Pravděpodobnost přenosu nákazy je ve zdravotnickém zařízení z mnoha důvodů mnohem vyšší než jinde v populaci. Specifika zdravotní péče navíc vedou k tomu, že i přes důsledné dodržování hygienických a protiepidemických opatření prakticky nelze dosáhnout nulového rizika. Můžeme jej však minimalizovat, což je také cílem těchto snah.

Velmi účinně můžeme preventivně zasahovat u cest přenosu, které vyžadují převážně technická a organizační opatření. Jedná se o tzv. nespecifické prostředky přenosu infekcí (nespecifické proto, že mohou vést k přenosu nákazy i mimo zdravotnická zařízení). Patří mezi ně voda, strava, prádlo, odpady, ovzduší a povrchy. Znalost jejich hygienického zajištění a rizik s nimi spjatých patří mezi základní kameny kvalitní péče o pacienta. Označují se také jako "základní hygienické požadavky" na provoz zdravotnických zařízení.. 

Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení stanovuje Zákon č. 258/2000 Sb. o veřejném zdraví a jeho prováděcí předpisy - vyhlášky. Dále metodické pokyny, postupy a opatření Ministerstva zdravotnictví.  Soubor všech zásadních požadavků je uveden v provozním řádu každého zdravotnického zařízení. 

Prezentace pro online lekci:

Podmínkou provozu každého zdravotnického zařízení je Provozní řád schválený krajskou hygienickou stanicí (KHS). Tento dokument si každé zdravotnické zařízení připravuje samo dle situace v daném provozu. KHS pro tyto účely poskytují vzory - viz níže: