j.biopha.2016.09.082
Prof. Anna Vašků23
Kandida
̶ Se objevuje po chronické léčbě antibiotiky nebo glukokortikoidy, v důsledku
užívání léků způsobujících xerostomii, v důsledku xerostomie, v důsledku
nemocí způsobujících imunodefekt, nebo u špatně fungujících protéz.
̶ Dva typy: pseudomembranózní a chronická /hyperplastická kandidiáza.
Někdy přítomnost anulárních plak na jazyku.
̶ Ezofageální nebo orální karcinomy se vyvíjejí u imunokompromitovaných
pacientů s chronickou mukokutánní kandidiázou nebo s autoimunní
ektodermální dystrofií s polyendokrinopatií a kandidiázou. Kandida produkuje
nitrosaminové složky, které mohou fungovat jako rizikový faktor pro
ezofageální rakovinu.
̶ Candida albicans způsobuje leukoplakie a je přítomna u pacientů s OCSS.
Gholizadeh P, Eslami H, Yousefi M, Asgharzadeh M, Aghazadeh M, Kafil HS. Role of oral
microbiome on oral cancers, a review. Biomed Pharmacother. 2016;84:552–558.
doi:10.1016/j.biopha.2016.09.082
Prof. Anna Vašků24
Parodontitis a systémová onemocnění
̶ Parodontální patogeny mohou podporovat rozvoj neorálních onemocnění
přímo a nepřímo.
̶ Alespoň 30 typů nadbytečných mikroorganismů v dutině ústní, zejména Ganaerobních
bakterií, může produkovat endotoxiny, které mohou přímo
participovat na rozvoji systémových nemocí.
̶ Migrace orálních patogenů do krve se může uskutečňovat během
chirurgických výkonů v dutině ústní.
̶ Akumulace bakterií na zubech v důsledku špatné orální hygieny nebo faktorů
prostředí indukuje zánětlivou odpověď hostitele, která může vyústit v
parodontitidu až ztrátu zubů, ale může vést také k poškození dalších systémů
organismu hostitele.
Prof. Anna Vašků25
Dentální plak, parodontální patogeny a
bakteriémie
̶ Dentální plak je organizovaný biolfilm mikroorganismů, které jsou buď přichyceny k povrchu zubů nebo
k jinému mikroorganismu, což jim umožňuje přežívat a odolávat imunologickým obranným
mechanismům nebo antibiotické léčbě.
̶ Protože tento biofilm zraje, objevuje se mikrobiální dysbióza, která způsobuje progresivní posun
původně G+ organismů k G- anaerobním druhům a k tvorbě biofilmu pod povrchem gingivy.
Metabolismus cukrů v biofilmu dentálního plaku vede k tvorbě organických kyselin, které hrají klíčovou
roli v redukci pH a demineralizaci povrchu zubů. Proto častá konzumace cukrů indukuje dysbiózu
supragingiválních mikroorganismů, což vede k tvorbě zubního kazu.
̶ Trauma tkáně, výkony na zubech nebo dokonce žvýkání potravy může vést k porušení krevních cév v
blízkosti dentálního plaku, což může vést ke vstupu mikroorganismů do cévního řečiště. Po některých
dentálních výkonech včetně endodontických byla prokázána bakteriémie.
Prof. Anna Vašků26
Schematic representation of different systemic diseases and their association with oral pathogens. Periodontal diseases can predispose individuals to several systemic
diseases such as cardiovascular disease, oral and colorectal cancer, gastrointestinal diseases, respiratory tract infection and pneumonia, adverse pregnancy outcomes,
diabetes and insulin resistance, and Alzheimer's disease. The arrows show systemic diseases that can be affected by the oral cavity, and the periodontal pathogens
associated with each systemic disease.
Bui FQ, Almeida-da-Silva CLC, Huynh
B, et al. Association between
periodontal pathogens and systemic
disease. Biomed J. 2019;42(1):27–
35. doi:10.1016/j.bj.2018.12.001
Existuje
souvislost
mezi orálními
patogeny a
systémovými
nemocemi?
Prof. Anna Vašků27
Kardiovaskulární nemoci
Meta-analýza 5 studií ukázala, že pacienti s parodontitidou mají 1,14 x vyšší riziko rozvoje nemoci koronárních
arterií.
Prevalence i incidence kardiovaskulárních nemocí je zřejmě zvýšena u pacientů s parodontitidou.
Prokázány protilátky proti P. gingivalis a A. actinomycetemcomitans u mužů s koronární nemocí (1163 pacientů).
Prokázána přítomnost bakteriální DNA ve 42 vzorcích ateromových plaků získaných endarterektomií (P. gingivalis,
potom A. actinomycetemcomitans, T. forsythia, Eikenella corrodens, Fusobacterium nucleatum a Campylobacter
rectus).
V aterosklerotických plakách byly nalezeny také DNA P. gingivalis, A. actinomycetemcomitans, Prevotella
intermedia a T. forsythia, což podporuje hypotézu, že orální patogeny mohou migrovat z ústní dutiny do jiných
částí těla.
P. gingivalis prostřednictvím sekrece z vnějších membránových vezikulů může indukovat agregaci destiček, což
může být mechanismus odpovědný za tvorbu trombů in vivo. Jiné orální patogeny to, zdá se, neumějí.
Bui FQ, Almeida-da-Silva CLC, Huynh B, et al. Association between periodontal pathogens and
systemic disease. Biomed J. 2019;42(1):27–35. doi:10.1016/j.bj.2018.12.001
Prof. Anna Vašků28
Infekce respiračního traktu a pneumónie
Plicní infekce mohou být způsobeny bakteriemi, fungi viry i parazity. Mikroorganismy mohou
infikovat dolní cesty dýchací inhalací infekčních aerosolů, rozšířit infekci z místa nákazy i z
extrapulmonálních oblastí. U plicních infekcí byly izolovány A. actinomycetemcomitans,
Actinomyces israelii, Capnocytophaga spp, Chlamydia pneumoniae, E. corrodens, F. nucleatum,
Fusobacterium necrophorum, P. gingivalis, P. intermedia a Streptococcus constellatus .
Respirační patogeny izolované z dentálních plak a bronchoalveolární laváže těchto pacientů byly
geneticky identické, což identifikuje dentální plak jako rezervoit pro repirační infekce.
Jedinci s parodontitidou 3x častěji rozvíjejí nozokomiální pneumonie ve srovnání s pacienty bez
parodontitidy, a to i u bezzubých pacientů.
V ústní dutině prokázána také C. pneumoniae.
Bui FQ, Almeida-da-Silva CLC, Huynh B, et al. Association between periodontal pathogens and systemic disease.
Biomed J. 2019;42(1):27–35. doi:10.1016/j.bj.2018.12.001
Prof. Anna Vašků29
Orální a kolorektální karcinom
Meta-analýza 3183 jedinců- vyšší riziko orální rakoviny u pacientů s parodontitidou. Vyšší riziko také
pro rakovinu pankreatu, hlavy a krku a plic.
Vyšší hladiny P. gingivalis ve slinách u pacientů s orálním SCC a ezofageálním (ESCC), ale ne u
pacientů se zdravou sliznicí.
Kolorektální karcinom (CRC) byl asociován s velkým nadbytkem F. nucleatum a Clostridium difficile
ve střevní mikroflóře pacientů s CRC. Ve tkáni CRC byly prokázány četné druhy G-anaerobních
bakterií.
G- anaerobní orální patogeny byly nalezeny u pacientů s různými tumory (Fusobacterium,
Leptotrichia a Campylobacter). Má se zato, že orální F. nucleatum může migrovat a kolonizovat
lidský gastrointestinální trakt a vyvolat závažné infekční záněty. F. nucleatum bylo prokázáno u
adenomů kolon ve tkáni a ve stolici pacientů s CRC. F. nucleatum podporuje vznik prozánětlivého
mikroprostředí, které umožňuje vznik a rozvoj kolorektálního karcinomu.
Bui FQ, Almeida-da-Silva CLC, Huynh B, et al. Association between periodontal pathogens and systemic disease. Biomed J.
2019;42(1):27–35. doi:10.1016/j.bj.2018.12.001
Prof. Anna Vašků30
Diabetes mellitus
Diabetes mellitus a parodontitis reprezentují dvoucestnou asociaci, kdy jeden stav ovlivňuje druhý.
Chronická infekce během parodontitidy může vést k exacerbaci nebo dysregulaci zánětlivé odpovědi,
což má za následek špatnou kontrolu hyperglykémie a nárůst nároků na inzulín. Jedinci s akutní
bakteriální a virovou infekcí vykazují dlouhodobou inzulínovou rezistenci.
Z metaanalýz vyplývá, že léčba parodontitidy přispívá ke glykemické kontrole u pacientů s diabetem
T2 alespoň po dobu 3 měsíců. Mechanismus zatím úplně nechápeme, ale jistě souvisí s přítomností
zánětu.
Diabetes vede ke komplikacím, jako je špatné hojení ran, retinopatie, neuropatie, nefropatie,
makroangiopatie a parodontitida. U dětí a adolescentů s Typem1 DM byla nalezena prevalence
gingivitidy v 21% a parodontitidy v 6%. Po pěti letech od diagnózy DM typ 1 horší parametry stavu
závěsného aparátu na více místech.
Neléčená parodontitida zhoršuje průběh DM. Význam orálního zdraví.
Bui FQ, Almeida-da-Silva CLC, Huynh B, et al. Association between
periodontal pathogens and systemic disease. Biomed J. 2019;42(1):27–35.
doi:10.1016/j.bj.2018.12.001
Prof. Anna Vašků31
Alzheimerova nemoc (AD)
Podobně dvojcestná asociace jako u DM.
Je známo, že pacienti s poškozením mozku mají vyšší prevalenci parametrů špatného orálního zdraví a chronické
generalizované parodontitidy. I v mozku může docházet k aktivaci komplementu a zvýšené produkci cytokinů a chemokinů, což
jsou mechanismy, které přispívají k rozvoji AD. Opět linka mezi zánětem a neurodegenerací. Přítomnost aktivovaných gliálních
buněk, které produkují prozánětlivé cytokiny, je v etiopatogenezi AD velmi významná.
Pokud pacient syntetizuje systematicky prozánětlivé cytokiny v odpovědi na orální bakteriální infekci, udržuje zároveň zánětlivý
stav v mozku. Je zajímavé že lipopolysacharidy z parodontálních patogenů, jako jsou P. gingivalis and T. denticola, byly
izolovány z mozků pacientů s AD časně post mortem. Navíc se zdá, že některé orální bakterie jsou schopny přestupovat přes
hematoencefalickou bariéru. Vyšší hladiny protilátek proti A. actinomycetemcomitans, P. gingivalis, T. forsythia , F. nucleatum a
P. intermedia byly pozorovány u starších pacientů s AD.
Opět orální zdraví jako profylaktické opatření u pacientů s AD.
Bui FQ, Almeida-da-Silva CLC, Huynh B, et al. Association between periodontal pathogens and systemic
disease. Biomed J. 2019;42(1):27–35. doi:10.1016/j.bj.2018.12.001
Prof. Anna Vašků32
Komplikace v těhotenství
Maternální infekce jsou nejčasnější příčinou špatného vývoje těhotenství z hlediska plodu včetně předčasného
porodu, předčasné ruptury plodových obalů, preeklampsie, intrauterinní růstové retardace, nízké porodní váhy až
neonatální sepse.
Díky hormonálním změnám v těhotenství jsou těhotné ženy vnímavější k rozvoji gingivitidy a parodontitidy ve
srovnání s netěhotnými ženami. Až 40% těhotných žen má příznaky parodontitidy.
Dva různé mechanismy zodpovědné za tento vývoj:
1. Orální patogeny samotné jsou schopny se dostat do placenty a do fetálního oběhu.
2. Systémová diseminace endotoxinů nebo zánětlivých mediátorů z parodontitidy matky je schopna postihnout
vývoj fétu nebo může vést ke spontánnímu potratu.
F. nucleatum byl nejčastěji nalezen v placentární a fetální tkáni. P. gingivalis (a jeho endotoxiny) byl prokázán v
placentě po předčasných porodech.
Parodontitida nebo přítomnost parodontálních patogenů T. denticola a P. gingivalis zvyšují expresi TLRs v
placentě, což vede ke zvýšené vrozené imunitní odpovědi.
Opět důležitost orálního zdraví matky.
Bui FQ, Almeida-da-Silva CLC, Huynh B, et al. Association between periodontal pathogens and
systemic disease. Biomed J. 2019;42(1):27–35. doi:10.1016/j.bj.2018.12.001
Prof. Anna Vašků33
Ústní dutina jako zdroj diagnostiky
Sliny jsou atraktivním diagnostickým zdojem pro systémová onemocnění, jako jsou rakoviny, nemoci střeva,
diabetes mellitus, neurodegenerativní nemoci, svalové a kloubní nemoci, protože odběr slin je rychlý,
jednoduchý a neinvazivní. Je možno detekovat slinné proteiny a genetické markery, což umožňuje snadnou
a rychlou vysoce senzitivní i specifickou diagnostiku.
Bui FQ, Almeida-da-Silva CLC, Huynh B, et al. Association between periodontal
pathogens and systemic disease. Biomed J. 2019;42(1):27–35.
doi:10.1016/j.bj.2018.12.001
Děkuji za pozornost
Prof. Anna Vašků34