Patofyziologie trávicího systému Mgr. Katarína Chalásová, PhD. Ústav patologické fyziologie, LF MU • TS trubicová • vazivo (seróza) + hladké svalstvo + sliznice (mukóza) • vývody žláz → hlen a trávicí šťávy → správný průběh trávení • funkce: o příjem a zpracování potravy o mechanické zpracování, o trávení (digesce) = štěpení molekul na menší specifickými enzymy o vstřebávání (resorpce) potravy • tuhá strava – nutnost ji rozmělnit a zvlhčit Trávící soustava člověka Struktura Gastro-Intestinálního Traktu • horní GIT o příjem a iniciální zpracování potravy o po duodenum • dolní GIT o finální stadia trávení a vstřebávání Trávící soustava člověka nejběžnější symptomy: • nauzea (nevolnost) • zvracení (vomitus) • říhání • škytavka (singultus) • průjem (diarea) – sekreční, osmotický, malabsorpční • zácpa (obstipace) • plynatost (flatulence) • pálení žáhy (pyrosis) Symptomy chorob postihujících GIT • příjem potravy, mechanické zpracování a zvlhčení • některé trávicí procesy • součástí jsou: o rty o jazyk o zuby o slinné žlázy ÚSTNÍ DUTINA ÚSTNÍ DUTINA • poruchy sekrece slin  záněty (např. tonzilitidy), mechanické dráždění  xerostomie - dehydratace, Sjögrenův syndrom, léky • poruchy žvýkání o bolestivost čelistního kloubu, poranění jazyka, onemocnění zubů, zánět sliznice ústní dutiny • prekancerózy a nádory dutiny ústní o leukoplakie, erytroplakie o karcinom – kuřáci, alkohol ONEMOCNĚNÍ ÚSTNÍ DUTINY • hrtanová příklopka • propojení s dýchací soustavnou HLTAN (pharynx) • polykání - reflexní mechanizmy • okružní + podélné svalstvo • krční, hrudní, břišní úsek • přes bránici • motilita jícnu o kontrakce a relaxace svaloviny o peristaltický pohyb o posun sousta k žaludku JÍCEN (oesophagus) Anatomie a histologie: • horní 2/3 příčně pruhovaná svalovina + dlaždicový epitel • dolní 1/3 hladká svalovina + cylindrický epitel Vlastnosti výstelky jícnu: • rezistence vůči potravě • senzitivní na kyselinu • žlázky produkující mucin a bikarbonát JÍCEN (oesophagus) • dysfagie = porucha polykání (orofaryngeální n. esofageální) • odynofagie = bolestivé polykání • funkční - např. achalazie, záněty, Chagasova choroba • mechanická obstrukce - peptický vřed jícnu, nádory, útlak z okolí • systémová onemocnění • pyróza = pálení žáhy PORUCHY MOTILITY JÍCNU A POLYKÁNÍ Achalazie • neschopnost relaxace dol. jícnového svěrače + zástava peristaltiky • v důsledku vrozeného nebo získaného postižení myenterického nervového plexu a produkce NO • riziko regurgitace a aspirace, dráždění stěny jícnu Chagasova choroba • infekce parazitem Trypanosoma cruzi - přenášené hmyzem • v akutním stadiu jen otok v místě infekce • v chronickém stadiu postižení GIT a srdce • v pozdějších stadiích malnutrice a selhání srdce, možná demence PORUCHY MOTILITY JÍCNU A POLYKÁNÍ • část žaludku proniká otvorem v bránici do hrudní dutiny o skluzná - nejčastější, nepravá kýla, hlavní komplikací je GER o paraesofageální o smíšená • rizikové faktory: o vrozeně větší brániční otvor o obezita o zvýšený abdominální tlak o gravidita • častější ve vyšším věku HIÁTOVÁ HERNIE = retrográdní posun žaludečního obsahu do jícnu kde působí agresivně • občasný reflux se objevuje i u zdravých, riziko je podstatně zvětšeno u hiátové hernie • příčiny: alkohol, tabák, obezita, hernie • antirefluxní bariéra - dolní jícnový svěrač, slizniční řasy žaludku • symptomy o dysfagie, zvracení o pálení žlázy (pyrosis) o regurgitace (vtékání žaludečního obsahu do jícnu a úst) GASTROEZOFAGEÁLNÍ REFLUX (GER) = přestavba (metaplazie) sliznice jícnu při dlouhodobém GER • dlaždicový epitel metaplazuje na cylindrický – nevratné změny • ↑ riziko adenokarcinomu jícnu • patogeneze není jasná • bez specifických projevů (jen projevy GER) BARRETŮV JÍCEN • v horní třetině břišní dutiny pod bránicí • dočasné uložení a zpracování potravy • 2–3 l potravy (může až na 5l) • topograficky i funkčne na tři časti: o česlo (cardia), o tělo (corpus), o vrátník (pylorus) • trávení – mechanicky + chemicky • vylučování žaludečních šťáv řízeno nervově a hormonálně – gastrin • trávenina (chymus) ŽALUDEK (gaster) Žaludeční šťáva • 99 % voda • mucin - ochrana • HCl – aktivace enzymů, nespecifická imunita, rozpustnost minerálních látek (jejich soli rozpustné ve vodě), nabobtnání vazivové tkáně masité potravy • enzymy – pepsinogen → pepsin (= proteáza) ŽALUDEK (gaster) = zánět žaludku - definován jako zánět žaludeční sliznice • gastritidy můžou být akutní nebo chronické (častější) • akutní - mohou být příčinou akutního gastrointestinálního krvácení • chronické o typ A - autoimunitní (atrofická gastritida - poškození parietálních a hlavních buněk Th-lymfocyty) o typ B – bakteriální (infekce Helicobacter pylori) GASTRITIDA = slizniční defekt, přesahující do submukózy i hlouběji • etiologie - infekce Helicobacter pylori a nerovnováha mezi protektivními a agresivními faktory působícími na sliznici  protektivní: o žaludeční hlen o mikrocirkulace o bikarbonáty v žaludeční šťávě o regenerace epitelu o normální sekrece prostaglandinů • akutní – nálevkovitý defekt s ostrými okraji, s černou spodinou • chronický – okrouhlý defekt se světlou spodinou PEPTICKÝ VŘED ŽALUDKU A DUODENA  agresivní: o HCl o Helicobacter pylori o léky o kouření, alkohol, kofein o žluč = G- bakterie, která kolonizuje žaludeční sliznici • prevalence - v naší populaci cca 30–55 % o prevalence roste s věkem populace. o infekce H.p. přítomna u 90–95 % pacientů s duodenálním vředem o infekce H.p. přítomna u 60–80 % pacientů s žaludečním vředem • klasifikován jako kancerogen 1. třídy podle WHO • přenos: oro-orální nebo oro-fekální; většina infekcí získaná v dětství Infekce H. pylori má kauzální vztah k peptickému vředu gastroduodena. HELICOBACTER PYLORI = gram-negativní bakterie, která kolonizuje žaludeční sliznici • prevalence - v naší populaci cca 30–55 % o prevalence roste s věkem populace. o infekce H.p. přítomna u 90–95 % pacientů s duodenálním vředem o infekce H.p. přítomna u 60–80 % pacientů s žaludečním vředem • klasifikován jako kancerogen 1. třídy podle WHO • přenos: oro-orální nebo oro-fekální; většina infekcí získaná v dětství Infekce H. pylori má kauzální vztah k peptickému vředu gastroduodena. HELICOBACTER PYLORI • benigní – vzácné, nejčastěji polypy • maligní – nejčastějším je karcinom, přesněji adenokarcinom  je nejčastější neoplázií žaludeční stěny (až 90% všech ca žaludku)  počáteční symptomy - dyspepsie, dysphagie a nauzea  nejobvykleji postihuje antrum  chronická gastritida, nejčastěji asociovaná s H. pylori, vyvolává vývoj a progresi nádoru  etiologie: složení stravy, kouření, obezita, genetické faktory NÁDORY ŽALUDKU • 3–3,5 cm; 3–5m • klky (villi) • enterocyty - mikroklky • kartáčový lem • stavba: o dvanáctník (duodenum) o lačník (jejunum) o kyčelník (ileum) • peristaltika + segmentační pohyby • funkce: definitivní stráveni + vstřebání (resorpce) TENKÉ STŘEVO (intestinum tenue) TENKÉ STŘEVO (intestinum tenue) Střevní šťáva • hlenovitý sekret z Brunnerových žlázek dvanácterníku • enzymy z mikroklků střevní sliznice • sekrety slinivky břišní • sekrety žlučníku TENKÉ STŘEVO (intestinum tenue) SLINIVKA BŘIŠNÍ (pankreas) • smíšená žláza • endokrinní – Langerhansovy buňky • exokrinní – pankreatická šťáva: o hydrogenuhličitanové anionty o lipázy a amylázy (štěpí tuky a cukry) o trypsinogen → trypsin a o chymotrypsinogen → chymotrypsin • acinární buňky – bb pankreatu produkujíci enzymy • buňky duktů produkují alkalickou tekutinu TENKÉ STŘEVO (intestinum tenue) ŽLUČNÍK (vesica fellea) • hruškovitý tvar, 40–60ml • hromadí a zahušťuje žluč • žluč pak žlučovodem do dvanáctníku • žluč neobsahuje enzymy, ale: o hlen o žlučová barviva – bilirubin o žlučové kyseliny (emulgace+aktiv.lipázy) o cholesterol (syntéza žluč. kyselin.)  cholelitiáza TENKÉ STŘEVO (intestinum tenue) procesy v tenkém střevě: • zneutralizování tráveniny hydrogenuhličitany pankreatu • trávení cukrů • trávení tuků • trávení bílkovin • vstřebávaní střevní sliznicí a průchod do krve TENKÉ STŘEVO (intestinum tenue) = poruchám trávení a vstřebávání základních živin a ke vzniku chorobných stavů z nedostatku těchto látek • malabsorpce vs maldigesce • časté příznaky: o průjem, hubnutí, celková slabost, steatorhea o dále: osteoporóza (malabsorpce Mg, Ca, vitD), zvýšená krvácivost (malabsorpce vitK a C), periferní neuropatie (vitB1, B6 a B12), anemie (Fe), meteorismus (curů), šeroslepost (vit A)… a) primární malabs. sy: celiakie, tropická sprue, deficit laktázy … b) sekundární malabs. sy : sy slepé kličky, sy krátkého střeva… MALABSORPČNÍ SYNDROM = céliakální sprue, glutenová/glutensenzitivní enteropatie • autoimunitní onemocnění - reakce střevní sliznice na gluten • prevalence v ČR je cca 1% (častěji bývají postiženy ženy) • gluten = prolamin pšenice – transglutamináza – protilátky • patologie: o autoimunitní enteritida o porucha střevních funkcí o změny mikrobiomu o ↑ permeabilita slizniční bariéry • léčba - úplné vyloučení lepku ze stravy = bezlepková dieta • diagnostika – protilátky, genetika, příznaky, biopsie, odpověď na dietu malabsorpční syndrom - CELIAKIE = malabsorpční syndrom vázaný na tropické oblasti (JV Asie, J Indie, Afrika) • etiologie - nejspíše kombinace faktorů, velkou roli hraje zátěž klimatem, deficit vitaminů způsobený jednostrannou stravou, infekční onemocnění a potravinové toxiny • projevy: o průjem, hubnutí, únava o teplota, bolest břicha o porucha resorpce Fe, B12, folátu • terapie - je nutná změna klimatu, léčba širokospektrými antibiotiky, substituce vitaminů malabsorpční syndrom - TROPICKÁ SPRUE = izolovaná malabsorpce laktózy • prevalence u nás 5 – 15 % • laktóza do tlustého střeva  fermentace mikroflórou • příznaky o nadýmání, bolest břicha o plynatost, průjem • 3 typy 1) vrozený deficit - autozomálně recesivní 2) primární deficit - ↓ tvorba laktázy u dospělých 3) sekundární intolerance - jiné onemocnění tenkého střeva malabsorpční syndrom - DEFICIT LAKTÁZY = stagnace obsahu v některém úseku tenkého střeva a jeho osídlení patologickou bakteriální flórou • etiopatogeneze: o stenóza tenkého střeva o porucha motility o objemný divertikl • příznaky: o průjem o steatorea o hubnutí o anemie o deficit vitaminů malabsorpční syndrom - SY SLEPÉ KLIČKY = redukce absorpční plochy o nejen kvantitativní úbytek, ale i ztráta specifických úseků • příčiny: resekce tenkého střeva např z důvodů: o Crohnova nemoc o nádory o traumata • projevy: o závisí na rozsahu resekce, lokalizaci, funkční zdatnosti zbylé části o průjmy o steatorea malabsorpční syndrom - SY KRÁTKÉHO STŘEVA • mechanický ileus - střevní neprůchodnost o cizí předmět o tumor o vrozená malformace • paralytický ileus - ztráta motility o peritonitida o infekce o iontové dysbalance • projevy: zvracení, bolest, zácpa PORUCHY MOTILITY = akutní zánět pankreatu, ↑ sérová lipáza nebo amyláza • projevy: bolest, nauzea, zvracení, horečka a) lehká (80 % případů) b) těžká (20 % případů  mortalita 10 – 30 %) • průběh: většinou úprava funkce, vzácně přechod do chronicity • etiologie: žlučové kameny (40 %), alkohol (30 %), hypertriglyceridemie, léky, infekce, chirurgické komplikace  další rizikové faktory: kouření, toxiny, koexistující nemoc • terapie: snížení aktivity pankreatu, analgetika, ATB AKUTNÍ PANKREATITIDA = chronický zánět pankreatu • ireverzibilní  progrese a symptomy ovlivnitelné • patogeneze: o intracelulární aktivace pankreatických enzymů o přímý toxický efekt alkoholu a tabáku na acinární buňky o oxidační stres • důsledky: o přestavba tkáně o zvýšené riziko ca pankreatu o dysfunkce endokrinního pankreatu CHRONICKÁ PANKREATITIDA o malabsorpce tuků o steatorea o bolest = pokles sekrece pankreatického sekretu  není zajištěno normální trávení • mírná nebo závažná • symptomy: nadýmání, plynatost, steatorea, malnutrice • dlouhá doba do klinické manifestace - velká funkční rezervní kapacita pankreatu • histopatologie: o fibróza o atrofie acinárního parenchymu o proteinová zátka v dutku INSUFICIENCE PANKREATU • většinou adenokarcinom • rizikové faktory: věk, T2DM, obezita, kouření, chronická pankreatitida, fyzická aktivita, výživa (saturované tuky, červené maso, alkohol) • špatná prognóza o diagnostikována pozdní stadia o agresivní o brzy metastázy o rezistence k léčbě o celkové 5-leté přežití < 7 % NÁDORY PANKREATU •  5–7 cm; 1,5m • stěna je daleko tenčí, hladká svalovina redukována • ne klky, ale řasy • součásti: o slepé střevo (caecum) + appendix o tračník (colon) – vzestupný, příčný, sestupný, esovitá klička o konečník (rectum) o anální otvor (anus) – opatřen dvěma svěrači: vnitřním a zevním • dokončeno vstřebávání vody a některých iontů • vznik stolice (z 1500ml tráveniny cca 150–500g stolice) TLUSTÉ STŘEVO (intestinum crassum) TLUSTÉ STŘEVO (intestinum crassum) • funkční onemocnění GIT - chronická porucha vyprazdňování stolice spojená s břišním dyskomfortem a/nebo bolestí  úleva od bolestí po vyprázdnění stolice • mechanizmy: o porušená koordinace motility o porucha sekrece vody, elektrolytů a hlenu o změny mikrobiálního osídlení • etiologie o stres o intolerance laktózy nebo fruktózy o žluč a mastné kyseliny o alergeny DRÁŽDIVÝ TRAČNÍK • projevy: o bolestivé abdominální pocity o nadýmání, průjem, zácpa o poruchy defekace • divertikly = slepé vychlípeniny • výskyt se zvyšuje s věkem • často asymptomatická • etiopatogeneze - málo vlákniny • komplikace: o divertikulitida  retence stolice, změny bakteriálního osídlení  bolest, nauzea, poruchy pasáže, teplota o krvácení - až u 10 % pacientů • léčba – změna stravy a ATB při divertikulitidě DIVERTIKULÓZA • obtížné vyprazdňování tuhé stolice  méně než 3 stolice v týdnu • patogeneze: o snížený obsah vody ve stolici, o prodloužený čas průchodu GIT o přítomnost mechanické překážky ZÁCPA • dilatace tlustého střeva • Hirschprungova nemoc = vrozené onemocnění  absence gangliových buněk → funkční obstrukce  nejčastější příčina obstrukce dolního GIT u novorozenců  chronická zácpa, neprospívání, přemnožení patogenů, enterokolitida až sepse • terapie – chirurgické řešení, prognóza dobrá • komplikace: toxické megakolon – sepse či perforace střeva MEGAKOLON • v ČR je CRC druhým nejčastějším nádorem u žen i mužů • ČR je v incidenci CRC 5. v Evropě a 6. na světe (2018) • rizikové faktory: o věk o střevní polypy o dědičné predispozice o chronická zánětlivá onemocnění střeva o složení potravy • projevy: o ileus, plynatost, bolest o krvácení KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM (CRC) Mgr. Katarína Chalásová, PhD. Ústav patologické fyziologie, LF MU